I. ZÁKLADNÍ TENDENCE VÝVOJE
I. ZÁKLADNÍ TENDENCE VÝVOJE
| ● Ekonomický růst z 1. pololetí se ve 2. pololetí zpomalil | Česká ekonomika vstupovala do roku 2001 za příznivé konjunkturní situace a s dobrými výchozími podmínkami vytvořenými vývojem v roce 2000, který byl označen rokem obnoveného ekonomického růstu. Rok 2001 byl zahájen všeobecnou důvěrou v pokračující ekonomickou stabilitu a v rostoucí ekonomickou výkonnost. Česká ekonomika byla v roce 2001 ve fázi relativně vysokého ekonomického rozvoje, kdy došlo k meziročnímu zrychlení růstu HDP. Jeho objem byl již reálně znatelně vyšší než v roce 1990, kdy byla jeho úroveň nejvyšší v uplynulých jedenácti letech. V souhrnu za celý rok 2001 převládaly pozitivní vývojové tendence a zejména v první polovině roku bylo dosaženo dobrých souhrnných ekonomických výsledků, které vycházely ze značného rozmachu průmyslové i stavební výroby, z prudkého rozvoje tržních služeb a slabších náznaků k mírnému snižování rozsahu vnější nerovnováhy. Horní bod zvratu v období mezičtvrtletního růstu HDP za jedenáct po sobě následujících čtvrtletí po sezónním očištění představuje 4. čtvrtletí 2000. Druhá polovina roku, zejména období po 11. září, byla však poznamenána určitým neklidem, zpomalováním celkového ekonomického růstu a poklesem temp růstu výkonnosti všech základních odvětví ekonomiky, včetně navazujících ekonomických charakteristik, jako např. produktivity práce, v důsledku rostoucího deficitu zahraničního obchodu zbožím a službami, reálně se zvětšující vnější nerovnováhou, zvětšujícím se schodkem veřejných financí a kolísavou a koncem roku rostoucí mírou nezaměstnanosti. Základní příčinou zpomalení růstu produkce i přidané hodnoty v hlavních výrobních odvětvích a posléze HDP ve druhé polovině roku 2001 bylo silné oslabení konjunktury nejen v SRN jako našeho hlavního obchodního partnera, nýbrž i v ostatních zemích EU, které prudce snížily poptávku po dovozu zboží z ČR. Růst HDP v zemích EU v roce 2001 značně zpomalil, což mělo na konjunkturu v ČR negativní vliv a bránilo silnějšímu ekonomickému růstu než jaký byl realizován. Vnější ekonomické faktory, zejména měnící se celosvětové podmínky ekonomického vývoje nepatrně přibrzdily ekonomický růst v ČR, avšak nepůsobily tak negativně, aby ho zastavily. Výsledkem zpomalení ekonomického růstu v zemích EU a jeho zrychlením u nás bylo zlepšení ekonomické pozice ČR ve vztahu k EU. Objem HDP na 1 obyvatele ČR v mezinárodních cenách dosáhl za rok 2001 výše 15 086 USD, což bylo zhruba 62 % úrovně zemí EU. Vzhledem ke zhodnocení CZK a zvětšení inflačního diferenciálu se snížil koeficient ERDI a srovnatelné cenové hladiny se mírně přiblížily. Růstové podněty v roce 2001 byly na poptávkové straně české ekonomiky založeny na hrubých národních konečných výdajích, zejména na tvorbě hrubého fixního kapitálu a výdajích domácností na konečnou spotřebu, které se zvyšovaly podstatně rychleji než HDP a vedly k růstu životní úrovně, i když značně diferencovanému na úkor sociálně slabých skupin obyvatelstva. Ekonomické chování investorů a spotřebitelských domácností bylo relativně stabilní. Ekonomický růst byl nadále silně oslabován zvyšováním záporného salda příjmů a plateb vyplývajícího z mezinárodního obchodu zbožím a službami (čistý vývoz ve stálých cenách), které se výrazně negativně projevilo zejména ve 4. čtvrtletí. Na nabídkové straně ekonomiky byl růst HDP pozitivně ovlivněn zejména zpracovatelským průmyslem, k němuž se ve druhé polovině roku přidružily vybrané tržní služby, zejména v odvětví dopravy, skladování a telekomunikací. Souhrnné ekonomické charakteristiky ukazují, že největší meziroční změnou mezi vývojem v uplynulých dvou letech bylo v roce 2001:
|
 | |
