VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM
VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM KRAJI
Koncem roku 2007 vydal Český statistický úřad publikaci 13-313507 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM KRAJI. Publikace je členěna do 3 základních logických celků. První část hodnotí základní vývojové trendy v oblasti udržitelného rozvoje z pohledu celé České republiky zejména v porovnání s Evropskou unii. V druhé části je uveden výběr ukazatelů, které by se pro udržitelný rozvoj měly (mohly) stát základním souborem indikátorů pro hodnocení udržitelnosti na regionální úrovni. Třetí část se pak zabývá konkrétním vývojem vybraných (i dalších) ukazatelů v Jihočeském kraji.
Z uvedené publikace jsou pro naše čtenáře připravily jako ukázku popis ukazatele z druhé části publikace a část z hodnocení vývoje v Jihočeském kraji v kapitole třetí:
Nejvyšší dosažené vzdělání SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z počtu obyvatel ve věku 15 a více let v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „podíl obyvatel ve věku 20 – 24 let s alespoň vyšším sekundárním vzděláním“, který je obsažen v SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006 a OSUR 2007) |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitaroční |
| Popis | Podíl počtu obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním (ISCED 5,6) z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let |
Přístup k internetu
| Indikátor | Podíl domácností připojených k internetu v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – příloha k VŠPS |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitaroční |
| Popis | Podíl domácností připojených k internetu z celkového počtu domácností v daném regionu. |
Doprava
Hustota dopravní infrastruktury je jeden z rozhodujících a někdy i limitujících faktorů pro rozvoj regionů a obcí. V Jihočeském kraji je její hustota a kvalita silniční sítě spíše na nižší úrovni. Ke konci roku 2006 bylo v Jižních Čechách sice 6 129 km silnic a dálnic, ale pouze 9 km je dálnic a 662 km silnic 1. třídy. Silnice vyšší třídy tak představují jen něco málo přes 10 % z celkové délky silniční sítě. Tento stav je částečně dán příhraniční polohou kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, kde převažují silnice III. třídy. Ty představují více než 60 % celkové délky.
V porovnání s ostatními regiony republiky je hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území vůbec jedna z nejnižších (spolu s Karlovarským krajem) v celé republice. Hodnotou 6,7 km na 100 km2 se kraj drží zhruba na třech čtvrtinách republikové střední hodnoty. Ani z hlediska střednědobého vývoje (od roku 2000) nedošlo v této oblasti k zásadnější změně. Přestože za toto období byla již realizovány některé i poměrně náročné finanční akce, celkově se hustota silniční sítě zvýšila jen nepatrně (o 0,1 km na 100 km2). Ani tady kraj nedosahuje republikový růst a v dynamice se zařadí až k závěru pomyslného pořadí.
Přírodní podmínky jsou limitujícím faktorem rovněž v oblasti železniční dopravy. Celkem je v kraji 952 km provozní délky železničních tratí. V přepočtu k celkovému území kraje to představuje 9,5 km na 100 km2. Hustota dopravní infrastruktury je tak srovnatelná s krajem Plzeňským a Vysočina a jen nepatrně vyšší než v kraji Zlínském – kraji s nejnižší hustotou. To samozřejmě znamená, že proti průměru za celou republiku má kraj železniční infrastruktura podstatně méně rozvinutou – hustota železniční sítě je v kraji o čtvrtinu nižší než v souhrnu za ostatní regiony.
Ve střednědobém vývoji se hustota železničních tratí v kraji nemění, stejně jako v průměru za celou republiku. Na druhé straně se alespoň železniční síť nezkracuje, tak jako v kraji Olomouckém nebo Ústeckém.
Graf 1 Hustota dopravní infrastruktury v roce 2006
Pro posouzení efektivnosti nákladní dopravy jsou nezbytné údaje o dopravních výkonech. Tyto údaje se nám však nepodařilo zjistit. Proto jsme se museli spokojit s náhradním ukazatelem „přeprava věcí (zboží)“. Ale ani v tomto případě nemáme ideální podklady pro úplnou představu o přepravě, neboť nám zcela chybí data za tranzit.
V Jihočeském kraji přeprava věcí nákladní dopravou (bez tranzitu) klesla mezi lety 2000 a 2006 o 17 %, z toho přeprava silniční nákladní dopravou klesla o 16 % a železniční dopravou o jednu třetinu. V ČR objem přepraveného nákladu v letech 2000 – 2006 vzrostl o 5 %, vlivem zvýšené přepravy silniční nákladní dopravou (o 7%). Přeprava nákladu po železnici se snížila o 6 %, a přeprava vodní dopravou klesla dokonce na polovinu. Uvedené změny se projevily ve struktuře nákladu podle forem dopravy. Jak ukazuje graf, v Jihočeském kraji i v ČR se nízký podíl železniční dopravy dál snížil.
Graf 2 Výkonové ukazatele dopravy
Za osobní dopravu máme srovnatelné údaje pro silniční i železniční dopravy pouze za přepravené osoby v rámci kraje. Údaje o přepravě osob mimo kraj a do kraje za autobusovou dopravu jsme neměli k dispozici. Z dostupných podkladů vyplývá, že v letech 2000 -2003 počet přepravených osob veřejnou autobusovou dopravou klesl v rámci Jihočeského kraje o necelých 5 %, za celou ČR tento pokles představoval 2 %. Naproti tomu počet přepravených osob po železnici vzrostl v kraji o 10 % a v celé ČR dokonce téměř o čtvrtinu. Tento vývoj se promítl do zvýšení podílu železniční dopravy ve struktuře přepravených osob, jak ukazuje graf.
Městskou hromadnou dopravou se v kraji každoročně přepraví víc než 50 mil. cestujících. Na tomto počtu se ze 30 % podílí přeprava trolejbusy a ze 70 % přeprava autobusová. V letech 2003 – 2006 vzrostl počet přepravených cestujících o necelá 4 %, když přeprava trolejbusy vzrostla o 7 % a autobusy o 2 %.