Metodické vysvětlivky

ŠETŘENÍ O NÁKLADECH NA VÝCHOVU A VÝŽIVU DĚTÍ

Český statistický úřad uskutečnil v roce 2003 v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně individuálních dat, mimořádné šetření o nákladech na výchovu a výživu dětí.

Šetření o nákladech na výchovu a výživu dětí (dále též NVVD) bylo organizováno v rámci pravidelného šetření statistiky rodinných účtů v průběhu celého roku 2003. Při jeho zabezpečení byly uplatněny organizační a metodické zásady pro běžnou statistiku rodinných účtů, doplněné o opatření zajišťující splnění cíle šetření, tj. získání údajů o vydáních na děti v různých typech domácností a o průměrných peněžních vydáních na dítě specifikovaných podle věku, pohlaví a typu domácnosti, ve které žije. Jediné šetření téhož typu proběhlo v roce 1988 a poskytlo rozsáhlé informace o skutečnostech, které u nás do té doby nebyly předmětem žádného zjišťování. Aktuální data za rok 2003 tak poskytují svým způsobem ojedinělé informace o zatížení současných rozpočtů domácností v souvislosti se zajišťováním výchovy a výživy dětí v ČR.

1. ORGANIZACE ŠETŘENÍ

1.1. Výběr domácností

Jednotkou výběru je ve statistice rodinných účtů hospodařící domácnost, která je definována jako soubor osob, které podle vlastního prohlášení společně bydlí a hospodaří. Tyto domácnosti jsou vybírány záměrným kvótním výběrem, přičemž kvótními znaky jsou sociální skupina, výše čistého peněžního příjmu a u domácností ekonomicky aktivních osob počet nezaopatřených dětí. Za nezaopatřené dítě se považují děti předškolního a školního věku, dále děti starší (do 26 let), které se soustavně připravují na své budoucí povolání nebo pro svůj duševní nebo tělesný stav nejsou schopny si zajistit vlastní obživu a ještě nepobírají invalidní důchod. Pokud dítě patří do hospodařící domácnosti, není rozhodující, zda jde o dítě vlastní, nevlastní resp. dítě druha (družky), adoptivní nebo v pěstounské péči.

Šetření o nákladech na výchovu a výživu dětí se uskutečnilo u všech domácností ekonomicky aktivních osob s 1, 2, nebo 3 nezaopatřenými dětmi. Ze základního zpravodajského souboru splňovalo tato kriteria 1474 domácností. Pro posílení počtu rodin s dětmi a zvýšení vypovídací schopnosti výsledků byl rozepsán a vytvořen speciální, tzv. dodatkový soubor 432 domácností, které vyhovovaly výše uvedeným podmínkám.

Z celého souboru 1906 hospodařících domácností zúčastněných v šetření o nákladech na výchovu a výživu dětí, byl dále vybrán podsoubor o rozsahu 715 domácností pro speciální část šetření, u něhož byla formou tzv. „jídelníčku“ zjišťována přímá spotřeba potravin a nápojů jednotlivými členy domácnosti. Vzhledem k tomu, že tato část šetření probíhala jednorázově (u každé domácnosti 9 dní), byl výběr domácností proveden rotačním způsobem tak, aby se v každém týdnu šetření zúčastnil odpovídající počet typů domácnosti, čímž byl vyloučen vliv sezónnosti.

Protože v průběhu celého roku se výběrový soubor domácností částečně obměňoval, (některé domácnosti přestaly vyhovovat podmínkám zařazení do zjišťování nebo skončily svou účast v šetření), výsledné počty domácností zahrnutých do zpracování výsledků šetření se poněkud liší.

1.2. Zjišťování údajů v domácnostech

Zjišťování údajů o nákladech na výchovu a výživu dětí proběhlo v domácnostech ve dvou samostatných částech.

