NUMERI PRAGENSES 2009 - Statistická ročenka hl. m. Prahy

Do roku 2007 byly údaje o kapacitách získávány z ročního statistického šetření v hromadných ubytovacích zařízeních sloužících pro účely cestovního ruchu, které bylo založeno na využívání Registru ubytovacích zařízení. Ten byl zpětně na základě výsledků šetření aktualizován. Od roku 2008 jsou zdrojem dat dotazníky o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních.

Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. Jsou členěna podle kategorie, určující druh ubytovacího zařízení a třídy, která stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení.

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb, člení se do pěti tříd a označují se hvězdičkami. Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty členící se do čtyř tříd, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Ubytovací služby jsou však srovnatelné s odpovídající třídou hotelu. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), případně i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy apod.). Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy). Turistická ubytovna je jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků (odborových svazů), školící střediska podniků (odborových svazů), ubytování apartmánového typu a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).

Lůžka v ubytovacích zařízeních udávají počet stálých lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů (bez lůžek příležitostných). Místa pro stany a karavany udávají počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů. Průměrná cena za ubytování se uvádí bez ceny snídaně (pokud je cena snídaně zahrnuta v ceně pokoje) a bez daně z přidané hodnoty.

Host v ubytovacím zařízení je každá osoba (včetně dětí a kromě personálu a majitelů ubytovacího zařízení), která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které používají služeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta považovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí být delší než 1 rok. Za rezidenta (domácího návštěvníka) se považuje osoba, která má trvalý (stálý) pobyt v České republice. Může to tedy být občan České republiky i cizí státní příslušník trvale žijící na území České republiky. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) je pak osoba, která trvale žije v jiné zemi (včetně občanů České republiky trvale žijících v cizině).

Průměrná cena za ubytování za osobu a noc vyjadřuje podíl čisté roční tržby za ubytování a počtu přenocování hostů za daný rok. Uvádí se bez ceny snídaně (pokud je cena snídaně zahrnuta v ceně pokoje) a bez daně z přidané hodnoty.

Průměrná doba pobytu je o jednotku vyšší než průměrný počet přenocování. Čisté využití lůžek udává čistou obsazenost stálých lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici. Výpočet vychází z průměrného počtu lůžek k dispozici a počtu provozních dnů ubytovacího zařízení. Využití pokojů udává čistou obsazenost pokojů. Výpočet vychází z počtu realizovaných pokojodnů (tj. celkového počtu dnů, kdy byl pokoj obsazen alespoň jedním hostem) a z celkového množství pokojodnů.

Pro atraktivnější prezentaci České republiky především v zahraničí bylo v letech 1998 až 1999 vymezeno 15 turistických regionů, pro který je typický určitý druh cestovního ruchu. Pro potřeby domácího cestovního ruchu byly pak tyto regiony dále rozděleny do 43 turistických oblastí.

Výběrové šetření cestovního ruchu (VŠCR), probíhající na území České republiky s měsíční periodicitou, je zdrojem údajů o delších a kratších tuzemských cestách. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr, kdy jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Údaje se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15-ti let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě a je dotazován na cesty, jenž uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času a rekreace a mimo své obvyklé prostředí (trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, škola apod.). Takto zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15-ti let.

Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí.

Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).

Přenocováním se rozumí nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo v placeném resp. neplaceném ubytování v soukromí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých nebo v přírodě. Započítává se i noc strávená v dopravních prostředcích (ve vlaku, v autobuse) při jízdě tam a zpět, při okružním cestování v dopravních prostředcích i cesta z místa na místo.

Výdaje na delší a kratší cesty zahrnují:

• výdaje na zájezd
• výdaje za ubytování mimo zájezd (včetně stravování zahrnutého v ceně ubytování)
• výdaje za stravování mimo zájezd
• výdaje za dopravu mimo zájezd
• nákupy zboží v obchodě
• ostatní výdaje

DOPRAVA

Údaje z dopravy, s výjimkou místních komunikací, byly přebrány z externích zdrojů – Ministerstva dopravy ČR (výkony silniční nákladní dopravy, veřejné autobusové dopravy a železniční dopravy), Správy železniční dopravní cesty (délka železničních tratí), Ředitelství silnic a dálnic ČR (délka silniční sítě) a Ministerstva vnitra ČR (Centrální registr vozidel).

Provozní délka železničních tratí je délka průběžných kolejí. Nezapočítávají se do ní ostatní dopravní a manipulační koleje. V rámci sítě silnic jsou uvedeny souhrnné délky silnic I., II. a III. třídy vč. úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě. Počty vozidel jsou převzaty z Centrálního registru vozidel vedeného ministerstvem dle evidence úřadů obcí s rozšířenou působností (magistrátů). Evidována jsou motorová vozidla, která k 31. 12. měla přidělenu státní poznávací značku.

Stabilní část kapitoly je doplněna o dvě tabulky s údaji o místních komunikacích, které byly získány na základě zpracování výkazu ČSÚ od obcí, včetně městských částí hl. m. Prahy. Data se vztahují k roku 2006 a jsou publikována bez dopočtů, tj. za více než 94 % obcí ČR, jež předložily výkaz. Nevyšetřenými jsou výhradně menší obce s počtem obyvatel menším než 5 000 osob.

Místní komunikace se člení podle tzv. funkčních tříd na:

• rychlostní komunikace – jsou členěny na 2 třídy A1 a A2, kdy A1 jsou rychlostní komunikace ve městech nad 250 tisíc obyvatel, průtahy dálnic a rychlostních silnic ve městech nad 100 tisíc obyvatel, vazby na dálnice a rychlostní silnice a A2 jsou rychlostní komunikace ve městech nad 50 tisíc obyvatel, průtahy rychlostních silnic ve městech nad 20 tisíc obyvatel, vazby na rychlostní silnice;
• sběrné komunikace – jsou jednak sběrné komunikace ve městech nad 20 tisíc obyvatel, průtahy ve městech a významných obcích navazující na silnice I. a II. třídy (třída B1), jednak sběrné komunikace nižších obytných útvarů pro jejich obsluhu a průtahy silnic III. třídy (třída B2);
• městské třídy, obslužné komunikace – dělíme na 3 třídy C1 až C3, přičemž za C1 považujeme městské třídy převážně společenského významu ve stávající zástavbě, za C2 obslužné komunikace doplňující spojení sběrných komunikací ve stávající i nové zástavbě a za C3 obslužné komunikace zpřístupňující objekty a území ukončené někdy i slepě;
• pěší a obytné zóny, cyklostezky, stezky pro pěší – jsou tvořeny 3 třídami D1 až D3; D1 jsou pěší zóny v historických a obchodních centrech měst a obytné zóny, D2 jsou cyklistické stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu a D3 jsou stezky pro pěší, chodníky, průchody apod.

9305-08

Doprava v regionálním pohledu