6.3 Půda

6.3 Půda

6.3 Půda

Díky příhodným klimatickým podmínkám, nižší nadmořské výšce a úrodným půdám zejména v Polabské nížině byla oblast středních Čech již od středověku využívána pro intenzivní zemědělství. Snaha o získání úrodné půdy a jejího co největšího využití vedla k vykácení většiny lesního porostu, který se v rozlehlejších plochách uchoval pouze ve výše položených oblastech jihozápadu kraje.

Zmíněné přírodní podmínky a blízkost Prahy jako významného odběratele zemědělských produktů měly za následek vytvoření současné struktury využití ploch. Středočeský kraj se vyznačuje vysokým podílem zemědělské a to zejména orné půdy (při srovnání s ostatními kraji je na prvním místě), nejnižším podílem lesních ploch v rámci ČR (kromě Prahy) a velmi nízkým podílem trvalých travních kultur.

Avšak mezi jednotlivými okresy kraje jsou výrazné rozdíly a odlišné zaměření půdního hospodářství. Vedle okresů s mírou zornění větší než 60 %, jako je Nymburk (1. místo ve srovnání okresů v ČR), Kladno (3.) či Kolín (5.), je podíl orné půdy v okrese Příbram pouze 30,5 %. V okrese Rakovník se koncentrují plochy chmelnic (2. místo v ČR) a úrodná půda v okolí Mělníka je využívána na vinice (6. místo). Zde jejich plochy posledních 10 let trvale narůstají, celkově se zvýšily o 19 %. Blízkost Prahy významně ovlivňuje rozmístění zahrad, které se koncentrují do zázemí měst, v našem případě do okresů Praha-východ a Praha-západ. Ovocné sady jsou specifikem okresu Kolín. Ačkoliv zde jejich podíl na celkové ploše neustále mírně klesá, zabírá 5,5krát více plochy než je průměr Česka.

Zastoupení lesních ploch ve Středočeském kraji je po Praze 2. nejnižší v celé ČR. Jejich rozloha je výraznější pouze v Brdské a Křivoklátské vrchovině. Rovněž nízký podíl tvoří ve struktuře ploch trvalé travní kultury, tedy louky a pastviny. V patnáctce okresů s nejnižším podílem trvalých travních porostů se nachází osm okresů ze Středočeského kraje.

Ke změnám ve využití ploch dochází velmi pozvolna, proto je třeba je sledovat v delším časovém horizontu. Během posledních 15 let nedocházelo v kraji k výraznějšímu vývoji. Mírné proměny (pokles rozlohy orné i zemědělské půdy, nárůst lesních ploch) kopírují změny v celém Česku. Ekologicky nevhodná rozloha orné půdy, která se zmenšila o 7 360,3 ha od roku 1990, je částečně přeměněna na trvalé travní porosty (nárůst o 3 233 ha) či lesní plochy (nárůst o 2 407 ha). Dynamika růstu těchto dvou kategorií je však nižší než v průměru za celou ČR.

K výraznějším proměnám dochází v kategorii zastavěných ploch. Jejich setrvalý růst zejména v okresech Praha-východ a Praha-západ odráží suburbanizační proces v zázemí Prahy. Na bydlení lidí je silně vázán i výskyt zahrad, proto zároveň se zvyšováním podílu zastavěných ploch zde roste i zastoupení této kategorie využití ploch (nárůst v kraji od roku 1990 shodně o 1 360 ha).