1.2.1. Všeobecná část šetření

V této části šetření byly ve všech domácnostech zjišťovány v průběhu celého roku všechny jednotlivé výdaje (kromě potravin, nápojů, tabákových výrobků a potřeb pro hospodářství) s přesným určením osoby, které bylo příslušné vydání určeno. Výdaje za potraviny a nápoje zapisovaly všechny domácnosti po celý rok stejným způsobem jako v běžné statistice rodinných účtů. K zápisům bylo použito formuláře „Deník zpravodajské domácnosti s nezaopatřenými dětmi“, který zpravodaji umožňoval zapsat nejen cenu, příp. množství zakoupeného zboží resp. služby nebo platby, ale i údaj o tom, komu bylo příslušné vydání určeno. Pracovník ČSÚ, který připravoval formulář ke zpracování, pak přiřadil k určené osobě (osobám) odpovídající kód pro zpracování.

Při určení osoby resp. osob, ke kterým se vydání vztahuje, se vyskytovaly dva typy výdajů:

a) Přímé výdaje – vydání přímo určená pro individuální spotřebu určité osoby (tj. konkrétního dítěte nebo dospělých osob) resp. takové, jejichž charakter se jednoznačně vztahuje k určité osobě. Přímými výdaji jsou i ty výdaje, které byly určeny pro spotřebu dvou nebo tří dětí současně. Do přímých vydání byly zařazeny např. nákupy oblečení a obuvi, sportovních potřeb, vybavení dětských pokojů (i pro dvě nebo tři děti současně) ale i úrazové pojištění dítěte.

b) Společné výdaje – vydání určená pro společnou spotřebu dospělých i dětí současně, tj.

výdaje celé domácnosti, tzn. na jejich spotřebě se podíleli všichni členové domácnosti, typickým příkladem mohou být vydání na prací a čistící prostředky, nákup ledničky, pojištění domácnosti apod.
společné výdaje dospělého (dospělých) a dítěte (dětí), u těchto výdajů musí být splněna podmínka, že výdaj je určen pro spotřebu současně alespoň jednoho dítěte a jednoho dospělého, např. předplatné časopisu, který čte otec i syn.

Některé druhy výdajů byly svým charakterem definovány pouze jako přímé (vedle potravin a nápojů též výdaje za oděvy a obuv, zdravotní péči, některé druhy dopravy, vzdělávání, stravování, ubytování aj.) nebo naopak pouze jako společné (např. poplatek za rozhlas a televizi, výdaje za výrobky a práce související s výstavbou domu, bytu). U většiny vydání však byly přípustné obě varianty, protože nebylo možno předem odhadnout konkrétní situaci v domácnostech při určení osoby resp. osob, ke kterým se určité vydání může vztahovat.

Jestliže zakoupený výrobek (služba) byl určen k převážnému užívání některého člena domácnosti a jiný člen domácnosti jej použil výjimečně, pak se k této možné spotřebě nepřihlíželo. Při rozhodnutí, který člen (členové) domácnosti se bude podílet na spotřebě výrobku (služby), se brala v úvahu současná situace v domácnosti, nikoliv budoucí vývoj. Např. televizor zakoupený v domácnosti rodičů s měsíčním dítětem byl výdajem pouze dospělých bez ohledu nato, že v budoucnu se dítě na užívání televizoru bude podílet.

Výdaje na dary mimo domácnost se považovaly za vydání dospělých osob, kromě případů drobných vydání bezprostředně souvisejících s některým dítětem (např. kytice učitelce, dárek kamarádovi apod.). Za výdaje dospělých se rovněž považovaly nákupy pro očekávané dítě před jeho narozením.
Tímto způsobem byly přesnými zápisy v denících vytvořeny podmínky pro spolehlivé určení přímých nákladů na jednotlivé děti, resp. na dvě nebo tři děti současně, společných nákladů na dítě (děti) a dospělých osob (některé z dospělých osob) a společných výdajů sloužících celé domácnosti. Celkové výdaje jsou pak součtem výdajů přímých a společných.

1.2.2. Speciální část šetření

V druhé části šetření byly získány podrobné údaje o vydáních na potraviny a nápoje a o naturální spotřebě. Podíl jednotlivých členů domácnosti na spotřebě většiny potravin a nápojů nelze zjistit při nákupu (tj. v okamžiku realizace výdaje nebo platby), ale až v okamžiku spotřeby (tzn. při konzumaci). Z tohoto důvodu bylo nutno pro tuto část šetření zvolit metodu, která se v běžné statistice rodinných účtů nepoužívá.

