5.4 Průmysl

5.4 Průmysl

Ve Středočeském kraji v roce 2004 působilo 222 průmyslových organizací se 100 a více pracovníky. Nejpočetněji jsou zastoupeny průmyslové podniky s výrobou kovů a kovodělných výrobků a dále podniky s výrobou strojů a zařízení. Těchto podniků bylo okolo třiceti. Výrobu dopravních prostředků, která je významná z hlediska dosahovaných tržeb i počtu pracovníků, mělo ve svém výrobním programu 23 podniků.

Většina nejvýznamnějších průmyslových podniků Středočeského kraje jsou společnosti se spoluúčastí zahraničního kapitálu, nebo zahraniční společnosti. Patří mezi ně především ŠKODA AUTO, VDO Česká republika, Delphi Packard Elektric, ČKD Kutná Hora, Philip Morris, Danone, Sklárny Kavalier, Spolana, Thermo King, Rako, Procter & Gamble a řada dalších. Největší podíl na zahraničních investicích do Středočeského kraje mají němečtí investoři, z nichž nejvýznamnějším je především Volkswagen Group se svými investicemi do firmy ŠKODA AUTO.

Tržby z průmyslové činnosti dosáhly v roce 2004 celkem 367,1 mld. Kč (v běžných cenách). Ve srovnání s rokem 2000 došlo k nárůstu tržeb z průmyslové činnosti o více než 30 %. Jejich nárůst byl jen v menší míře ovlivněn vývojem cen, neboť ceny průmyslových výrobků vzrostly v roce 2004 proti roku 2000 pouze o necelých osm procent.

Podíl tržeb z průmyslové činnosti u podniků se sídlem ve Středočeském kraji na celkovém objemu tržeb v celé ČR se v letech 2000-2004 pohyboval mezi sedmnácti až osmnácti procenty a byl vůbec nejvyšší ze všech čtrnácti krajů v České republice.

V průběhu celého hodnoceného období dosahovalo nejvyššího objemu tržeb odvětví výroby dopravních prostředků a jeho podíl na celkovém objemu tržeb přesahoval v období let 2000-2004 polovinu celkových tržeb. Proti roku 2000 se tržby v tomto odvětví zvýšily v roce 2004 o 27 %. Tržby tohoto odvětví u podniků se sídlem v kraji v roce 2004 představovaly téměř 52 % z celkového objemu tržeb ve výrobě dopravních prostředků a zařízení v celé ČR.

Nejrychleji, v průměru ročně o více než 38 %, rostly tržby z průmyslové činnosti v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů. Tržby v tomto odvětví vzrostly v roce 2004 oproti roku 2000 téměř 1,7krát a podíl tohoto odvětví na celkových tržbách v průmyslu se zvýšil během let 2000-2004 o více než 10 procentních bodů.

Naproti tomu nejvyšší úbytek tržeb zaznamenala v letech 2000-2004 těžba nerostných surovin (pokles téměř o 90 %). Na tomto poklesu se podílelo zejména prakticky úplné omezení těžby energetických surovin v kraji, kde oproti 5,3 mld. Kč tržeb v roce 2000 nebyly v roce 2004 vykázány žádné tržby z průmyslové činnosti. Výrazný pokles tržeb v letech 2000-2004 byl zaznamenán ve výrobě chemický látek, léčiv a chemických vláken (27,1 %) a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 13,0 %).

Nejen v celkovém objemu tržeb, ale také v objemu tržeb z průmyslové činnosti na jednoho pracovníka je Středočeský kraj po celé hodnocené období na prvním místě mezi kraji v České republice. Hodnota 3 949 tis. Kč tržeb na zaměstnance v roce 2004 převýšila republikový průměr o 1 430 tis. Kč, to je téměř o dvě třetiny. Nadprůměrné tržby na jednoho zaměstnance dosáhlo v roce 2004 zejména odvětví výroby dopravních prostředků, kde objem tržeb na jednoho pracovníka v roce 2004 představoval 6 018 tis. Kč, to je o 2 457 tis. Kč více než byly průměrné tržby na jednoho pracovníka v tomto odvětví v České republice. Proti roku 2000 byly v roce 2004 tržby z průmyslové činnosti na jednoho zaměstnance vyšší o 37,8 %.

Ve 222 průmyslových podnicích se 100 a více pracovníky se sídlem na území kraje bylo v roce 2004 zaměstnáno téměř 93 tis. osob. Podniky v kraji se na celkovém počtu průmyslových podniků v ČR podílely 9,3 % a podíl počtu pracovníků v podnicích kraje na počtu pracovníků v průmyslu ČR představoval 10,6 %.

Zaměstnanost v průmyslových podnicích s více než 100 pracovníky se sídlem na území kraje klesla ve sledovaném období o 5 948 osob, to je o 6 %. Na poklesu zaměstnanosti se v souvislosti s ukončením činnosti podnikatelských subjektů v důsledku útlumu těžby uhlí i ostatních nerostných surovin podílelo zejména odvětví těžby energetických a ostatních nerostných surovin, kde v roce 2000 pracovalo v pěti podnicích ještě 5 796 zaměstnanců a v roce 2004 už zůstaly v tomto odvětví pouze dva podniky s méně než čtyřmi sty pracovníky.