Základní ekonomické charakteristiky
| 2000 | 2001 | ||||||||
1. Q. | 2. Q. | 3. Q. | 4. Q. | Rok 2000 | 1. Q. | 2. Q. | 3. Q. | 4.Q. | Rok 2001 | |
| HDP - mezičtvrtletní sezónně očištěné tempo růstu v % ze stálých cen 1995 | 1,1 | 0,6 | 0,8 | 1,2 | x | 0,9 | 0,9 | 0,7 | 0,7 | X |
| HDP – tempo růstu v % ze stálých cen 1995 | 3,0 | 2,5 | 2,4 | 3,7 | 2,9 | 3,8 | 3,8 | 3,5 | 3,2 | 3,6 |
| Meziroční míra inflace v % (průměr čtvrtletí) | 3,6 | 3,7 | 4,0 | 4,2 | 3,9 | 4,1 | 5,0 | 5,4 | 4,3 | 4,7 |
| Míra nezaměstnanosti v % ke konci období | 9,5 | 8,7 | 8,8 | 8,8 | 8,8 | 8,7 | 8,1 | 8,5 | 8,9 | 8,9 |
| Saldo státního rozpočtu k HDP v % *) | 1,9 | -2,7 | -2,4 | -5,5 | -2,4 | 0,6 | -6,0 | 1,3 | -7,8 | -3,2 |
| Běžný účet platební bilance k HDP v % *) | -4,1 | -4,3 | -5,1 | -8,6 | -5,6 | -5,0 | -4,6 | -4,9 | -4,4 | -4,7 |
| Čistý vývoz k HDP v % ve stálých cenách 1995 | -5,4 | -5,7 | -7,1 | -11,5 | -7,5 | -7,9 | -7,1 | -8,7 | -14,4 | -9,6 |
*) v běžných cenách
Vývoj ve vybraných odvětvích
meziroční indexy ve stálých cenách roku 2000 v %
| Odvětví | | 1.Q. 2000 | 2.Q. 2000 | 3.Q. 2000 | 4 Q. 2000 | Rok 2000 | 1.Q. 2001 | 2.Q. 2001 | 3.Q. 2001 | 4.Q. 2001 | Rok 2001 | ||
| Průmysl | IPP | 104,7 | 105,1 | 106,8 | 104,9 | 105,4 | 110,0 | 107,2 | 104,2 | 105,8 | 106,8 | ||
| Tržby | 108,0 | 107,4 | 108,4 | 105,9 | 107,4 | 111,0 | 107,0 | 105,8 | 105,1 | 107,0 | |||
| Stavebnictví | Výroba | 104,3 | 100,5 | 105,0 | 109,6 | 105,2 | 115,1 | 114,4 | 110,8 | 101,2 | 109,6 | ||
| Tržby | 100,3 | 100,9 | 100,7 | 100,0 | 100,6 | 107,2 | 105,6 | 108,6 | 96,8 | 103,7 | |||
| Zemědělství | Tržby | 98,7 | 96,8 | 92,4 | 101,2 | 97,0 | 97,7 | 95,9 | 94,9 | 104,8 | 98,4 | ||
| Maloobchod | Tržby | 105,2 | 105,8 | 102,7 | 102,1 | 103,9 | 104,1 | 104,3 | 105,0 | 105,4 | 104,7 | ||
| Doprava | Tržby | 106,0 | 106,1 | 111,7 | 108,7 | 108,2 | 112,7 | 107,8 | 103,0 | 99,2 | 105,2 | ||
| Spoje | Tržby | 116,3 | 113,4 | 111,6 | 117,5 | 114,7 | 117,0 | 117,1 | 117,5 | 114,6 | 116,5 | ||
| Ostatní tržní služby | Tržby | 104,9 | 103,2 | 103,2 | 104,1 | 103,8 | 105,7 | 106,8 | 103,8 | 102,3 | 104,5 | ||
| ● Růst průmyslové produkce předčil očekávání | Průmyslová produkce za rok 2001 se meziročně zvýšila o 6,8 %. Tendence klesajícího tempa růstu průmyslové produkce v 1. až 3. čtvrtletí byla ve 4. čtvrtletí zastavena. V dosažených tržbách i produktivitě práce tendence k poklesu pokračovala až do konce roku 2001. Přesto i zde byly výsledky za celý rok příznivé. Stalo se tak navzdory zhoršující se hospodářské situaci v zemích EU, jejíž negativní vliv se začal projevovat ve 2. pololetí. Oslabení poptávky na exportních trzích s postupujícím zpevňováním koruny vůči euru bylo do určité míry kompenzováno silnou investiční aktivitou (příliv přímých zahraničních investic s příchodem nových výrobních kapacit) a vysokou domácí spotřebitelskou poptávkou. Nadprůměrně rostla produkce investičních výrobků, výrobků pro mezispotřebu a pro dlouhodobou spotřebu. Za růstem průmyslové produkce stálo zvýšení výkonnosti většiny odvětví, především výroba elektrických a optických přístrojů, koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl. Kožedělný průmysl byl jediným odvětvím, ve kterém došlo k poklesu produkce. Rostoucí konkurenceschopnost se projevila i v růstu produkce odvětví zařazovaných do ICT (sektor informačních a komunikačních technologií), která se v roce 2001 podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 6 %. Produkce zpracovatelského průmyslu ovlivňovala především vývoz, podíl přímého vývozu na tržbách činil v roce 2001 více než 46 %. Značnou exportní orientaci a vysokou dynamiku růstu měly podniky pod zahraniční kontrolou. Na celkových tržbách se v roce 2001 podílely 40,6 % a na celkovém přímém vývozu 