Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Vybavení hromadných ubytovacích zařízení
Vybavení hromadných ubytovacích zařízení
V Praze je průměrná velikost kapacity hromadných ubytovacích zařízení největší ze všech 14 krajů ČR (převládají zde velké hotely)
Průměrná kapacita mírně klesá, nově jsou otevírána poněkud menší zařízení
Ve většině zjišťovaných služeb je v Praze nejvyšší vybavenost hromadných ubytovacích zařízení (pouze vlastní parkoviště a bazén mají častěji zařízení ve většině jiných krajů)
Výrazně roste význam vybavení pro kongresovou turistiku
Podstatným rysem, který je důležitý pro charakter hromadných ubytovacích zařízení je velikost jejich kapacit. Pro Prahu je typické, že jsou zde výrazně zastoupena zařízení s vysokým počtem pokojů a lůžek. Podle průměrného počtu pokojů na jedno ubytovací zařízení, je hlavní město vysoko nad republikovým průměrem. V ČR připadalo v roce 2005 na jedno ubytovací zařízení 22 pokojů a v Praze 51 pokojů. I v průměrném počtu lůžek na jedno ubytovací zařízení Praha téměř 2krát překračuje s počtem 111 lůžek na 1 zařízení průměr republiky.
Tab. 2.3.1
Průměrný počet pokojů a lůžek na 1 hromadné ubytovací zařízení v hl. m. Praze v letech 2000 a 2005
podle kategorie
V hlavním městě Praze došlo během sledovaného období 2000 – 2005 k poklesu průměrného počtu pokojů i lůžek na 1 ubytovací zařízení, a to ve všech kategoriích. Hotely 5 hvězdičkové se s průměrným počtem 158 pokojů na jedno ubytovací zařízení dostaly zhruba na 56 % hodnoty roku 2000. Velký pokles velikosti byl i u ostatních ubytovacích zařízení nehotelového typu, které s počtem 41 pokojů poklesly v průměrné velikosti dokonce na 47 % hodnoty roku 2000. Průměrný počet lůžek na jedno ubytovací zařízení se vyvíjel obdobně. Je to dáno tím, že existující zařízení byla spíše kapacitně větší a nově vznikající jsou spíše komornější. Je to zřejmé zvláště u hotelů vyšších kategorií. Na trh nastupují relativně kapacitně menší hotely, avšak s velmi vysokým standardem služeb, který je zařazuje do nejvyšších kategorií.
Po Praze byla kapacitně největší ubytovací zařízení v kraji Karlovarském, kde došlo i k nárůstu tohoto průměru. Naproti tomu v Libereckém kraji se jedná o kapacitně nejmenší zařízení obdobně jako v kraji Královehradeckém. Zde jsou častá ubytovací zařízení sloužící k horské turistice a v těchto lokalitách převládají spíše menší zařízení. I v Jihočeském kraji, kde je nejvyšší počet ubytovacích zařízení, se jedná spíše o kapacitně menší zařízení.
Tab. 2.3.2
Průměrný počet pokojů a lůžek na 1 hromadné ubytovací zařízení v krajích ČR v letech 2000 a 2005
K mírnému snížení průměrné velikosti ubytovacích zařízení došlo ve většině krajů ČR. V Praze byl však tento pokles nejvýraznější. I přesto v hlavním městě jsou stále zřetelně v průměru největší ubytovací zařízení. S průměrem 111 lůžek na 1 ubytovací zařízení je to údaj cca o 100 % vyšší než v ostatních krajích. Praha představuje vysoký nadstandard v kvalitě poskytovaných ubytovacích služeb ve srovnání s ostatními kraji. Kvalita služeb hromadných ubytovacích zařízení je v hl. m. Praze trvale zlepšována. Z registru ubytovacích zařízení, který ČSÚ spravuje, je možné vygenerovat i přehled služeb, které v roce 2005 tato zařízení poskytovala.
V Praze jsou častěji zastoupeny služby zaměřené na pohodlí hostů jako jsou úhrady platební kartou (61 % ze všech ubytovacích zařízení), obchodní služby (26 % ze všech ubytovacích zařízení), přístup k internetu (53 % ze všech ubytovacích zařízení) apod.. V jiných regionech jsou naproti tomu služby častěji směrované na rodinné pobyty (dětský koutek, sportovní vyžití). Restauraci pouze pro ubytované hosty mělo 25,5 % pražských zařízení, v republice celkem to bylo 18,1 %. V hlavním městě mělo 41,4 % ubytovacích zařízení restauraci pro veřejnost a 52,1 % vlastní parkoviště (v republice celkem jsou i tyto hodnoty nižší, a to 32,4 % a 50,0 %). Zvláště kvalitně jsou ovšem v Praze vybavena ubytovací zařízení hotelového typu. V tomto druhu ubytovacích zařízení jsou v Praze poskytovány služby na nejvyšší úrovni ze všech krajů ČR. Uvádíme přehled vybraných poskytovaných služeb právě v ubytovacích zařízeních hotelového typu. Z vybraných služeb jsou pouze dva typy, které jinde poskytuje vyšší podíl hotelových zařízení. Jedná se o vlastní parkoviště a bazén.
Tab. 2.3.3
Podíl hromadných ubytovacích zařízení hotelového typu s vybraným vybavením v krajích ČR
v roce 2005
Zvláště v posledních letech se ubytovací zařízení v Praze orientují stále častěji na tzv. kongresovou turistiku. Z přehledu je zřejmé, že vybavení pro tento typ pobytu je v Praze častější než v jiných regionech. Zázemí pro pořádání kongresů nabízelo v roce 2005 v České republice 221 ubytovacích zařízení, z toho více než pětina je v hlavním městě. Kongresový cestovní ruch je tematicky vymezený produkt, který probíhá převážně v pracovním čase účastníků a souvisí s jejich profesní činností či profesními zájmy. Je to forma cestovního ruchu odolná vůči ekonomickým výkyvům a je výhodná pro provozovatele ubytovacích zařízení, neboť tato setkání bývají velmi často plánovaná mimo hlavní turistickou sezónu. Pro město, v němž se kongres koná, znamená vysoký příjem do městského rozpočtu (v porovnání s běžným turistou utratí účastník kongresu nebo konference až 2krát více), vyvolává také potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny. ČSÚ zjišťuje také u ubytovacích zařízení, která deklarovala možnosti k pořádání kongresů kapacitu pro tyto služby. V ubytovacích zařízeních celé ČR tato kapacita v roce 2005 byla 71 248 osob. V samotné Praze to pak bylo 23 510 osob, tedy plná třetina těchto kapacit a současně více než dvojnásobek v pořadí druhého kraje Jihomoravského. V Praze se v roce 2005 v těchto zařízeních uskutečnilo 1 750 kongresových setkání, což představuje 43 % republikové hodnoty a je to 3krát více než v pořadí druhém Jihomoravském kraji.