Statistická ročenka Zlínského kraje 2005

Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 964 km² je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2004 žilo 590 706 obyvatel. Hustota zalidnění 149v obyvatel/km² výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (187 obyvatel/km²) a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km²).

Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy, na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických hodnot naměřených v meteorologické stanici na území kraje byla zjištěna v roce 2004 průměrná teplota vzduchu 9,1 °C a celkový úhrn srážek 540 mm/m².

Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy.

Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 49,4 % zemědělské a 50,6 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,5 % celkové výměry okresu, z toho je 71,5 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,3 %) a z níž 83,7 % zabírají lesy, převážně smrkové.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje.

Rok 2004 byl z demografického pohledu příznivější než rok 2003. Po roce 1989 se pro mladé lidi otevřely větší možnosti seberealizace, naskytly se jim i jiné životní perspektivy, než je manželství. To mělo výrazný vliv na demografický vývoj celé ČR, který byl charakterizován poklesem počtu narozených dětí a snižováním počtu uzavřených manželství. V uplynulém roce však proti roku 2003 vzrostl počet živě narozených dětí i počet sňatků. V roce 2004 se ve Zlínském kraji živě narodilo 5 217 dětí, což bylo o 70 více než v předchozím roce. Obdobný vývoj se týkal i počtu sňatků. Těch bylo na území Zlínského kraje uzavřeno 2 731, což je o 235 více. Počet rozvedených manželství proti předchozímu roku se naproti tomu snížil o 152 na 1 532, takže počet rozvodů na 100 sňatků proti roku 2003 klesl z 63,5 % na 56,1 %. Dalším důležitým sledovaným ukazatelem populačního vývoje v ČR a tím i ve Zlínském kraji je počet potratů. V roce 2004 došlo ve Zlínském kraji k jeho mírnému snížení, a to o 85.

Celkový počet obyvatel Zlínského kraje se od roku 1994 nepřetržitě snižuje. V roce 2004 žilo na území Zlínského kraje 590 706 obyvatel. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti roku 2003 se podíl obyvatel starších 64 let zvýšil z 14,1 % na 14,3 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2004 byl 39,6 let.

Proti roku 2003 zemřelo v roce 2004 o 367 lidí méně. Celkem tak zemřelo v loňském roce 5 978 osob. Mírně vzrostla naděje dožití při narození žen na 79,54 let, naděje dožití mužů se snížila na 71,80 let.

Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 10. místo mezi kraji v ČR. V roce 2003 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 198 020 Kč (v běžných cenách).

Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,9 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu hutnického a kovodělného, dřevo-zpracovatelského, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.

V zemědělství došlo proti roku 2003 ke zvýšení průměrného hektarového výnosu obilovin o 1,3 t na 5,64 t a průměrné roční dojivosti na 1 krávu o 312 l, když činila 6 434 l.

V bytové výstavbě bylo dokončeno během roku 2004 na území kraje 1 494 bytů, z toho 804 v rodinných domcích. Průměrná obytná plocha dokončeného bytu byla 78,6 m² a proti roku 2003 se zvýšila o 4,8 m². Ke konci roku zůstalo rozestavěno 7 613 bytů.

K 31. 12. 2004 registroval Český statistický úřad ve Zlínském kraji celkem 128 679 právnických a fyzických subjektů, z nichž 15 606 subjektů mělo zaměstnance, což je o 2,3 % méně než ke stejnému datu 2003. S počtem zaměstnanců 25 a více je v kraji 1 516 firem.

Počet zaměstnaných v národním hospodářství v roce 2004 proti předchozímu roku poklesl o 1,3 tis. osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance činila 15 629,- Kč, což je pod celostátním průměrem (18 035,- Kč).

K 31. 12. 2004 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 31 606 uchazečů o zaměstnání, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 9,5 %. V rámci kraje měl nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Kroměříž (11,9 %) a naopak nejnižší okres Uherské Hradiště (8,0 %).

Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 306 mateřských škol, 233 základních škol, 15 gymnázií, 52 středních odborných škol, 32 středních odborných učilišť, 11 vyšších odborných škol. V Zlínském kraji působí 2 vysoké školy. Je to univerzita Tomáše Bati v krajském městě, jež má veřejnoprávní statut a uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na 3 fakultách. Druhou je soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích.

Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 308 obyvatel. Akutní, následná a rehabilitační zdravotní péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (11 v kraji), kde je k dispozici 3 377 lůžek. V roce 2004 bylo 156 443 příjemců důchodů, z nichž bylo 79 937 příjemců důchodů starobních plných. Výše průměrného důchodu dosáhla 6 969,- Kč.

Kulturní vyžití obyvatelům kraje umožňuje 52 muzeí, 51 galerií, 35 stálých kin, 9 divadel a 44 přírodních amfiteátrů. Čtenářům poskytovalo své služby 405 veřejných knihoven (včetně poboček).

V 371 hromadném ubytovacím zařízení cestovního ruchu Zlínského kraje se v roce 2004 ubytovalo 522 355 hostů, z toho 81 608 cizinců.