3. Vymezení území intenzivních vztahů
Před vlastním hodnocením území, kde má Praha nejintenzivnější vazby se svým okolím je třeba toto území také vymezit. Problematika vymezení území je poměrně složitá a region vymezený určitým způsobem může mít při vymezení jiným způsobem (na základě jiných vztahů, procesů) odlišný prostorový rozsah. V této části se stručně zmíníme o možnostech vymezení území. Na konci kapitoly pak určíme prostorový rozsah území, které budeme ve vybraných oblastech propojení Prahy se Středočeským krajem hodnotit.
V předcházejících kapitolách jsme zmínili pojem metropolitní území. Metropolitní území Prahy je často vymezováno na základě administrativních hranic. Do metropolitního území Prahy jsou kromě hl. m. Prahy zařazovány ještě okresy Praha-východ a Praha-západ. Jedná se o území nejintenzivnějších vztahů. Metropolitní území Prahy však není vymezeno žádným oficiálním dokumentem. Podobně se při studiu literatury zabývající se propojením Prahy a Středočeského kraje setkáváme s pojmem pražská aglomerace. V tomto případě se jedná o území, které je vymezené Prahou, dvěma přilehlými okresy a dalšími obcemi Středočeského kraje, které jsou s Prahou intenzivně propojeny, ale intenzita tohoto propojení je nižší než v případě metropolitní oblasti. Ani území pražské aglomerace není oficiálně vymezeno.
Při hodnocení vztahů v území se často používají různá ad-hoc vymezení, podle toho, jaké procesy v území jsou zkoumány a také podle toho, jaký je účel analýz, které dané území zkoumají. Pro určení prostorového rozsahu různých účelově vymezených území jsou využívány procesy různých hierarchických úrovní – např. dojížďka za prací (denní), za vybaveností, rekreací a další procesy.
Možnosti vymezení aglomerace nebo metropolitního území jsou různé, záleží na tom, zda při jejím vymezování přihlížíme k administrativním jednotkám či se řídíme procesy, které dané území propojují anebo použijeme oba dva pohledy. Aglomerace představuje území volnějších vztahů než je tomu v případě metropolitní oblasti. Může být vymezena např. na základě dojížďky, podobně jako metropolitní oblast. Obě dvě území se ale budou lišit intenzitou dojížďky.
Výsledkem práce s daty o dojížďce ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 je mimo jiné regionalizace ČR a vytvoření pracovních mikroregionů, které byly vymezeny např. v ČSÚ. Mikroregiony byly vymezeny postupným seskupováním obcí do vyšších celků podle principu převládající orientace celkové dojížďky za prací (především její denní formy). Výsledný pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti, je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Podmínky pro vymezení zázemí byla minimální populační velikost (4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel). Tímto způsobem byl vymezen také pracovní mikroregion Prahy (který bychom mohli použít jako jednu z možností vymezení území intenzivních vztahů).
S vymezením pracovních regionů pak souvisí také vymezení funkčních městských regionů (FMR, nebo také FUA – funkčních urbanizovaných areálů). Ty vymezili řešitelé v rámci projektu POLYREG (projekt Podpora polycentrického regionálního rozvoje, základní informace na www stránkách http://vcrr.muni.cz/polyreg/). Jejich vymezení probíhalo takto: nejprve bylo území ČR vymezeno na pracovní mikroregiony a následně byly okolo jader pracovních regionů vymezeny funkční městské regiony (pro zařazení obce do FMR byla použita hranice 25 % vyjíždějících z ekonomicky aktivních zaměstnaných obyvatel obce v zázemí). Funkční městské regiony představují centra osídlení a jejich zázemí, které jsou s centry spjata intenzivními funkčními vazbami (Maier, Drda, Mulíček, Sýkora, 2007).
S problematikou širších městských regionů počítá také Eurostat, který se v rámci projektu Urban Audit (sběr porovnatelných statistických údajů za města) zaměřuje nejen na sběr dat za administrativně vymezená území měst, ale i za tzv. širší městskou zónu (LUZ – larger urban zone).
3.1 Vybraná území hodnocení intenzivních vztahů
V této publikaci se zaměříme na vybrané oblasti propojení Prahy a Středočeského kraje, které budeme hodnotit v rámci funkčního městského regionu vymezeného v rámci projektu POLYREG na základě kritéria min. 25 % ekonomicky aktivních zaměstnaných vyjíždějících za prací. Finální podoba byla upravena tak, aby byl územně celistvý. Toto území představuje oblast s velmi intenzivními vazbami a v textu je nazýváno funkčním městským regionem, funkčním městskou oblastí Prahy nebo funkčním urbanizovaným územím, označováno je zkratkou FUR.
Problematika propojení Prahy a území Středočeského kraje byla také diskutována s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy a pro hodnocení vztahů bylo doporučeno území převzaté z Politiky územního rozvoje z roku 2006. Jedná se o tzv. rozvojovou oblast Praha, tedy území, které má s hlavním městem nižší intenzitu kontaktů než funkční městský region, ale území, které je Prahou využíváno a v rámci kterého se postupem času může intenzita kontaktů měnit, stupňovat. Rozvojová oblast Praha je schematicky vymezena územím správních obvodů obcí s rozšířenou působností Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Český Brod, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Neratovice, Říčany. V naší analýze byla na základě doporučení Útvaru pro rozvoj města hl. m. Prahy k těmto přidána ještě území správního obvodu Dobříš a Slaný. Území rozvojové oblasti Praha je v kartogramech a tabulkách označováno OB1.
Pokud je to možné, v publikaci jsou uvedeny i údaje za takto vymezená území, která autoři v textu označují jako 'zájmová'.
Pokud není uvedeno jinak (zejména v tabulkách), jsou za území rozvojové oblasti i funkčního městského regionu považovány obce včetně hl. m. Prahy.
Tab. 3.1.1 Základní údaje o zájmových územích
Kartogram 3.1.1. Funkční městský region a rozvojová oblast Prahy 1)
1) Rozdělení hl. m. Prahy na oblasti centrum, vnitřní město, vnější město a periferie (ostatní MČ) je uvedeno v článku Martina Ouředníčka a Luďka Sýkory v časopisu Demografie (2002/4). Zařazení je následující: Praha 1 a 2 = centrum, Praha 3 až 10 a Trója = vnitřní město; Ďáblice, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Jihozápadní město, Jižní město, Kbely, Kunratice, Kyje, Letňany, Libuš, Modřany, Petrovice, Řepy, Štěrboholy = vnější město, periferie = ostatní MČ Prahy