Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Tuzemské turistické a služební cesty
Tuzemské turistické a služební cesty
Češi patří k velice aktivním cestovatelům, v roce 2005 zaznamenaly statistiky více než 32 milionů cest (o 11,5 % méně než v roce 2003), z toho 78,3 % na území České republiky. V tomto údaji jsou zahrnuty delší a kratší cesty (bez jednodenních výletů) za účelem trávení volného času a rekreace a služební cesty. Češi, stejně jako ostatní evropští turisté, nejraději cestují v letních měsících. Nejvíce tuzemských cest bylo realizováno v měsících srpnu (13,4 %) a v červenci (12,7 %). Nejméně tuzemských cest připadlo na leden. Cesty s nejdelší průměrnou dobou pobytu byly realizované v měsíci červenci, a to 6,2 přenocování. Za přenocování se považuje nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo v placeném resp. neplaceném ubytování v soukromí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých nebo v přírodě. Započítává se i noc strávená v dopravních prostředcích při jízdě tam i zpět, při okružním cestování v dopravních prostředcích i cesta z místa na místo.
Významným údajem, který je zjišťován právě v rámci výběrového šetření cestovního ruchu je místo, kam směřují tuzemské cesty obyvatel republiky. V tuzemských turistických cestách jsou zahrnuty delší a kratší cesty na území ČR za účelem trávení volného času a rekreace (bez služebních cest a jednodenních výletů). Každá uvedená cesta odpovídá 1 cestě uskutečněné 1 osobou (osobo-cesta).
V členění podle 14 krajů vidíme, že nejčastějšími cíly turistických cest v republice jsou místa Středočeského kraje. V některé z lokalit tohoto kraje končí téměř 14 % ze všech turistických cest po republice. V této souvislosti je třeba poznamenat, že z výsledků SLDB 2001 vyplývá, že 38,5 % pražských domácností mělo možnost využívat rekreační objekt. Tzv. druhé domovy mají Pražané z velké části právě ve Středočeském kraji a jejich víkendové pobyty jsou významnou položkou v uvedených kratších cestách v tomto kraji. Následoval Královéhradecký kraj a Jihomoravský kraj (oba kraje se shodným podílem 10,3 %). Do Prahy zamířilo pouze 5,5 % tuzemských turistických cest. Nejméně domácích turistických cest končilo v Karlovarském kraji, a to 2 %.
Ačkoli počty cest do středních Čech se v posledních letech snížily, stále sem míří téměř 3krát více tuzemských turistů než do Prahy. Do Prahy vyjíždí ve srovnání s místy v ostatních regionech poměrně málo tuzemských turistů. Za Prahu se zařadily jen 3 kraje. V delších cestách je Praha vůbec nejméně často cílem turistických cest našich občanů.
Tab. 4.1.1
Tuzemské turistické cesty (1 a více přenocování) obyvatel ČR podle místa cíle a pobytu v letech
2003 - 2005
v tis.
V domácím cestovním ruchu pozorujeme od roku 2003 mírný pokles počtu cest. Výrazně méně časté jsou cesty kratší. Snížil se i počet delších cest. Celkový počet turistických cest, které realizovali v daném roce obyvatelé ČR v tuzemsku, jejichž cílem bylo nějaké místo ve 14 krajích, se snížil ve většině regionů. Nárůst byl zaznamenán pouze u 4 regionů. Téměř o polovinu se zvýšil počet cest, jejichž cílem byly lokality v Královéhradeckém kraji. O více než čtvrtinu se zvýšily počty turistických cest do míst v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Zcela výrazně se snížil počet cest tuzemských turistů do kraje Karlovarského. Vzhledem k tomu, že v tuzemském turistickém ruchu převládají kratší cesty, je početní vývoj cest celkem obdobný jako u kratších cest. Naproti tomu počty delších turistických cest se vyvíjely odlišně. Pro Prahu je významné, že počet delších turistických cest, jejichž cílem byla právě Praha, se zvýšil více než o polovinu.
Z celkového počtu turistických cest směřujících v roce 2005 na území hlavního města připadalo 80,3 % na kratší cesty (v roce 2003 to bylo 89,1 %). Do Prahy směřovalo pouze 5,5 % všech turistických cest uskutečněných v České republice, podíl hlavního města na celkovém počtu delších cest byl 4,5 %, podíl na celkovém počtu kratších cest byl 5,9 %.