Snížení počtu pracovníků proti roku 2000 o více než 1,5 tisíce osob zaznamenala i odvětví výroby kovů, hutních a kovodělných výrobů, odvětví výroby nekovových minerálních výrobků, odvětví výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků a odvětví výroby chemických látek, léčiv a chemických vláken. Některá odvětví zpracovatelského průmyslu vykázala v letech 2000-2004 zvýšení zaměstnanosti. Absolutně k nejvyššímu nárůstu počtu pracovníků proti roku 2000 došlo v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde počet pracovníků vzrostl v roce 2004 proti roku 2000 o 5 530 osob, to je o 66,7 %. Ze všech průmyslových odvětví vykázalo relativně nejvyšší nárůst zaměstnanosti (o 83,6 % – přírůstek o 1 852 osob) odvětví výroby pryžových a plastických výrobků. Celkem o 994 osob, to je o 3,3 % se zvýšil počet pracovníků v odvětví výroby dopravních prostředků. Toto odvětví se na celkovém počtu pracovníků v průmyslu kraje v roce 2004 podílelo více než jednou třetinou.

Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových organizacích se sídlem na území Středočeského kraje dosáhla v roce 2004 výše 20 263 Kč a proti roku 2000 byla téměř o čtvrtinu vyšší. Růst průměrné mzdy ve sledovaném období byl o 13 procentních bodů pomalejší než růst průměrných tržeb z průmyslové činnosti na jednoho pracovníka. Mzda vzrostla ve všech odvětvích, největší relativní růst zaznamenal textilní a oděvní průmysl, jehož mzdy však i přes téměř 45-ti procentní nárůst jsou ze všech odvětví zdaleka nejnižší, v roce 2004 nedosahovaly ani 11 tisíc. Nejvyšší mzda je trvale dosahována ve výrobě dopravních prostředků (22 911 Kč v roce 2004), mzda přesahující 20 tisíc korun je i v průmyslu chemickém a farmaceutickém a v odvětví potravinářské výroby. Průměrné roční tempo růstu mezd v kraji v letech 2000-2004 činilo 5,7 %. Mzda v roce 2004 byla po Praze nejvyšší ze všech krajů a přesahovala průměrnou mzdu České republiky o více než 2 tisíce korun. Tento trend je charakteristický pro celé hodnocené období.

Na závěr této části uvádíme v tabulce 5.4.3 údaje o spotřebě vybraných druhů paliv a energie za podniky s více než 20 zaměstnanci se sídlem na území kraje. Pro přesnost je nezbytné dodat, že se jedná o údaje za podniky všech odvětví, nikoliv jen za průmyslové podniky.

Podniky se sídlem na území Středočeského kraje spotřebovaly v roce 2004 téměř 200 tis. tun černého uhlí. Ve srovnání s rokem 2000 se spotřeba černého uhlí snížila více než o polovinu. Na celkové spotřebě černého uhlí u podniků s 20 a více zaměstnanci v celé republice se v roce 2004 podniky se sídlem ve Středočeském kraji podílely 2,1 %, což je po Moravskoslezském kraji, Hl. m. Praze a Pardubickém kraji čtvrtý nejvyšší podíl.

Zemního plynu spotřebovaly v roce 2004 podniky se sídlem na území Středočeského kraje téměř 525 mil. m3. Zatímco v celé republice spotřeba zemního plynu proti roku 2000 vzrostla o 6,7 %, v podnicích se sídlem ve Středočeském kraji (stejně jako v kraji Jihočeském a Hl. m. Praze) se spotřeba zemního plynu proti roku 2000 snížila. Z těchto tří krajů bylo snížení u podniků Středočeského kraje absolutně i relativně nejvýraznější, když spotřeba klesla proti roku 2000 téměř o 50 mil. m3, to je o 8,6 %. Podílem 9,2 % z celkové spotřeby zemního plynu v republice zaujímají podniky se sídlem v kraji páté místo mezi všemi kraji ČR.

Spotřeba benzinu u podniků se snížila ve sledovaném období ve všech krajích. Ve srovnání s rokem 2000 představovalo snížení za celou ČR 16,1 %, snížení spotřeby benzinu u podniků se sídlem na území Středočeského kraje o 16,4 % odpovídá republikovému průměru. Podniky se sídlem v kraji se na spotřebě benzinu v celé ČR podílí 7,6 %, což po Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji představuje třetí nejvyšší podíl. Ve srovnání s rokem 2000 se sice spotřeba benzinu u podniků se sídlem na území Středočeského kraje snížila o více než 4 mil. litrů, ale podíl na celorepublikové spotřebě klesl jen o 0,1 procentního bodu.

Spotřeba nafty u podniků se sídlem v kraji vzrostla v roce 2004 proti roku 2000 téměř o 28 % a podíl na republikové spotřebě se ve sledovaném období zvýšil o 4,2 procentního bodu. Podílem 10,1 % na celorepublikové spotřebě patří podnikům se sídlem ve Středočeském kraji třetí pozice mezi všemi kraji České republiky.

Přestože celková spotřeba tepelné energie vrostla u podniků se sídlem v kraji proti roku 2000 o 4,9 %, tak podílem 2,7 % na celkové spotřebě tepelné energie zaujímaly jak v roce 2000, tak i v roce 2004 podniky se sídlem na území Středočeského kraje 6. místo mezi všemi kraji v ČR. Podíl na celorepublikové spotřebě tepelné energie u podniků se sídlem v kraji poklesl ve sledovaném období pouze o 0,4 procentního bodu.

Spotřeba elektrické energie u podniků se sídlem na území Středočeského kraje vzrostla ve sledovaném období téměř o 389 tis. MWh, což představuje zvýšení o 11 %. Podíl na celorepublikové spotřebě vzrostl v letech 2000-2004 u podniků se sídlem v kraji o 5,6 procentního bodu. V roce 2004 zaujímaly podniky se sídlem na území Středočeského kraje ve spotřebě elektrické energie čtvrté místo mezi všemi kraji v ČR. Vyšším podílem se na republikové spotřebě podílely pouze podniky v Hl. m. Praze, Moravskoslezském a Ústeckém kraji.