4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů
4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů
Více než 52 % trvale obydlených bytů je ve vlastnictví soukromé fyzické osoby, 13 % je družstevních, 9,4 % bytového fondu vlastní stát, nebo obec a 9,1 % z celkového počtu je ve vlastnictví různých kombinací vlastníků. Téměř 97 % trvale obydlených bytů v rodinných domech je ve vlastnictví fyzických osob, podíl ostatních vlastníků trvale obydlených bytů v rodinných domcích nepřesahuje jedno procento. Pokud jde o bytové domy, je nejčastějším vlastníkem stavební bytové družstvo ( z 27 %) a téměř stejným dílem i právnická osoba založená za účelem privatizace bytů. Přibližně 18 % bytů vlastní různé kombinace vlastníků, stát a obce se podílí ze 17,6 %. Trvale obydlené byty v ostatních domech vlastní ze 56,3 % obce nebo stát a téměř jedna čtvrtina bytů je ve vlastnictví fyzických osob.
Více než 25 % trvale obydlených bytů se nachází v domech postavených před rokem 1945. Pokud jde o poválečná desetiletí, vůbec nejvyšší počet bytů – 8 688, tj. 20,9 % z celkového počtu – je v domech postavených v letech 1971-1980.
Tab. 17 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a ostatních obcích

V rodinných domech postavených před rokem 1945 se nachází téměř 44 % trvale obydlených bytů. Pokud jde o další období je nejvíce trvale obydlených bytů – 2 709, tj. 14,8 % - v rodinných domech postavených v letech 1971-1980 a v následujícím desetiletí – 2 080 bytů, tj. 11,3 %. Trvale obydlené byty v bytových domech jsou „mladší“. Jen málo přes 1 000 bytů, (5,8 %) z celkového počtu trvale obydlených bytů v bytových domech se nachází v domech postavených před rokem 1945. Celkem 35 % trvale obydlených bytů je v domech postavených v letech 1971-1980, přes 20 % bytů je z období 1961-1970 a dalších 17,2 % je v bytových domech postavených v letech 1980-1990. Byty v ostatních budovách jsou podstatně starší, více než 45 % bytů je v budovách postavených před rokem 1945. Větší počet bytů v ostatních budovách byl postaven po roce 1996 a to 58, což představuje 13,7 %.
Pokud jde o právní důvod užívání bytu, měly v roce 2001 nejvyšší zastoupení (43,6 %) trvale obydlené byty ve vlastním domě. Celkem 18,2 % z celkového počtu trvale obydlených bytů představovaly byty nájemní, 12,3 % byty členů stavebního bytového družstva a 8,3 % byty v osobním vlastnictví.
Podle velikosti obytné plochy bylo při sčítání v roce 2001 nejvíce trvale obydlených bytů s obytnou plochou 40,0-49,9 m2. Bytů s touto obytnou plochou bylo sečteno 8 054, tj. 22,9 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Druhé nejvyšší zastoupení měly byty s obytnou plochou 50,0-59,9 m2, kterých bylo 4 608, to je 13,1 % z celkového počtu trvale obydlených bytů.
Proti minulému sčítání vzrostla průměrná obytná plocha na jeden byt ze 47,0 m2 na 50,9 m2, vzrostl rovněž průměrný počet obytných místností nad 8 m2 na jeden byt z 2,72 v r.1991 na 2,80 v r.2001. Znamená to, že nově postavené byty jsou převážně větší a mají více obytných místností. Svědčí o tom i porovnání podílů podle počtu pokojů. Proti minulému sčítání se snížil podíl dvoupokojových bytů z 34,9 % na 32,0 % a podíl bytů s jednou obytnou místností z 10,5 % na 9,2 %. Nejvíce bytů v r. 2001 bylo třípokojových, jejich podíl proti roku 1991 vzrostl z 36,4 % na 37,2 %. Vzrostly i podíly bytů čtyřpokojových a pěti a vícepokojových. Podíl bytů se třemi a více pokoji na celkovém počtu trvale obydlených bytů tak v r.2001 dosáhl už 57,1 % a byl proti roku 1991 vyšší o 2,5 procentního bodu.
Od minulého sčítání v r.1991 se dále zlepšilo technické vybavení trvale obydlených bytů. Nejvýrazněji se zvýšil počet trvale obydlených bytů se zavedeným plynem. Z celkového počtu trvale obydlených bytů má 48,5 % bytů zaveden plyn. Podíl bytů se zavedeným plynem se proti roku 1991 zvýšil téměř o 11 procentních bodů.
Téměř 98 % z celkového počtu trvale obydlených bytů má zaveden vodovod a 62,3 % trvale obydlených bytů je připojeno na veřejnou kanalizační síť. Podíl bytů se zavedeným vodovodem se proti r.1991 zvýšil o 2,1 procentního bodu, podíl bytů s přípojkou na kanalizační sít vzrostl o 6,0 procentních bodů. Vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem bylo v roce 2001 vybaveno 95 % trvale obydlených bytů a vlastním splachovacím záchodem 93,6 % trvale obydlených bytů, zatímco v roce 1991 to bylo u obou těchto sociálních zařízení necelých 90 %.
Pokud jede o rozdíly ve vybavenosti mezi městy a venkovskými obcemi je výrazný rozdíl pouze u plynu zavedeného do bytu a připojení na veřejnou kanalizační síť. Ve městech má zaveden plyn více než 65 % trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze necelých 19 %. Na veřejnou kanalizační síť je ve městech připojeno 87,4 % z celkového počtu trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze necelých 18 %. V ostatních druzích technického vybavení nejsou rozdíly mezi městy a ostatními obcemi celkem nijak markantní a pohybují se nejvýše do 10 procentních bodů. Ovšem při podrobnějším pohledu na jednotlivé velikostní kategorie obcí jsou v obcích nižších velikostních kategorií již rozdíly poměrně značné, zejména v připojení bytů na plyn a veřejnou kanalizační síť .
Tab. 18 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a ostatních obcích