64 %, což byl nárůst proti předchozímu roku. Mírný růst zaměstnanosti v průmyslu se týkal pouze zpracovatelského průmyslu, v dobývání nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody počet zaměstnanců klesl. Snížení dynamiky růstu produktivity práce v průběhu roku z 8,5 % na 3 % změnilo tendenci ve vývoji jednotkových mzdových nákladů (od 2. čtvrtletí se opět zvyšovaly). Mzdy zaměstnanců v průmyslu vzrostly nominálně o 6,6 %, reálně o 1,8 %. Podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci (mají 78 %-ní podíl na celkových tržbách) hospodařily lépe než malé podniky. Jejich hospodářský výsledek se zvýšil téměř o čtvrtinu, zvýšila se rentabilita jejich hospodaření, na druhé straně o pětinu vzrostl objem jejich prvotní platební neschopnosti. Počet ztrátových podniků klesl a jejich ztráta se snížila téměř o třetinu. V lednu 2002 byla průmyslová produkce o 2,6 % vyšší než před rokem, produktivita práce vzrostla méně než průměrné mzdy takže pokračoval růst jednotkových mzdových nákladů. Výroba elektrické energie meziročně vzrostla o 1,5 %. Spotřeba se zvýšila u velkoodběratelů i u maloodběratelů. Trend růstu vývozu elektrické energie se poněkud zpomalil (poklesl meziročně o 1,9 %). Saldo dovozu a vývozu představovalo cca 9,6 mld. KWh ve prospěch vývozu. Dovoz zemního plynu vzrostl a také jeho spotřeba se zvýšila. Dovoz ropy vzrostl o 4,8 %. | |||||||||||||
| | |||||||||||||
| ● Vysoký růst stavebních prací se v průběhu roku zpomaloval | Rok 2001 byl pro stavební výrobu velmi příznivý,proti předchozímu roku vzrostla o 9,6 %, tj. mnohem výrazněji než v roce 2000. Vysoká tempa růstu převažovala především v 1. až 3. čtvrtletí a postupně klesala. Ve 4. čtvrtletí se dynamika růstu značně zpomalila. Objem stavebních prací se soustřeďoval především do nové výstavby průmyslových, dopravních a obchodních objektů, do rekonstrukcí a modernizací. Růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb byl proti objemu stavebních prací pomalejší. Vysokým tempem rostla produktivita práce a daleko předstihla růst mezd. Tento vývoj vedl k meziročnímu poklesu jednotkových mzdových nákladů téměř o jednu desetinu. Poptávka po stavební produkci byla uspokojována hlavně velkými stavebními firmami. Podniky se 100 a více zaměstnanci (podílely se více než jednou polovinou na celkové produkci) dosáhly nejlepších výsledků ve výrobě i ve výsledcích finančního hospodaření (měly o čtvrtinu vyšší hospodářský výsledek než před rokem, objem prvotní platební neschopnosti snížily o více než polovinu při nezměněném počtu ztrátových podniků). V těchto podnicích rostla nejrychleji také produktivita práce a nejvýrazněji klesly jednotkové mzdové náklady. Bytová výstavba i nadále zaostává za ostatními stavebními aktivitami, v roce 2001 se snížil počet dokončených bytů, ještě více se snížil počet zahájených bytů a vzrostl počet bytů rozestavěných. Stavební produkce pokračovala v lednu 2002 v mírnějším růstu, byla o 3 % vyšší než v lednu 2001. | |||||||||||||
| | |||||||||||||
| | | | | | | | | | | | | | |
| ● Odhad hrubé zemědělské produkce za rok 2001 je o 2,9% vyšší než v roce 2000 | V hrubé zemědělské produkci za rok 2001 je očekáván meziroční růst 2,9 %. Rostlinná produkce se zvýšila (vyšší sklizeň obilovin, olejnin a cukrovky, nižší sklizeň brambor, ovoce a zeleniny). Živočišná produkce zůstala v podstatě na úrovni roku 2000. Tržby za vlastní výrobky a služby nedosáhly úrovně roku předchozího s výpadkem 1,6 %, což se projevilo koncem roku 2001 v růstu zásob obilovin v zemědělských podnicích. Počet zaměstnanců se snížil o 5 % a současně se zvýšila produktivita práce o 3,9 %. Ukazatele finančního hospodaření v podnicích se 100 a více zaměstnanci, které se na celkových výkonech podílely 39 %, nedoznaly proti roku 2000 výraznějších změn v zisku ani v rentabilitě. Při mírném snížení počtu skotu a zvýšení počtu prasat (v porovnání s rokem 2000) se jejich prodej mírně zvýšil. Stoupla také výroba jateční drůbeže a vajec. |
