4.6 Sociální péče

4.6 Sociální péče

4.6 Sociální péče

• Relativně nízké výdaje na sociální dávky
• Počet příjemců důchodů mírně narůstá a průměrná výše důchodu je zde nejvyšší ze všech regionů
• Nejvýrazněji rostou dávky vyplacené na porodném
• Počty míst v sociálních zařízeních jsou relativně nízké a kapacita se nerozšiřuje

Dalšími skupinami obyvatel jsou nemocní a postižení. Výdaje na dávky sociálního a důchodového pojištění v Praze v posledním roce poklesly a relativně jsou zde nižší než v ostatních regionech. Poměrně značně poklesl i počet osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba.

Tab. 4.6.1 Vybrané ukazatele sociálního zabezpečení

Zdroj: MPSV

Hl. m. Praha je krajem, kde je velký podíl osob staršího věku. Ačkoli počet obyvatel nad 64 let se v posledních letech v Praze nezvyšuje, ale naopak mírně klesá (od roku 2000 do roku 2004 poklesl o necelých 5 %), přesto je podíl obyvatel v důchodovém věku na celkovém počtu obyvatel stále nejvyšší ze všech regionů. V ČR celkem se již nyní počet obyvatel v důchodovém věku mírně zvyšuje a s ohledem na celkově očekávaný trend početního nárůstu obyvatel tohoto věku (do této věkové kategorie se posunou početně silné populační ročníky z konce čtyřicátých a počátku padesátých let) lze předpokládat i v Praze minimálně stagnaci počtu osob v nejstarších věkových skupinách. Skutečnost, že v hlavním městě je početní vývoj obyvatel v důchodovém věku již nyní odlišný od celorepublikové tendence i od vývoje v ostatních regionech má celý komplex příčin. Jednou z nich je migrační odliv starších obyvatel mimo Prahu. Důvodem jsou zejména vysoké životní náklady v hlavním městě a to zejména náklady na bydlení. Lze předpokládat, že po uvolnění regulovaných nájmů tento trend spíše posílí. Ovšem počet příjemců starobních důchodů i v Praze roste. Oproti roku 2000 se zvýšil o 2,5 %. Průměrná výše plného starobního důchodu je v Praze vyšší než činí celorepublikový průměr (v roce 2004 činila v ČR průměrná výše plného starobního důchodu 7 270 Kč, v roce 2004 to bylo o 7 % více). Porovnáme-li ovšem průměrnou mzdu v ČR celkem a v Praze se zohledněním místa pracoviště, tedy podle výsledků výběrového zjišťování MPSV, je v Praze průměrná mzda vyšší o více než 30 %. Příjmy z důchodového zabezpečení se regionálně liší jen minimálně, protože při dnešním výpočtu starobních důchodů je vliv výše mzdy limitován.

Také ostatní sociální dávky u pražského obyvatelstva nejsou tak vysoké jako v jiných regionech. Ze všech sociálních dávek vyplacených v roce 2004 představovala suma v Kč za Prahu 7,3 % z celorepublikového souhrnu, zatímco počet obyvatel Prahy představuje 11,5 % ze všech obyvatel ČR. Relativně nízkou hodnotu mají v Praze vyplacené dávky státní sociální podpory. Mezi tyto dávky patří přídavky na děti, sociální příplatky, příspěvky na bydlení, na dopravu, rodičovské a zaopatřovací příspěvky, příspěvky na pěstounskou péči, ale i porodné a pohřebné. V roce 2004 v ČR bylo vyplaceno v přepočtu na 1 obyvatele 3 600 Kč a v Praze 2 300 Kč. Hlavní část těchto dávek představují příspěvky týkající se rodin s dětmi. Základní určení těchto dávek je úzce propojeno s výší příjmů rodin respektive jednotlivců v závislosti na míru naplnění životního minima. V Praze je relativně nízká úroveň těchto dávek dána tím, že celková výše příjmů domácností je výrazně nadprůměrná, ale současně také složením domácností, kde je snížené zastoupení rodin s dětmi.

Tab. 4.6.2 Dávky sociální podpory

Zdroj: MPSV

Vývoj výše vyplacených dávek se v Praze vyznačuje nárůstem rodičovského příspěvku a porodného a současně vzrostly i vyplacené dávky pěstounské péče. Ostatní dávky se od roku 2000 snížily. Více méně stagnují příspěvky na dopravu. Obdobný vývoj výše vyplacených sociálních dávek byl zaznamenán i v celé ČR s tím, že v Praze bylo zvýšení poněkud vyšší. Není bez zajímavosti, že v Praze, kde jsou trvale zvýšené náklady spojené s bydlením poklesly od roku 2000 roční příspěvky na bydlení o 3,6 % zatímco v ČR celkem se o 2,1 % zvýšily. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v Praze tak jako i v ČR celkem u porodného. Zde byl v Praze nárůst o 64,9 % a v ČR 43,7 %. Je to dáno jednak zvyšováním této jednorázové sociální dávky při narození dítěte (čtyřnásobek životního minima), ale také růstem porodnosti, který byl v Praze výrazně rychlejší než v ČR celkem. Počet živě narozených se v Praze od roku 2000 zvýšil o 17,8 % a v republice úhrnem o 7,4 %.

Se sociální péčí souvisí i vybavenost regionu sociálními zařízeními. V této oblasti je v Praze situace složitá. Počet všech těchto zařízeních je zde relativně nízký. Je to dáno tím, že pro obyvatele Prahy jsou tyto ústavy zřizovány velmi často i mimo území hlavního města. Praha se svým omezeným územím a také s nepříliš vhodnými podmínkami pro tato zařízení hledá možnosti zřizování těchto zařízení pro své obyvatele i mimo město. Pokud tato zařízení sledujeme územní metodou, jsou do Prahy zařazeny pouze ústavy na území města.

Tab. 4.6.3 Zařízení sociální péče k 31. 12.

Zdroj: MPSV

Pokud porovnáme kapacitu jednotlivých sociálních zařízení se středním stavem obyvatel v ČR a jednotlivých regionech, je zřejmé, že ve většině typů zařízení je v hl. m. Praze nejnižší počet míst na 1 000 obyvatel. Zcela nejnižší kapacita v přepočtu na 1 000 obyvatel mezi regiony byla v Praze ve všech zařízeních sociální péče kromě domovů důchodců, kde byl relativní počet míst nižší v kraji Plzeňském a penzionů pro důchodce, kde byla nižší kapacita v přepočtu na obyvatelstvo ve Středočeském kraji. Současně se v Praze kapacita těchto zařízení příliš nerozšiřuje. Má to stejné důvody, které byly uvedeny v souvislosti s relativně nízkou četností kapacit těchto zařízení umístěných na území Prahy. Mírně se zvýšil od roku 2000 pouze počet míst v domovech důchodců a počet bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou. Od roku 2000 byly také otevřeny nové dětské domovy a počet míst v nich se také rozrostl. Počet žádostí o umístění v domovech je sice v Praze stále vysoký a tak jako i v ostatních krajích převyšuje celkovou kapacitu těchto zařízení, ale nemá zdaleka tak výrazně rostoucí trend jako je tomu v jiných regionech.