2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj
2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj
2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj
Hrubý domácí produkt na obyvatele EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč – běžné ceny |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Obecně může být definován třemi způsoby: produkční metodou, výdajovou metodou a důchodovou metodou. Pro regionalizaci vytvořeného HDP byla použita metoda pseudo-bottom-up. V podstatě to znamená, že za organizace uni-regionálního charakteru v sektorech nefinančních podniků a domácností byly údaje přímo agregovány a za organizace multi-regionálního charakteru byly údaje odhadnuty přímo za místní jednotky podle regionální struktury vyplacených mzdových prostředků. Přepočet je prováděn na střední stav obyvatelstva. |
Tab. 2.3.1. Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč
Vývoj hrubého domácího produktu EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Vývoj hrubého domácího produktu ve srovnatelných cenách |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | K vyjádření vývoje HDP byly použity meziroční indexy. Pro očištění od cenových vlivů ukazatel počítán ve srovnatelných cenách. |
Tab. 2.3.2 Vývoj HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok = 100)
Produktivita práce EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Vývoj hrubého domácího produktu na zaměstnaného |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Produktivita práce je počítána jako podíl hrubého domácího produktu a počtu zaměstnaných na sledovaném území. Ten vychází z údajů o zaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil, které se provádí v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). |
Tab. 2.3.3 Vývoj HDP ve srovnatelných cenách na zaměstnaného (předchozí rok = 100)
Deficit/přebytek veřejných rozpočtů EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Saldo příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na celkových výdajích těchto rozpočtů v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR ČR 2004 |
| Zdroj dat | Ministerstvo financí ČR |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtů kraje, obcí a dobrovolných svazků obcí v daném kraji v příslušném roce, který je vztažen k celkovým výdajům těchto rozpočtů (v běžných cenách). Záporná hodnota indikátoru představuje deficit a jeho výše podíl výdajů veřejných rozpočtů, které nebyly kryty příjmy veřejných rozpočtů v daném roce. Kladná hodnota indikátoru představuje přebytek a jeho výše podíl výdajů, o které mohly být celkové výdaje v daném roce navýšeny, aniž by došlo ke zvýšení zadlužení. Data vycházejí ze skutečně realizovaných (nikoliv rozpočtovaných) příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Jak příjmy, tak výdaje jsou uváděny po konsolidaci. |
Tab. 2.3.4 Saldo příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na celkových výdajích těchto rozpočtů v %
Hrubá přidaná hodnota v sektoru služeb EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje Periodicitaročně |
| Popis | Hrubá přidaná hodnota představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Na regionální úrovni se počítá za odvětví a za sektory. Primární sektor zahrnuje: zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, rybolov; sekundární sektor: průmysl celkem (vč. dobývání nerostných surovin) a stavebnictví; terciární sektor: ostatní odvětví OKEČ. |
Tab. 2.3.5 Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v %
Míra investic EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Míra investic v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR ČR 2004 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Poměr tvorby hrubého fixního kapitálu (v běžných cenách) k hrubému domácímu produktu (v běžných cenách). Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje jednak nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání, jednak pořízení nehmotných fixních aktiv a dále zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 20 tisíc Kč, předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi (např. automobily apod.), ale zahrnuje se pořízení obydlí. Dále se nezahrnují předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj atd. Regionalizace THFK se provádí podle místa realizace investice. Data vycházejí ze Systému národního účetnictví podle mezinárodního standardu ESA 1995. |
Tab. 2.3.6 Míra investic v %
Čistý disponibilní důchod domácností EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele v tis. Kč |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | neobsažen |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Čistý disponibilní důchod domácností je částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů umísťuje znovurozdělením: běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. Indikátor do značné míry zachycuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. Data vycházejí ze Systému národního účetnictví podle mezinárodního standardu ESA 1995. Přepočet je prováděn na střední stav obyvatelstva. |
