3.5 Centra dojížďky do škol Ve vyjížďce do škol by

Z 52 směrových proudů s počtem osob mezi 100 a 500 osobami jich 22 připadalo na okres České Budějovice. Mimo kraj byla v tomto rozpětí nejsilnější vyjížďka z Českých Budějovic do Brna a do Plzně, v rámci okresu z Hluboké nad Vltavou Zlivi a Hrdějovic do Českých Budějovic. Na okres Český Krumlov připadalo 6 těchto proudů, nejsilnější byl z Českého Krumlova do Českých Budějovic. Z okresu Jindřichův Hradec nejvíce žáků, studentů a učňů vyjíždělo do Prahy, stejně tak z Písku. Z Prachatic byl nejsilnější směr do Českých Budějovic, ze Strakonic do Písku a z Tábora do Sezimova Ústí.

Obdobnou strukturu podle velikosti proudu měly podíly dojíždějících do obcí Jihočeského kraje. Přes 30 % dojíždějících spadalo do velikosti 1 – 9 osob v proudu, druhou nejsilnější skupinou byli dojíždějící v proudu 20 – 40 osob. Výjimkou opět tvořil okres České Budějovice, do jehož měst a obcí dojížděl největší počet dětí a mládeže v proudech s velikostí mezi 100 a 500 osobami. Do kraje nesměřoval žádný proud silnější než 500 osob, v rozmezí od 200 do 500 osob šlo o dojížďku v rámci kraje, z jiného kraje sem spadala pouze dojížďka z Prahy do Českých Budějovic.

Centra dojížďky do škol v kraji jsou shodná s centry dojížďky do zaměstnání. Jde o největší města, v nichž je vedle základního školství širší nabídka středních škol, učňovských zařízení i vyšších odborných škol. Nejrozšířenějším typem středních škol v centrech dojížďky jsou gymnázia a obchodní akademie, případně průmyslové školy, ale jsou zde i v rámci ČR specializované školy, jako je Střední rybářská škola ve Vodňanech či Vyšší odborná škola filmová v Písku. Vysoké školství je zastoupeno 5 fakultami Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci fakultou managementu Vysoké školy ekonomické Praha, v Táboře lze v rámci Jihočeské univerzity studovat obor spadající pod katedru cestovního ruchu.

Tab. 3.8 Bilance dojížďky do škol v centrech dojížďky

Z celkového počtu dojíždějících do škol do obcí kraje jich přes 12 tis. (27,6 %) směřovalo do Českých Budějovic. Následoval Tábor s téměř 3,5 tis. dojíždějících. V souhrnu za všechna centra představovala dojížďka do jejich škol 73 % celkové dojížďky v kraji. Vyjížďka z center byla podstatně menší, pouze z Milevska více žáků, studentů a učňů vyjíždělo než dojíždělo, což se odrazilo v záporném saldu dojížďky. Největší kladné saldo dojížďky mají České Budějovice (přes 9,8 tis.), Tábor (téměř 2 tis.) a Písek (přes 1,9 tis.).

Typu škol, do nichž převážně směřuje dojížďka, velikosti spádového území i dopravní dostupnosti odpovídá struktura dojíždějících v členění podle času denní dojížďky. Jestliže velkou část dojíždějící do centra tvořili žáci základních škol, nabídka středních škol byla omezenější a využívali ji především studenti a učni z nejbližšího okolí, odrazilo se to ve vyšším podílu těch, kteří se do školy dostali do 14 minut, případně mezi 15 a 30 minutami. Do Vodňan se do 1/2 hodiny dopravilo přes 67 % žáků, studentů a učňů, do Prachatic téměř 63 %. Do měst s rozsáhlejším spádovým územím, se širší nabídkou učňovských a studijních oborů, kam dojíždějí také studenti ze vzdálenějších míst, se doba potřebná k cestě do školy prodlužovala.

Dojížďka do obce však tvořila pouze 41,6 % celkové dojížďky do škol. Větší část připadala na dojížďku nebo docházku v rámci obce. Přesto však v některých centrech převážila dojížďka do obce nad dojížďkou vnitroobecní, a to v Trhových Svinech, Soběslavi a Třeboni. Naproti tomu v Týně nad Vltavou připadlo na dojížďku do obce pouze 26,4 % a v Milevsku 31,7 %.

Na strukturu dojíždějících uvnitř centra podle času denní dojížďky měla vliv především jeho velikost, lokalizace škol a jejich dostupnost i používané dopravní prostředky. Naprostá většina žáků, studentů a učňů se v rámci města dostala do škol do 1/2 hodiny, podíl těch, kterým cesta trvala déle než hodinu se pohyboval od 1,2 % v Blatné po 8,9 % v Táboře.

