Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé
Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé
Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.
Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Změny ve struktuře zaměstnanosti
Významné změny ve struktuře zaměstnanosti dokumentuje vývoj v jednotlivých odvětvových sekcích podle klasifikace CZ-NACE. Zaměstnanost mladých do čtyřiceti let se ve sledovaném období snížila nejen ve všech sekcích primárního, ale i ve všech sekcích sekundárního sektoru. Při podrobnějším pohledu na úroveň odvětvových oddílů se absolutně od poloviny 90. let snížila zaměstnanost nejvíce ve specializovaných stavebních činnostech (o 80 tis.), v rostlinné a živočišné výrobě (o 62 tis.) a v dříve silných odvětvích textilního a oděvního průmyslu (o 41, resp. o 29 tis.). Výrazně se snížil i počet mladších pracovníků v těžbě uhlí a v hutnictví a slévárenství. Naopak podstatně vzrostl počet pracujících ve věku do čtyřiceti let ve výrobě motorových vozidel (o 76 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a ve výrobě pryžových a plastových výrobků. Na více než dvojnásobek vzrostl počet mladších čtyřiceti let pracujících v oddíle výroba počítačů (o 25 tis.). V terciárním sektoru znatelně poklesl počet pracujících v maloobchodě (o 43 tis.). Patrný je úbytek pracujících v tomto věku, kromě veřejné správy a obrany, i ve vzdělávání (o 22 tis.) a v pozemní dopravě. Naopak o téměř 37 tis. vzrostl počet pracujících v mladším věku v sekci profesní, vědecké a technické činnosti. Obdobně stejně se zvýšil počet pracujících v tomto věku v sekci informační a komunikační činnosti (o 35 tis., tj. na téměř dvojnásobek úrovně výchozího roku). Zaměstnanost mladších čtyřiceti let se pozoruhodně zvýšila v řadě oddílů sektoru služeb. V případě sekce informační a komunikační činnosti se rapidně zvýšil počet mladých v oddíle činnosti v oblasti informačních technologií, a to téměř na trojnásobek úrovně výchozího roku 1995 (o 24 tis.). Patrný je i vzestup zaměstnanosti v některých oddílech různorodé sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kam patří především architektonické a inženýrské činnosti (o 14 tis.), právní a účetnické činnosti (o 12 tis.) a reklama a průzkum trhu (o 9 tis.). Významný je vzestup počtu pracujících v rámci sekce peněžnictví a pojišťovnictví v ostatních finančních činnostech (o 16 tis.), z jiných sekcí ještě ve zdravotní péči (o 10 tis.).
Muži versus ženy
Jestliže se ve zpracovatelském průmyslu celkový počet pracujících do čtyřiceti let snížil, dále v něm vzrostl počet pracujících mužů. Od roku 1995 se zvýšil o necelých 30 tis., tj. o 7 %. Nejvíce se zvýšil počet mužů do věku čtyřiceti let v informačních a komunikačních činnostech (o 37 tis.). Výrazně vzrostla i zaměstnanost mužů v profesních, vědeckých a technických činnostech. Naopak podstatně klesl počet mužů pracujících ve stavebnictví, zemědělství, v těžbě a dobývání a v důsledku podstatného snížení počtu mužů v ozbrojených silách i ve veřejné správě a obraně. Je evidentní, že zejména zaměstnanost mužů je značně ovlivněna situací v automobilovém průmyslu včetně dodavatelských firem. Počet pracujících mladých žen se na rozdíl od mužů nejvíce snížil právě ve zpracovatelském průmyslu, dále v obchodu a v důsledku poklesu počtu žáků na prvním a druhém stupni i ve vzdělávání. Naopak se počet žen v absolutním vyjádření nejvíce zvýšil v profesních, vědeckých a technických činnostech.