| |
| ● Maloobchodní tržby rostly nepřetržitě 28 měsíců, v prosinci zaznamenaly pokles | Tržby v maloobchodě vč. oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot ve stálých cenách za rok 2001 meziročně vzrostly o 4,3 %. Zásluhu na tom měl zejména prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot, jejichž dynamika růstu byla více než dvojnásobná. Silná spotřebitelská poptávka nebyla oslabena globální recesí. V průběhu roku se meziroční tempo růstu maloobchodních tržeb zvyšovalo, kulminovalo v říjnu a překvapivě v prosinci tržby klesly po více než dvou letech pod úroveň prosince předchozího roku. Dále pokračoval přesun nákupů spotřebitelů do velkých obchodních řetězců, byl podněcován otevíráním nových velkých nákupních center na území celé ČR. Tržby velkých obchodních podniků (se 100 a více zaměstnanci, kam patří i hyper a supermarkety) se zvýšily o 13,2 %. Tržby v pohostinství a ubytování vzrostly o 2,4 %. Počet zaměstnanců se v maloobchodě proti roku 2000 nezměnil, zatímco v pohostinství a ubytování se zvýšil. Průměrná marže zůstala zhruba na úrovni roku 2000. Podle měsíčního šetření se v lednu 2002 tržby v maloobchodě v porovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 2,7 %. |
| |
| ● Celkové výsledky v dopravě příznivě ovlivnila nákladní silniční doprava | V dopravě se v roce 2001 příznivě vyvíjela nákladní doprava (zejména silniční, která přepravuje více než tři čtvrtiny nákladů), zatímco méně se dařilo veřejné osobní dopravě. Výsledky nákladní dopravy kladně ovlivnily celkový růst tržeb, které stouply meziročně o 5,2 %. Nejvíce vzrostly tržby vedlejší a pomocné činnosti v dopravě vč. činností cestovních kanceláří. V průběhu jednotlivých čtvrtletí se projevilo výrazné zpomalení dynamiky růstu tržeb až k jejich poklesu ve 4. čtvrtletí, jež byly ovlivněny také zářijovými událostmi v USA (letecká doprava, cestovní kanceláře). Na rozdíl od železniční nákladní dopravy, která klesla v přepravních i výkonových ukazatelích, silniční doprava zaznamenala nárůst v přepravě zboží o 5,8 %. Ve veřejné osobní dopravě se snížil počet přepravených jak v železniční tak v silniční dopravě, jedině letecká doprava byla o 16,5 % vyšší než v roce 2000. Finanční ukazatele hospodaření velkých podniků se v porovnání s rokem 2000 vyvíjely o něco příznivěji, bylo dosaženo zisku proti ztrátě v předchozím roce, zvýšila se rentabilita, avšak výrazně se prohloubila prvotní platební neschopnost. Odvětví spojů už delší dobu dynamicky roste především zásluhou rozvoje mobilní telefonní sítě a sítě internetu. Tržby vykázaly v roce 2001 stabilní rychlý růst o 16,5 %. Finanční hospodaření velkých podniků bylo ziskové, avšak s přihlédnutím k mimořádně příznivým výsledkům v roce 2000, souvisejícími s privatizačními procesy, poklesl v roce 2001 objem zisku, rentabilita ale i objem prvotní platební neschopnosti. |
| |
| ● Roční míra inflace za rok 2001 činila 4,7% | Roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za rok 2001 proti průměru roku 2000 činila 4,7 %, tj. o 0,8 bodu více než v roce 2000. Rychleji rostly jak tržní ceny, tak ceny regulované. Tržní ceny se na meziročním přírůstku podílely 2,7 procentními body, regulované ceny 2 procentními body. V 1. čtvrtletí se ceny zvýšily v důsledku deregulací (elektřina, zemní plyn, telefonické služby, vodné a stočné, teplo, jízdné v městské a autobusové dopravě, léky). Ve 2. čtvrtletí se urychloval růst tržních cen zejména v potravinách, nealkoholických nápojích, rekreaci