Tab. 2.3.7 Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele v tis. Kč
Malé a střední podnikání EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl malých a středních podniků na celkové zaměstnanosti v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR ČR 2004 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitanepravidelná |
| Popis | Podíl zaměstnaných v malých a středních podnicích na celkovém počtu zaměstnaných na daném území, zjištěných podle Výběrového šetření pracovních sil. Zaměstnanost v malých a středních podnicích je zkonstruována jako součet počtu zaměstnanců v podnicích, které mají podle Registru ekonomických subjektů od 1 do 249 zaměstnanců (podle stavu k 31. 12.), osob pracujících na vlastní účet (tzn. bez zaměstnanců) a pracujících rodinných příslušníků podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil. |
Tab. 2.3.8 Podíl malých a středních podniků na celkové zaměstnanosti v %
Dopravní infrastruktura - hustota silniční sítě EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Hustota dálnic a silnic I. třídy v km/100 km2 |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Ředitelství silnic a dálnic ČR |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaročně |
| Popis | Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k využití silničními vozidly. Člení se na dálnice a silnice I. až III. třídy. Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní komunikace a dálnice jsou určeny pro rychlou dopravu a přístupné pouze motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než stanovuje zvláštní předpis. Silnice I. třídy je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu. Indikátor vyjadřuje poměr celkové délky dálnic a silnic I. třídy (včetně rychlostních) v km k rozloze území. |
Tab. 2.3.9 Hustota dálnic a silnic I. třídy v km/100 km2
Dopravní infrastruktura - hustota železniční sítě EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Hustota železničních tratí v km/100 km2 |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Ministerstvo dopravy ČR |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Provozní délka železničních tratí je délka průběžných tratí v kilometrech. Indikátor vyjadřuje poměr celkové délky železničních tratí v km k rozloze území. |
Tab. 2.3.10 Hustota železničních tratí v km/100 km2
Nákladní doprava EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Přeprava nákladu (bez tranzitu) silniční, železniční a vodní dopravou na tis. Kč HDP v kilogramech |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „Přepravní náročnost v nákladní dopravě“, který je obsažen SUR 2004, SZ 2006, OSUR 2007) |
| Zdroj dat | Ministerstvo dopravy ČR |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Přeprava nákladu je uváděna za silniční, železniční a vnitrozemskou vodní dopravu; ostatní formy dopravy (např. letecká) nejsou uvažovány. Ukazatel je zkonstruován jako souhrn přepravy nákladu v rámci kraje, dovozu do kraje a vývozu z kraje. Přepočet je proveden na HDP v běžných cenách. |
Tab. 2.3.11 Přeprava nákladu (bez tranzitu) silniční, železniční a vodní dopravou na tis. Kč HDP
Osobní doprava EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Přeprava cestujících v rámci kraje veřejnou silniční a železniční dopravou na obyvatele |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „Přepravní náročnost v osobní dopravě“, který je obsažen SUR 2004, SZ 2006, OSUR 2007) |
| Zdroj dat | Ministerstvo dopravy ČR |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Přeprava cestujících udává počet přepravovaných osob ve veřejné silniční a železniční dopravě. Veřejnou silniční dopravou se pro účely výpočtu indikátoru rozumí veřejná autobusová doprava (veřejný zájem + ostatní). V obou typech dopravy jsou uváděny pouze počty přepravených osob v rámci kraje. Není uvažována přeprava cestujících městskou hromadnou dopravou. Přepočet je proveden na střední stav obyvatelstva. |
Tab. 2.3.12 Přeprava cestujících v rámci kraje veřejnou silniční a železniční dopravou na obyvatele
Výdaje na výzkum a vývoj EKONOMICKÝ PILÍŘ
| Indikátor | Výdaje na výzkum a vývoj k HDP v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Jedná se o všechny vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (podle metodiky OECD uvedené ve Frascati manuálu) uskutečněné v rámci zpravodajské jednotky (ZJ) či pracoviště výzkumu a vývoje a dále jsou zahrnuty i výdaje uskutečněné mimo ZJ, ale podporující vnitřní výzkum a vývoj (např. nákup dodávek pro VaV). Výdaje na výzkum a vývoj jsou přepočteny na HDP v běžných cenách. |
Tab. 2.3.13 Výdaje na výzkum a vývoj k HDP v %
Domácnosti s čistým příjmem pod hranicí
