Statistická ročenka Ústeckého kraje
Metodické vysvětlivky
2. ÚZEMÍ, PODNEBÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘ EDÍ ÚZEMÍ, PODNEBÍ Úvodní tabulka poskytuje základní přehled o všech krajích a okresech České republiky. Údaje o rozloze krajů a okresů k 31. 12. 2006 byly převzaty z oficiálních dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze. Velikostní struktura obcí byla zpracována podle územně správního uspořádání k 31. 12. 2006. Údaje o podnebí jsou reprezentovány základními meteorologickými daty, která byla naměřena na meteorologických stanicích sídlících na území kraje. Údaje z těchto stanic byly převzaty z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organizmy, ekosystémy a energie. Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území: národní parky a chráněné krajinné oblasti – označované jako velkoplošná chráněná území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, označované jako maloplošná chráněná území.
Výdaje na ochranu životního prostředí – zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části). Data jsou získána z ročního statistického výkazu ČSÚ podle sídla investora. Údaje o dlouhodobém hmotném majetku (DHM) na ochranu životního prostředí představují sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem ochrana životního prostředí. Oblasti ochrany životního prostředí jsou:
Emise je děj, při kterém jsou vnášeny cizorodé látky různého skupenství do ovzduší. Uvádějí se v kilogramech za hodinu nebo v tunách za rok. Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na:
Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v zákonu o odpadech. Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv další odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v zákonu o odpadech. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Způsoby nakládání s odpadem jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie, na využívání odpadů (R – kódy) a odstraňování odpadů (D - kódy). Data o odpadech jsou získávána zpracováním ročního statistického výkazu. Soubor respondentů je tvořen ekonomickými subjekty a vybranými obcemi (OKEČ 751). Z šetření ekonomických subjektů byly získány údaje o podnikových odpadech podle sídla producenta odpadu, z obcí údaje o komunálním odpadu. Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je zařazen do skupiny 20 v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. V této publikaci údaje za komunální odpad zahrnují i živnostenský odpad, který je podobného složení jako komunální odpad a vzniká při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. drobní podnikatelé, úřady, kanceláře). Běžný svoz je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích. Svoz objemného odpadu je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů. Podle převažující činnosti jsou šetřeny ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci zařazené do oddílů OKEČ 01-36, 40-41, 45, 502, 505, 52, 55, 601-602, 61, 62, 642, 747, 7481, 851-852, 9211 a 93. U vybraných OKEČ - 37 (zpracování druhotných surovin) a 5155 (velkoobchod s chemickými výrobky) jsou zahrnuty jednotky s 5 a více zaměstnanci, a u OKEČ 5157 (velkoobchod s odpadem a šrotem) a 90 (nakládání s odpady) všechny jednotky bez ohledu na počet zaměstnanců. Obor vodovodů a kanalizací zahrnuje vodohospodářské činnosti související se správou a provozem vodovodů a kanalizací, tj. zajišťování dostatečného množství kvalitní pitné vody a zajišťování odvádění odpadních vod a jejich čištění. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu zahrnují vodovody a kanalizace zřízené a provozované ve veřejném zájmu. Voda vyrobená zahrnuje vodu fakturovanou a vodu nefakturovanou. Součet údajů vody fakturované a nefakturované se může lišit od údajů za vodu vyrobenou o vodu převzatou od jiných organizací, popř. o vodu předanou jiným organizacím. Za čistírnu odpadních vod (ČOV) se považují objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, příp. dalším stupněm čištění. Za ČOV se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod (česla, lapače písku, lapače oleje apod.), septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována. Kapacita ČOV je uvedena jako projektovaná kapacita čistíren v m3/den. Vyšší kapacita než je projektovaná se uvádí tehdy, když provedená intenzifikační opatření byla schválena vodoprávním úřadem. Údaje byly získány na základě zpracování výkazů ČSÚ od organizací spravujících vodní toky a provozovatelů vodovodů a kanalizací. Údaje za vodovody a kanalizace jsou shromažďovány od hlavních provozovatelů a nyní i výběrovým zjišťováním od drobných provozovatelů a následně pak dopočteny na úroveň krajů a Českou republiku celkem. Na území ČR je umístěno 257 profilů (míst měření) státní sítě sledování jakosti vody v tocích, na kterých se provádějí analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů. Údaje byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu. Jednotlivé ukazatele jakosti povrchových vod jsou vyjádřeny aritmetickým průměrem a hodnoceny v daném ukazateli podle ČSN 75 7221. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do pěti tříd: I - neznečištěná voda * * * Další regionální informace o životním prostředí lze získat z publikací ČSÚ:
Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: /1-ep-2 - publikace - životní prostředí, zemědělství Na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí lze získat další údaje v publikaci „Statistická ročenka životního prostředí 2006“. |