Tab. 3.9 Dojížďka do škol do center dojížďky podle času stráveného na cestě

Převažující typ školy, do níž se do centra dojíždí, měl vliv i na podíl dětí ve věku 6 – 14 let na celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů. V průměru za kraj tvořili žáci do 14 let třetinu dojíždějících, v jednotlivých centrech byl však tento podíl značně rozdílný. Nejvyšší byl v dojížďce do Týna nad Vltavou a Milevska (přes 60 % dojíždějících), nejnižší do Tábora (13,2 %), Českých Budějovic (15,3 %) a Písku (20 %). Význam center vzrůstal s věkem dojíždějících, neboť se zde soustřeďují školy zajišťující přípravu na budoucí povolání. Zatímco z dojíždějících žáků jich do center směřovala o něco více než polovina (51,5 %), z mládeže nad 15 let to byla většina (83,8 %). Mezi jednotlivými centry existovaly rozdíly ve věkové struktuře dojíždějících. Přes 80 % dojíždějících do škol do centra představovali učni a studenti v Českých Budějovicích, Písku a Táboře. Naproti tomu v Milevsku a Týně nad Vltavou měli nadpoloviční většinu žáci do 15 let.

Vyšší podíl studentů a učňů, případně i dopravní dostupnost a kapacitní možnosti ubytování se pak odrazily i v nižším podílu denní dojížďky do center. Na rozdíl o celkového salda bylo denní saldo dojížďky v kraji i ve všech centrech dojížďky kladné.

Tab. 3.10 Dojížďka do škol do center dojížďky podle věku dojíždějících a frekvence dojížďky

Při posuzování vyjížďky do škol za území pracovních mikroregionů vidíme v porovnání s vyjížďkou za prací. určité odlišnosti v zastoupení prostorových typů vyjížďky a menší integritu jádra se zázemím, což souvisí se základními podmínkami vymezení těchto regionů. Ty byly zaměřeny na vazbu bydliště – pracoviště. Při posuzování vyjížďky do škol byl patrný především vyšší podíl vyjížďky mimo vlastní mikroregion. Pro vyjížďku v rámci mikroregionu byla příznačná menší vazba na jádro vzhledem k vyjížďce žáků do základních škol v obcích blízko bydliště. Pouze ze zázemí mikroregionů Trhové Sviny, Třeboň, Vodňany a Soběslav převýšil podíl vyjížďky do škol do jádra podíl vyjížďky za prací. Rozdílné byly rovněž podíly prostorových typů vyjížďky z jádra. Do ostatních obcí mikroregionu směřovalo velmi malé procento žáků, studentů a učňů bydlících v jádru. Nejvyšší byl tento podíl v mikroregionu Tábor, kde byla silná vyjížďka z města Tábora do měst Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí s nabídkou učňovských oborů. Naproti tomu z města Trhové Sviny a Vodňany do obcí zázemí byla vyjížďka do škol nulová.

V Českých Budějovicích kladla nároky na přepravu žáků, studentů a učňů vedle více než třetinového podílu dojíždějících z jiných obcí i dojížďka v rámci města. Její bližší sledování za jednotlivé části obce bylo limitováno stejnými faktory jako u vyjížďky ekonomicky aktivních. Dojíždějící z jiných obcí kraje se přitom na celkovém počtu dojíždějících do města podíleli téměř 3/4, pouze malá část z nich blíže neuvedla sídlo školy, do které dojíždí a nebylo tedy možné přiřazení do části obce. U bydlících v Českých Budějovicích nebyla přesnější adresa uvedena pouze ve 2 %. Dojížďka žáků, studentů a učňů představovala z celkové dojížďky do a v rámci města téměř 29 %.

Rozsah přesunů do škol v rámci dané části, do jiných částí města a do jiných obcí byl přitom ovlivněn věkem zde bydlících žáků, studentů a učňů i rozložením škol různých stupňů. Proto také nejmenší podíl dojížďky v rámci vlastní části byl za části , kde je v menším rozsahu zajištěna výuka na základní škole.

České Budějovice 1 – sídlo zde má Biskupské gymnázium, Teologická fakulta Jihočeské univerzity a konzervatoř. Dojíždělo do nich přes 1,1 tisíce žáků, studentů a učňů, z tohoto počtu 46 % z jiné obce. Podíl žáků, studentů a učňů bydlících v této části představoval pouze necelá 2 % jejich počtu ve městě. Vzhledem k tomu, že zde není základní škola, týkala se vyjížďka ve velké míře žáků a směřovala především do jiných částí města. Vyjížďka z této části byla přitom o téměř 900 osob nižší než sem směřující dojížďka.

