Dnešní systém osídlení středních Čech je výsledkem vlivu přírodních podmínek a dlouhodobého společenského vývoje. Území Středočeského kraje se svým přrozeným centrem, hlavním městem České republiky Prahou, patří v dlouhodobé historii k oblastem s nejstarším osídlením u nás. Hlavním předpokladem pro rozvoj tohoto území jako jádra českého státu v minulosti a později hospodářsky prosperujícího regionu byla jeho poloha v centrální části Čech, převážně v české kotlině s příhodnými přírodními podmínkami. Severnější část kraje s úrodnějšími půdami a teplejším podnebím má převážně řidší síť sídel s větším počtem obyvatel, zatímco pro jižnější, členitější část kraje, zhruba od spojnice Rakovník – Beroun – Kutná Hora, je typická hustší síť s malými sídly, s menší koncentrací obyvatel. Osami celé oblasti jsou dvě největší české řeky Labe a Vltava, jež byly odedávna významnými vodními cestami a později i předpokladem rozvoje průmyslu náročného na potřebu vody. Krajem procházely významné evropské obchodní cesty, podél nichž vznikala řada sídel, jejich exponovanost se ovšem postupně přizpůsobovala dopravní tahům moderní doby.Celá centrální část středních Čech je organicky spjata s hlavním městem. Praha získala své metropolitní postavení již v 10.století, kdy se stala centrem moci Přemyslovců a od té doby si své postavení trvale udržuje. Bezprostřední vliv Prahy sahá daleko za její administrativní hranice. Její vliv především z hlediska ekonomických vztahů, dopravy, dojížďky a migraci zasahuje prakticky celé střední Čechy s výjimkou některých okrajových oblastí okresů Rakovník, Příbram, Benešov, Nymburk a Mladá Boleslav
Obyvatelstvo Středočeského kraje žilo k datu sčítání v roce 2001 v 1 148 obcích, což bylo o 51 obcí více než v roce 1991. Vývoj správního členění České republiky po roce 1989 přinesl na úrovni obcí výrazný zlom v dlouhodobých trendech snižování počtu obcí jejich slučováním. Téměř celé třicetileté období od roku 1961 až do roku 1980 bylo charakteristické neustálou snahou o co největší integraci elementárních správních celků a dosažení co možná největší vyrovnanosti v počtu i velikosti obcí a to i v regionech, kde mnohdy ani geografické podmínky pro slučování nebyly. Během tohoto období byl počet obcí v kraji zredukován z 1 515 v roce 1961 na pouhých 816 v roce 1980, tedy o více než 46 %. Slučování obcí pokračovalo i v osmdesátých letech a ke konci roku 1989 bylo ve Středočeském kraji pouze 786 obcí. Během krátkého období do sčítání 1991 počet obcí poměrně rychle vzrostl na 1 097 obcí a proces dělení obcí pokračoval dál až dosáhl již zmiňovaných 1 148 obcí k datu sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Slučování obcí v mnoha případech podpořilo vylidňování nejen menších, ale i středně velkých sídel a přispělo ke koncentraci obyvatel do obcí městského typu a ke změně charakteru sídel. Celá řada nejmenších sídel se změnila na víceméně sídla rekreační. Ale i ve větších obcích, zejména v širším okolí Prahy v atraktivnějším přírodním prostředí převyšuje často počet rekreačních objektů počet domů k bydlení – jde zejména o okresy Praha-východ, Praha-západ, Benešov a Beroun.
Struktura částí obcí podle počtu obyvatel
Nijak dramaticky se od roku 1961 do současnosti neměnil počet částí obcí v kraji a prakticky ani ve většině okresů. Obce jsou na jednotlivé části většinou děleny podle historicky vzniklých územních celků a zejména ve venkovském osídlení odpovídají jednotlivé části původním vesnicím. Proti roku 1961, kdy v kraji existovalo 2 708 částí obcí, se jejich počet snížil na 2 694 v roce 1970, poté mírně vzrostl na 2 742 v letech 1980 a 1991 a v roce 2001 na 2 766.Po zrušení okresních úřadů k 1.12 2002 převzaly od 1.1.2003 některé jejich funkce ve státní správě obce s rozšířenou působností. Podle zákona č. 314/2002 Sb. výkon státní správy zabezpečuje na tomto stupni ve Středočeském kraji celkem 26 obcí s rozšířenou působností.
