NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI K 31. 12. 2008 d
NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI K 31. 12. 2008 dosáhla v Plzeňském kraji míra registrované nezaměstnanosti (dle MPSV) 5,03%. V hodnocení podle nejnižší míry registrované nezaměstnanosti se Plzeňský kraj umístil na pátém místě za Královéhradeckým krajem a před Pardubickým krajem, v meziročním porovnání se postavení Plzeňského kraje na trhu práce zhoršilo. Na celkovém zvýšení míry registrované nezaměstnanosti v kraji se podílel především okres Tachov. Míra registrované nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 2,83 procentních bodů a byla nejvyšší mírou v Plzeňském okraji. Rostoucí nezaměstnanost v okrese nejvíce poznamenala krize probíhající v automobilovém průmyslu. Počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo se meziročně zvýšil o sedm dosažitelných uchazečů. Vyšší nezaměstnanost v okrese je ovlivněna celou řadou faktorů: nižší kvalifikace pracovní síly, řídká osídlenost okresu (okres s nejnižší hustotou v Plzeňském kraji) a současně nevyhovující dopravní obslužnost pro venkovská sídla, která leží mimo dopravní osu D5 Praha - Rozvadov. Druhá nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla zaznamenána v okrese Klatovy, k 31. 12. 2008 činila 6,31%. Okres Klatovy patří tradičně k okresům s vyšší mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je trvale nepříznivě ovlivněna velkým počtem malých venkovských sídel, nízkou hustota obyvatelstva, vyšší nadmořskou výškou a především špatnou dopravní obslužností. Začínající hospodářská krize se na celkové výši nezaměstnanosti zatím příliš neprojevila, protože míra registrované nezaměstnanosti se meziročně zvýšila jen o 0,10 procentních bodů. Na jedno volné pracovní místo připadli přibližně čtyři dosažitelní uchazeči. Třetí nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti bylo dosaženo v okrese Domažlice. Míra registrované nezaměstnanosti se meziročně zvýšila téměř o 1 procentní bod, představovala třetí nejrychleji rostoucí nezaměstnanost v Plzeňském kraji. Propouštění zaměstnanců postihlo především firmy, ve kterých je výroba orientována na automobilový průmysl. K 31. 12. 2008 připadli na jedno volné pracovní místo přibližně čtyři dosažitelní uchazeči. Okres Rokycany se stal okresem s druhou nejrychleji rostoucí mírou registrované nezaměstnanosti, která se meziročně zvýšila o 1,22 procentních bodů. Růst nezaměstnanosti v okrese byl rovněž ovlivněn probíhající krizí v automobilovém průmyslu. Počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo se meziročně zvýšil o téměř pět uchazečů.  Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Plzeň-sever patřila ke třetí nejnižší v kraji, meziročně se zvýšila 0,72 procentních bodů. K udržení relativně nízké míry nezaměstnanosti přispívá zázemí města Plzně. Počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo se meziročně zvýšil přibližně o jednoho uchazeče.  Stabilní míra registrované nezaměstnanosti v meziročním porovnání zůstala v okresech Plzeň-město a Plzeň-jih. Okres Plzeň-město představuje silné ekonomické, průmyslové centrum. Tradice vyspělé průmyslové výroby je spojena s vysokou kvalifikací dostupné pracovní síly a pestrým zázemím středního a vysokého školství. Míra registrované nezaměstnanosti (3,63%) byla druhou nejnižší v Plzeňském kraji. Ze všech okresů Plzeňského kraje dosáhl okres Plzeň-město nejlepšího umístění v počtu dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo. K 31. 12. 