Statistická ročenka Karlovarského kraje

Charakteristika Karlovarského kraje

 

Karlovarský kraj se rozkládá na západě území České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km² zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km² představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 253,9 km² je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (573,8 km² představuje 17,3% z celkové rozlohy kraje). Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu.

Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění se nachází na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary s 52 906 obyvateli. Celkově žije v obcích do 20 000 obyvatel 63,5% obyvatel kraje.
Počet obyvatel Karlovarského kraje k 31.12.2001 dosáhl 303 174, z toho 51,04 % žen­ (tj. 155 023). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se nepatrně zvýšil počet živě narozených dětí (2 920) o 20 dětí a celkový počet zemřelých (3 127) vzrostl o 114 osob. Z toho důvodu saldo přirozené měny obyvatelstva dosáhlo záporné hodnoty (-207). Počet přistěhovalých do kraje byl nižší, než počet vystěhovalých, takže i migrační saldo vykázalo rovněž zápornou hodnotu (-512). Tím se v kraji prohloubil celkový populační úbytek (-719).

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný. Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel byl nejnižší v okrese Karlovy Vary (-1,6), stěhováním ubylo relativně nejvíce osob v okrese Sokolov (-5,9). Sokolovský okres se celkovým úbytkem (-528) nejvíce podílí na celkovém úbytku obyvatelstva v kraji.
Ve srovnání s rokem 2000 se snížil počet sňatků o 55 (tj. o 3,0 %) na 1 792 a počtem 1 050 rozvodů byl naopak vykázán příznivý pokles o 111 (tj. o 9,6 %). Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých meziročně ubylo o 9,2 %, tj. o 184 na 1 817.

Stav na trhu práce je syntézou vlivů z mnoha oblastí charakterizujících vývoj v Karlovarském kraji a následně má vliv na další oblasti. Průměrný počet zaměstnanců v Karlovarském kraji je cca 2,43 % všech zaměstnaných v ČR. Podíl obyvatel kraje z celkového počtu obyvatel ČR je 2,98 % a meziročně velmi mírně narůstá, od roku 1993 nepatrně meziročně vzrůstal i relativní podíl zaměstnaných v kraji. Proces privatizace a racionalizace ve výrobní sféře a útlum některých odvětví vyvolal dříve v regionu neznámý jev - nezaměstnanost. V prvních letech transformace se dařilo terciérní sféře absorbovat uvolněné pracovní síly z průmyslu a zemědělství. Řada lidí si našla zaměstnání v sousedním Německu, takže míra nezaměstnanosti v regionu byla oproti jiným regionům velmi nízká až zanedbatelná. V posledním období však i zde významně stoupá. Mírou registrované nezaměstnanosti 8,71% k 31.12.2001 se řadí Karlovarský kraj v rámci ČR na 10. místo proti nejnižší 3,39% v hlavním městě Praha a nejvyšší 15,83% v kraji Ústeckém. Na jedno volné pracovní místo připadalo 10 uchazečů (v celé ČR 8,9), zatímco v roce 1994 jen 1,16 uchazeče. V roce 1994 se jejich počet zvýšil téměř na pětinásobek. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31.12.2001 činil 14 062, z toho bylo 6 371, tj. 45,3% žen, 1 738 tj. 12,4% absolventů a mladistvých a 1 501 tj. 10,7% občanů se ZPS. Průměrnou měsíční mzdou 13 024 Kč zaujímal v roce 2001 Karlovarský kraj v rámci ČR 11. místo, proti celorepublikovému průměru byla mzda o 13,9% nižší. Ve srovnání s nejvyšší mzdou v hlavním městě Praha byla v Karlovarském kraji nižší o 5 965 Kč, proti poslednímu, Olomouckému kraji, byla vyšší o 141 Kč. V porovnání s ostatními okresy v rámci ČR se z 91 okresů řadí okresy Sokolov na 42. místo, Karlovy Vary na 63. a okres Cheb na 68. místo.

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí.

V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. Lázeňské služby poskytuje přes 70 lázeňských zařízení, tj. přes 44% z celé ČR. Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. V 623 těchto zařízení za rok 2001 využilo možnosti ubytování 634 132 hostů, z toho 57% ze zahraničí. Změnou věkové struktury se v posledním období snížila potřeba jeslí, mateřských a základních škol a naopak se projevuje nedostatek zařízení pro staré občany. Z ekonomických důvodů byly zrušeny některé malé nemocnice, naopak výrazně stoupl počet privátních lékařských praxí. Velká škála a počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká, stejně tak jako množství pravidelně se opakujících kulturních, sportovních a mnohých jiných společenských akcí.