Rozdíly v regionech
Odvětvová a profesní struktura zaměstnanosti a pracovních příležitostí je v jednotlivých regionech republiky značně odlišná. Podíl pracujících v sektoru průmyslu, včetně stavebnictví na celkovém počtu zaměstnaných do čtyřiceti let, se v minulém roce pohyboval od 36,0 % ve Středočeském kraji až po téměř polovinu všech mladších pracovníků v krajích Libereckém a Zlínském. Zcela jiná situace je v Praze, kde v průmyslu a stavebnictví je zaměstnán pouze každý šestý pracovník mladší čtyřiceti let, který bydlí v hlavním městě. V této souvislosti je třeba uvést, že řada mladších osob, obvykle finančně zajištěných, se vystěhovala do obcí v okolí hlavního města. Tyto osoby však často dojíždějí za prací do Prahy a zde pracují převážně v terciárním sektoru služeb. V roce 2012 pracovalo v průmyslu a stavebnictví v ČR celkem 38,7 % všech pracovníků mladších čtyřiceti let (z toho ženy tvořily 23,5 % a muži 49,1 %). Podíl sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti mužů do čtyřiceti let se pohyboval v rozpětí od 46,8 % v Jihomoravském kraji až po 62,4 % ve Zlínském kraji a 61,7 % Libereckém kraji, tedy v regionech, kde v průmyslu a stavebnictví pracují téměř dvě třetiny všech mužů v mladším věku. S tím kontrastují údaje o odvětvové struktuře zaměstnanosti v Praze, kde v tomto výrobním sektoru pracuje pouze pětina (20,9 %) všech mužů do čtyřiceti let. Údaje o odvětvové struktuře mladších žen ukazují obdobnou diferenciaci mezi Prahou a všemi ostatními kraji republiky, i když tyto rozdíly nejsou tolik výrazné jako u mužů. Výrobní sektor prochází složitým obdobím, a to bezprostředně ovlivňuje ekonomickou a sociální situaci velké části populace. Navíc má značný dopad na úroveň regionální nezaměstnanosti. Právě vývoj v sekundárním sektoru národního hospodářství podstatně ovlivní sociální poměry v regionech.
Unijní srovnání
Řada členských zemí Evropské unie vykazuje výrazná specifika v odvětvové struktuře mladých pracovníků. Česká republika mezi tuto skupinu zcela jistě patří. Podíl pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví je u nás nejvyšší ze všech zemí EU a podíl terciárního sektoru služeb je třetí nejnižší za Rumunskem a Polskem. Obě země, zejména Rumunsko, se přitom vyznačují mimořádně vysokým podílem zaměstnanosti mladých do čtyřiceti let v sektoru zemědělství. V rámci celé Evropské unie pracovalo ve 3. čtvrtletí 2012 ve věku 15–39 let méně než 100 mil. osob. Celkově je možné země EU rozdělit zhruba do skupin podle podílu sekundárního a terciárního sektoru. V prvé skupině jsou země s vysokým podílem mladých pracujících v průmyslu, jako je většina zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 nebo později, ale i další země, jako např. Itálie nebo Portugalsko. Za pozornost stojí i relativně vyšší podíl mladých do čtyřiceti let pracujících v sekundárním sektoru v Německu a Rakousku. Ve druhé skupině jsou státy především ze západu a severu Evropy, které mají nižší podíl zaměstnanosti v průmyslových odvětvích a vyšší zastoupení sektoru služeb. Typickým příkladem je Spojené království, kde pracují v odvětví služeb čtyři z pěti všech zaměstnaných osob ve věku 15–39 let. V porovnání se sousedy je naše situace téměř shodná se Slovenskem, v Polsku je struktura zaměstnanosti výrazně ovlivněna stále vysokým podílem pracujících v zemědělství. Německo i Rakousko však mají celkově nižší zaměstnanost v sekundárním sektoru a tomu odpovídá zároveň vyšší zaměstnanost ve službách. Na úrovni sekcí se v minulém roce Česká republika vyznačovala nejvyšším podílem ve zpracovatelském průmyslu, ale i nadprůměrným podílem zaměstnanosti mladých v ostatních průmyslových odvětvích a ve stavebnictví. Pokud jde o služby, byl podíl vyšší než unijní průměr i v dopravě a skladování. Je potěšitelné, že v informačních a komunikačních činnostech podíl zaměstnanosti mladých u nás již převyšuje průměr EU. Naopak výrazně zaostává zaměstnanost osob do čtyřiceti let ve vzdělávání a zejména ve zdravotní a sociální péči. Zatímco u nás se sice zvýšil počet pracujících v oblasti zdravotní péče, snížila se zaměstnanost mladých v ambulantních nebo terénních sociálních službách. Celkově je možné konstatovat, že zaměstnanost ve zdravotnictví a sociálních službách je jedním z hlavních rozlišovacích faktorů, který výrazně ovlivňuje úroveň celkové zaměstnanosti jednotlivých zemí.
