Ukazatele výzkumu a vývoje

C. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů výzkumu a vývoje

Tato kapitola se podrobně zabývá charakteristikou dvou hlavních ukazatelů v oblasti výzkumu a vývoje z hlediska jejich vstupů (finanční a lidské zdroje určené k výzkumným a vývojovým činnostem), jejich definicí a tříděním dle doporučení Eurostatu a OECD.

C.1 Financování výzkumu a vývoje – vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

C.1.1 Základní definice

Podle definice OECD uvedené ve Frascati manuálu se jedná o všechny vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (dále jen výdaje na VaV) uskutečněné v rámci zpravodajské jednotky či pracoviště výzkumu a vývoje (dále jen ZJ) bez ohledu na zdroj financí určených k těmto výzkumným a vývojovým činnostem. Výdaje uskutečněné mimo ZJ, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Zohledňovány jsou také neinvestiční náklady na výzkum a vývoj a výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na výzkum a vývoj, výdaje na VaV nezahrnují odpisy.

Vnitřní výdaje na VaV tvoří:

I. Neinvestiční výdaje na VaV, které se dále dělí na:

celkový objem mezd zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance,
odměny za práce podle dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti ve VaV konané mimo pracovní poměr,
ostatní neinvestiční výdaje - materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV vykonávaného zpravodajskou jednotkou, dále výdaje za služby pronajaté nebo nakoupené pro VaV. Veškeré odpisy budov, strojního a mechanického zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování vnitřních výdajů na VaV vyloučeny.

II. Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (investiční výdaje) na VaV, které se dále dělí na:

dlouhodobý nehmotný majetek – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu, zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných,
pozemky, budovy, haly a stavby – výdaje na pozemky získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře) a budovy postavené nebo koupené, výdaje na technické zhodnocení budov apod.,
ostatní dlouhodobý hmotný majetek – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení, počítače, dopravní prostředky apod.).

C.1.2 Struktura, třídění vnitřních výdajů na výzkum a vývoj

Výdaje na VaV jsou stejně jako v případě zaměstnanců zjišťovány v rámci jednotlivých sektorů provádění VaV, hlavních vědních oblastech, krajích a velikostních skupinách a dále jsou členěny podle:

Finančních zdrojů (sektorů jejich financování) – rozlišujeme 5 základních sektorů jako zdrojů financí pro realizaci (provádění/užití) VaV
Podnikatelský sektor (soukromé podnikatelské zdroje) – zahrnuje se zde financování VaV z vlastních finančních zdrojů ekonomického subjektu, z finančních zdrojů jiného ekonomického subjektu ve stejné podnikatelské skupině a z finančních zdrojů z jiných ekonomických subjektů podnikatelského sektoru,
Vládní sektor (veřejné zdroje) – zahrnují se zde veřejné prostředky určené na výzkum a vývoj, které jsou rozdělovány ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly na výzkum a vývoj a rozpočtů krajů
Sektor vyššího školství – zahrnují se zde vlastní příjmy vyššího odborného a vysokého školství
Soukromý neziskový sektor
Zahraničí (zahraniční zdroje) – zahrnuje všechny instituce a jednotlivce umístěné mimo politické hranice země a dále všechny mezinárodní organizace (kromě výdělečně činných firem) provozující činnost uvnitř hranic země.

Pozn. Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vyššího odborného a vysokého školství a zdrojů soukromého neziskového sektoru
1. Druhů výdajů (nákladů) – viz. členění výše vnitřních výdajů na neinvestiční a investiční výdaje (náklady) a jejich jednotlivých položek.
2. Typů výzkumné a vývojové činnosti – základní a aplikovaný výzkum, experimentální vývoj (viz jejich definice v části B.1).
3. Socioekonomických směrů – řadí se zde 13 hlavních socioekonomických směrů definovaných dle klasifikace NABS (viz příloha č. 5). Socioekonomické směry výzkumných a vývojových prací jsou rozčleněny podle primárních cílů. Tam, kde jsou problémy s identifikováním primárního cíle financovaného výzkumu a vývoje nebo tam, kde jsou rozdíly mezi "cílem" a "obsahem" programu nebo projektu, mohou být použity tyto 2 principy:
d. Přímé odvození: Projekt, který existuje pouze pro technické potřeby dalšího programu, je přímo odvozen z hlavního programu a měl by být tříděn s ním
e. Nepřímé odvození: Když výsledky výzkumu a vývoje převzaté z jednoho cíle byly přepracovány na aplikaci jiného cíle, je to nepřímé odvození a mělo by být uznáno za cíl, ke kterému je následující výzkum a vývoj orientován.
Pouze u podnikatelského sektoru jsou dále vnitřní výdaje na výzkum a vývoj sledovány podle:
1. Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) – podle doporučení OECD a Eurostatu se výdaje na výzkum a vývoj sledují v 77 odvětvových skupinách (viz příloha č. 3)
2. Technologické a znalostní náročnosti jednotlivých odvětvích (jejich skupin) definovaných podle OKEČ (viz příloha č. 4)
3. Odvětvové klasifikace výzkumné a vývojové činnosti - zpravodajské jednotky uvádějí číselný kód odvětví (skupiny výrobků a služeb), pro které převážně provádějí výzkum a vývoj. Toto nové třídění bylo poprvé experimentálně šetřeno v roce 2004 a zveřejněny jsou údaje pro OKEČ 73. Číselník Modifikace OKEČ pro výzkum a vývoj č.1154 je k dispozici na internetových stránkách www.czso.cz .

