Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Návštěvnost cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních
Návštěvnost cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních
V pražských hromadných ubytovacích zařízeních je v posledních letech ubytována více než polovina všech zahraničních návštěvníků ČR
Hosté ze zahraničí tvoří v Praze kolem 90 % ze všech ubytovaných
Počet hostů cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze roste výrazněji než hostů z jiných částí ČR
Zahraniční hosté preferují ubytování v hotelech s vyšším standardem služeb, v roce 2005 již byla více než polovina hostů
ze zahraničí ubytována v 4 a 5 hvězdičkových hotelech
Průměrná délka pobytu cizinců v Praze je 2,8 přenocování na 1 hosta
Nejčastěji navštěvují Prahu turisté ze Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska a Německa, v roce 2005 hosté z těchto
2 zemí představovali téměř 30 % všech hostů
Hlavní město Praha je cílem většiny zahraničních návštěvníků ČR. V roce 2005 bylo v Praze ubytováno 58,8 % ze všech zahraničních turistů v ČR. Počet cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze vzrostl od roku 2000 výrazněji než celkový počet ubytovaných, takže podíl cizinců se zde stále zvyšuje. Celkový počet cizinců ubytovaných v pražských ubytovacích zařízeních od roku 2000 vzrostl o 60 %. Nárůst zaznamenáváme každoročně, opět ovšem s výjimkou roku 2002, kdy katastrofické povodně v Praze způsobily téměř 16,4 % pokles ve srovnání s předchozím rokem. Nad hodnotu z roku 2001 se počet cizinců v Praze dostal až v roce 2004, takže lze říci, že povodněmi byl početní růst zahraničních návštěvníků zbržděn. Vzhledem k stále stoupajícímu podílu zahraničních návštěvníků, kteří při návštěvě Prahy volí leteckou dopravu, lze pokles v roce 2002 dávat do souvislosti i s teroristickými útoky v roce 2001.
Tab. 3.5.1
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 - 2005 podle kategorie
Podle typu ubytovacího zařízení mezi cizinci výrazně převládá ubytování hotelového typu. Mezi všemi hosty v Praze také převládá ubytování hotelového typu, ale mezi zahraničními návštěvníky je tato převaha výraznější než mezi domácími turisty. Trvale je to kolem 95 % ze všech ubytovaných zahraničních hostů, zatímco u domácích návštěvníků v roce 2005 činil podíl ubytovaných v hotelech necelých 72 %, tedy více než čtvrtina všech hostů z ostatních míst ČR byla ubytována v zařízeních nehotelového typu.
Mezi hotely zaujímají u cizinců největší podíl tzv. ostatní hotely a penziony, ale ve sledovaném období poměrně značně vzrostl podíl ubytovaných v hotelech vyšší kategorie, zvláště v hotelech 4 hvězdičkových. Souvisí to i s tím, že počet i kapacita 4 hvězdičkových hotelů v Praze roste nejvíce. V roce 2005 již cizinci ubytovaní v 4 a 5 hvězdičkových hotelech představovali 56,5 % ze všech zahraničních hostů ubytovaných v hotelech. Ovšem celkový počet ubytovaných cizinců nejvýrazněji od roku 2000 vzrostl v zařízeních nehotelového typu, kde byl v roce 2005 více než dvojnásobný.
Ve srovnání se situací v celé ČR, se počet cizinců v Praze zvýšil výrazně více. V celorepublikovém měřítku se počet ubytovaných zahraničních hostů od roku 2000 zvýšil cca o třetinu. Ve většině ostatních regionů je počet hostů-cizinců také vyšší než na počátku období. Nejvíce po Praze vzrostl počet cizinců v turisticky velmi atraktivním kraji Jihočeském, ale i u krajů Olomouckého a Královehradeckého byl zaznamenán značný nárůst. Za pozornost i v tomto ohledu stojí vývoj v kraji Středočeském, který s Prahou bezprostředně sousedí. V letech 2000 a 2001 zde bylo ubytováno po Praze nejvíce cizinců, ale od té doby poklesl jejich počet téměř o polovinu a v roce 2005 byl tento region až na 6. místě mezi 14 kraji.
