Komentář

Komentář

Výsledek hospodaření u bankovních peněžních institucí je oproti rozdílu celkových výnosů a celkových nákladů vyšší o zisk z vybraných finančních operací (jde např. o operace devizové, derivátové nebo o obchody s cennými papíry), u kterých nejsou podle nové metodiky od roku 2002 sledovány výnosy a náklady avšak jsou sledovány výsledkově, tj. jako zisk nebo ztráta z těchto finančních operací.

V 1. až 4. čtvrtletí činil rozdíl celkových výnosů a celkových nákladů 34,1 mld. Kč a zisky z vybraných finančních operací 11,0 mld. Kč. Bankovní peněžní instituce tak dosáhly cca 45,1 mld. Kč hospodářského výsledku před zdaněním, což znamenalo meziroční nárůst o 9,1 %. Peněžní instituce v tomto obdobívydělávaly nejen na úrocích ze spotřebitelských a hypotečních úvěrů, ale u některých bankovních ústavů i na pokračujícím trendu zvyšování poplatků za bankovní služby, tj. především poplatky za základní služby, výběr z bankomatů, za vedení účtu nebo poplatky za transakce prostřednictvím přímého bankovnictví.

Během všech čtvrtletí bylo ve všech 36 bankách a stavebních spořitelnách zaměstnáno v průměru 37 290 zaměstnanců, což je o 3,1 % méně než ve stejném období roku 2003. Přepočtený počet zaměstnanců klesl o 3,1 % na 36 834 osob. Průměrná mzda na přepočtené počty pokračovala v rostoucím trendu (nárůst o 6,9 %) a dosáhla hodnoty 38 082 Kč.

Výnosové úrokytvořily v 1. a 4. čtvrtletí 2004 částku 103,1 mld. Kč, nákladové úroky 43,3 mld. Kč. Výnosové úroky se meziročně zvýšily o 2,3 % a nákladové se snížily o 7,9 %. Nárůst výnosových úroků je způsobem stále trvajícím velkým zájmem o hypotéky a spotřebitelské úvěry. Úroková marže komerčních bank stoupla ze 53,8 mld. Kč na 59,8 mld. Kč.

Oproti konci 4. čtvrtletí roku 2003 byl zaznamenán pokles počtu platných smluv o stavebním spoření, který k 31.12.2004 činil 359 461 (celkem 6 456 043 smluv), což představuje pokles oproti stejnému období minulého roku o 5,3 %. Počet platných smluv ve fázi spoření představuje 91,4 % z celkového počtu platných smluv a ke konci 4. čtvrtletí dosáhl hodnoty 5 899 295, což bylo o 372 858 méně než ke konci stejného období minulého roku.

Nebankovní peněžní instituce(OKEČ 65.2 a 67) vykázaly za sledované období hospodářský výsledek ve výši 17,8 mld. Kč. Jde tak o 28,9% nárůst ve srovnání s rokem 2003, který byl výsledkem především nižších nákladů, které meziročně poklesly o 9,9 % na 211,2 mld. Kč.

Investiční společnosti a fondy(OKEČ 65.2, ISEKTOR 123*) dosáhly za rok 2004 zisku 3,7 mld. Kč, což představovalo oproti předchozímu roku zlepšení o 62,5 %. Ten byl nepochybně výsledkem jak příznivých podmínek trhu, tak i interních faktorů jednotlivých subjektů, které dále úspěšně pokračovaly při snižování své nákladové náročnosti - náklady ve srovnání se shodným obdobím minulého roku poklesly o 23,9 %, což vyjádřeno v absolutních číslech odpovídá částce téměř 2,3 mld. Kč. Celkové výnosy poklesly o 7,1 % na konečnou hodnotu 10,9 mld. Kč.

Zisky společností kapitálového trhu byly v zásadě ovlivněny dvěma pozitivními faktory. V prvé řadě se jedná o přizpůsobování se trhu zahraničnímu vzoru. Do budoucna lze totiž nadále očekávat rostoucí zájem o finanční produkty střednědobého a dlouhodobého charakteru, převážně pak ve formě přesunu finančních prostředků směrem k dluhopisovým a akciovým trhům. Struktura kapitálového trhu se tak bude stále více přibližovat fungujícímu vzoru vyspělých západních ekonomik a jeho váha na celkovém finančním zprostředkování poroste.

Druhým pozitivním růstovým faktorem byl světový a domácí makroekonomický vývoj, jehož dopady na výnosnost kapitálových portfólii můžeme v zásadě hodnotit pozitivně. Přestože výnosnost evropských dluhopisů byla částečně deklasována nízkými ekonomickými růsty zemí Evropské měnové unie, významnými přispívately růstu se staly americké tituly, které při vysokém růstu americké ekonomiky, doprovázené od druhé poloviny roku 2004 oslabujícím dolarem, poskytovaly investorům dostatečný motiv k jejich nákupu.

Finanční leasingové společnosti(OKEČ 65.21) vykázaly za rok 2004 zisk 6,2 mld. Kč, což bylo o 49,2 % více, než v roce předchozím. Meziroční růst výnosů o 1,1%, na celkovou výši 129,1 mld. Kč sice znamenal ztrátu dynamiky minulých let, na druhou stranu ale vyvrátil původní obavy výraznějšího poklesu výnosů z leasingového zprostředkování, v reakci na novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty, účinné od 1. května 2004. Ta na jedné straně snižovala základní sazby DPH z 22 % na 19 %, což vytvářelo prostor pro snížení cen předmětů leasingu, zároveň ale došlo k přesunu finančních služeb ze snížené 5% sazby do základní 19% sazby, které naopak tlačily na jejich růst. Silná konkurence panující na tomto segmentu trhu, bránila výraznějšímu růstu cen leasingových služeb a společnosti dávaly raději přednost snižování ziskových marží, než se vzdát podílu na trhu. Leasing tak nadále zůstává atraktivní formou financování potřeb občanů a firem.