LICENCE V ČR - METODICKÁ ČÁST

LICENCE V ČR – METODICKÁ ČÁST

Předložená publikace obsahuje souhrnné výsledky pravidelného ročního statistického šetření “Lic5-01”. Cílem tohoto šetření je zjištění počtu platných licenčních smluv na nákup, prodej licence na některou z ochran průmyslového vlastnictví v České republice v sledovaném roce a hodnotu licenčních poplatků zaplacených a přijatých českými ekonomickými subjekty v sledovaném roce. Kromě celkového počtu platných licenčních smluv se v rámci šetření o licencích sledují i údaje o nově uzavřených licenčních smlouvách, druhu licenční smlouvy (licenční smlouva uzavřená na patent, užitný vzor aj.) a země smluvního partnera.
Údaje o licencích byly v letech 1995-2002 šetřeny Českým statistickým úřadem v rámci výkazu VTR 5- 01 Roční výkaz o výzkumu a vývoji (VTR5-01) je součástí programu statistických zjišťování na příslušný rok, každoročně uveřejněný ve Sbírce zákonů - vyhlášce k výkazům, která charakterizuje jednotlivá statistická zjišťování. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny subjekty, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší ekonomickou činnost. Tímto šetřením, jež je koncipováno jako vyčerpávající, jsou zjišťovány ukazatele výzkumu a vývoje v ČR.. Z důvodu zkvalitnění výběru zpravodajských jednotek došlo v roce 2003 k rozdělení výkazu VTR 5-01 na dva samostatné výkazy. Od roku 2003 jsou tak údaje o licencích zjišťovány samostatným ročním statistickým šetřením Lic 5-01, které je koncipováno jako vyčerpávající.Zpravodajskými jednotkami jsou všechny subjekty, u kterých byl zjištěn nákup či prodej licence na některou z ochran průmyslového vlastnictví.
Zpravodajská povinnost pro Roční výkaz o licencích v roce 2004 byla uzákoněna ve Vyhlášce Českého statistického úřadu uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR, částka 371 Sb. ze dne 27. října 2003, kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2004.

Charakteristika a definice sledovaných ukazatelů

Licence je jednou z možností, jak komerčně využít průmyslová práva a duševní vlastnictví. Existuje několik kritérií pro rozlišení licencí. Základní rozdělení je podle toho, zda předmět licence poskytujeme – aktivní (prodaná) licence - nebo zda předmět licence nabýváme – pasivní (nakoupená) licence.
Dalším kritériem je rozsah poskytovaných práv, podle kterého rozeznáváme výlučnou licenci (nabyvatel je ve smluvním území jediným uživatelem poskytnutých práv a poskytovatel není oprávněn uzavírat s třetími osobami další smlouvy, které by výlučnost nabyvatele narušovaly) a nevýlučnou licenci (poskytovatel si vyhrazuje právo uzavírat obdobné licenční smlouvy s dalšími partnery ve smluvním území). Vedle nabyvatele licence bude využívat stejný předmět smlouvy i jiný subjekt. Nabyvateli se tak nedostává monopolní výhody jako je tomu v případě výlučné licence.
Podle předmětu licenční smlouvy s rozlišují patentové licence (předmětem je vynález chráněný patentem, přičemž do této kategorie se řadí i licence k užitnému a průmyslovému vzoru), známkové licence (jejím předmětem je poskytnutí užívacího práva k ochranné známce), licence na know-how (předmětem smlouvy jsou různá technická a technologická zlepšení a výrobní zkušenosti, které nemohou být předmětem patentové ochrany) a smíšené licence - nejrozšířenější typ licenční smlouvy. Předmětem smíšených licencí jsou patentová práva a výrobně technické poznatky (know-how), bez jejichž znalosti by nabyvatel v mnoha případech ani nemohl patent využívat. Předmětem může být např. i právo na výrobu určitého výrobku s tím, že nabyvatel bude moci tyto výrobky označovat ochrannou známkou poskytovatele.
Licenční smlouva se tedy definuje jako poskytnutí práva ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území na nabytí (nákup) či poskytnutí (prodej) licence na některou z ochran duševního vlastnictví. Licenční smlouvy se uzavírají k patentovaným vynálezům, resp. zapsaným užitným vzorům, průmyslovým vzorům, topografii polovodičových výrobků, novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat či k ochranným známkám písemnou smlouvou. Poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty. Licenční smlouva nabývá v České republice účinnosti vůči třetím osobám zápisem registrací u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) České republiky se sídlem v Praze.
Patent je veřejná listina vydaná Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze nebo některým národním či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (pokud jsou spláceny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl úřadem vydán. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku ÚPV. Souhlas k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje licenční smlouvou.
Užitný vzor, tzv. „malý patent“, má blízko ke klasickému patentu. Technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40 států.
Průmyslový vzor je vyřešení vnější úpravy výrobku, plošné nebo prostorové, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě. Tato vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním vnějším vzhledu, tvaru, obrysech, kresbě, barvě nebo ve zvláštním uspořádání barev nebo v kombinaci těchto znaků, je nová, průmyslově využitelná a má charakter estetický, nikoliv výlučně funkční. Novost zkoumá Úřad průmyslového vlastnictví podle přihlášky, kterou podrobuje průzkumu formálnímu i věcnému. Ochrana začíná zápisem průmyslového vzoru do rejstříku.
Topografie polovodičových výrobků je geometrické trojrozměrné rozmístění vzájemně propojených funkčních prvků, které je výsledkem tvůrčí činnosti původce a není běžné v průmyslu polovodičových výrobků.
Ochrana práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat je šlechtitelské osvědčení vydané ministerstvem zemědělství. Původcovství vzniká vytvořením nové odrůdy nebo plemene, jež má odlišnost alespoň jednoho podstatného znaku a jejíž biologické vlastnosti jsou stálé. Majiteli získává právo na výlučnost obchodního využití.
Ochranná známka (trademark) je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo kombinací těchto prvků, které je způsobilé rozlišit výrobky nebo služby stejného druhu pocházející od různých podnikatelů a zapsané v rejstříku ochranných známek. Úřad průmyslového vlastnictví posuzuje zápisnou způsobilost známky.

Základní členění zpravodajských jednotek s uzavřenou licenční smlouvou

Výše uvedeným statistickým šetřením Lic 5-01 je zjišťována a tříděna struktura uzavřených licenčních smluv a výše poplatků za ně zaplacených nebo přijatých u zpravodajských jednotek (nabyvatelů a poskytovatelů licence) podle:

- Základních odvětvových skupin subjektů s uzavřenou licenční smlouvou definovaných podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ):
- Velikostních skupin definovaných podle počtu zaměstnanců: 0 zaměstnanců, 1-9 zaměstnanců, 10-49 zaměstnanců, 50 – 249 zaměstnanců, 250-499 zaměstnanců a 500 a více zaměstnanců.
- Sídla subjektů s uzavřenou licenční smlouvou definovaných dle klasifikace CZ-NUTS 3 (14 krajů ČR): Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Ukazatele výzkumu a vývoje se v ČR sledují podle krajů od roku 2001, kdy se zavedlo pro potřeby regionálního členění sledování místa pracoviště výzkumu a vývoje u jednotlivých zpravodajských jednotek.
- Hlavních technologických a znalostních skupinách odvětví subjektů s uzavřenou licenční smlouvou definovaných podle OKEČ
- Země smluvního partnera licenční smlouvy uzavřené se subjektem působícím v ČR