Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Délka pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
Délka pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
Počet přenocování v pražských hromadných ubytovacích zařízeních představuje v posledních letech cca čtvrtinu ze všech nocí, které
stráví hosté v těchto zařízeních v ČR
Počet přenocování ve sledovaném období vzrostl o více než polovinu
Nejvyšší průměrný počet přenocování na 1 hosta byl v Praze u hotelů a penzionů s nižším standardem služeb a v
ubytovnách nehotelového typu
Průměrný počet přenocování na 1 hosta je v Praze nižší než v ČR celkem
Důležitou charakteristikou pro cestovní ruch je i délka pobytu v daném ubytovacím zařízení. S tím souvisí i charakter služeb, které to které zařízení nabízí, ale i další okolnosti. Délka pobytu se váže na údaje o počtu přenocování. V této souvislosti jsou počítány relativní ukazatele. Průměrný počet přenocování je udáván poměrem přenocování k počtu hostů, tedy příjezdů. Průměrná délka pobytu vyjadřuje jak dlouho hosté v ubytovacích zařízeních pobývali, je to údaj o jednotku vyšší než průměrný počet přenocování.
Celkový počet přenocování v pražských ubytovacích zařízeních v roce 2005 představoval více než čtvrtinu (27,8 %) ze všech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR.
Počet přenocování v Praze ve sledovaném období vzrostl o více než o polovinu. Tato hodnota se zde meziročně zvyšovala (nejvíce o 26,6 % v roce 2004) a na konci sledovaného období dosáhla indexu 152,8. Výjimkou byl opět rok 2002, kdy počet přenocování byl o 15,6 % nižší než v roce 2001 (oproti roku 2000 o 4,2 % nižší). Nejvýrazněji rostl počet přenocování ve 4 hvězdičkových hotelech a dále pak v ubytovacích zařízeních nehotelového typu.
Tento nárůst koresponduje se zvýšením počtu hostů, ale nárůst počtu přenocování byl poněkud nižší než nárůst počtu ubytovaných. Tento jev byl v Praze u všech kategorií ubytovacích zařízení s výjimkou hotelů s nejvyšším standardem. Tam počet přenocování rostl rychleji než počet hostů, což ukazuje, že zde ubytovaní setrvávají déle než v předchozích letech. Neustálé zvyšování kvality služeb i v těchto špičkových hotelech na tuto okolnost pozitivně působí.
Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních České republiky se za období 2000 – 2005 naproti tomu o 8,8 % snížil. V roce 2005 se na republikovém počtu přenocování Praha podílela více než jednou čtvrtinou (27,8 %), na začátku sledovaného období to bylo méně než jedna pětina (16,6 %).
Tab. 3.2.1
Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie
Počet přenocování poklesl ve srovnání s rokem 2000 v celé ČR i ve všech krajích s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje. Nejvýraznější snížení počtu přenocování bylo zaznamenáno na počátku sledovaného období. Zde se jak situace, která v mezinárodním cestovním ruchu následovala po teroristických útocích v roce 2001 tak následně povodně z roku 2002 velmi negativně projevily v ukazatelích spojených s touto oblastí.
Tab. 3.2.2
Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v letech 2000 - 2005
Údaj o počtu přenocování v pražských ubytovacích zařízeních v roce 2005 je 3krát vyšší než v pořadí druhém Královéhradeckém kraji a 10krát vyšší než v posledním Pardubickém kraji. V počtu hostů byl Královéhradecký kraj až na čtvrtém místě, to znamená, že hosté v ubytovacích zařízeních tohoto kraje pobývají déle, průměrná délka jejich pobytu byla 5 dní. Na druhém místě po Praze v počtu hostů byl Jihomoravský kraj, ale podle počtu přenocování se mezi ostatními kraji umístil až na šestém místě, průměrná délka pobytu zdejších hostů se pohybovala kolem 3,2 dne.
Graf 3.2.1
Podíl přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v roce 2005
Průměrné ukazatele délky pobytu v ubytovacích zařízeních v Praze jsou poněkud nižší než je údaj za republiku celkem. Je to dáno charakterem turistiky, která směřuje do Prahy jako i do velkoměst jinde ve světě. Většinou se nejedná o dlouhodobé pobytové cesty, ale kratší poznávací návštěvy. V ČR celkem se promítají do průměrné doby pobytu právě dlouhodobější pobyty ať již v rekreačních oblastech, nebo i eventuelně v lázeňských městech.
Na začátku sledovaného období zaznamenaly statistiky nejdelší průměrnou dobu pobytu v kategorii ostatních ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, a to jak v České republice celkem, tak i v Praze. V roce 2005 to v republice bylo obdobné, ale v Praze se tento údaj sjednotil s délkou pobytu v ostatních hotelech a penzionech. Pokud jde o ubytování hotelového typu jsou spíše kratší pobyty častější v hotelech s nejvyšším standardem. V ostatních hotelech a penzionech v roce 2005 byl průměrný počet přenocování v Praze stejný jako v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních jinde nespecifikovaných a udával nejvyšší hodnotu ve srovnání podle kategorie zařízení. Také pouze v tomto typu ubytování byl v roce 2005 zjištěn vyšší průměr přenocování na 1 hosta než v ČR celkem.
Tab. 3.2.3
Průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze a ČR v letech
2000 a 2005 podle kategorie
Délka pobytu se v průběhu sledovaného období zkrátila, v ČR celkem však poněkud výrazněji než v Praze. V Praze jsou kratší pobyty hostů ve všech typech zařízení trvalým jevem. V ČR celkem se patrně i v tomto ohledu projevilo snížení zájmu o delší rekreační pobyty domácích turistů. Nejvýraznější byl pokles právě v ostatních zařízeních nehotelového typu, ale u kempů, jako v jediném typu ubytování, zde došlo k mírnému prodloužení. V Praze došlo k nepatrnému zvýšení relativní hodnoty u hotelů nejvyšší kategorie.