životního minima SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl domácností s čistým příjmem pod hranicí životního minima v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „populace žijící pod hranicí chudoby před a po sociálních transferech“, který je obsažen v SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007) |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, SSD 2001 (údaje za rok 2000), Mikrocenzus 2002, EU-SILC 2005 (údaje za rok 2004) |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitanepravidelně |
| Popis | Životní minimum bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost zvlášť na základě jejího složení, věku dětí a zákonných částek životního minima platných v daném roce. Děti byly do věkových kategorií zařazeny podle věku dokončeného v daném roce. V šetření byly u jednotlivých osob zjišťovány příjmy z hlavní a vedlejší pracovní činnosti, dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky a ostatní příjmy. Protože byly zapisovány nezdanitelné a odečitatelné položky příjmů, které tyto osoby uplatnily v rámci zúčtování své daňové povinnosti, bylo možné dopočítat odpovídající částky na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob, jejichž odečtením vznikl za každou osobu čistý příjem. Z dílčích čistých příjmů za osoby byl pak vytvořen hlavní národní ukazatel - čistý peněžní příjem domácnosti. |
Tab. 2.3.14 Podíl domácností s čistým příjmem pod hranicí životního minima v %
Obecná míra nezaměstnanosti SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Obecná míra nezaměstnanosti celkem v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitačtvrtletně |
| Popis | Obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle; za nezaměstnané jsou považovány osoby ve věku 15 a více let, které ve sledovaném období nebyly zaměstnané, aktivně hledaly práci a byly schopné nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů. |
Tab. 2.3.15 Obecná míra nezaměstnanosti v %
Míra registrované nezaměstnanosti SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaměsíčně |
| Popis | Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky platné od 1. 7. 2004 vyjadřuje podíl počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání na pracovní síle. Podle metodiky platné do 30. 6. 2004 se jednalo o podíl celkového počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání na pracovní síle. |
Tab. 2.3.16 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. v %
Míra zaměstnanosti starších pracovníků SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let celkem v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitačtvrtletně |
| Popis | Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných osob ve věku 55 – 64 let na počtu všech osob ve věku 55 – 64 let. |
Tab. 2.3.17 Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let v %
Zaměstnanost žen SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Míra zaměstnanosti žen v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitačtvrtletně |
| Popis | Míra zaměstnanosti žen vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných žen na počtu všech žen starších 15 let. |
Tab. 2.3.18 Míra zaměstnanosti žen v %
Míra úmrtnosti SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Standardizovaná míra úmrtnosti celkem (počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu) |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaročně |
| Popis | Standardizovaná míra úmrtnosti přepočítává stavy skutečně zemřelých v jednotlivých krajích na věkovou strukturu České republiky. Byla použita tzv. přímá standardizace, kdy za standard byla zvolena věková struktura obyvatel v České republice v roce 2001 (standardizace eliminuje vliv rozdílné věkové struktury populace v jednotlivých krajích). |
Tab. 2.3.19 Standardizovaná míra úmrtnosti celkem na 1 000 obyvatel
Očekávaná délka života SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Střední délka života mužů a žen (naděje dožití) při narození (roky) |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, demografická statistika (úmrtnostní tabulky) |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaročně, okresy 1 x za 5 let |
| Popis | Očekávaná délka života (neboli naděje dožití) vychází z úmrtnostních poměrů v dané populaci; vyjadřuje počet roků, které pravděpodobně prožijí osoby ve věku 0 let (při narození) za předpokladu, že se po celou dobu jejich života nezmění řád vymírání. |
Tab. 2.3.20 Naděje dožití mužů a žen při narození (roky)
Nejvyšší dosažené vzdělání SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „podíl obyvatel ve věku 20 – 24 let s alespoň vyšším sekundárním vzděláním“, který je obsažen v SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006 a OSUR 2007) |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitaroční |
| Popis | Podíl počtu obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním (ISCED 5,6) z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let |
Tab. 2.3.21 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let v %
