2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 50,7 %. Je tedy o 0,7 procentního bodu nižší, než v roce 1991, kdy činil 51,4 %. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 53 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 75 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku. Ve věku nad 95 let bylo ke dni sčítání v okrese 23 žen a 6 mužů.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 18 305 osob, to je o 5 413 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 21,2 % v roce 1991 na 16,0 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo téměř 12 % a podíl této skupiny se na celkovém počtu obyvatel zvýšil proti roku 1991 na více než 66 % (o 6 procentních bodů). Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie.

Proti roku 1991 zůstal počet obyvatel ve věku nad 60 let prakticky na stejné úrovni. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se v důsledku vyššího přírůstku celkového počtu obyvatel nevýrazně snížil na 17,7 procent.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 38,5 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,0 roku, průměrný věk žen dosáhl 40,0 roku a je o tři roky vyšší než průměrný věk mužů.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 15,6 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 22,4 %. Nejvyšší podíl nejmladší generace (0-14 let) je v obcích s počtem obyvatel 200-499, a to 17,5 %. Naopak nejnižší podíl – 14,8 % je ve městech s počtem obyvatel 5 000-9 999. Nejvyšší podíl osob ve věku 15-59 let má město Mladá Boleslav – 68,0 %, které má zároveň nejnižší procento obyvatel ve věku 60 a více let (16,1).

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, je Rabakov (48,1 roku), následují Niměřice (46,6 roku), Kluky (46,5 roku), Rohatsko (45,9 roku), Strážiště (45,4 roku). Jde většinou o malé obce s počtem okolo 100 obyvatel, s velkým počtem rekreačních chalup a chat, kde 31 až 36 % tvoří osoby starší 60 let.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Boreč (průměrný věk obyvatel 31,9 roku), Skalsko (33,8 roku), Kobylnice (34,0 roku), Lhotky (34,4 roku), Josefův Důl a Nemyslovice, kde je shodný průměrný věk 34,7 roku. Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 61 až 66 %. Samotné okresní město s průměrným věkem svých obyvatel 37,9 roku je spolu s dalšími třemi obcemi na 36. místě ze všech 123 obcí okresu. V okrese Mladá Boleslav má 40 % obcí nižší průměrný věk než je průměr okresu, který činí 38,5 roku.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 8 067 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 4 996) než počet žen (+ 3 071). Celkový počet svobodných obyvatel se zvýšil z 16 805 osob na 23 473, to je téměř o 40 %.

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 1 647, to je o 3,0 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 63,4 % v roce 1991 na 56,4 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 970 osob, to je o více než 55 %.

Došlo rovněž k poměrně výraznému nárůstu rozvedených osob z 5 801 v roce 1991 na 8 995 v roce 2001, to je o 55,1 %. Nejvýraznější nárůst rozvedených občanů je ve věkových skupinách 45-54 let, kde se počet rozvedených zvýšil o 1 521 obyvatel, to je o 126,5 %. Zajímavá je i věková kategorie 70-74let, kde počet rozvedených dosáhl 270 osob v roce 2 001, což je více jak dvojnásobek počtu v roce 1 991.

Poněkud poklesl počet ovdovělých osob. Fakt, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám, dokládá i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen téměř pětapůlkrát vyšší, než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Mladá Boleslav je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 94,8 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 2 012 obyvatel, tj.1,8 % z celkového počtu. Třetí nejvyšší zastoupení v okrese mají obyvatelé s polskou národností, kterých je dle posledního sčítání 949, tj. 0,8 %. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 194 osob, ale podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 111 733 osob (97,7 %) státní občanství České republiky, 713 osob (0,6 %) státní občanství Slovenské republiky, 914 osob (0,8 %) státní občanství Polské republiky, 297 osob (0,3 %) státní občanství Ukrajiny a 228 osob (0,2 %) státní občanství Vietnamské socialistické republiky. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 95,2 % obyvatel a ke slovenskému 1,9 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo celkem 382 obyvatel, což je téměř dvojnásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 54 303 obyvatel, to je 47,5 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 24 780 obyvatel, tj. 21,7 %. Celkem 28 066 obyvatel (24,6 %) trvale bydlících v době sčítání na okrese Mladá Boleslav se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 5 024 trvale bydlících obyvatel (4,4 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (3 036 osob) ve Slovenské republice. Celkem 108 690 obyvatel, tj. 95,9 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 2 652 občanů a celkem 698 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 21 543 „věřících“, to je 18,8 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 74,7 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 6,5 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů. V roce 1991 se přihlásilo k některé z církví celkem 32 919 obyvatel, to je o 11 376 občanů více. Naproti tomu se v roce 2 001 zvýšil o 28 154 osob počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 třetinový.

Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání, bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 79,4 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské (6,3 % z počtu věřících), k Českobratrské církvi evangelické (3,9 % z počtu věřících) a k Pravoslavné církvi v českých zemích (0,8 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k náboženské společnosti Svědků Jehovových (219 osob) a k Jednotě bratrské (160 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek.

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 9 665 osob, to je o 38,4 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 5 437 osob, to je o 45,6 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 96 020 obyvatel starších patnácti let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 22,9 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 8 055 osob, tj.o 26,8 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 34,2 na 22,9 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1980 mělo základní vzdělání 44,5 % obyvatel, tj. dvojnásobek.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 39 611 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 5,8 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 24 189 obyvatel, jejichž podíl 25,2 % byl proti roku 1991 vyšší o 4,8 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 6 105 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 2 051, to je o více než 50 % a podíl z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let dosáhl 6,4 %. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 657 osob) a oborů technických (o 636 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 39,0 % a obyvatelé s technickým vzděláním 31,5 %. Nárůst zaznamenaly i obory ekonomické (o 504 osob) jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel činil 14,4 %. Počet vysokoškolsky vzdělaných se zemědělským a veterinárním oborem poklesl proti roku 1991 o 98 osob a jejich podíl v roce 2001 činil pouze 6,7 %.