Tab. 3.5.2
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v letech 2000 - 2005
Mezi návštěvníky hlavního města cizinci jednoznačně převažují, v roce 2005 tvořili 90,7 % ubytovaných hostů. V průběhu sledovaného období tento podíl roste, v roce 2000 mezi ubytovanými v Praze bylo 88,5 % cizinců. V republice celkem jsou zahraniční hosté zastoupeni výrazně méně, ale v roce 2005 představovali i celkově v ČR většinu ubytovaných, a to 51,3 %. V dalších regionech je zastoupení zahraničních hostů od necelé pětiny po třetinu ze všech. Vymyká se kromě Prahy již jen Karlovarský kraj, kde je zastoupení cizinců téměř 70 %. Ve většině krajů též podíl návštěvníků z ciziny oproti roku 2000 vzrostl. K poklesu došlo v 5 krajích. Nejznatelnější byl pokles v kraji Středočeském.
Graf 3.5.1
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v roce 2005 podle krajů
Tab. 3.5.3
Podíl zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v letech 2000 - 2005
Od roku 2000 se nezvýšil v Praze jen počet hostů-cizinců, ale i délka jejich pobytu. Počet přenocování rostl více než počet hostů. Nejvyšší nárůst byl zase v ubytovacích zařízeních nehotelového typu. Mezi hotely se počty přenocování nejvíce zvýšily v hotelech 4 hvězdičkových. Nejméně se počet přenocování zvýšil u hotelů 5 hvězdičkových, ale také u hotelů a penzionů nižších kategorií, kde vzrostl počet přenocování méně než počet ubytovaných, takže v tomto typu ubytování se zkrátila délka pobytu zahraničních hostů. U cizinců ubytovaných v kempech počet přenocování dokonce poklesl.
Tab. 3.5.4
Přenocování zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech
2000 - 2005 podle kategorie
Délka pobytu cizinců se od roku 2000 v Praze mírně prodloužila. O nejvýraznější prodloužení doby pobytu vyjádřené průměrným počtem přenocování na 1 hosta se jednalo u ostatních hromadných ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, a to z 2,2 na 3,1. V tomto typu zařízení byla průměrná doba pobytu v roce 2005 nejdelší.
Tab. 3.5.5
Průměrný počet přenocování zahraničních a domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze a ČR v letech 2000 a 2005 podle kategorie
Zatímco v rámci celé republiky je průměrná délka pobytu cizinců nižší než u domácích hostů, v Praze byla v roce 2005 již situace obrácená. V naprosté většině typů ubytovacích zařízení byly pobyty zahraničních hostů v průměru delší než hostů domácích. Ale i u cizinců je průměrný počet přenocování v Praze u všech typů ubytovacích zařízení v průměru kratší než v ČR. Výjimku tvoří jen 5 hvězdičkové hotely, ale většina těchto zařízení se nachází právě v hlavním městě a průměrný počet přenocování zde také roste.
Sezónnost příjezdů se projevuje u návštěvníků Prahy ze zahraničí výrazně více než u hostů domácích. Zatímco počty domácích hostů se v průběhu roku liší jen minimálně, u zahraničních hostů je návštěvnost v jednotlivých měsících odlišná. Domácí hosté v roce 2005 nejčastěji do Prahy přijížděli koncem roku a naopak nejméně je lákal pobyt v hlavním městě v červenci a v srpnu. Situace v roce 2000 však byla odlišná, tehdy bylo nejvíce domácích hostů v pozdních jarních měsících a říjnu a nejméně v lednu a v prosinci.
Rozdíly v návštěvnosti u zahraničních hostů v jednotlivých měsících roku jsou značně větší než u hostů domácích. V roce 2005 byla největší návštěvnost v červenci a v srpnu a v letních měsících obecně. V červenci, srpnu a září byla v Praze téměř třetina z celkového počtu za rok. Naopak nejméně zahraničních hostů bylo v Praze v lednu a únoru. V roce 2000 byly také letní měsíce nejvíce frekventované s tím, že září bylo překonáno v květnu, červnu a říjnu.
Tab. 3.5.6
Zahraniční a domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 a 2005 podle měsíců
Největší nárůst počtu cizinců byl zaznamenán v měsících s nejnižší návštěvností, tedy v lednu a v únoru a koncem roku. V měsících s vysokou návštěvností jsou přírůstky nižší. Dochází tak k mírnému snižování výkyvů během roku, což lze vnímat jako pozitivní jev.
Velmi žádané jsou údaje o složení návštěvníků podle země odkud pocházejí.