Přístup k internetu SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl domácností připojených k internetu v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – příloha k VŠPS |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitaroční |
| Popis | Podíl domácností připojených k internetu z celkového počtu domácností v daném regionu. |
Tab. 2.3.22 Podíl domácností připojených k internetu v %
Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů na obyvatele v Kč |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | náhradní indikátor (nahrazuje indikátor „dostupnost veřejných služeb kultury – podíl výdajů na kulturu dle platné rozpočtové skladby z celkových výdajů veřejných rozpočtů“, který je obsažen v SUR 2004, SZ 2005 a SZ 2006) |
| Zdroj dat | Ministerstvo financí ČR, databáze ARIS |
| Územní dostupnost | krajePeriodicitaroční |
| Popis | Celkové množství finančních prostředků vynaložených na kulturu z rozpočtů územně samosprávných celků (krajů a obcí) v přepočtu na 1 obyvatele (střední stav). Jedná se jak o samotné výdaje krajů a obcí, tak o prostředky ze státního rozpočtu poskytnuté krajům a obcím formou dotací. Započítávají se výdaje na divadla, hudební činnost, filmovou tvorbu, kina, knihovnictví, muzea a galerie, vydavatelskou činnost, kulturní výstavy a jiné. Naopak sem nepatří prostředky vydávané např. na obnovu kulturních památek, sdělovací prostředky, církve, tělovýchovu či volný čas. Údaje dostupné od roku 2003, kdy byla dokončena transformace veřejné správy – ještě v roce 2002 byly některé příspěvkové organizace převáděny pod krajské úřady. |
Tab. 2.3.23 Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů na obyvatele v Kč
Pokrytí území schválenou územně plánovací
dokumentací obcí SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl rozlohy obcí se schválenou a platnou územně plánovací dokumentací z celkové rozlohy kraje v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SZ 2005, SZ 2006 |
| Zdroj dat | Ústav územního rozvoje Brno (centrální databáze DAS2002) |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, obcePeriodicitaprůběžně |
| Popis | Územně plánovací dokumentace (ÚPD) soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí. ÚPD obcí je zpracovávána s ohledem na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje území. Schválená ÚPD obcí je právně závazným dokumentem pro vlastníky pozemku a výkon státní správy na úseku územního plánování a rozhodování. Podíl rozlohy s ÚPD obcí z celkové rozlohy je počítán bez rozlohy vojenských újezdů, za obce se schválenou ÚPD je započtena celá rozloha obce. |
Tab. 2.3.24 Podíl rozlohy obcí se schválenou a platnou ÚPD z celkové rozlohy kraje v %
Průměrná délka soudního řízení SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Průměrná délka soudního řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SZ 2005, SZ 2006 |
| Zdroj dat | Ministerstvo spravedlnosti České republiky |
| Územní dostupnost | soudní kraje |
| Popis | Soudní řízení je zahájeno přijetím návrhu žaloby u soudu a ukončeno zapsáním právní moci rozhodnutí soudu. Do délky řízení je započtena nejen doba, po kterou soud 1. stupně případ projednával, ale i doba projednávání případného odvolání u soudu 2. stupně a následně doba nezbytná pro doručení rozhodnutí soudu všem účastníkům řízení a zákonná doba pro podání odvolání. Sleduje se průměrná délka soudního řízení ve věcech trestní agendy, občanskoprávní a opatrovnické agendy a od roku 2002 do roku 2005 obchodní agendy. Údaje jsou dostupné za okresní a krajské soudy v územní struktuře „soudních“ krajů, odpovídajících územní struktuře krajů platné do konce roku 1999. |
Tab. 2.3.25 Průměrná délka soudního řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech
Občanská společnost – politická participace SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů a ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, obcePeriodicita1 x za čtyři roky |
| Popis | Volební účast v % je vyjádřena jako podíl počtu hlasujících voličů (osob, jimž byla vydána úřední obálka) a registrovaných voličů (osob zapsaných ve volebních seznamech). |
Tab. 2.3.26 Volební účast v %
Ženy a muži v politice SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů ve volbách do zastupitelstev obcí a do zastupitelstev krajů v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, obcePeriodicita1 x za čtyři roky |
| Popis | Indikátor charakterizuje míru zapojení žen v politických a rozhodovacích funkcích a míru naplňování vládního usnesení o prioritách a postupech při prosazování rovnosti mužů a žen ve společnosti. |
Tab. 2.3.27 Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů v %
Občanská společnost – občanská participace SOCIÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Počet obyvatel (střední stav) na 1 nestátní neziskovou organizaci |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SZ 2005, SZ 2006 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů |
