3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Při zjišťování a zpracování výsledků sčítání se vycházelo ze tří základních typů domácností. Jsou to domácnosti bytové, hospodařící a cenzové. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě, hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzové domácnosti byly vytvářeny až při zpracování výsledků a respektovaly především rodinné domácnosti úplné, rodinné domácnosti neúplné, vícečlenné nerodinné domácnosti a cenzové domácnosti jednotlivců. Podrobněji jsou jednotlivé typy popsány v metodické části publikace.

V okrese Mladá Boleslav byly ve většině případů totožné bytové, hospodařící i cenzové domácnosti, protože šlo většinou o samostatně bydlící rodinu, nebo domácnost jednotlivce. Téměř ve čtyřech tisících bytů žilo spolu více cenzových domácností. V těchto případech se cenzové domácnosti vymezovaly buď z údajů o rodinných vztazích jednotlivých osob, nebo z údajů o samostatném resp. společném hospodaření.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech

Sčítáním v roce 2001 bylo v okrese zjištěno 42 153 bytových domácností. Proti poslednímu sčítání se počet bytových domácností zvýšil o 1 858, to je o 4,6 %. Docházelo k častějšímu zápisu samostatného hospodaření, zejména jednotlivých osob bydlících spolu s rodinami, takže počet hospodařících domácností byl proti minulému sčítání vyšší o 3 433, tj. o 7,9 %. Tato skutečnost se odrazila i ve vysokém nárůstu počtu domácností jednotlivců nebydlících samostatně, jejichž počet vzrostl proti minulému sčítání na dvojnásobek. Relativně rychleji jak v bytových, tak i v hospodařících domácnostech vzrostl počet domácností, které tvoří dvě a více cenzových domácností. Počet bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se proti roku 1991 zvýšil o 37,1 %, při čemž počet bytových domácností s jednou cenzovou domácností vzrostl proti roku 1991 pouze o 1,8 %. Počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi vzrostl proti minulému sčítání o 12,6 %, počet hospodařících domácností tvořených jednou cenzovou domácností vzrostl o 7,9 %.

Jednotlivé typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Největší počet členů mají bytové domácnosti (2,78) členů, ale z nich bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi mají v průměru 4,72 členů. Hospodařící domácnosti měly v průměru 2,42 členů (z nich domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi měly v průměru 5,15 členů). Cenzové domácnosti měly v průměru 2,39 členů, z nich úplné rodiny 3,11 členů, neúplné rodiny 2,47 a vícečlenné nerodinné domácnosti 2,16 členů.

Průměrná velikost téměř všech typů domácností se od posledního sčítání snížila, ale rozdíly mezi jednotlivými typy domácností nejsou významné. Poklesl průměrný počet členů u cenzových domácností celkem, a to o 0,15 člena, stejně tak i u hospodařících domácností. Průměrný počet členů bytových domácností nepatrně proti roku 1991 vzrostl, a to o 0,2 člena. Výraznější zvýšení zaznamenaly vícečlenné nerodinné domácnosti, kde průměrný počet členů vzrostl mezi sčítáními v r.1991 a 2001 z 2,03 na 2,16 tj. o 0,13 člena.

Poměrně nízká průměrná velikost domácností všech typů a její trvale klesající trend je ovlivněn zejména vysokým a stále rostoucím podílem domácností jednotlivců. Z úhrnu cenzových domácností představoval v roce 2001 jejich podíl 29,5 %, to je o 2,3 procentního bodu více než v roce 1991.

Změny v počtu domácností a jejich průměrné velikosti provázejí i změny struktury podle počtu členů. V hospodařících a cenzových domácnostech nejvýrazněji stouplo zastoupení jednočlenných domácností. U bytových domácností byl největší nárůst u domácností se třemi členy. Kromě toho vzrostly podíly u všech domácností s jedním, dvěma a třemi členy. U čtyř a vícečlenných domácností došlo u všech typů domácností ke snížení podílů.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů