Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Hromadná ubytovací zařízení - historie
Hromadná ubytovací zařízení
Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, kongresu, pobytu dětí ve škole v přírodě, letních a zimních táborech, kdy kategorie určuje druh ubytovacího zařízení a třída stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním.
Už v roce 1919 byl pod hlavičkou Ministerstva průmyslu, obchodu a živností zřízen „Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců“, který dohlížel aby ubytovací zařízení vyhovovala provozním podmínkám. Rok 1939 přinesl první vymezení kategorií a tříd ubytovacích zařízení. V současné době není klasifikace obecně závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení zda certifikaci podstoupí či nikoliv. Zařazení ubytovacích zařízení do příslušných tříd má za cíl zlepšení orientace spotřebitelů – hostů a zprostředkovatelů – cestovních kanceláří a agentur, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními.
Z historie
Za první formu „klasického“ cestovního ruchu lze považovat návštěvy lázní, které se staly módními v 18. století. Není proto divu, že odborníky je za nejstarší dosud provozovaný hotel v České republice považován Grandhotel Pupp v Karlových Varech, prestižní budova je sídlem hotelu od roku 1701. Mezi vyhlášené pražské hotely patřil až do roku 1798 dům U Bílého a zlatého jednorožce na Malé Straně. Proslulý hotel s hostincem navštívil v roce 1789 Wolfgang Amadeus Mozart a v roce 1796 zde bydlel Ludwig van Beethoven. Pod vlivem hospodářského a společenského vývoje vznikaly na přelomu 19. a 20. století v Praze luxusní ubytovací zařízení. V roce 1889 byl postaven hotel „U arcivévody Štěpána“ (dnes Grandhotel Evropa na Václavském náměstí), hotel Savoy v těsné blízkosti Pražského hradu a hotel Opera na hranicích Starého Města a Karlína (oba z konce 19. století)), hotel Paříž v sousedství Obecního domu a Prašné brány (r. 1904, jeho Sarah Bernhardt Restaurant s čistě secesním interiérem dnes patří mezi skvosty pražských restauračních interiérů), hotel Palace na rohu Jindřišské a Panské ulice (r. 1909, jedna ze tří jeho restaurací Gourmet Club Restaurant byla zařazena mezi 10 nejlepších mezinárodních restaurací v Praze), hotel Ambassador Zlatá Husa na Václavském náměstí (r. 1920). V roce 1932 zahájil provoz na svou dobu nejluxusnější a technicky dobře vybavený hotel Alcron (ve Štěpánské ulici). Tento hotel má také nejstarší dochovanou pamětní knihu hostů v Praze, první záznamy jsou z roku jeho otevření, tedy 1932. Ve stejném roce zahájil provoz hotel Axa (Na poříčí). Tato funkcionalistická stavba byla prvním objektem v Praze, který byl postaven jako rekreační středisko s multifunkčním významem - „pohodlné a praktické ubytování, čistota, standardní vybavení, tělesné cvičení a služby na dobré úrovni“. Jen pro srovnání uvedeme za Prahu některé historické údaje, které sice neodpovídají přísným statistickým vymezením pro přesnou srovnatelnost, ale jako ilustraci je možno je sledovat.
Pro následující historický přehled byly použity údaje z publikací „Praha v číslech“ z roku 1963, dále „Statistická ročenka hlavního města Prahy“ z roku 1976 a po té z pražských statistických ročenek, které v osmdesátých a devadesátých letech vycházely již pravidelně. Uvádíme zde pouze čísla za hotely, motely tedy zařízení sloužící prakticky výhradně k cestovnímu ruchu. Ovšem i přesto není možné exaktně srovnávat.
Historické srovnání
Toto dlouhodobější srovnání uvádí pouze orientační údaje. Je však i přesto zcela zřejmé, počty hotelů po roce 1990 významně vzrostly. Tento nárůst pokračuje i v posledních letech a vzhledem k tomu, že od roku 2000 až do současnosti jsou již k dispozici zcela přesně srovnatelná data, je možné tento nárůst charakterizovat i dalšími souvisejícími informacemi. V posledních letech je pak zejména pozorován důraz kladený na zvyšování kvality všech ubytovacích služeb.
Podle statistické ročenky 1981 byly v roce 1980 v Praze 4 pětihvězdičkové hotely, 5 čtyř a 18 tříhvězdičkových. V následujícím období deseti let nedošlo v této skupině ubytovacích zařízení k výrazným změnám, statistická ročenka v údajích za rok 1990 uvedla, že to bylo 5 pětihvězdičkových, 11 čtyř a 21 tříhvězdičkových hotelů.
Zvýšení počtu ubytovacích zařízení, zejména v kategorii hotelů, si vyžádala situace na trhu cestovního ruchu po otevření hranic v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami v České republice v posledním desetiletí minulého století.
Údaje o počtech hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacitě byly zpětně k roku 2000 revidovány. Důvodem revize bylo promítnutí nejaktuálnějších informací o existenci, respektive neexistenci ubytovacích zařízení do výsledků minulých šetření. Aktualizovaný registr odpovídá reálné situaci na trhu ubytovacích zařízení od roku 2000. Proto se tato publikace omezila na poměrně krátké, ale srovnatelné období let 2000 – 2005, ovšem s ohledem na to, že za období 2000 – 2002 byly údaje zjišťované k 31. 7. a od roku 2003 je uváděn stav k 31. 12. (nebo k poslednímu dni, kdy zařízení poskytovalo ubytovací služby).