| Územní dostupnost | kraje, okresy Periodicitaročně |
| Popis | Indikátor občanské participace vypovídá o demokratické možnosti občana ovlivňovat věci veřejné. Nestátní neziskový sektor pro potřeby výpočtu tohoto indikátoru je definován podle právní formy organizace (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, sdružení, organizační jednotky sdružení a církevní organizace) a institucionálního sektoru (neziskové instituce sloužící domácnostem). Z důvodu nedostupnosti dat nebyl při výpočtu indikátoru zohledněn stupeň aktivity jednotlivých subjektů. |
Tab. 2.3.28 Počet obyvatel na 1 nestátní neziskovou organizaci
Zornění zemědělské půdy ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Zornění zemědělské půdy v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Český úřad zeměměřický a katastrální, Statistická ročenka půdního fondu ČR |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, obcePeriodicitaročně |
| Popis | Podíl orné půdy na zemědělské půdě v %. Výměra orné a zemědělské půdy (v hektarech) je zjištěná z katastru nemovitostí, jehož správu vykonává Český úřad zeměměřický a katastrální. Údaje se vztahují k 31.12. daného roku. |
Tab. 2.3.29 Zornění zemědělské půdy v %
Spotřeba průmyslových hnojiv ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Spotřeba průmyslových hnojiv v čistých živinách (N, P2O5, K2O) v kilogramech na hektar orné půdy |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Spotřeba průmyslových hnojiv přepočtená na čisté živiny za hospodářský rok (od 1. 7. roku předcházejícího k 30. 6. roku stávajícího) v kilogramech na hektar orné půdy zjištěné ze soupisu ploch osevů (k 31. 5. daného roku). Do roku 2002 byly údaje zpracovány z ročních výkazů o rostlinné výrobě a spotřebě hnojiv za organizace hospodařící na zemědělské půdě. Za ostatní subjekty (s menší výměrou, nepředkládající výkaz) byly zpracovány okresní sumární výkazy na základě kvalifikovaných odhadů. Od roku 2002 došlo ke změně způsobu zjišťování: základem jsou výsledky Agrocenzu 2000, který zahrnoval hospodařící subjekty v zemědělství vymezené prahovými hodnotami (nebyla zahrnuta malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy). Zjišťování je výběrové, dopočet údajů je prováděn matematicko-statistickými metodami. |
Tab. 2.3.30 Spotřeba průmyslových hnojiv v čistých živinách (N, P2O5, K2O) v kilogramech na hektar orné půdy
Koeficient ekologické stability ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Koeficient ekologické stability |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | neobsažen |
| Zdroj dat | Český úřad zeměměřický a katastrální |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, obcePeriodicitaročně |
| Popis | Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v daném území. Mezi stabilní prvky patří lesy, trvalé travní porosty, sady, zahrady, vinice, chmelnice a vodní plochy, mezi nestabilní prvky patří orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy. Hodnoty koeficientu ekologické stability menší nebo rovné 0,10 dosahují území s maximálním narušením přírodních struktur; 0,10 – 0,30 území nadprůměrně využívaná se zřetelným narušením přírodních struktur; 0,31 – 1,00 území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou; 1,01 – 2,99 celkem vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami; hodnoty 3,00 a více dosahuje přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. |
Tab. 2.3.31 Koeficient ekologické stability
Ekologické zemědělství ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Ministerstvo zemědělství |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, ORPPeriodicitaročně |
| Popis | Ekologické zemědělství je založeno na hospodaření bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů, umělých látek a genetických modifikací, a to v oblasti pěstování rostlin i v chovu zvířat. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdravé potraviny – zdraví lidé – nenarušená krajina. Zemědělci, kteří se k ekologickému hospodaření přihlašují a registrují na Ministerstvu zemědělství, se řídí zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a Vyhláškou MZe č. 53/2001. Data vychází ze seznamů ekologických zemědělců zveřejňovaných MZe a jsou k dispozici od roku 2003. |
Tab. 2.3.32 Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy v %
Index defoliace ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Index defoliace v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Defoliace je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Sleduje se na 306 monitorovacích plochách, které jsou podle lesnatosti rozmístěny rovnoměrně po území ČR. Defoliace (odlistění) se vyjadřuje v procentech ztráty jehličí (listí). Index defoliace se vyjadřuje jako podíl stromů šedesátiletých a starších ve 3. a 4. stupni odlistění, tedy stromy silně odlistěné (60,0 – 99,9 %) a odumřelé (100,0 % ztráta jehličí/listí). Údaje o defoliaci za Prahu nejsou k dispozici vzhledem k malé výměře monitorovacích ploch. |
