Statistická ročenka Karlovarského kraje

Charakteristika Karlovarského kraje

Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Na území kraje se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Lázně v Kyselce nejsou v současné době v provozu, ale probíhá zde rekonstrukce a měly by i nadále jako lázně sloužit veřejnosti. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody, z nichž nejznámější je Mattoni. V souvislosti s lázeňstvím jsou také velice známé lázeňské oplatky, které si jako sladkou pochoutku zamilovali nejen místní obyvatelé, ale především lázeňští hosté z celého světa. Karlovy Vary kromě toho prosluly ještě bylinným likérem Becherovka a uměním sklářů společnosti Moser. Město Chodov proslavil růžový porcelán, který se vyváží do celého světa. Z kulturní oblasti je to především Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který nabízí setkání tvůrců domácích i zahraničních.


Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem plzeňským. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejně tak jako nejnižší bod kraje (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje. Ohře je zároveň nejvýznamnější řekou Karlovarského kraje a celé území také spadá do jejího povodí. Dalšími významnými řekami jsou Teplá, Rolava, Bystřice a Svatava. Z nich nejznámější je řeka Teplá, která vtéká do Ohře v Karlových Varech a která protéká údolím Karlových Varů, kde vyvěrá většina horkých pramenů. Ty vtékají do řeky a umožňují vznik odrůdy aragonitu, známé jako vřídlovec a hrachovec, oba vylučované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenů, jejichž voda má v sobě rozpuštěno mnoho nerostných látek a plynů, hlavně kysličníku uhličitého. Z větších kusů se zhotovují umělecké a upomínkové předměty, vkusná těžítka, popelníčky, vykládají se jím víka krabic, vyrábějí přívěsky a nejznámější jsou asi vřídlovcové růže. Z dalších přírodních zdrojů jsou nejvýznamnější zásoby hnědého uhlí na sokolovsku a dále keramické jíly, které se zasloužily o vysoký počet výroben porcelánu téměř po celém území kraje. Na světovém ohlasu našeho kraje se ale největší měrou podílí zásoby minerálních a léčivých vod, které daly vzniknout již výše zmiňovaným lázním.


Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2% území ČR. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (49% rozlohy kraje) s největším počtem obcí (55) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (40%). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné.
V kraji je celkem 28 měst, nejvíce na území sokolovského okresu (10), ale žije v nich méně obyvatel (74 456 osob) než v 9 městech chebského (76 221 obyvatel) a karlovarského (94 149 obyvatel) okresu. K 31. 12. 2005 žili v obcích Karlovarského kraje 304 274 obyvatelé, což představuje 3,0 % obyvatel České republiky. Nejlidnatějším je okres karlovarský, kde žilo k 31. 12. 2005 celkem 120 778 obyvatel, z nichž 48,7% (61 984) bylo žen. Počtem obyvatel se karlovarský okres řadí na 26. místo v republice. V okrese Sokolov pak žilo 93 379 osob a v okrese Cheb 90 117 osob (52. a 54. místo v ČR).


Absolutním počtem narozených (3 025 osob) i zemřelých (2 983 osoby) se náš kraj řadí na poslední místo v ČR. Srovnáme-li ale počet narozených na 1 000 obyvatel (9,9 osob), pak je Karlovarský kraj na 6. místě v ČR. Počtem zemřelých na 1 000 obyvatel (9,8 osob) pak Karlovarský kraj dosáhl nejmenšího poměru a umírá zde tedy nejméně lidí. Spolu s Libereckým krajem (44 osob) pouze Karlovarský kraj (31 osoba) dosáhl kladné hodnoty přirozeného přírůstku obyvatel za rok 2005. Naopak tomu bylo s přírůstkem daným stěhováním. V roce 2005 se do Karlovarského kraje přistěhovalo celkem 3 211 osob a vystěhovalo se 3 556 osob, bilance tedy byla záporná (-345 osob). Tímto výsledkem se řadí na předposlední místo, hned za kraj Moravskoslezský, kde také bylo dosaženo stěhováním záporné bilance. I přes pozitivní vývoj přirozeného přírůstku Karlovarského kraje je celkový přírůstek záporný (-314 osob) a řadí nás tak na 12. místo v republice.