a kultuře. Ve 3. čtvrtletí byl vysoký cenový růst v červenci (zvýšení čistého nájemného a zemního plynu a sezónní zvýšení cen zahraničních zájezdů) vystřídán meziměsíčním poklesem cenové hladiny, zejména v září. Ve 4. čtvrtletí došlo ke stabilizaci cenové hladiny, když meziměsíční změny byly minimální. Z hlediska jednotlivých druhů zboží a služeb (podle CZ-COICOP) se na zvýšení cen nejvýrazněji podílel oddíl bydlení, voda, energie a paliva a oddíl potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak ceny pohonných hmot byly v roce 2001 o více než 5 % nižší než v roce 2000. Spotřebitelské ceny v lednu 2002 meziměsíčně vzrostly o 1,5 % a v únoru se zvýšily o 0,2 %. |
| |
| ● Růst cen průmyslových výrobců byl druhý nejnižší od roku 1991 | Pro vývoj cen výrobců v roce 2001 bylo charakteristické, že míra jejich růstu se v průběhu roku zpomalovala. Zvýšení cen průmyslových výrobců proti roku 2000 o 2,9 % bylo druhé nejnižší od roku 1991. Působil na ně především výrazný pokles světových cen odvětví zpracovávajících ropu a produkty z ropy v kombinaci s posílením kurzu koruny vůči dolaru. Přírůstek cen stavebních prací v roce 2001 byl přibližně stejný jako v předchozím roce, tyto ceny rostly rychleji než ceny průmyslových výrobců. Nejrychleji rostly ceny zemědělských výrobců, které meziročně stouply o 8,4 %. Výrazně vzrostly ceny rostlinných i živočišných výrobků (především ceny obilovin, zeleniny, prasat, drůbeže a mléka). Klesly ceny brambor, jatečního skotu a vajec. Meziměsíční přírůstky cen se v lednu a únoru 2002 zvyšovaly jen velmi mírně, ceny průmyslových výrobců o 0,2 % po oba měsíce a ceny stavebních prací o 0,4 % a 0,3 %. |
| |
| ● Směnné relace byly příznivé, dosáhly v průměru 102,0 | V průběhu roku 2001 zaznamenaly dovozní a vývozní ceny v zahraničním obchodě obdobný vývoj, proti roku 2000 však značně odlišný. Jejich meziroční růsty počátkem roku 2001 se změnily v poklesy, u cen vývozu byl pokles nižší. V průměru za celý rok se dovozní ceny snížily o 1,5 % a vývozní ceny mírně vzrostly o 0,4 % (v roce 2000 se dovozní ceny zvýšily o 12 % a vývozní o 6,3 %). Výrazně nižší ceny dovozu byly u nerostných paliv a ceny vývozu u ostatních surovin. Klesly také ceny strojů a dopravních prostředků, a to u dovozu i vývozu. Po nepříznivém vývoji směnných relací v letech 1999 a 2000 se situace v roce 2001 změnila a jejich kladné hodnoty se postupně v jednotlivých čtvrtletích zvyšovaly. V průměru za rok dosáhly příznivé hodnoty 102,0. Ceny v zahraničním obchodě v lednu 2002 meziměsíčně klesly, dovozní ceny o 1,1 % a vývozní o 1 %. |
| |
| ● Schodek obchodní bilance činil 119 mld. Kč | Zahraniční obchod měl v roce 2001 odlišný vývoj v porovnání s rokem 2000. Byl ovlivněn zejména zpomalováním hospodářského růstu v zemích EU (především v SRN), snižováním cen na světovém trhu, posilováním kurzu koruny vůči EUR (resp. USD) a přílivem přímých zahraničních investic. Obrat zahraničního obchodu měl mírnější dynamiku růstu a vyvíjel se v jednotlivých čtvrtletích odlišně (předstih dynamiky růstu dovozu před vývozem se od 2. čtvrtletí změnil ve svůj opak). Dovoz byl proti roku 2000 vyšší o 11,7 % a vývoz o 13,1 %. I když dynamika růstu vývozu předčila růst dovozu, záporné saldo zahraničního obchodu činilo 119 mld. Kč a proti roku 2000 bylo nižší o 1,8 mld. Kč. Aktivní saldo obchodu se Spolkovou republikou Německo se snížilo o polovinu. Nejvyšší pasivní saldo je dlouhodobě realizováno v obchodě s Ruskem (dovoz ropy a zemního plynu), s čím souvisí skutečnost, že nejvyššího schodku obchodní bilance bylo dosaženo ve třídě nerostných paliv. Naopak aktivní přínos pro bilanci měly stroje a dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží. Zboží zařazené do kategorie