Komentář

Komentář

Růst celkové stavební výroby v roce 2005 pokračoval a vzrostla reálně o 4,2 %. Tempo růstu bylo pomalejší než v roce 2004, kdy celková stavební výroba vzrostla reálně o 9,7 %. Vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku 2005 byl rozdílný ( v 1.čtvrtletí 2005 byl pokles o 3,2 %, ve 2.čtvrtletí růst o 0,1 %, ve 3.čtvrtletí o 7,3 % a ve 4.čtvrtletí o 9,7 %). V druhém pololetí 2005 se do hodnocení vývoje stavební výroby přestal promítat vliv změny DPH na stavební práce (vyjma bytové výstavby) od 1.5. 2004.

Růst stavební výroby byl ovlivněn zejména:

• realizací staveb inženýrského stavitelství, zejména dálnic, kterých bylo rozestavěno více než 100 km;
• realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na obchodní a společenská centra ve velkých městech;
• pokračujícím růstem intenzity bytové výstavby, který se opíral o dynamický vývoj na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a v druhé polovině roku byl ovlivněn i podporami mladým manželstvím.

Struktura stavební produkce
Základní charakteristikou tržní struktury stavebnictví byla produkce pro investice (v rozsahu téměř tří čtvrtin), tedy zboží s dlouhodobou životností, v mnoha případech 100 let a více.

Nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru, činila z celkové produkce 73 % a dělí se na:

• bytové budovy 13,7% (obytné a rodinné domy a nástavby a přístavby k nim)
• budovy výrobní 15,7 (tovární haly, budovy pro zemědělství, obchod a dopravu)
• budovy nevýrobní 12,4 % (obchodní centra, školní, zdravotnické a administrativní budovy)
• inženýrské stavby 30,1 % (silnice, dálnice, mosty, tunely)
• vodohospodářské stavby 1,1 % (hráze, jezy a stupně, nádrže na tocích, plavební komory)

Opravy a údržba činila z celkové produkce 24,4 % a zbytek připadá na ostatní práce (1,2 %) a práce v zahraničí (1,4 %).

Objem stavební výroby
V roce 2005 byly provedeny stavební práce za 422 737 mil. Kč (v běžných cenách). Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2 497 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 293 244 mil. Kč, tj. o 8,8 % více než v roce 2004.

Ve velikostní struktuře u podniků s 20 a více zaměstnanci nastal nejvyšší nárůst stavebních prací u velkých podniků s 1000 a více zaměstnanci (o 16,9 % ). Střední podniky zaznamenaly pokles, největší u podniků se 100 až 199 zaměstnanci (o 4,2 %).

Produktivita práce
Produktivita práce u prací „S“ (podle dodavatelských smluv) se v podnicích s 20 a více zaměstnanci zvýšila o 3,7 % proti roku 2004. Nejvyššího růstu produktivity práce dosáhly podniky s 1000 a více zaměstnanci o 17,3 %. Pokles produktivity práce nastal u podniků s 20 až 199 zaměstnanci, největší u podniků se 100 až 199 zaměstnanci (o 6,2 %).

Zaměstnanost
Celková zaměstnanost ve stavebnictví (dle šetření VŠPS) se ve 4.čtvrtletí 2005 zvýšila o 1,4 %, zvýšil se počet zaměstnanců a klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Z toho zaměstnanost ve stavebnictví u podniků s 20 a více zaměstnanci vzrostla o 4,9 %. Počet zaměstnanců vzrostl v roce 2005 na 161,7 tisíc osob, z toho bylo 105,8 tisíc manuálně pracujících na stavebních pracích (růst o 4,8 %). Podle kraje sídla podniku vzrostl počet zaměstnanců ve všech krajích, nejvíce v Libereckém (o 7,9 %) a Zlínském kraji (o 7,4 %), nejméně v Jihomoravském (o 3,8 %) a Karlovarském kraji (o 2,0 %).

Mzdy
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 zvýšila na 18 926 Kč (o 3,8 %), u manuálně pracujících ve stavebnictví na 15 304 Kč (o 2,5 %). V třídění podle kraje sídla podniku nastal nejvyšší nárůst průměrné měsíční mzdy v Praze (o 6,1 %) a Olomouckém kraji (o 5,5 %), nejnižší nárůst pak byl ve Zlínském (o 1,4 %) a Karlovarském kraji (o 0,7 %).