Životní prostředí Karlovarského kraje vykazuje značné rozdíly. I přes největší podíl zalesnění (50,7 %) je nejhorší situace v sokolovském okrese, kde se těží hnědé uhlí a je zde i několik významných průmyslových podniků, jako je například elektrárna Vřesová, hodnocena jako jeden z největších zněčišťovatelů ovzduší v republice. Z celkových emisí (56 733 t) vyprodukovaných v roce 2005 v Karlovarském kraji jich připadá 86,5 % právě na tento okres. Díky těmto vysokým hodnotám se náš kraj řadí mezi největší znečišťovatele ovzduší v republice společně s kraji ústeckým a moravskoslezským. Na druhé straně se Karlovarský kraj řadí hned za Hl. m. Praha v podílu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci (91,4 %) a podíl čištěných odpadních vod (99,6 %) náš kraj řadí také hned za Hl. m. Praha.


Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2005 činila 10,28 % (12. místo v ČR) a oproti roku 2004 tak klesla o 0,47 procentního bodu. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okrese Cheb (8,14 %) pak v okresech Karlovy Vary (10,06 %) a Sokolov (12,73%). Neumístěných žadatelů o práci bylo v roce 2005 celkem 18 017 (o 709 méně než v roce 2004) na 1 206 volných pracovních míst. Nejvíce žadatelů o práci bylo v okrese Karlovy Vary (7 181 osob), dále v okrese Sokolov (6 544 osob) a nejméně v okrese Cheb (4 292 osob). Největší zastoupení mezi nezaměstnanými měli uchazeči se základním vzděláním (8 841 osob, tj. 49,1 %) a vyučení (6 043 osob, tj. 33,5%). S ohledem na věk nezaměstnaných byla nejvíce zastoupena věková skupina 50 - 54 let (14,2 %) a věková skupina
20 - 24 let (13,7 %). Průměrný věk žadatelů o práci (38,2 let) se oproti minulému roku zvýšil o 1,5 roku.


V kraji působilo v roce 2005 celkem 57 stavebních podniků s nejmenším podílem stavebních prací podle dodavatelských smluv. Přesto bylo v roce 2005 dokončeno 1 149 bytů, tj. o 646 více než v roce 2004 a kraj se tak řadil na 3. místo v republice (1,3 bytu) v počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel (3,8 bytu). V rámci kraje se nejvíce bytů na 1 000 obyvatel postavilo v okrese Cheb, a to 5,3 bytu a tím se chebský okres řadí na 5. místo ve srovnání s ostatními okresy ČR. Srovnáme-li počty dokončených bytů v bytových domech na 1 000 obyvatel, Karlovarský kraj (2,1 bytu) je hned na 2. místě za Hl. m. Praha (4,3 bytu) a ve srovnání okresů jsou chebský (3,6 bytu) a karlovarský (2,5 bytu) hned za okresem Praha-západ (5,9 bytu).


Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z nejvýznamnějších odvětví. Především lázeňství udělalo z našeho kraje cílovou destinaci pro hosty z Čech i z ciziny. V roce 2005 navštívilo náš kraj 304 587 hostů s průměrnou dobou pobytu 7,4 dne, což je v rámci ČR (4,3 dne) nejvyšší počet dní. Přepočteme-li hosty na 1 000 obyvatel kraje vychází 1 936,5 hostů, druhá nejvyšší hodnota hned za krajem Hl. m. Praha, která má tradičně nejlepší postavení v cestovním ruchu u nás. Podíl cizinců, kteří navštívili v loňském roce náš kraj je 68,8% a s Hl. m. Praha tak Karlovarský kraj jako jediný vykazoval vyšší návštěvnost hostů z ciziny než tuzemských. Počtem přenocování na 1 000 obyvatel (12 450,2 hostů) je náš kraj na 1. místě v republice (3 939,8 hostů).


Zdravotní péči v Karlovarském kraji v roce 2005 zajišťovalo 5 nemocnic, 589 samostatných ordinací lékařů a dalších 137 samostatných zdravotnických zařízení. Celkem v nich pracovalo 1 109 lékařů, z toho v nestátních zařízeních 1 078 lékařů. Lékáren a výdejen léků bylo v roce 2005 v Karlovarském kraji 80.

V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje i dostatečná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Celkem je na území kraje 11 divadel, 26 kin a více jak 60 muzeí a galerií. Ty jsou doplněny nabídkou lázeňských symfonických orchestrů a několika festivalů, z nichž nejznámější je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který v letošním roce proběhl již po 41. Z dalších kulturních akcí jsou to například Loketské kulturní léto, Chopinův festival Mariánské Lázně a Kanoe Mattoni. V letošním roce byla, ve spolupráci s Německem, uspořádána Krajinná výstava bez hranic v městech Cheb a Marktredwitz, která měla za cíl revitalizaci části příměstské krajiny, jež byla ekologicky zatížena, a na jejíchž plochách vznikne klidová zóna, která bude i po skončení samotné výstavy sloužit k rekreaci obyvatel a návštěvníků města.