HT (výrobky vysoké technické úrovně) se podílelo na celkovém dovozu 15 % a na celkovém vývozu 9 %. V rámci zušlechťovacího styku, který tvořil téměř jednu třetinu vývozu a téměř pětinu dovozu, bylo dosaženo přebytku 112,6 mld. Kč. Po přepočtu celkového dovozu a vývozu cenovým deflátorem, odrážejícím kromě cenového pohybu také strukturální vlivy a vliv kurzového vývoje, se dovoz ve stálých cenách meziročně zvýšil o 14,2 % a vývoz o 13,5 %. Za leden 2002 klesl dovoz meziročně o 3,4 % a vývoz o 2,1 %, v únoru klesl dovoz o 8 % a vývoz vzrostl o 0,4 %. Pasivum obchodní bilance činilo v lednu 6,1 mld. Kč, v únoru bylo dosaženo aktivum 1,8 mld. Kč. |
| |
| ● Aktivum finančního účtu převýšilo schodek běžného účtu o 52 mld. Kč | Běžný účet platební bilance za rok 2001 skončil schodkem ve výši 101 mld. Kč, finanční účet aktivním saldem 153,3 mld. Kč. Vysoké aktivní saldo finančního účtu převýšilo schodek běžného účtu o cca 52 mid. Kč a vedlo k růstu devizových rezerv. Jejich stav ke konci roku 2001 dosáhl 524,5 mld. Kč, jež postačovaly ke krytí 3,9 měsíčního dovozu zboží a služeb. Deficit běžného účtu ve vztahu k HDP činil – 4,7 %. Běžný účet byl tradičně silně ovlivněn schodky obchodní bilance a bilance výnosů. Bilance služeb skončila přebytkem hlavně zásluhou cestovního ruchu. Přebytek bilance cestovního ruchu se meziročně snížil o 0,9 mld. Kč jako důsledek událostí spojených s teroristickými útoky na USA. K vysokému aktivu finančního účtu přispěl především příliv přímých zahraničních investic ve výši 183,3 mld. Kč, což bylo o 7,5 mld. Kč méně než v roce 2000. Jejich největší objem byl realizován ve 4. čtvrtletí. Přímé zahraniční investice pocházely zejména ze SRN, Francie a Nizozemí a směřovaly do bankovního sektoru, telekomunikací, obchodní sítě a ze 30 % do výrobních kapacit. Na rozdíl od roku 2000 kdy byl zaznamenán odliv portfoliových investic ve výši 68,2 mld. Kč, byl v roce 2001 realizován jejich příliv ve výši 34,9 mld. Kč. Nominální kurz koruny k euru a k dolaru v průběhu roku zpevňoval. Meziročně vzrostl index nominálního efektivního kurzu a posílily i indexy reálného efektivního kurzu. |
| |
| ● Růst peněžní zásoby odrážel zvýšení čistého úvěru vládě a příliv zahraničních investic | Peněžní zásoba byla v průběhu roku 2001 objemem i svými přírůstky vyšší než v roce 2000. Ve vztahu k HDP činil koncem roku její podíl 74,4 %. V průběhu roku byl její nárůst téměř 184 mld. Kč s velmi rozkolísaným vývojem v průběhu jednotlivých čtvrtletí. Růst peněžní zásoby odrážel především zvýšení čistého úvěru vládě a příliv kapitálu ze zahraničí. Vývoj úvěrové emise k jejímu růstu nadále výrazně nepřispíval. Meziroční přírůstek peněžního agregátu M1 (oběživo + netermínované vklady) dosáhl koncem roku 17,3 % (jeho růst byl rychlejší v 1. pololetí). Přírůstek peněžního agregátu M2 (M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně) činil 13 %. Tendence ve vývoji sektorové struktury peněžní zásoby se ve sledovaném období zásadně nezměnily, pokračoval trend vyšších meziročních přírůstků v podnikové sféře, ve 2. pololetí se přírůstky v podnikovém sektoru a v sektoru domácností sbližovaly. Výše úrokových sazeb poklesla ve všech částech finančního trhu a historického minima bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí. Úrokové sazby z nových úvěrů klesly za sledované období o 0,926 procentního bodu a koncem roku dosáhly cca 5,9 %. Reálná úroková míra klientských vkladů byla záporná. Úroková marže mezi úvěrovými a vkladovými sazbami v prosinci činila 4,4 procentního bodu. |
| |
