5.10. Veřejná ekonomika

5.10. Veřejná ekonomika

Rozpočtové schodky (plánované i skutečné) v hospodaření hl.m. Prahy
Prohlubování zadluženosti kraje
Pravidelně lepší plnění rozpočtu oproti upraveným návrhům
Pravidelně vyšší růst úhrnných příjmů nad růstem úhrnných výdaj

Hospodaření Prahy se v jednotlivých letech řídí příslušným schváleným návrhem rozpočtu, který je sestavován v souladu s danými zásadami a metodikou pro sestavení rozpočtu a rozpočtového výhledu a zpracován ve vazbě na platné zákony (zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, zákon č. 145/2001 Sb., novela zákona o hl.m.Praze, zákon č. 250/2000 Sb., s účinností dnem 1.1.2001, o rozpočtových pravidlech) územních rozpočtů. V zásadě rozpočet vychází ze zdrojových možností města, které jsou dány očekávanými vlastními příjmy města, předpokládanými dotacemi ze státního rozpočtu, nevyčerpanými finančními prostředky a úsporami hospodaření minulého období.

Tab. 5.10.1 Rozpočtové příjmy hl. m. Prahy (úhrn za hlavní město a městské části) v období 2001 – 2004

Příjmy byly ve sledovaném období naplňovány až do roku 2004 více než bylo navrženo v upraveném rozpočtu. Na plnění příjmové stránky rozpočtu se nejvíce podílejí vlastní příjmy. Jejich podíl k celkovému objemu příjmů osciluje kolem 70 %, přičemž největší část představují příjmy daňově (jejich podíl k celkovým vlastním příjmům každý rok klesl zhruba o 1 %, a to na úkor příjmů nedaňových). Dalším významným zdrojem jsou každoročně přijaté dotace. Ty meziročně rostly zhruba o 6 % a v roce 2004 dosáhly 13 375 mil. Kč. V porovnání s rokem 2003 byl objem dotací jako celku (investiční i neinvestiční) o 2 328 mil. Kč nižší. Zdrojem tohoto rozdílu jsou dotace na odstraňování povodňových škod z Fondu solidarity EU poskytnuté v roce 2003. Nejvýznamnější měrou se ve sledovaném období na celkových dotacích podílely dotace ze SR, které dosáhly v roce 2004 výše 10 680,5 mil. Kč, což znamenalo o 1 509,7 mil. méně než v předešlém roce (12 190,2 mil.). Jejich skutečná nižší úroveň k 31.12.2004 oproti rozpočtu po změnách byl největší měrou způsoben nedočerpáním dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury ČR ve výši 479 000,0 tis. Kč. Převodem z vlastních fondů hospodářské činnosti bylo ve sledovaném období přijato každý rok již podstatně méně finančních prostředků.

Graf 5.10.1 Přehled čerpání výdajů hl. m. Prahy (včetně městských částí)

Výdajová stránka rozpočtu dosahovala na konci jednotlivých let pouze lepších výsledků oproti tomu, co bylo na každý rok navrženo v upraveném rozpočtu. Úhrn výdajů bez dalšího financování se zvýšil od počátku roku o 26 %. To je o 3,5 procentního bodu méně než za stejné období činil nárůst příjmů. V roce 2004 celkové výdaje dosáhly výše 49 380 mil. Kč. Většina výdajů měla povahu výdajů běžných. Jejich podíl se pohyboval od 63 % v roce 2001 až do 68% v roce 2003. Největšího objemu dosahují každoročně výdaje (běžné i kapitálové) v kapitole 03 – Doprava a kapitoly 04 – Školství mládež a samospráva, které jsou mnohdy dvakrát i vícekrát vyšší než u ostatních kapitol.

Rozpočet hl. m. Prahy (schválený i skutečný) má bez dalšího financování téměř každoročně rozpočtový deficit. Pouze v roce 2000 hospodaření skončilo celkovým přebytkem ve výši 1 610 146,1 tis. Kč, z toho přebytek hospodaření vlastního hl.m.Prahy činil 1 282 441,0 tis. Kč a městských částí 327 705,1 tis. Kč. Ke krytí záporného salda v ostatních letech se využívaly zdroje třídy 8 - financování získané přijetím úvěrů, půjček, vydaných obligací nebo i z vlastních zdrojů, které byly získány úsporou finančních prostředků vytvořených v minulých letech. V roce 2004 tak byly dalším financováním hrazeny potřeby města ve výši 5 170 mil. Kč. Tato celková výše znamená 35 % úsporu oproti plánované výši v upraveném rozpočtu.

Tab. 5.10.2 Rozpočtové výdaje hl. m. Prahy (úhrn za hlavní město a městské části);
Bilance příjmů a výdajů

V rámci tohoto dalšího financování byly do rozpočtu pravidelně zapojeny i cizí zdroje, a to i ve dvou posledních letech, kde se ve schválených rozpočtech počítalo naopak s jejich částečným umořením. Z cizích zdrojů tak byla například v roce 2004 ze zahraničí přijata půjčka od EIB v celkové výši 1 487,4 mil.Kč nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení ČR byl v průběhu roku 2004 čerpán úvěr v celkové výši 115,7 mil. Kč. Objem splacených půjček za hl. m. Prahu v roce 2004 však dosáhl pouze 215,6 mil Kč, tedy o 15% méně, než se původně počítalo ve schváleném rozpočtu. (Objem splacených půjček za hl. m. Prahu v roce 2004 bez splacených půjček za jednotlivé městské části dosáhl 161,9 mil.Kč).

Tab. 5.10.3 Zdroje financování rozpočtového deficitu hl. m. Prahy
(úhrn za hlavní město a městské části)