5.5 Stavebnictví

5.5 Stavebnictví

Trvalý růst stavebních výkonů
Výrazný objem stavebních prací pražských podniků mimo území kraje
Výstavba objemově větších staveb
Dlouhodobě nejvyšší kupní ceny nemovitostí

Ve stavebnictví dochází k neustálému zlepšování příznivých výsledků. Na území kraje má v posledních letech sídlo přes 300 stavebních podniků, kdy v roce 2004 došlo k výraznějšímu nárůstu jejich počtu (viz následující tabulka). Stavební práce podle dodavatelských smluv v průměru ročně rostly o více než 10 %, tedy rychleji než růst cen stavebních prací v ČR a v roce 2004 přesáhly 100 mld. Kč. Nárůst od roku 2000 předčil o 5 procentních bodů objem stavebních prací v ČR. Pouze 1,5 % stavebních prací v kraji nebylo realizováno v tuzemsku. Značná část stavebních výkonů, které podniky sídlící v Praze realizují, směřuje za hranice samotného města.

Tab. 5.5.1 Stavební práce podle dodavatelských smluv

Na území kraje byl objem stavebních prací podle místa stavby v posledních dvou letech zhruba o třetinu menší (v roce 2002 téměř o polovinu) než podle sídla podniku a jejich růst zaostával hluboko za republikovým průměrem. V rámci kraje byl zaznamenán nejvyšší objem prací v okrajových částech města a na území správního obvodu Prahy 5, jako důsledek vyšší bytové výstavby v těchto lokalitách. Ve struktuře stavebních prací podle dodavatelských smluv převažuje nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (90%) Od roku 2000 došlo k nárůstu podílu prací na opravách a údržbě, a to právě na úkor nové výstavby.

Graf 5.5.1 Stavební práce v hl. m. Praze podle druhu prací

Zdroj: MPO

V roce 2004 bylo v kraji vydáno celkem 13,1 tis. stavebních povolení. Jde o druhý nejmenší počet ve sledovaném období. Relativní nesoulad vývoje počtu stavebních povolení s růstem stavebních prací spolu s růstem orientační hodnoty staveb naznačuje, že jsou stále více stavěny objemově významnější stavby. Celkový objem stavebních prací na území hl. m. Prahy vzrostl od roku 2000 téměř o třetinu, orientační hodnota objektů ve výstavbě vzrostla téměř o polovinu, avšak počet stavebních povolení zaznamenal mírný pokles. Hodnoty za celou ČR naznačují obdobný vývoj. Ceny stavebních prací rostou v jednotlivých letech o 2 – 4%, ale průměrná roční orientační hodnota staveb o 8 %. Dlouhodobě převládá v hlavním městě výstavba bytová.

Tab. 5.5.2 Vydaná stavební povolení

Dobré ekonomické výsledky ve stavebnictví jsou podpořeny i vyšší produktivitou práce. Ta podle dodavatelských smluv rostla meziročně v průměru o 11,8 % a oproti roku 2000 se zvýšila o 56,3 %. Svůj přínos měla i ta skutečnost, že při zvyšující se produkci byl v tomto odvětví počet zaměstnanců i přes určitou rozkolísanost víceméně konstantní. Průměrná roční změna dosáhla 0,1 % a oproti roku 2000 se počet zaměstnanců v roce 2004 zvýšil o 0,3 %. V přepočtu na jeden podnik počet zaměstnanců meziročně klesal v průměru o 4,6 % v důsledku zhruba stejného nárůstu (4,7 %) nových podnikatelských subjektů mezi roky 2000 a 2004. Úroveň stavební produkce spolu se stávajícími podmínkami na zdejším pracovním trhu podporovaná dobrou ekonomickou situací má pozitivní vliv na příjmy v tomto odvětví. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2004 dosáhla při 8,7% ročním nárůstu hodnoty 24 152 Kč a byla v daném roce vyšší o 1 715 Kč, než činil v Praze průměr za všechna odvětví. Ve srovnání s ČR byla mzda ve stavebnictví v Praze v roce 2004 o 6 027 Kč vyšší než republikový průměr ve stavebnictví.

Tab. 5.5.3 Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví

V důsledku restitucí a liberalizací cen došlo po roce 1989 k výrazné aktivitě na trhu nemovitostí, která se v Praze projevuje pravidelně jejich nejvyššími cenami. Ve srovnání s republikovým průměrem dosahovala průměrná kupní cena nemovitostí ve všech částech města výrazněji vyšších hodnot.