Počet všech turistických cest, kdy cílovým místem pobytu bylo hlavní město poklesl od roku 2003 o 13,3 %. Delší cesty se na celkovém počtu turistických cest podílely v roce 2005 necelou jednou pětinou, o 8,8 procentního bodu více než v roce 2003. Počet přenocování na delších turistických cestách v Praze se meziročně zvyšoval, ale pomaleji než počet uskutečněných delších cest, proto byl průměrný počet přenocování na jednu turistickou delší cestu v roce 2005 nižší (o 0,5). Průměrné výdaje na jednu tuzemskou delší cestu v Praze se od roku 2003 zvýšily o 585 Kč, tj. o 21,2 %. Z celkových výdajů na delší cesty uskutečněné v roce 2005 v Praze připadalo 60,1 % na výdaje žen, v republice celkem byl vyšší podíl výdajů mužů, a to 52,6 %. Na celkových výdajích na delší cesty realizované v ČR v roce 2005 se Praha podílela 3,6 %. Kratších cest s místem pobytu v Praze uskutečnili čeští turisté o 21,9 % méně než v roce 2003.
Tab. 4.1.2
Turistické cesty obyvatel ČR do Prahy v letech 2003 - 2005
Ačkoli stoupá počet delších turistických cest do hlavního města, v průměru se délka jednotlivých cest zkracuje. Ovšem i za této situace náklady na tyto cesty stoupají. Celkové výdaje našich občanů na delší cesty do Prahy se zvýšily více než o polovinu a výdaje na 1 delší cestu v průměru vzrostly o více než pětinu. I přesto jsou stále náklady na cestování do Prahy jedny z nejnižších ze všech regionů. Pro srovnání uvádíme výdaje spojené s delšími turistickými cestami do míst v jednotlivých krajích.
Tab. 4.1.3
Výdaje na tuzemské delší turistické cesty podle místa cíle a pobytu v letech 2003 - 2005 podle pohlaví
v mil.
V roce 2003 byly náklady na delší turistické cesty českých občanů do hlavního města vůbec nejnižší. Představovaly jen sedminu nákladů na tyto cesty do míst v Jihočeském kraji. V roce 2005 již byly cesty do Prahy nákladnější než do míst Moravskoslezského kraje. Výdaje na cesty do Prahy stouply o více než polovinu (52,5 %). Výrazněji se zvýšily výdaje jen za cesty do kraje Plzeňského, kde to bylo o více než 100 %.
Celkový počet tuzemských služebních cest je nižší než počet cest turistických a rekreačních. Služební cesty tvoří kolem 10 % ze všech tuzemských cest.
Tab. 4.1.4
Tuzemské služební cesty (1 a více přenocování) obyvatel ČR podle místa cíle a pobytu v letech
2003 - 2005
v tis.
Pokud jde o tuzemské služební cesty občanů ČR je Praha trvale nejčastějším cílem. V roce 2003 mířilo do Prahy 27,8 % ze všech tuzemských služebních cest. Ačkoli ve srovnání s rokem 2003, (ale o to výrazněji i s rokem 2004, kdy byl zaznamenán nebývale vysoký počet služebních cest), byl zaznamenán pokles počtu služebních cest, a to jak v republice celkem, tak i ve většině krajů, stále i v tomto roce bylo hlavní město nejčastějším cílem. V roce 2005 sem směřovalo 24,9 % ze všech služebních cest. Pokles počtu služebních cest do Prahy představoval 3,5 %. Častěji než v roce 2003 služebně cestovali občané v roce 2005 jen do Jihočeského a Jihomoravského kraje. Nejvíce poklesl počet služebních cest s cílem ve Zlínském kraji, a to o 52,8 %.
Graf 4.1.1
Tuzemské služební cesty (1 a více přenocování) obyvatel ČR podle místa cíle a pobytu v letech 2003 - 2005
Průměrná délka pobytu při služební cestě do Prahy je v roce 2005 poněkud vyšší než činí celorepubliková hodnota a Praha se tak řadí mezi regiony s delším průměrným pobytem.