2008 připadl na 1 volné pracovní místo přibližně jeden dosažitelný uchazeč. Nejnižší míry registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 bylo dosaženo v okrese Plzeň-jih (3,47%). Nízká nezaměstnanost je ovlivněna dobrým dopravním spojením s Plzní a ochotou obyvatel dojíždět za prací. K dalším faktorům nízké nezaměstnanosti přispívá i osidlování okresu plzeňskými obyvateli (výstavba rodinných domů), kteří jsou trvale zaměstnáni, a tím i částečně přispívají k udržení nízké nezaměstnanosti v okrese. Nabídka volných pracovních míst v okrese byla naopak v porovnání s okresem Plzeň-město slabší. Na jedno volné pracovní místo připadli přibližně tři dosažitelní uchazeči.  V meziročním porovnání se na trhu práce zhoršila situace i pro dosažitelné uchazeče absolventy a mladistvé, v Plzeňském kraji se zvýšil jejich počet o 62,3%. Z okresů Plzeňského kraje dopadly nejhůře okresy Rokycany a Tachov. V okrese Rokycany vzrostl meziročně počet těchto uchazečů o více než pětinásobek, v okrese Tachov o více než dvojnásobek. Naopak nejmenší meziroční zvýšení dosažitelných absolventů a mladistvých (7,9%) bylo zjištěno v okrese Plzeň-město. Meziroční růst zdravotně postižených uchazečů v Plzeňském kraji činil 13,6%. Nejvíce se zvýšil počet zdravotně postižených uchazečů v okresech Domažlice o 47,8% a Rokycany o 35,6%, naopak v okrese Plzeň-město se počet těchto uchazečů snížil o 5,8%. Z hlediska meziročního vývoje podle kvalifikační struktury nezaměstnaných dosáhla v Plzeňském kraji nejnižšího zvýšení skupina vysokoškolsky vzdělaných uchazečů. Meziroční zvýšení této skupiny představovalo 4,8%. Nejrychleji rostla skupina uchazečů s vyšším odborným vzděláním o 48,4%. Z hlediska absolutního počtu nezaměstnaných v Plzeňském kraji byl zjištěn nejnižší počet uchazečů ve skupině s vyšším odborným vzděláním. K 31. 12. 2008 činila tato skupina z celkového počtu uchazečů jen 0,6%. I když tato skupina představuje nejnižší počet uchazečů o zaměstnání, mezi absolventy VOŠ existuje vyšší nesoulad mezi získaným vzděláním a obsazenou pozicí, než u absolventů, kteří vystudovali střední či vysokou školu. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů tvořili vysokoškoláci 4,2%. Struktura vzdělání u některých skupin vysokoškoláků neodpovídala požadavkům trhu práce. Obtížněji hledali uplatnění vysokoškolsky vzdělaní uchazeči, kteří preferovali studium humanitních oborů před studiem technických oborů. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání se v Plzeňském kraji vyskytuje ve skupině uchazečů se středním vzděláním bez maturity s vyučením. Z celkového počtu uchazečů tvoří tato skupina 40,1%. Rozdíl mezi počtem uchazečů o zaměstnání (6 721) a nabídkou volných pracovních míst (3 020) znamená, že volná pracovní místa nestačí pokrýt poptávku uchazečů. Jedním z problémů je i struktura vyučených uchazečů, která často neodpovídá požadavkům trhu práce. Druhou nejsilněji zastoupenou skupinu v Plzeňském kraji představují uchazeči se základním vzděláním a bez vzdělání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání činí tato skupina 29,5%. Nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů nepokrývá jejich poptávku. Nepříznivý stav je ovlivněn i tím, že mzda uchazečů patří k nejnižším, a proto většina uchazečů není ochotna nastoupit do práce. Denní dojížďka za prací mzdu ještě snižuje, a proto většina uchazečů raději pobírá příspěvky v nezaměstnanosti. Další problém pro tuto skupinu představují cizinci, kteří jsou naopak ochotni pracovat za ještě nižší mzdu, než je průměrná mzda v této skupině. Třetí nejsilněji zastoupenou skupinu uchazečů o zaměstnání tvoří uchazeči se středním vzděláním s maturitou. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání dosahuje tato skupina 22,8%. Poptávka uchazečů převyšuje nabídku trhu práce.   |