Tab. 2.3.33 Index defoliace v %
Podíl listnatých dřevin ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl listnatých dřevin v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Ústav pro hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem, Informace o stavu lesa |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, ORPPeriodicitaročně |
| Popis | Indikátor podílu listnatých dřevin na celkové výměře lesů na příslušném území; lesy s vyšším podílem listnatých dřevin jsou odolnější vůči povětrnostním vlivům, suchu i hmyzím škůdcům. Jde o údaje z lesních hospodářských plánů a osnov pro celou ČR, kraje a okresy. Údaje mají informativní charakter za příslušnou územněsprávní jednotku a do roku 1998 nezahrnují lesy ve správě Ministerstva obrany. Údaje za Moravskoslezský a Olomoucký kraj za roky 1994 – 1996 nejsou k dispozici kvůli chybějícím datům za okres Jeseník. |
Tab. 2.3.34 Podíl listnatých dřevin v %
Jakost povrchových vod ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění (sk. A - obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český hydrometeorologický ústav |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Jakost povrchových vod je zjednodušeně pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Zatřídění kvality vod v jednotlivých profilech vychází z normy ČSN 75 7221, podle které platí, že IV. třída je silně znečištěná voda a V. třída je velmi silně znečištěná voda. Zatřídění je provedeno tak, že se zvlášť klasifikují jednotlivé ukazatele příslušné skupiny a výsledná třída skupiny je určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve skupině. Ukazatele kvality vod se člení do skupin (A – obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B – specifické organické látky, C – kovy a metaloidy, D – biologické a mikrobiologické ukazatele a E – radiologické ukazatele). Do skupiny A patří např. tyto ukazatele: konduktivita, rozpuštěný kyslík, BSK5, CHSKMn, chloridy, vápník. |
Tab. 2.3.35 Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění (sk. A - obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v %
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v % |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Ministerstvo životního prostředí. Údaje za kraje byly dopočteny podle údajů MŽP. |
| Územní dostupnost | kraje, okresy, území stavebních úřadůPeriodicitaročně |
| Popis | Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), na kterém je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší provádí Ministerstvo životního prostředí jednou ročně a výsledky zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší zajišťuje ministerstvo sledování úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami, pro něž jsou stanoveny imisní limity. Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou orgány kraje a obce povinny vypracovat nebo aktualizovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou je oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezena, byla v letech 2000 – 2003 zvolena území jednotlivých obcí, od roku 2004 jsou to však území stavebních úřadů. V této souvislosti je také od roku 2004 pro účely vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z Jihomoravského kraje vyčleněno území statutárního města Brna, které je tak sledováno jako samostatná aglomerace. Členění České republiky na ostatní aglomerace a zóny je obsahem Věstníku MŽP č. 11/2005. Uvedené informace se týkají překračování přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí. |
Tab. 2.3.36 Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v %
Emise oxidů dusíku ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Emise oxidů dusíku (REZZO 1-4) v t/km2 |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český hydrometeorologický ústav |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaročně |
| Popis | Emise je děj, při kterém jsou vnášeny cizorodé látky různého skupenství do ovzduší. Zároveň se však emisí rozumí i množství těchto látek vypouštěných do ovzduší. Data pochází z databáze REZZO, která eviduje zdroje znečištění, přičemž REZZO 1-3 jsou stacionární zdroje (REZZO 1 – velké zdroje, REZZO 2 – střední zdroje, REZZO 3 – malé zdroje) a REZZO 4 jsou mobilní zdroje. Databáze REZZO tvoří součást Informačního sytému kvality ovzduší (ISKO), který spravuje ČHMÚ. Významným zdrojem oxidů dusíku (více než 50 %) jsou motorová vozidla. Data v časové řadě od r. 2000 byla koncem roku 2007 zpětně přepočítána na základě aktualizované bilance spotřeby pohonných hmot v souvislosti s přerozdělením spotřeby motorové nafty mezi dopravní prostředky a ostatní nesilniční mobilní zdroje. Data za rok 2006 jsou předběžná. |
Tab. 2.3.37 Emise oxidů dusíku (REZZO 1-4) v t/km2
