6.1 Ovzduší

6.1 Ovzduší

6.1 Ovzduší

• I přes dlouhodobý pokles základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů stále přesahují měrné emise v hlavním městě celorepublikové průměry
• Nárůst emisí z mobilních zdrojů

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

REZZO 1 - zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie
REZZO 2 - střední zdroje, spalování s výkonem 0,2 - 5 MW a významné technologie
REZZO 3 - malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší

REZZO 4 - doprava

Rozmístění velkých zdrojů emisí (REZZO 1) na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Velký nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 byl zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích až na 254 blokových kotelen v roce 1995. Naopak citelný pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 (v roce 1998 na 231, o tři roky později již jen na 177 zdrojů) je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě - propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha. Nárůst počtu zdrojů v r. 2002 (z 177 v roce 2001 na 237) je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů).

V hlavním městě je zaznamenáván trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3). Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, který zásobuje většinu objektů v pravobřežní části města, dále úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Za posledních deset let se emise tuhých látek a oxidu siřičitého snížily šestnáctkrát, oxidů dusíku 2,5krát a oxidu uhelnatého téměř 9krát.

Graf 6.1.1 Pokles emisí základních znečišťujících látek REZZO 1 v letech 1994 až 2003

Tab. 6.1.1 Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3

I když zlepšování ovzduší v Praze vypadá oproti celé republice příznivěji, jsou měrné emise na území hlavního města stále vyšší, než je celorepublikový průměr. To je zapříčiněno mnohonásobně vyššími koncentracemi v dřívějších letech. Například před 10 lety přesahovaly měrné emise tuhých látek v Praze pětinásobek a v roce 2003 už byly jen 2,2krát vyšší než v ČR. Ještě výraznější je pokles oxidu uhelnatého. V roce 1994 byla jeho koncentrace v hlavním městě 5,8krát vyšší oproti celé republice, za desetileté období je tento násobek vyšší pouze 1,8krát.

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4) zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava.

Tab. 6.1.2 Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 4

Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. A i když u emisí REZZO 1-3 zaznamenáváme v posledních letech pokles, u emisí REZZO 4 dochází v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě SO2 a CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

Kvalitu ovzduší v hl. m. Praze i přes významné změny v posledních deseti letech v řadě ukazatelů můžeme hodnotit jako nevyhovující.