Rozlohou největším správním obvodem jsou Sedlčany, ale z hlediska počtu obyvatel je jednoznačně největší správní obvod Kladna. Druhým největším správním obvodem co do počtu obyvatel je Mladá Boleslav, která také spravuje největší počet obcí. Naproti tomu rozlohou je nejmenší správní obvod Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, počtem obyvatel je nejmenší správní obvod Votice, který má současně i nejnižší hustotu osídlení. Určitou zajímavostí je správní obvod Černošice, který s výjimkou jedné obce zahrnuje všechny obce na území okresu Praha-východ.
Středočeský kraj patří hustotou zalidnění 101,9 obyvatel na 1 km2 k oblastem s nižší hustotou zalidnění, než je průměr České republiky, ale uvnitř kraje existovaly v minulosti a stále ještě přetrvávají značné rozdíly. Přes řidší sídelní siť má severnější část kraje větší průměrnou hustotu obyvatel než jižní díky vyšší koncentraci obyvatel v sídlech. Ukazuje to i např. počet obyvatel na 1 km2 na území okresu Kladno –217,2 a Mělník - 132,9 obyvatel na 1 km2, oproti okresu Příbram, kde hustota obyvatelstva dosahuje jen 66,2 obyvatel na 1 km2 a na okrese Benešov dokonce jen 61,1 obyvatel na 1 km2.
Současná průměrná obec v kraji má 978 obyvatel na rozloze 959 ha. Nejvíce obcí (421) se koncentruje do velikostní skupiny 200-499 obyvatel. V nejmenší velikostní skupině do 199 obyvatel je 304 obcí. V těchto obou nejnižších velikostních skupinách je koncentrováno celkem 725 obcí, to je 63 % z celkového počtu obcí v kraji, ale žije v nich jen necelých 16 % obyvatel kraje.
Tab 2.1.2 Vývoj sídelní struktury podle velikostních skupin obcí podle územní struktury k 1.3.2001
Se zvláštním postavením Středočeského kraje jako regionu bez vlastního krajského města, pro nějž tuto funkci plní ve většině aktivit hlavní město Praha, a dvou okresů bez okresních měst, souvisí i postavení kraje v zastoupení městského obyvatelstva.
Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje sice vzrostl z 38,9 % v roce 1961 na 54,9 % ve sčítání v roce 2001, ale je to nejnižší podíl městského obyvatelstva ze všech krajů v České republice. K datu sčítání mělo 73 středočeských měst celkem 618 356 obyvatel.
Největšími městy kraje jsou Kladno s 71 132 obyvateli a Mladá Boleslav se 44 255 obyvateli. Pouze 18 měst kraje má více než 10 000 obyvatel, z nich 5 měst (Kladno Mladá Boleslav, Příbram Kolín a Kutná Hora) má více než 20 000 obyvatel. Naproti tomu 10 měst ve Středočeském kraji má méně než 2000 obyvatel.
Tab 2.1.3 Srovnání struktury a intenzity přírůstků obyvatel podle velikostních skupin obcí v obdobích 1991-1995 a 1996-2000
V posledním desetiletí se poněkud změnily trendy ve vývoji obyvatelstva podle velikostních skupin obcí. Předchozí tabulka ukazuje změny ve struktuře osídlení vlivem rozdílného demografického vývoje v jednotlivých velikostních skupinách obcí.
Do roku 1995 se poměrně výrazně snižuje počet obyvatel ve velikostních skupinách 200-499 a 500-999 obyvatel. Počet obyvatel v nejmenší velikostní skupině obcí do 199 obyvatel se snižuje po celé desetiletí. Do roku 1995 je pokles ovlivněn úbytkem obyvatel jak přirozenou měnou, tak i migrací. Po roce 1996 se proces úbytku v těchto skupinách poněkud zpomalil vlivem vyšších průměrných migračních přírůstků, i když úbytek přirozenou měnou dále pokračoval. V období po roce 1996 došlo k úbytku obyvatel i ve skupinách nad 5 000 obyvatel, kde se zejména poměrně výrazně na úbytku podílelo záporné saldo migrace, které podstatně převýšilo velmi nízké přirozené přírůstky ve všech těchto větších velikostních skupinách.