C.1.3 Hlavní mezinárodně sledované ukazatele

GERD – Celkové hrubé domácí výdaje na VaV (Gross Domestic Expenditure on R&D)

v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách přepočtených dle parit kupních sil národních měn (PPPs)
v mil. US$ nebo EUR ve stálých cenách roku 2000 v PPPs
jako % HDP (GERD/HDP*100) – (R&D intensity)
vztažené na 1 obyvatele v US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs

Struktura celkových výdajů na VaV (GERD) podle zdrojů jejich financování (sektorů financování VaV)

Soukromé výdaje na VaV (GERD financovaný ze soukromých zdrojů podnikat. sektoru)
v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; jako % HDP; jako % GERD

Veřejné výdaje na VaV (GERD financovaný vládním sektorem)
v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; jako % HDP; jako % GERD

Zahraniční výdaje na VaV (GERD financovaný ze zahraničních finančních zdrojů)
v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; jako % HDP; jako % GERD

Struktura celkových výdajů na VaV (GERD) podle sektorů jejich uskutečnění/užití (provádění VaV)

BERD: Výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné (užité) v podnikatelském sektoru (Business Enterprise expenditure on R&D) - v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; v mil. US$ nebo EUR ve stálých cenách roku 2000 v PPPs; jako % HDP; jako % GERD, jako % přidané hodnoty vytvořené v tomto sektoru

HERD: Výdaje na VaV uskutečněné (užité) v sektoru vyššího školství (Expenditure on R&D in the Higher Education Sector) - v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; jako % HDP; jako % GERD.

GOVERD: Výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné (užité) ve vládním sektoru (Government Expenditure on R&D) - v mil. US$ nebo EUR v běžných cenách v PPPs; jako % HDP; jako % GERD.
C.2 Lidské zdroje působící ve výzkumu a vývoji (zaměstnanci VaV)

C.2.1 Základní definice

Podle definice OECD uvedené ve Frascati manuálu jsou Zaměstnanci VaV míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem, jako např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod. Naopak ti, kteří provádějí nepřímé služby jako např. zaměstnanci v závodní jídelně nebo kantýně, bezpečnostní službě, jsou pro tento účel vyloučeni.

Zaměstnanci VaV tvoří:

Výzkumní pracovníci – zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí. Výzkumní pracovníci tvoří nejdůležitější skupinu zaměstnanců VaV – tvoří pilíř vědeckovýzkumných aktivit. Jde převážně o zaměstnance zařazené do hlavní třídy 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a podskupiny 1237 (Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů) platné klasifikace zaměstnání-rozšířené (dále jen KZAM-R).
Techničtí a ekvivalentní pracovníci – účastní se výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod, obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. Jde převážně o zaměstnance zařazené do třídy 31 (Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech) a třídy 32 (Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech) KZAM-R.
Další pomocní (ostatní) pracovníci – jsou řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací, zahrnuti jsou i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Kategorie zaměstnanci zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, placené v zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, ale i dohoda o provedení práce.

C.2.2 Způsob sledování a zachycení stavu zaměstnanců VaV

Počet zaměstnanců VaV se vyjadřuje pomocí dvou základních způsobů (jednotek):

Evidenční počet zaměstnanců k 31.12. ve fyzických osobách pohlaví (tzv. headcount). Tento ukazatel nejlépe vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji). Tento způsob zachycení má však své omezení a to tím, že sleduje počet zaměstnanců ke konci sledovaného roku a nezahrnuje i osoby pracující pro ZJ na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Pozn. Do roku 2000 zahrnoval tento ukazatel i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji platné ke konci sledovaného roku. Od roku 2001 je tento údaj sledován zvlášť, z důvodu významného množství osob pracujících na základě těchto dohod v oblasti výzkumu a vývoje, a to především na vysokých školách.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). Tento ukazatel nejlépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců VaV. Jeden FTE se rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) zaměstnance, který se na 100% věnuje VaV činnosti. U zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, čímž nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také počet osob pracujících pro ZJ na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přepočtených dle metodiky platné pro FTE.

