III.3. Narození Počty živě narozených dětí jako k
III.3. Narození
Počty živě narozených dětí jako kladná položka bilance obyvatel přirozenou měnou je vždy ve středu zájmu všech uživatelů demografických dat. Změny v reprodukčním chování obyvatelstva, které byly reakcí na změny ve vnějších sociálně-ekonomických podmínkách demografické reprodukce, ke kterým došlo po roce 1989, se projevily ve všech transformujících se zemích. Hluboký pokles porodnosti v celé ČR na počátku devadesátých let a s tím i přesun salda přirozeného pohybu obyvatel do záporných hodnot (v ČR od roku 1994) je považováno za velmi podstatnou charakteristiku současné demografické situace. Základní tendence ve vývoji porodnosti se v Praze v posledních 30 letech od tendencí celorepublikových příliš neliší.
Další charakteristiky popisující vývoj plodnosti mají však v Praze svá specifika, která souvisejí především s odlišnostmi ve složení populační základny, a to nejen z demografického hlediska, ale také pokud jde o sociální strukturu obyvatel a přístup k životnímu stylu.
a) Počty narozených a míry porodnosti
V Praze vrcholil pokles ročních počtů narozených i porodnosti v roce 1996 (tehdy byl počet živě narozených dětí 8 842 a porodnost 7,3 narozených na 1 000 obyvatel) a od té doby dochází k pravidelnému mírnému růstu ročního počtu narozených i porodnosti. V roce 2003 se v Praze narodilo 10 057 živých dětí, což je o 367 dětí více než v roce 2002 a o 1 215 dětí více než v roce 1996. Mírně v posledních třech letech rostla i hrubá míra porodnosti, která v roce 2003 byla 8,6 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu, což je o 0,2 bodu více než v roce 2002 a o 1,3 bodu více než v roce 1996.
Praha má nižší míru porodnosti než činí republikový průměr trvale, ale rozdíl ve výši porodnosti mezi Prahou a průměrem republiky se v posledních letech snižuje. Určitý nárůst porodnosti byl v posledních letech zaznamenán v celé ČR, ale v hlavním městě tento pravidelný vzestup trvá již po delší časové období (v ČR pouze 3 poslední roky a v Praze již 7 let) a nárůst je dynamičtější. V roce 1996, kdy v Praze byla zaznamenána historicky nejnižší míra porodnosti, byl rozdíl mezi porodností ČR a hl. m. Prahy 1,5 bodu a v roce 2003 již 0,6 bodu. O výraznějším růstu ročních počtů narozených v posledních letech vypovídá i index srovnávající počty narozených v posledních letech s rokem 1996.
b) Vývoj plodnosti žen
Základním demografickým předpokladem porodnosti jsou počty žen ve fertilním věku (15 – 49 let). Tyto počty žen v Praze, ale i v celé ČR, nejsou v posledních letech nízké. Porovnáme-li počty žen v tomto věku se situací v polovině let sedmdesátých, bylo v roce 2001 méně žen ve věkových skupinách 25 až 39 (v roce 1976 cca o 4 % více žen tohoto věku), ale v mladších věkových skupinách fertilního věku bylo v roce 2001 žen více (oproti roku 1976 o cca 11 %). Všech žen ve fertilním věku bylo v roce 1976 jen o 3 % více než v roce 2003. Také v porovnání se situací v letech osmdesátých nelze hovořit o nižším počtu žen fertilního věku. Ve věkové kategorii od 18 do 24 let bylo oproti roku 1986 v roce 2001 žen o 13 % více a ve věku od 25 do 39 let jen o 3 % méně.
Demografické předpoklady porodnosti jsou v současnosti nejen v Praze, ale i v celé ČR poměrně dobré.
Z přehledu je zřejmé, že počty žen ve věku 25 – 34 let se mírně zvyšují. Počty žen nižšího fertilního věku poklesly. Vzhledem k tomu, že v současné době (na rozdíl od situace před rokem 1990) jsou nejvyšší míry plodnosti zaznamenávány právě u žen nad 25 let a to v jak v Praze, tak i v celé ČR, je početní nárůst žen těchto věkových kategorií příznivou okolností, která může přispět k navýšení počtu narozených. Ženám ve věku 25 – 34 let se v Praze v roce 2003 narodilo téměř tři čtvrtiny ze všech narozených dětí (73,8 %), zatímco v roce 1994 to byla cca polovina (51,5 %) všech narozených dětí. Početní nárůst žen ve věku 25 – 34 let není v Praze dán pouze tím, že v tomto věku jsou v současnosti početně silné populační ročníky ze 70. let, ale zaznamenáváme zde také příznivé působení migračních vlivů. Ze všech žen, které se do Prahy přistěhovaly v roce 2002 jich bylo 26,5 % v pětileté věkové skupině 25 – 29 let.
