Problematika udržitelného rozvoje (UR) na regionál
Problematika udržitelného rozvoje (UR) na regionální úrovni se dostává do širšího povědomí až v posledních letech. Příčinou je její specifické postavení mezi globální a národní úrovní UR na straně jedné a místní úrovní UR na straně druhé. Regionální strategie udržitelného rozvoje může sloužit nejen k aktualizaci programu rozvoje kraje z hlediska udržitelnosti rozvoje daného území, ale může být i koncepčním rámcem pro aktivity v rámci Místních agend 21 a podkladem pro aktualizaci strategie na národní úrovni. Regionální strategie UR musí mít na rozdíl od národní strategie konkrétnější obsah a oproti místní úrovni musí indikovat širší souvislosti.
Autoři této publikace se pokusili zmapovat oblast indikátorů vhodných pro monitorování udržitelného rozvoje na úrovni krajů a v kapitole 3 i pro menší území. Brali v úvahu základní požadavky na indikátory – relevantnost, dostupnost ve srovnatelné časové řadě, spolehlivost a srozumitelnost. Při jejich výběru se snažili postihnout všechny 3 základní pilíře UR a tím zajistit proporcionalitu (vyváženost) pohledu na danou problematiku.
Tvůrci publikace se snažili o vyvážený přístup, aby nepřevažovalo ekonomické, sociální ani environmentální hledisko; výběr indikátorů byl proveden s ohledem na možnost zachycení vazeb mezi jednotlivými pilíři. Indikátory, které byly v publikaci použity pro popis situace v Praze, byly vybrány s ohledem na charakteristiku Prahy a její problémy či slabá místa. Především indikátory, které vypovídají o problematických otázkách v Praze (například znečištění ovzduší, problematika dopravy aj.), by měly být dále sledovány.
Zdrojem dat, z kterých byly posléze konstruovány indikátory, je ve valné většině Český statistický úřad. Pro hodnocení udržitelného rozvoje je třeba srovnatelných časových řad, jejichž délka je však omezena transformací České republiky na tržní hospodářství a s tím souvisejícími změnami metodik výpočtu dat tak, aby odpovídala ekonomické a sociální realitě v České republice. Data reprezentující sociální pilíř, byla takřka výhradně ze zdrojů ČSÚ, v případě pilíře ekonomického a environmentálního byla použita ve větší míře data externí. Jedná se především o data ze zdrojů Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního nebo Českého hydrometeorologického ústavu.
Validní data v podrobném územním detailu poskytují datové soubory Českého statistického úřadu, které jsou z části přímo dostupné na internetových stránkách úřadu. Údaje pro územně plánovací podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území na úrovni správních obvodů ORP s daty za jednotlivé obce (vyhláška 500/2006 Sb.) poskytuje ČSÚ na adrese:
/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady
Další údaje lze získat z databáze Městské a obecní statistiky (MOS), která je součástí Veřejné databáze (VDB) na adrese: