Úvod
Úvod
Při sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 1. 3. 2001, se již tradičně zjišťovaly údaje nejen o obyvatelích, ale i o domovním a bytovém fondu. Sčítání domů a bytů má u nás velmi dlouhou tradici. První údaje byly zjišťovány při bytovém soupisu již téměř před 150 lety, v roce 1869 a pak v desetiletých periodách spolu se sčítáním lidu. Nejdříve byly tyto bytové soupisy omezeny jen na určitá území. Např. v roce 1921 byl proveden ve 28 aglomeracích s alespoň 20 000 obyvateli, v roce 1930 byl proveden v obcích a aglomeracích, jež měly 10 000 a více obyvatel. V roce 1950 byl proveden soupis domů a bytů v rámci jednotného sčítání lidu, domů a bytů, které již zahrnulo celé území státu. Od této doby integrované zjišťování a zpracování údajů o obyvatelstvu, domech, bytech a domácnostech poskytuje informace o domovním a bytovém fondu a úrovni bydlení i v podrobném územním členění, které zatím nelze zjistit žádným jiným způsobem.
Sčítání v roce 2001 se vztahovalo na každý dům určený pro bydlení a na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností, (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení.
Do celkového počtu domů byly započteny i ostatní budovy, sloužící k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. domovy důchodců, vysokoškolské koleje) a dále budovy, určené k jinému účelu než k bydlení nebo ubytování, ale v nichž byly sečteny osoby trvale bydlící (provozní budovy s byty). Naopak neobydlené objekty bez bytů, případně se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice apod.) nejsou do počtu domů zahrnuty.
Součástí sčítacích tiskopisů bylo celkem 30 otázek vztahujících se k domům a bytům. U každého obydleného domu se na Domovním listě zjišťovala adresa domu, počet bytů v domě, druh domu, obydlenost domu, vlastník domu, období výstavby (rekonstrukce), materiál nosných zdí, počet nadzemních podlaží a technická vybavenost (vodovod, plyn, kanalizace, ústřední topení, výtah). U neobydlených domů se zjišťovaly pouze první čtyři otázky.
Bytový list obsahoval otázky na způsob bydlení, obydlenost bytu, právní důvod užívání bytu, plocha bytu, počet obytných místností, poloha bytu, technické vybavení bytu (teplá voda, vodovod, plyn, převládající způsob vytápění, energie používaná k vytápění, koupelna a záchod) a vybavenost bytové domácnosti (počet osobních automobilů, telefon, osobní počítač a rekreační objekt). U neobydlených bytů v trvale obydlených domech byly zjišťovány první tři otázky.
Tento rozsah zjišťovaných údajů umožňuje hodnotit nejen vývoj domovního a bytového fondu, ale i jeho kvalitu a úroveň bydlení osob a domácností. Vzhledem k tomu, že většina ukazatelů byla zjišťována již v předchozích sčítáních a byla používána i srovnatelná metodika zjišťování, lze hodnotit vývoj bytového a domovního fondu v posledních třiceti až čtyřiceti letech.
Pouze u některých ukazatelů došlo v tomto období ke změnám v jejich metodickém vymezení (tyto souvisely s novelizacemi příslušných zákonných norem – např. vymezení rodinného domu). Pokud jsou tyto ukazatele srovnávány, je na to v textu upozorněno s příslušným vysvětlením.