Tab. 5.5.4 Ceny vybraných druhů nemovitostí

Zdroj: Ministerstvo financí

Oblasti:

Praha 1	Hradčany, Josefov, Malá strana, Nové město, Staré město	Praha 15	Lahovice, Lipence, Zbraslav
Praha 2	Vinohrady, Vyšehrad	Praha 16	Malá Chuchle, Radotín, Velká Chuchle
Praha 3	Holešovice, Karlín, Žižkov	Praha 17	Holyně, Lochkov, Řeporyje, Slivenec, Sobín, Třebonice, Zadní Kopanina
Praha 4	Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Michle, Nusle, Podolí	Praha 18	Řepy, Stodůlky, Zličín
Praha 5	Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Motol, Radlice, Smíchov	Praha 19	Ruzyně
Praha 6	Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Střešovice	Praha 20	Liboc, Veleslavín, Vokovice
Praha 7	Troja	Praha 21	Lysoje, Nebušice, Přední Kopanina, Sedlec, Suchdol
Praha 8	Bohnice, Čimice, Ďáblice, Kobylisy, Letňany, Prosek Střížkov	Praha 22	Březineves, Dolní Chabry, Miškovice, Třeboradice
Praha 9	Hrdlořezy, Libeň, Vysočany	Praha 23	Čakovice, Kbely, Stalice, Vinoř
Praha 10	Malešice, Strašnice, Vršovice, Záběhlice	Praha 24	Černý Most, Hloubětín, Hostavice, Kyje
Praha 11	Chodov, Háje, Horní Měcholupy, Petrovice	Praha 25	Běchovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Klánovice, Újezd nad Lesy
Praha 12	Benice, Kolovraty, Křeslice, Kunratice, Lipany, Pitkovice, Šeberov, Újezd u Průhonic	Praha 26	Dolní Měcholupy, Hostivař, Štěrboholy
Praha 13	Cholupice, Libuš, Písnice, Točná	Praha 27	Dubeč, Hájek u Uhřiněvsi, Koloděje, Královice, Nedvězí u Říčan
Praha 14	Kamýk, Komořany, Modřany	Praha 28	Uhřiněves

Uvnitř města jsou cenové hladiny vlivem různorodých očekávání majitelů v kombinaci s rozdílnou kvalitou nabízených objektů značně odlišné. Obecně ale platí, že cena nemovitostí je výrazně vyšší u nemovitostí umístěných v centru nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Dále je u nemovitostí potřeba odděleně sledovat ceny pozemků a ceny staveb, které se na nich nacházejí. Zatímco ceny pozemků jsou výrazně ovlivněny polohovou rentou, tedy vnějšími faktory jejich lokalizace v městském prostoru, na ceně budov se významněji podílí jejich vnitřní hodnota daná stavebními náklady, opotřebením, funkčním využitím či existencí prázdných bytů schopných rekonstrukce ke komerčním či bytovým účelům. Jak jde vysledovat z výše uvedené tabulky, nejvyšší kupní ceny jsou, až na bytové domy, každoročně v centru města. Nižší průměrná kupní cena samotných domů v historickém jádru je dána tím, že jde většinou o nájemní domy s plně obsazenými byty s regulovaným nájemným, kde údržba takovýchto historických domů je značně nákladná. Domy v historické lokalitě navíc mnohdy nenabízí možnost přestavby na komerční využití. Jinak pro centrum města stále platí, že jde o nejatraktivnější lokalitu z hlediska bydlení i využitelnosti pro komerční aktivity, jak dokumentují kupní ceny bytů a pozemků, coby jednoho z nejlepších indikátorů polohové renty. Kupní cena pozemků zde dosahuje výše (průměrná kupní cena z let 2002 až 2004) 27 146 Kč/m2. To je téměř 3krát více než v Praze 2, kde jsou na trhu nemovitostí k dostání druhé nejdražší stavební parcely. Zde je cena 1 m2 9 467 Kč (průměrná kupní cena z let 2002 až 2004). Naopak nejlevnější pozemky se nacházejí v oblasti Dubče, Hájku, Kolodějí a Nedvězí s průměrnou kupní cenou 1 159 Kč/m2. I v těchto okrajových částech hlavního města jsou však ceny stavebních pozemků o 358 Kč vyšší než činil průměr za celou ČR (801 Kč/m2) a v celkovém počtu 253 vymezených územních jednotek jde o 38. místo, co do výše kupní ceny.