Příklad: Je-li učitel zaměstnán na poloviční úvazek, pak je stejně jako v předchozím případě hodnota PPP rovna 50 %, tedy 0,5. V přepočtu FTE je však podstatným prvkem čas věnovaný výzkumu a vývoji. Jestliže tento učitel věnuje pouze polovinu své pracovní doby na výzkum a vývoj a zbytek na jiné aktivity (pedagogická činnost), pak je hodnota FTE rovna 0,5*0,5, tedy 0,25.
C.2.3 Struktura, třídění zaměstnanců VaV

Zaměstnanci VaV jsou stejně jako v případě výdajů na VaV zjišťováni v rámci jednotlivých sektorů provádění VaV, hlavních vědních oblastech, krajích a velikostních skupinách a dále jsou členěny podle:

Druhu zaměstnání a pohlaví – viz definice a kategorizace zaměstnanců VaV výše.
Úrovně dosažené kvalifikace (vzdělání) a pohlaví – podle KKOV (Klasifikace kmenových oborů vzdělávání), která je srovnatelná s mezinárodní klasifikací ISCED. Podle této kvalifikace jsou zaměstnanci VaV rozděleni do pěti skupin pro účely statistiky výzkumu a vývoje. Tyto skupiny jsou definovány podle úrovně dosaženého vzdělání zaměstnanci. Zaměstnanci VaV jsou statisticky sledováni podle dosaženého stupně vzdělání bez ohledu na vědní obor kvalifikace:
Doktorské vzdělání (ISCED 6) – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně V (Doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduálním studiu nebo vědeckou výchovou “Ph.D., Dr., DrSc., CSc.“) podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen KKOV)
Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5A) – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně T (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských, inženýrských a lékařských studijních programů vysokých škol) nebo stupně R (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol) podle KKOV
Vyšší odborné vzdělání (ISCED 5B) – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně N (Vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační) podle KKOV
Úplné střední a střední odborné vzdělání (ISCED 3 a 4) – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně H, J, K, L a M podle KKOV
Ostatní vzdělání (ISCED nižší než 3) - zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně A, B, C, D, E podle KKOV

Pozn. 1. Doktorské vzdělání, vysokoškolské vzdělání a vyšší odborné vzdělání tvoří tzv. terciární vzdělání (ISCED stupeň 5 a 6).

Od roku 2003 jsou sledovány tři nové ukazatele u výzkumných pracovníků:

a) výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním

a.1) výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním ve věku 25 až 34 let

a 1.1) výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním ve věku 25 až 34 let nově kvalifikovaní (zaměstnaní) ve sledovaném roce

Pouze u podnikatelského sektoru jsou dále zaměstnanci VaV sledovány (tříděni) podle:

3. Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) – podle doporučení OECD a Eurostatu se výdaje na výzkum a vývoj sledují v 77 odvětvových skupinách (viz příloha č. 3)

4. Technologické a znalostní náročnosti jednotlivých odvětvích (jejich skupin) definovaných podle OKEČ (viz příloha č. 4)

C.2.4 Hlavní mezinárodně sledované ukazatele

R&D Personnel: Celkový počet zaměstnanců VaV

v přepočtených osobách (FTE)
v přepočtených osobách (FTE) připadajících na 1 000 zaměstnaných osob v národním hospodářství celkem
v přepočtených osobách (FTE) připadajících na 1 000 pracovních sil (zaměstnaní + nezaměstnaní) celkem
ve fyzických osobách (headcount) podle pohlaví

Struktura zaměstnanců VaV (v FTE) podle sektorů jejich zaměstnání (zaměstnanci VaV pracující v podnikatelském sektoru, ve vládním sektoru a sektoru vyššího školství)

Researchers: Celkový počet výzkumných pracovníků

v přepočtených osobách (FTE)
v přepočtených osobách (FTE) připadajících na 1 000 zaměstnaných osob v národním hospodářství celkem
v přepočtených osobách (FTE) připadajících na 1 000 pracovních sil (zaměstnaní + nezaměstnaní) celkem
ve fyzických osobách (headcount) podle pohlaví

Struktura výzkumníků (v FTE) podle sektorů jejich zaměstnání (výzkumníci pracující v podnikatelském sektoru, ve vládním sektoru a sektoru vyššího školství)