K 31. prosinci 2009 žilo na území Jihomoravského k

Na konci roku 2009 žilo v Jihomoravském kraji 562 017 mužů (48,8 %) a 589 691 žen (51,2 %), na 1 000 mužů tak připadalo 1 049 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, zde bylo 39,5 % mužů a 60,5 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadalo 1 534 žen). Z okresů kraje byl nejvyšší podíl žen v populaci okresu Brno-město, podíl 52,0 % žen znamenal, že na 1 000 mužů připadalo 1 081 žen. Dětská složka populace (věk 0 až 14 let) se ve všech okresech kraje vyznačovala vyšším podílem chlapců, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) byl nadpoloviční podíl žen pouze v okrese Brno-město, v ostatních okresech v populaci této věkové skupiny převažovali muži.

Stárnutí populace a snižování podílu dětské složky ve věkovém složení obyvatelstva je průvodním jevem populačního vývoje posledních let v celé naší společnosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2009 tvořila dětská složka 13,9 % obyvatel, obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo 70,2 % celku a obyvatelstvo v poproduktivním věku 15,9 % z celkového počtu. Pro ilustraci vývoje lze uvést podíly jednotlivých věkových skupin v roce 1991 - podíl dětí tvořil 20,6 %, podíl ekonomicky aktivních 66,0 % a v poproduktivním věku bylo 13,4 % obyvatel kraje. Z okresů kraje byl na konci roku 2009 nejvyšší podíl dětí z celku v okrese Brno-venkov (15,3 %), nejnižší v Brně-městě (12,9 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let byl v okrese Břeclav (71,7 %), nejnižší v okrese Brno-venkov (69,4 %). Nejvyšší podíl obyvatel nejstarší věkové skupiny byl v Brně-městě (17,5 %), nejnižší pak v okrese Znojmo (14,3 %). Ze zastoupení 3 základních věkových skupin obyvatel kraje jsou konstruovány indexy stáří, závislosti či ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří 114,2 udává, že na 100 dětí připadlo 114,2 osob starších 65 let. Hodnota indexu závislosti I 19,8 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 19,8 dětí, hodnota indexu závislosti II 22,6 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 22,6 osob starších 65 let a konečně hodnota indexu ekonomického zatížení 42,4 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 42,4 obyvatel v dětském věku a poproduktivním věku. Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2009 hranice 39,2 let, což bylo o 4,4 roku více než v roce 1991, průměrný věk žen se v roce 2009 ve srovnání s rokem 1991 zvýšil o 4,0 roku a dosáhl hodnoty 42,5 let. Nejvyšší průměrný věk měli obyvatelé Brna – muži 40,1 let, ženy 43,8 let, naopak nejnižší průměrný věk byl u mužů na Znojemsku – 38,6 let a u žen v okrese Brno-venkov – 41,5 let.

V průběhu roku 2009 se v Jihomoravském kraji narodilo 13 184 dětí, živě se narodilo 13 145 dětí, mrtvě 39 dětí. Proti roku 2008 byl počet živě narozených dětí o 51 dětí nižší. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2009 to bylo 6 657 chlapců a 6 488 děvčat. Pro porovnání porodnosti v okresech kraje je vhodné použít přepočet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu (hrubá míra porodnosti). V tomto smyslu pak nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město (12,3 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejnižší pak v okrese Hodonín (9,6 živě narozených na 1 000 obyvatel). Jen pro doplnění, 4 438 živě narozených dětí, tedy 33,8 % z celku, se narodilo mimo manželství. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (40,4 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 27,9 %.

V průběhu roku 2009 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 581 osob (5 771 mužů, 5 810 žen), což bylo o 319 osob více než v roce minulém . Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 10,1 zemřelých na tisíc osob. Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 915 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,5 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Vyškov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2009 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 587 mužů (44,8 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 448 žen (59,3 % z celkového počtu zemřelých žen). Na zhoubné novotvary zemřelo 1 621 mužů, tj. 28,1 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic - 379 případů) a 1 289 žen, tj. 22,2 % zemřelých žen (195 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 421 případů (7,3 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 281 případech nemoci dýchací soustavy (4,8 % z počtu zemřelých žen). V roce 2009 bylo v kraji spácháno 150 sebevražd (131 mužů a 19 žen), což bylo o 30 více než v roce 2008 (na zvýšení počtu sebevražd se podíleli pouze muži, počet žen zůstal shodný).

Do Jihomoravského kraje se v roce 2009 přistěhovalo 10 392 osob a vystěhovalo se z něj 7 394 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2008 o 2 190 osob nižší (v roce 2008 se do kraje přistěhovalo 12 327 osob a vystěhovalo se 7 649 osob). Nejvíce lidí se v roce 2009 přistěhovalo do krajského města (8 101), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (7 957). Stejně jako v roce 2007 a 2008 byl v Brně i v roce 2009 zaznamenán migrační přírůstek, v minulosti (od roku 1996) docházelo stěhováním k úbytku obyvatel krajského města. Z okresů Jihomoravského kraje byl okres Hodonín jediným, kde počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2009 přistěhovalo 3 837 cizinců, na počtu přistěhovalých se cizinci podíleli téměř 37 %. Dalo by se však říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“, neboť jejich počet se proti roku 2007 snížil téměř o dvě třetiny (o 6 839 osob). Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané s ukrajinským státním občanstvím, občané Slovenska, Vietnamu a Moldavska.

Konečný počet obyvatel kraje je výsledkem přirozené měny obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých - přirozený přírůstek či úbytek obyvatel) a pohybu obyvatel (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých - přírůstek či úbytek obyvatel migrací). Přírůstek obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2009 byl z větší části dán přírůstkem stěhováním - rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 2 998 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 564 osob, celkově se tak počet obyvatel Jihomoravského kraje na konci roku 2009 zvýšil o 4 562 osob. Celkový přírůstek obyvatel byl zaznamenán ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Hodonín. Z okresu Hodonín se vystěhovalo o 130 osob více než se do něj přistěhovalo, počet živě narozených byl o 60 osob nižší než byl počet zemřelých.

JIHOMORAVSKÁ NEJ … ^*)