Necelých 15 km severně od Plzně leží město Horní B
![]() Necelých 15 km severně od Plzně leží město Horní Bříza. Na základě nového územního uspořádání spadá město Horní Bříza od roku 2003 do správního obvodu ORP Nýřany. Do roku 2002 náleželo okresu Plzeň – sever. Statut města obdrželo rozhodnutím vlády České republiky v červenci 1994. Historie První zmínky pochází kolem roku 1180, kde podél Bělského potoka se rozkládaly dvě osady Březí a Čermná. Obě vsi však často měnily majitele. Březí postupem času splynulo s Čermnou. Roku 1420 kupuje Jiřik z Čivic spolu se svým synem Janem obec. Téhož roku král Zikmund prodává Břízu pánům Burianovi a Janovi z Gutštejna a to proto, že mu pomáhali v boji proti husitům. Roku 1513 přechází majetek klášteru v Plasích. Pod církevní vrchností zůstává až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen. Roku 1848 byla zrušena robota, což ovlivnilo život vesnického obyvatelstva. Vzhled obce se změnil po velkém požáru v roce 1865. Rozvoj města ovlivnila i stavba železnice v roce 1871 až 1873. Do ryze zemědělské oblasti začíná pronikat průmysl. Jsou nalezena ložiska uhlí, ale hlavně kaolínu. Roku 1882 začíná Johann Fitz z Rokycan těžit kaolín. V té době to pro obec znamenalo velký rozmach. Nově postavená továrna dává možnost práce obyvatelům z celého okolí. Je postavena škola, pošta a vybudována silniční síť. V roce 1899 se původní majitel vzdává podnikání a z továrny se stává akciová společnost. Tato společnost začíná kupovat další keramické továrničky a brzy ovládá keramický průmysl v republice. Kaolínky se během 1. světové války staly dodavatelem válečného materiálu a díky tomu mnoho dělníků uniklo vojenské službě. Rozvoj obce utlumila 2. světová válka. Rozestavěná radnice byla obsazena Němci, školu okupovala německé mládež Hitlerjugen. V obci působila odbojová skupina, ale v roce 1943 byla její činnost vyzrazena. Nastalo rozsáhlé zatýkání. V květnu 1945 došlo k osvobození obce. Památky Žádné významné památky se ve městě nenachází Současnost Přestože je krajina v okolí poznamenána těžbou kaolínu, přesto město má vcelku příznivé životní prostředí. V okolí se nachází množství lesů. Město s necelými 4,5 tisíci obyvateli patří mezi středně velká města, hustotou 309,1 obyvateli na 1 km2 je páté nejvíce zalidněné město v kraji. Koncem roku 2005 žilo v Horní Bříze 4 495 obyvatel. Celkový počet obyvatel za posledních deset let mírně poklesl (o 31), i přesto že migrační přírůstek kromě roku 2003 byl vždy kladný. Pokles počtu obyvatel způsobuje každoroční záporný přirozený přírůstek, umírá totiž více obyvatel než se narodí. Podíl dětí ve věku 0 - 14 let činil 16,7%, což představuje s městy Kralovice, Hartmanice, a Nepomuk pátý nejvyšší podíl uvedené věkové skupiny mezi městy. Věková skupina 65letí a starší tvoří 14,9% veškerého obyvatelstva. V obci se nachází domov důchodců, jehož obyvatelé zvyšují podíl uvedené věkové skupiny, přesto index stáří dosáhl v roce 2005 hodnoty 89,3. Míra porodnosti byla v roce 2005 mírně pod krajským průměrem a činila 9,6 narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míru úmrtnosti (18,3) v roce 2005 vykázalo město třetí nejvyšší, ale ani v předchozích deseti letech nebyla nikterak příznivá a pohybovala se mezi 13,6 až 18,4 zemřelými na 1 000 obyvatel Vývoj bytové výstavby v letech 2000 až 2005 stagnoval. Za uvedené období se dokončilo ve městě 29 bytů, z toho 18 v rodinných domech. V porovnání s krajským úhrnem byla nižší i intenzita bytové výstavby, která kolísala mezi hodnotami 0,43 až 1,78 dokončenými byty na 1 000 obyvatel. Krajské hodnoty se pohybovaly mezi 3,06 až 3,7. Přestože je Horní Bříza město s průmyslovou tradicí působí zde jen tři menší firmy, jedna se zabývá výrobou sportovních oděvů a zbývající dvě společnosti výrobou keramických dlaždic a žáruvzdorných keramických výrobků. Největší firmou byl do roku 2000 závod na výrobu keramických dlaždic „Keramika Horná Bříza“. Spojením cca 15 podniků v ČR zabývajících se výrobou keramických dlaždic a obkladaček vznikla akciová společnost Lasselsberger Plzeň, která sice navázala na slavné tradice, ale v současnosti dochází k útlumu výroby a k propouštění zaměstnanců. Poloha a dobré spojení ke krajskému městu zvyšuje vyjížďku obyvatel za prací. Podle výsledků SLDB2001 vyjíždí z obce polovina pracujícího obyvatelstva. Dostupnost ke krajskému městu nepřímo ovlivňuje nízkou intenzitu podnikatelské aktivity, kterou město v roce 2005 vykázalo třetí nejnižší (172,3). V registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2005 evidováno 774 ekonomických subjektů, z toho bylo 688 fyzických osob a 27 obchodních společností. Míra registrované nezaměstnanosti dosahuje v porovnání s ostatními městy průměrných hodnot, v roce 2005 činila 6,99%. Na jedno volné pracovní místo připadalo 22,4 uchazečů o práci. Ze 157 uchazečů o práci bylo 86 žen. Celkem 27 uchazečů bylo starších padesáti let a 29 uchazečů hledalo uplatnění na trhu práce více jak jeden rok. Ve městě se nachází dvě mateřské a jedna základní škola. |