| ● Změny ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva | Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (metodika ILO) se situace na trhu práce v průběhu roku 2001 změnila především ve skladbě ekonomicky aktivního obyvatelstva. Počet zaměstnanců se zvýšil a jeho podíl činil 84 %, pokračoval pokles počtu členů produkčních družstev (0,9 %), klesl počet podnikatelů se zaměstnanci (3,9 %) a stoupl počet podnikatelů bez zaměstnanců (10,6 %). Obecná míra nezaměstnanosti v průměru za rok 2001 byla nižší (8,1 %) než činil srovnatelný údaj za průměrnou míru registrované nezaměstnanosti (8,5 %). Je to důsledek rozdílné metodické náplně používaných ukazatelů při VŠPS a výpočtech registrované nezaměstnanosti na úřadech práce. |
| |
| ● Průměrná mzda vzrostla reálně o 3,6 % | Podle údajů podnikové statistiky za rok 2001 počet pracovníků v civilním sektoru hospodářství ČR v porovnání s rokem 2000 vzrostl o 0,3 %, zatímco počet zaměstnanců se zvýšil o 0,2 %. K největšímu poklesu zaměstnanců došlo v primární a sekundární sféře, v tercierní sféře se jejich počet zvýšil. Mzdový vývoj ve sledovaném období byl dynamický (v nepodnikové sféře byl ovlivněn především zvýšením platových tarifů o 6 % a jejich dalším zvýšením u vybraných povolání v odvětví školství a zdravotnictví). Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla o 8,5 % a činila 14 642 Kč (v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, v peněžnictví a pojišťovnictví a v nepodnikatelské sféře bez ohledu na počet zaměstnanců), reálná mzda vzrostla o 3,6 %. Průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře rostly sice rychleji než v podnikatelské sféře, ale to nestačilo ke snížení absolutního rozdílu v jejich výši ve prospěch podnikatelské sféry. Diferenciace ve mzdách se dále prohloubila, a to jak z hlediska kategorií OKEČ, tak i mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Podle odhadu za celé hospodářství se průměrná mzda zvýšila o 8 % a činila 13 882 Kč. |
| |
| ● Nezaměstnanost se ve 2.pololetí zvyšovala a koncem roku dosáhla 8,9 % | Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 8,9 %, což znamenalo zvýšení proti konci roku 2000 o 0,12 bodu. Počet neumístěných uchazečů o práci vzrostl o 1 % a dosáhl téměř 462 tisíc. V průběhu 1. pololetí se míra nezaměstnanosti sice snižovala, v červenci a v prosinci však výrazněji stoupla. Se zpomalením růstu ekonomiky skončila tendence ke snižování míry nezaměstnanosti. Největší podíl (72,3 %) z celkového počtu nezaměstnaných tvořily osoby se základním vzděláním a vyučení. Nezaměstnanost postihovala především nižší věkové skupiny lidí, avšak podíl neumístěných absolventů škol se proti předchozímu roku snížil. Pomaleji se zvyšující počet volných pracovních míst při vyšším růstu počtu nezaměstnaných způsobil, že na 1 volné pracovní místo připadlo koncem roku 8,9 uchazečů, což představuje nepatrný meziroční nárůst. Více než jedna třetina nezaměstnaných osob pobírala příspěvek v nezaměstnanosti. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (tj. déle než 1 rok) činil 171 tisíc osob, což bylo cca 37 % z celkového počtu. Regionální nezaměstnanost se meziročně zvýšila v osmi krajích, pokud jde o okresy, zůstává nejvyšší tradičně v Mostě (21,2 %), Karviné (18,0 %) a v Lounech (17,2 %). V lednu 2002 se nezaměstnanost zvýšila na 9,41 %, koncem února činila 9,34 %. |
| |
| ● Reálná peněžní vydání zaměstnanců a důchodců se téměř nezměnila | Podle údajů statistiky rodinných účtů se čistý peněžní příjem za rok 2001 proti roku 2000 u domácností zaměstnanců zvýšil reálně o 3,3 %, u důchodců o 1,9 % (v prosinci 2000 se důchody valorizovaly v průměru o 9 % u důchodů přiznaných do roku 1996 a o 5 % u ostatních). Čistá peněžní vydání v obou typech domácností rostla mírnějším tempem než peněžní příjmy a v reálném vyjádření u důchodců proti roku 2000 stagnovala. Jak u zaměstnanců, tak u důchodců byla celková vydání nižší než příjmy a tím mohly jejich čisté měsíční úspory vzrůst. Struktura výdajů se měnila velmi pozvolna, největší část finančních prostředků byla vynaložena na potraviny a nealkoholické nápoje (19,8 % u zaměstnaneckých a 28 % u důchodcovských domácností) a na bydlení (16 % u zaměstnaneckých a 24,5 % u důchodcovských domácností). |