Emise oxidu siřičitého ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Emise oxidu siřičitého (REZZO 1-3) v t/km2 |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004 |
| Zdroj dat | Český hydrometeorologický ústav |
| Územní dostupnost | kraje, okresyPeriodicitaročně |
| Popis | Oxid siřičitý vzniká jako vedlejší produkt zejména při spalování méně kvalitního hnědého uhlí, které obsahuje jak volnou síru, tak některé sirníky, zejména pyrit. Zákon o ochraně ovzduší proto vyžaduje odsiřování kouře u elektráren, které používají toto palivo. Oxid siřičitý se dostává do vzduchu i při spalování méně kvalitních benzinů nebo nafty, obsahujících sirné sloučeniny (zejména thiofen), v automobilových motorech. Oxid siřičitý negativně působí na lidské zdraví a značně toxický je i pro rostliny, neboť reaguje s chlorofylem a narušuje tak fotosyntézu. V ovzduší pozvolna oxiduje vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů. |
Tab. 2.3.38 Emise oxidu siřičitého (REZZO 1-3) v t/km2
Produkce podnikového odpadu ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Produkce podnikového odpadu v kg na tis. Kč HDP |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Data o odpadech jsou získávána zpracováním ročního statistického výkazu u vybraných ekonomických subjektů podle sídla podniku. Podle převažující činnosti jsou šetřeny ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci zařazené do odvětví OKEČ – oddílů 01, 02, 10-36, 40-41, 45, 502, 505, 52, 55, 601-602, 61, 62, 642, 747, 7481, 851-852, 9211 a 93. U vybraných OKEČ – 37 (zpracování druhotných surovin), 5155 (velkoobchod s chemickými výrobky) a 5157 (velkoobchod s odpadem a šrotem) jsou zahrnuty jednotky s 5 a více zaměstnanci, a u OKEČ 90 (nakládání s odpady) všechny jednotky bez ohledu na počet zaměstnanců. Data jsou ve srovnatelné časové řadě od roku 2002 (po změně zákona o odpadech). K přepočtu byl použit HDP ve srovnatelných cenách. |
Tab. 2.3.39 Produkce podnikového odpadu v kg na tis. Kč HDP
Produkce komunálního odpadu ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Produkce komunálního odpadu v kg na 1 obyvatele |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SUR 2004, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je zařazen do skupiny 20 Katalogu odpadů stanoveného vyhláškou Ministerstva životního prostředí, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. V šetření ČSÚ, které probíhá u vybraných obcí, je za komunální odpad považován veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, úřadů apod., včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů. Data jsou dopočtena od roku 2001; od roku 2003 došlo ke změně metodiky (k výkazu byla zavedena příloha pro obce). |
Tab. 2.3.40 Produkce komunálního odpadu v kg na obyvatele
Investiční výdaje na ochranu životního prostředí ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Kč na obyvatele |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | SZ 2006, OSUR 2007 |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výdaje na ochranu životního prostředí v České republice |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Výdaje na ochranu životního prostředí představují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku a neinvestiční náklady, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí. Do výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí se zahrnují samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek (od roku 2001 je stanovena částka 40 000 Kč). Data jsou získávána z ročních statistických výkazů rozesílaných vybraným ekonomickým subjektům a organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, příspěvkovým organizacím a podobným vládním institucím. V roce 2002 došlo ke změnám způsobu zjišťování, které byly způsobeny změnou klasifikace programového zaměření a finančních zdrojů (z důvodu srovnatelnosti s CEPA 2000). Od roku 2003 se pak navíc zjišťují neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí a ekonomické přínosy z aktivit na ochranu ŽP. |
Tab. 2.3.41 Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Kč na obyvatele*) (běžné ceny)
Neinvestiční výdaje na ochranu
životního prostředí ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
| Indikátor | Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí na mil. Kč HDP kraje podle kraje sídla investora |
| Návaznost na strategické dokumenty ČR | neobsažen |
| Zdroj dat | Český statistický úřad, Výdaje na ochranu životního prostředí v České republice |
| Územní dostupnost | kraje |
| Popis | Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úprava nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv další degradace životního prostředí a jsou výsledkem provozních aktivit podniku. Neinvestiční náklady se sledují od roku 2003. Data o neinvestičních nákladech jsou zjištěna z výkazu ŽP 1-01. |
Tab. 2.3.42 Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí v Kč na 1 mil. Kč HDP kraje podle kraje sídla investora, (běžné ceny)