České Budějovice 2 – protože zde se týkala dojížďka především žáků základních škol, přesun v rámci části obce představoval 55 % vyjížďky, třetinový podíl pak měla vyjížďka do jiných částí města. Sídlo zde má Zemědělská a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, kam směřuje převážná část dojížďky z jiných částí města i jiných obcí. Část obce má nejvyšší záporné saldo dojížďky, když počet vyjíždějících převýšil o 2,4 tisíce osob počet dojíždějících. Přitom na celkovém počtu žáků, studentů a učňů města se tato část podílela téměř 50 %.

České Budějovice 3 – vedle několika základních škol zde má sídlo i několik gymnázií, obchodních akademií, Průmyslová škola stavební, integrované střední školy, vyšší odborné školy, jazyková škola, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity. Vyjížďka v rámci části obce zde byla vzhledem k vysoké koncentraci škol nejvyšší ze všech částí obce (69 % vyjížďky), směřovalo sem nejvíce dětí a mládeže z ostatních částí města (přes 2,5 tisíce) i z jiných obcí (téměř 3,8 tisíce). Proto zde bylo také výrazně nejvyšší kladné saldo dojížďky, když do této části obce o 5,3 tisíce osob více dojíždělo než odtud vyjíždělo. Bydliště zde přitom mělo druhé nejvyšší procento žáků, studentů a učňů (23 %).

České Budějovice 4 – zajištěno je pouze v menší míře základní školství a sídlo zde má Střední zemědělská škola. Převážná většina žáků, studentů a učňů, kteří zde bydlí (podíl na celkovém počtu žáků, studentů a učňů města byl však pouze 1,5 %), vyjíždí do jiných částí města. Dojíždějící byli ze 2/3 z jiných obcí kraje a kladné saldo dojížďky dosáhlo téměř 600 osob.

České Budějovice 5 – v této části obce je zajištěna výuka na základní škole, studovat zde lze pouze na Anglicko-českém gymnáziu. Proto také více než polovina zde bydlících žáků, studentů a učňů vyjížděla do jiných částí města a jiných obcí kraje. Dojížďka přitom byla o 65 osob nižší, takže se tato část zařadila mezi části se záporným saldem dojížďky.

České Budějovice 6 – soustředění škol různých stupňů (vedle základních škol, vč. specializovaných, zde sídlí Průmyslová škola strojní a elektrotechnická, integrované střední školy, jazyková škola s pomaturitním studiem, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity) se odrazilo v druhém nejvyšším počtu dojíždějících do této části obce (téměř 3 tis. osob). Dojížďka byla vyšší než vyjížďka o víc než 2 tisíce osob, což představuje druhé nejvyšší kladné saldo dojížďky.

České Budějovice 7 – žáci, studenti a učni bydlící v této části představovali třetí největší podíl na jejich celkovém počtu ve městě (přes 9 %), síť škol zde tvořily pouze základní školy a Střední odborná škola technická. Téměř polovina z vyjíždějících žáků, studentů a učňů proto směřovala do jiné části města nebo jiné obce. Protože dojížďka byla o 95 osob nižší, záporné saldo bylo druhé nejvyšší mezi částmi města.

Z hlediska použitého dopravního prostředku k cestě do školy byl určitý rozdíl v zastoupení jednotlivých typů oproti vyjížďce za prací. Vzhledem k tomu, že velkou část vyjíždějících představovali žáci základních škol, kteří docházeli do školy ve stejné části obci jako měli bydliště, byly nejčastější přesuny pěšky (téměř 8 000 osob). Mimo vlastní část obce docházelo nejvíce žáků, studentů a učňů pěšky do Českých Budějovic 3 (zejména z částí České Budějovice 6 a České Budějovice 1) a Českých Budějovic 6 (hlavně z částí obce České Budějovice 3 a České Budějovice 1). Městskou hromadnou dopravou se do škol dostávalo na 5 000 žáků, studentů a učňů. Byla využívána především dětmi a mládeží z Českých Budějovic 2, a to zejména do škol v Českých Budějovicích 3 a Českých Budějovicích 6. To byly také dvě části, kam směřovala nejčastěji dojížďka MHD i z dalších částí města. Zhruba stejný počet žáků, studentů a učňů se přesouval do školy na kole a jako spolujezdec v automobilu (v obou případech přes 300).