Ovšem kromě základních demografických předpokladů je vývoj porodnosti ovlivňován populačním chováním obyvatel, které je utvářeno celým komplexem faktorů mimodemografické povahy, a to sociálně ekonomických i obecně kulturně společenských podmínek. Populační klima se v demografické sféře odráží jak ve vývoji výše hrubé a čisté míry reprodukce, tak především ve výši specifických plodností žen ve fertilním věku a následně v úhrnné plodnosti.
Úhrnná plodnost, která vyjadřuje počet živě narozených dětí na 1 ženu ve věku 15 – 49 let je v Praze stabilně také trvale nižší než činí celorepublikový průměr, ale i v tomto ukazateli, podobně jako u hrubé míry porodnosti, se rozdíl postupně zmenšuje.
Výrazný pokles intenzity plodnosti, ke kterému došlo na počátku devadesátých let v celé ČR, způsobilo především všeobecné snížení plodnosti mladých žen. Tendence poklesu plodnosti nejmladších žen fertilního věku trvá v Praze již poměrně dlouho, ale v současné době je na druhé straně provázena vzestupem specifických plodností u žen starších, což může i v následujících letech působit na zlepšení charakteristik porodnosti. V Praze došlo ke snížení plodnosti ve srovnání s rokem 1994 ve všech ročnících ve věku do 27 let. Naopak nárůst byl zaznamenán u žen ve věku nad 29 let a nejvýraznější pak ve věku nad 37 let. Možnost určitého dalšího vzestupu porodnosti je vázána právě na realizaci odložených porodů z posledního desetiletí minulého století v poněkud starším věku matek.
V hlavním městě se v porovnání s rokem 1994 v roce 2003 zvýšila i celková plodnost žen ve fertilním věku. Opět je třeba říci, že hlavním důvodem je vzestup plodností žen ve věku nad 30 let, který je v Praze ještě výrazně vyšší než jsou republikové hodnoty.
Pro hlavní město bylo vždy typické to, že zde byl vyšší průměrný věk rodiček než v celé ČR (nejvyšší ze všech krajů) i zvýšené míry plodnosti žen ve vyšších věkových kategoriích.
Průměrný věk rodiček stále stoupá. Zatímco před 10 lety (v roce 1994) byl v Praze průměrný věk rodičky 26,1 let v roce 2003 to bylo o 3,5 roku více. Také v celé republice došlo ke zvýšení, ale nárůst byl poněkud menší (od r. 1994 o 2,7 roky).
Kromě plodnosti se populační klima odráží i v údajích o struktuře narozených podle pořadí.
Pro Prahu je typické, že již 20 let (od roku 1984) se více než polovina dětí rodí jako první. Navíc tento podíl v posledních letech každoročně narůstá. V celé ČR k tomuto poměru docházelo výjimečně (v roce 1991 se 50,1 % dětí narodilo jako prvních).
Zvyšování podílu dětí narozených jako první v Praze souvisí i s novým modelem rodiny vyplývajícím z měnícího se životního stylu. Po dosažení určitého věku se ženy své mateřské role nechtějí ve většině případů vzdát zcela, a proto se rozhodnou k porodu dítěte. Ovšem mimo jiné i vzhledem k tomu, že porod prvního dítěte odkládají stále do vyššího věku, k porodu dětí dalších se již nerozhodnou. Tak, jak v Praze stoupá průměrný věk matky při narození prvního dítěte, klesá i podíl dětí narozených zejména ve druhém pořadí. Podíl rodičů, kteří cíleně plánují dětí více než dvě, zůstává relativně stálý. V průběhu 20 let se podíl dětí narozených v Praze ve třetím a dalším pořadí trvale pohybuje mezi 10 % a 11 %.
Další ukazatel, který se od počátku 90. let výrazně mění je podíl dětí narozených mimo manželství, zejména svobodným matkám. Zatímco v roce 1984 se v Praze narodilo mimo manželství 8 % dětí, v roce 1994 to bylo 16 % a v roce 2003 již více než čtvrtina dětí (25,4 %). V předchozích letech se v Praze rodil vyšší podíl dětí mimo manželství než jinde v republice, ale v současnosti se situace obrátila a podíl těchto dětí je v rámci celé republiky vyšší. V roce 2003 se v republice narodilo 28,5 % dětí nevdaným matkám.
Podíl dětí narozených mimo manželství se jak v Praze, tak i v celé ČR každoročně pravidelně a poměrně výrazně zvyšuje. Zde je opět zřejmá souvislost se změnou postojů mladých lidí k manželství. Klesající počet sňatků provází současně i nárůst podílu dětí narozených mimo manželství, který je výrazně progresivní. Oproti roku 1994 v Praze vzrostl počet dětí narozených nevdaným matkám o 51 % a počet narozených přitom o necelá 3 % poklesl.