Blýská se na lepší časy

Blýská se na lepší časy

Jan Brůha, pracovník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, svým vystoupením na semináři k problematice statistiky dalšího vzdělávání zahájil na akademické půdě VŠE v Praze zajímavou diskusi. Na řádu témat, která tam v té souvislosti zazněla, jsme se ho přímo zeptali.

Alena Géblová, vedoucí redaktorka

Z právě aktuálních výsledků šetření Adult Education Survey – AES, které Český statistický úřad realizuje jednou za pět let, vyplývá, že zapojení dospělé populace do dalšího vzdělávání je v České republice v porovnání s jinými státy západní Evropy velmi nízké. Co považujete za hlavní příčinu?

Nerad to říkám, ale zapojení dospělé populace do dalšího vzdělávání je u nás velmi nízké. Další vzdělávání nemá u nás takovou tradici jako například ve skandinávských zemích. Koncept vzdělávání v dospělosti, tak jak je známý například z Dánska v případě Folk High Schools, u nás podle všeho průchozí nebude. Přesto se domnívám, že se blýská na lepší časy a že si lidé začínají důležitost dalšího vzdělávání uvědomovat.

Oblast dalšího vzdělávání pokrývaly velké systémové projekty. Máte představu, kolik jich bylo a na jaké oblasti byly zaměřeny?

Takzvané Individuální projekty národní v gesci ministerstva školství byly zaměřeny především na oblast odborného vzdělávání. Systémové projekty NSK a NSK2 měly za úkol tvorbu a následný rozvoj implementace Národní soustavy kvalifikací. Hlavními cíli Projektů UNIV a UNIV3 byla podpora procesů uznávání. Projekt UNIV2 Kraje se navíc ještě zaměřil na proměnu středních a vyšších odborných škol v centra celoživotního učení, tedy otevřené instituce, které se vedle počátečního vzdělávání učily nabízet i realizovat nejrůznější formy dalšího vzdělávání i pro dospělé. Cílem projektu Koncept, což je Koncepce dalšího vzdělávání, bylo navrhnout systémové mechanismy pro oblast dalšího vzdělávání, které umožní zkvalitnění systému dalšího vzdělávání, tak aby se z něj stala integrální součást vzdělávacího systému České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí dále například realizuje národní projekt Stáže ve firmách. Tyto projekty mohly být realizovány díky finanční podpoře Evropského sociálního fondu.

Dosud se realizovaly tisíce projektů na národní, krajské a lokální úrovni, které byly financovány z prostředků Evropské unie. Vydalo už ministerstvo školství analýzu, která shrnuje data za všechny, které byly dosud zrealizovány?

Vzhledem k tomu, že většina projektů na národní i regionální úrovni je dlouhodobého charakteru a valná většina z nich nebyla ještě ukončena, tak analýzou tohoto typu naše ministerstvo momentálně nedisponuje. Počítáme s tím, že výstupy budou k dispozici po skončení těchto projektů a následné evaluaci, tj. přibližně do roku 2015.

Do konce června probíhá na internetových stránkách ministerstva školství diskuse o tom, jak by měla vypadat Strategie vzdělávání 2020. Máte již nyní představu, jakým hlavním směrem se diskuse z oblasti dalšího vzdělávání ubírají a kdo se do nich zapojuje?

A to je právě součástí diskuse, která na našich stránkách probíhá právě teď. Nerad bych předbíhal. Ale jsem přesvědčen, že si další vzdělávání svoje místo ve strategii vzdělávání najde, tak jak tomu bylo v případě Strategie celoživotního učení.

Jaká data ministerstvo školství při stanovení strategie dalšího vzdělávání využívá? Vychází pouze z výsledků šetření Českého statistického úřadu: Adult Education Survey – AES, Continuing Vocational Training Survey – CVTS a Výběrového šetření pracovních sil, anebo provádí také vlastní šetření? A pokud ano, čeho se týkají a jak často se realizují?

Šetření Českého statistického úřadu, o kterých hovoříte, jsou pro nás naprosto esenciální. Kromě nich se momentálně realizuje Programme for International Assessment of Adult Competencies – PIAAC, mezinárodní výzkum dospělých. Je zaměřen na hodnocení úrovně základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělé populace. Neoficiálně toto šetření nazýváme PISA pro dospělé. Výsledky, na které netrpělivě čekáme, by měly být veřejnosti k dispozici na podzim tohoto roku. Každým rokem si navíc necháváme zpracovat šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů realizovaných v jednotlivých kalendářních rocích, jehož cílem je zmapovat nabídku kurzů pro dospělé.

Jak dlouho už se oblasti dalšího vzdělávání na ministerstvu školství věnujete?

Šestým rokem.
Co se za dobu vašeho působení podařilo v této oblasti prosadit a co je naopak brzdou dalšího vzdělávání?
Podařilo se realizovat již zmíněné národní projekty, což vnímám jako částečnou výhru. Další vzdělávání není veřejností pokaždé vnímáno jako automatická součást vzdělávání, ale spíš jako doplňková činnost k počátečnímu vzdělávání. A tady vidím prostor přesvědčit všechny, že další vzdělávání je neodmyslitelnou součástí celoživotního vzdělávání a učení. Ale je to samozřejmě běh na dlouhou trať.

Mohl byste stručně vysvětlit vztah Národní soustavy kvalifikací a dalšího vzdělávání?

Národní soustava kvalifikací a dalšího vzdělávání tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. Jedná se o veřejně přístupný registr všech úplných profesních a profesních kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. Definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Slouží jako nástroj pro implementaci zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Kdy ministerstvo školství poskytne veřejnosti data z této oblasti a jakou formou?

Tvorba a implementace Národní soustavy kvalifikací je dlouhodobý a s trochou nadsázky se dá tvrdit i nekonečný proces. Tato data jsou průběžně prezentována na akcích věnovaných problematice dalšího vzdělávání nebo uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení. Průběžně se výstupy projektu objevují i na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání, který je realizátorem projektu NSK2.
Máte představu o tom, kolik subjektů akreditovaných a neakreditovaných ministerstvem školství poskytuje další vzdělávání?
Nemáme. Akreditace či certifikace vzdělávacích subjektů poskytujících další vzdělávání u nás vlastně neexistuje. Ministerstvo školství akredituje pouze rekvalifikační kurzy podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ve zmiňovaném šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů oslovujeme pouze ty instituce, kterým naše ministerstvo akreditovalo rekvalifikační program a také školy. Bohužel jiná data týkající se skladby poskytovatelů dalšího vzdělání k dispozici nemáme.

Jsou mezi nimi i státní školy?

Ano, minimálně 325 středních a vyšších odborných škol je zapojeno do projektu UNIV2 Kraje. V budoucnu bychom rádi viděli většinu středních, vyšších odborných, ale i vysokých škol zapojených do dalšího vzdělávání.