| |
| ● Reálný průměrný starobní důchod za rok 2001 se zvýšil minimálně | Nejvíce finančních prostředků ze sociálních výdajů bylo vyplaceno na dávky důchodového pojištění. Ke konci roku 2001 bylo v ČR vypláceno 3 204 tis. důchodů, což bylo zvýšení proti konci roku 2000 o 19,6 tisíc. Průměrný starobní důchod v roce 2001 činil 6 352 Kč a proti roku 2000 se zvýšil o 6,5 %. Pokud vezmeme v úvahu růst životních nákladů důchodcovských domácností v tomto období (6,1 %), reálná hodnota průměrného důchodu se zvýšila o 0,4 %. Poměr důchodu k hrubé průměrné mzdě činil ke konci roku 43,1 %. |
| |
| ● Schodek státního rozpočtu vyšší než před rokem | Hospodaření státního rozpočtu skončilo převahou výdajů nad příjmy. Schodek 67,7 mld. Kč byl o 16,3 mld. Kč nižší než předpokládal rozpočet po změnách schválených Poslaneckou sněmovnou. Podíl výdajů státního rozpočtu na HDP (32,3 %) zůstal zhruba na úrovni roku 2000. Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2001 schodkem 11,2 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 0,1 mld. Kč a obce schodek 11,3 mld. Kč. |
| |
| ● Registr ekonomických subjektů | Údaje o počtu subjektů zapsaných v registru nevypovídají o počtu subjektů skutečně podnikajících. Tyto údaje lze pouze odhadnout. Z celkového počtu zaregistrovaných 2 121 560 subjektů (fyzických osob s podnikatelským oprávněním, všech právnických osob a od roku 2001 i organizačních složek státu) je podle výsledků statistických šetření cca tři pětiny subjektů aktivních. Z celkového počtu právnických osob (obchodní společnosti, družstva, státní podniky a ostatní) byla koncem roku 2001 jedna čtvrtina subjektů pod zahraniční kontrolou. |
| |
| ● V roce 2001 se snížil počet obyvatel ČR o více než 25 tisíc | Ke konci roku měla ČR 10 270 tisíc obyvatel, tj o 25 tisíc osob méně než v roce předchozím. Jejich několikaletý úbytek se v roce 2001 dále prohloubil. Základem nepříznivého stavu zůstává velmi nízká porodnost i přes příznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Klesl také počet sňatků. Novým jevem se stal úbytek obyvatelstva migrací (ve sledovaném roce byla po prvé zahrnuta data o migraci pohybu cizinců s dlouhodobým pobytem). K příznivým jevům patřilo pokračování dlouhodobého snižování počtu zemřelých osob a výrazný pokles kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. |
[1] Hrubý národní důchod (HND) se rovná HDP po odpočtu výdajových prvotních důchodů, které mají být placeny rezidentskými jednotkami nerezidentským jednotkám a připočtu prvotních důchodů, které mají být přijaty rezidentskými jednotkami od nerezidentských jednotek. Hrubý disponibilní národní důchod (HDND) se rovná HND po odpočtu výdajových běžných transferů, které mají být placeny nerezidentským jednotkám a připočtu příjmových běžných transferů, které mají být přijaty rezidentskými jednotkami od nerezidentských jednotek.
[2] Podle korigovaných údajů o zaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, které se provádí v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Korekce spočívají především v zohlednění vedlejších pracovních poměrů, zahraničních pracovníků (zaměstnanců i podnikatelů) zjištěných z administrativních zdrojů a kategorií žen na mateřské dovolené, učňů a pracujících v cizině, které se bezprostředně nepodílejí na tvorbě HDP.
[3] Pokud není uvedeno jinak, jsou indexy produkce a tržeb ve stálých cenách roku 2000