Více než 70 % ze všech zahraničních návštěvníků hlavního města je ze zemí Evropské unie. Mezi nejpočetněji zastoupené hosty v pražských ubytovacích zařízeních patří tradičně turisté ze sousedního Německa. V letech 2000 a 2001 se tito hosté podíleli na celkové zahraniční návštěvnosti Prahy 18,1 %. V letech 2002 a 2003, kdy došlo k určitému snížení všech návštěvníků Prahy poklesl i počet turistů z této země a snížilo se i jejich zastoupení v počtu všech cizinců. Nicméně i v těchto letech byli Němci nejpočetnější skupinou. Od roku 2004 se ujali vedení v pomyslném žebříčku turisté ze Spojeného království, s podílem na zahraniční návštěvnost 16,1 %. V roce 2005 se turisté z Německa spolu s hosty ze Spojeného království podíleli na pražské návštěvnosti 30,8 %. Z evropských zemí jsou trvale silně zastoupeni i turisté z Itálie (v roce 2005 to bylo 8,8 % ze všech zahraničních hostů), Španělska (v roce 2005 to bylo 5,5 % ze všech zahraničních hostů) a Francie (v roce 2005 to bylo 4,7 % ze všech zahraničních hostů). Zvýšený je i počet turistů z Ruska, kterých v roce 2005 byly 3 %. Určité zvýšené počty jsou zaznamenávány u turistů ze zemí dalších našich sousedů. Ovšem tyto státy, kromě Polska jsou podle počtu obyvatel menší, takže i počty návštěvníků nedosahují tak velkých čísel jako u lidnatého Německa. Z našich ostatních sousedů jsou v Praze nejpočetnější turisté z Rakouska a Polska. Není bez zajímavosti, že poměrně vysoké počty turistů jsou v Praze trvale z Nizozemska a Norska.
Z neevropských zemí jsou bezesporu trvale nejpočetnější hosté z USA, jejichž zastoupení v roce 2005 bylo čtvrté nejsilnější (po Britech, Němcích a Italech) a to 6,7 % ze všech zahraničních návštěvníků. Také Japonci jsou značně zastoupeni. V roce 2005 jich Prahu navštívilo více než turistů z Ruska, představovali 3,4 %.
Tab. 3.5.7
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 - 2005 podle zemí
U všech uvedených zemí došlo ve sledovaném období k růstu počtu návštěvníků Prahy. Největší přírůstek byl u turistů ze Spojeného království, jejichž počet v roce 2005 byl více než trojnásobkem počtu z roku 2000. Značně se zvýšily počty turistů z poměrně vzdáleného a nepříliš lidnatého Norska, kterých v roce 2005 bylo na příklad více než návštěvníků z většího Švédska, zatímco v roce 2000 bylo v Praze více než 2krát více Švédů než Norů. Švédové jsou jednou z mála zemí, z nichž přijíždí stále méně turistů, v roce 2005 to bylo o 23,9 % méně než v roce 2000. Také počty návštěvníků z Maďarska a ze Slovenska značně vzrostly.
Ze zemí, které v předcházejícím přehledu nejsou uvedeny, je nutné zmínit se o vývoji počtu návštěvníků z Irska. V roce 2000 jich bylo v Praze 5 970 a v roce 2005 již 38 536, téměř 6,5krát více. Je to naprosto jednoznačně nejvyšší nárůst (druhý nejvyšší byl u Britů). Poměrně výrazně (o více než 150 %) se zvýšily i počty návštěvníků z některých zemí postkomunistického bloku (Chorvatsko, Bulharsko, Slovinsko), ale také z Lucemburska a Kanady. I přes tento nárůst jsou celkové počty hostů z těchto zemí stále poměrně nízké.
Je také několik málo zemí, u nichž byl ve srovnání s rokem 2000 zaznamenán pokles počtu turistů. V této souvislosti je třeba upozornit zejména na turisty ze státu Izrael. Ti v roce 2000 byli čtvrtou nejpočetnější skupinou hostů (po Němcích, Britech a Italech) a v roce 2005 byl jejich počet již jen čtvrtinový. V roce 2000 bylo v Praze 159 414 hostů z Izraele a v roce 2005 jen 40 313. Obdobná situace je i u hostů z Dánska, kteří v roce 2000 byli šestou nejpočetnější skupinou a jejich počet poklesl téměř o polovinu. I hosté z dalších zemí severní Evropy míří do Prahy méně často než v roce 2000 (Island, pobaltské státy, Švédsko).