| Počet pracujících mladších 40 let v odvětvových sektorech a sekcích (v tis.) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| 1995 | 2000 | 2012 | Index (%) 2012/1995 | ||
| Celkem | 2 529,9 | 2 340,5 | 2 234,0*) | 88,3 | |
| Sektory | sekce | ||||
| Zemědělství | A | 127,3 | 90,3 | 47,4 | 37,3 |
| Průmysl (vč. stavebnictví) | B až F | 1 058,9 | 916,2 | 865,0 | 81,7 |
| Služby | G až U | 1 343,7 | 1 333,9 | 1 321,5 | 98,3 |
| CZ-NACE | |||||
| z toho odvětví: | |||||
| Zemědělství, lesnictví a rybářství | A | 127,3 | 90,3 | 47,4 | 37,3 |
| Těžba a dobývání | B | 48,7 | 32,9 | 15,2 | 31,2 |
| Zpracovatelský průmysl | C | 678,6 | 615,5 | 623,5 | 91,9 |
| Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla | D | 41,6 | 25,9 | 20,6 | 49,6 |
| Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady | E | 19,6 | 16,0 | 14,7 | 74,8 |
| Stavebnictví | F | 270,4 | 226,0 | 191,0 | 70,6 |
| Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel | G | 365,5 | 335,1 | 304,9 | 83,4 |
| Doprava a skladování | H | 152,0 | 151,1 | 131,8 | 86,7 |
| Ubytování, stravování a pohostinství | I | 97,0 | 98,0 | 101,0 | 104,2 |
| Informační a komunikační činnosti | J | 48,2 | 55,3 | 83,6 | 173,3 |
| Peněžnictví a pojištovnictví | K | 54,2 | 53,7 | 75,2 | 138,8 |
| Činnosti v oblasti nemovitostí | L | 10,0 | 12,4 | 13,7 | 136,6 |
| Profesní, vědecké a technické činnosti | M | 61,8 | 64,7 | 98,3 | 159,1 |
| Administrativní a podpůrné činnosti | N | 45,5 | 46,7 | 49,0 | 107,6 |
| Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. | O | 166,1 | 184,7 | 133,0 | 80,1 |
| Vzdělání | P | 135,2 | 120,0 | 113,1 | 83,7 |
| Zdravotní a sociální péče | Q | 128,5 | 122,8 | 133,1 | 103,5 |
| Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | R | 30,2 | 37,2 | 33,7 | 111,3 |
| Ostatní péče | S | 48,5 | 50,3 | 45,8 | 94,4 |
| Poz.: Údaje od roku 1995 do roku 2007 podle klasifikace OKEČ byly v publikacích zpětně přepočteny na CZ-NACE podle pravděpodobnostního modelu ČSÚ | *) včetně nezjištěno | Zdroj: ČSÚ | ||||
| Změna počtu pracujících mužů a žen mladších čtyřiceti let v jednotlivých odvětvích (v tis.) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | ||||||
| 2012 | rozdíl 2012/1995 | index 2012/1995 | 2012 | rozdíl 2012/1995 | index 2012/1995 | ||
| Celkem | 1 329,4 | -138,3 | 90,6 | 904,7 | -157,5 | 85,2 | |
| Sektory | sekce | ||||||
| Zemědělství, lesnictví a rybářství | A | 37,3 | -50,3 | 42,6 | 10,2 | -29,5 | 25,6 |
| Těžba a dobývání | B | 13,5 | -30,5 | 30,7 | 1,7 | -2,9 | 36,1 |
| Zpracovatelský průmysl | C | 432,4 | 29,5 | 107,3 | 191,1 | -84,6 | 69,3 |
| Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla | D | 16,5 | -15,5 | 51,6 | 4,1 | -5,5 | 42,8 |
| Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady | E | 11,1 | -4,0 | 73,7 | 3,5 | -1,0 | 78,5 |
| Stavebnictví | F | 178,6 | -70,9 | 71,6 | 12,3 | -8,6 | 58,8 |
| Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel | G | 149,9 | -13,9 | 91,5 | 155,0 | -46,7 | 76,8 |
| Doprava a skladování | H | 99,8 | -11,0 | 90,0 | 32,0 | -9,2 | 77,6 |
| Ubytování, stravování a pohostinství | I | 44,5 | -2,2 | 95,4 | 56,6 | 6,2 | 112,4 |
| Informační a komunikační činnosti | J | 62,1 | 36,7 | 244,5 | 21,5 | -1,3 | 94,2 |
| Peněžnictví a pojištovnictví | K | 34,8 | 16,1 | 186,1 | 40,4 | 4,9 | 113,9 |
| Činnosti v oblasti nemovitostí | L | 6,7 | 1,4 | 126,5 | 7,0 | 2,3 | 147,9 |
| Profesní, vědecké a technické činnosti | M | 54,7 | 21,3 | 163,6 | 43,6 | 15,3 | 153,8 |
| Administrativní a podpůrné činnosti | N | 25,5 | -2,4 | 91,4 | 23,5 | 5,9 | 133,3 |
| Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. | O | 76,5 | -38,4 | 66,6 | 56,4 | 5,3 | 110,3 |
| Vzdělání | P | 28,2 | -4,5 | 86,3 | 84,9 | -17,6 | 82,8 |
| Zdravotní a sociální péče | Q | 23,1 | -0,3 | 98,6 | 110,0 | 4,9 | 104,7 |
| Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | R | 18,6 | 1,3 | 107,4 | 15,1 | 2,1 | 116,5 |
| Ostatní péče | S | 14,5 | -1,6 | 90,0 | 31,3 | -1,1 | 96,5 |
| Zdroj: ČSÚ | |||||||