Podrobné sledování položek spotřeby potravin spočívalo v tom, že část domácností rozepisovala do zvláštního formuláře (tzv. „Jídelníčku zpravodajské domácnosti“) po dobu 9 dnů (z toho 2 dny byly zkušební a nezpracovávaly se) všechny potraviny a nápoje, které každý člen domácnosti zkonzumoval během jednotlivých dní. U potravin spotřebovávaných přímo (např. rohlíky, jogurt) bylo zapsáno množství zkonzumované jednotlivými členy domácnosti s uvedenou cenou. U jídel připravovaných v domácnosti se uvádělo jejich složení podle jednotlivých potravin, kterých bylo při přípravě použito, přičemž u každé potraviny bylo uvedeno spotřebované množství a cena. Pokud příslušnou potravinu, resp. jídlo, konzumovali členové domácnosti společně, musel být uveden podíl (počet srovnatelných porcí), který připadl na každého člena.

Účelem zápisů v jídelníčku bylo rozdělit celkové spotřebované množství potravin na jednotlivé členy domácnosti v tom poměru, v jakém se na spotřebě podíleli. Pro domácnost to znamenalo, že musela přesně rozepsat jednotlivé spotřebované pokrmy na přesně určený počet porcí (např. při společném obědě kdo kolik snědl naběraček polévky, počet knedlíků, kousků bábovky, decilitrů nápoje apod.). Udávaná množství při přípravě jídel i při rozdělování jejich spotřeby na jednotlivé členy domácnosti byla buď v obvyklých jednotkách (kilogramy, gramy, litry) nebo v pomocných jednotkách používaných v domácnostech na odměřování (např. lžíce, šálek, krajíc apod.). Převod těchto tzv. smluvených jednotek na jednotky běžné zajistil speciálně vyškolený pracovník statistiky – tazatel rodinných účtů, k čemuž používal buď pomůcky (tabulky pro přepočet objemových jednotek na hmotnostní, průměrné hmotnosti jednotlivých kusů potravin), nebo se na převodu dohodl přímo s domácností.

Vedení i zpracování jídelníčku bylo velmi náročné pro respondenty i pro pracovníky ČSÚ, což bylo důvodem toho, že do této části šetření byl zahrnut jen podsoubor cca třetiny z celkového počtu domácností zúčastněných v celém šetření.

2. ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.1. Zpracování dat

Projekt zpracování výsledků šetření se do značné míry odlišoval od způsobu zpracování běžných rodinných účtů – byl podstatně náročnější, zejména z hlediska použitých metod a programového vybavení. Zpracování zjištěných dat proběhlo v několika etapách:

a) Výpočet koeficientů potřebných k rozčlenění údajů o vydáních a spotřebě potravin a nápojů

Děti v domácnostech byly nejprve rozděleny do 11 skupin podle pohlaví a věku: 0-2 let, chlapci 3-5 let, dívky 3-5 let, chlapci 6-9 let, dívky 6-9 let, chlapci 10-14 let, dívky 10-14 let, chlapci 15-17 let, dívky 15-17 let, chlapci 18 a více let, dívky 18 a více let (u méně početné skupiny 0-2 let se nerozlišovalo pohlaví, neboť v tomto věku u dětí není prakticky žádný rozdíl ve stravovacích zvyklostech). Z dat podsouboru domácností, které zapisovaly spotřebu potravin a nápojů formou jídelníčků, byly za každou domácnost samostatně vypočteny podíly každého dítěte a dospělých na spotřebě jednotlivých druhů potravin. Z těchto podílů byly následně propočítány koeficienty za definované skupiny dětí podle pohlaví a věku, zvlášť pro každý druh potravin a nápojů v jednotkách množství a v Kč. Celkem bylo zpracováno 1342 koeficientů.

b) Výpočet podílu výdajů a spotřeby jednotlivých položek potravin a nápojů připadající na jednotlivé děti a dospělé

Koeficienty spočítané výše uvedeným způsobem na podsouboru domácností byly aplikovány na roční data o výdajích a spotřebě potravin a nápojů (pro nákup i naturální spotřebu) u celého souboru domácností. Každá položka potravin a nápojů v Kč i v množství byla za každou domácnost pomocí příslušných koeficientů rozdělena na spotřebu jednotlivých dětí a dospělých. Pro každé dítě v domácnosti byl podle příslušné skupiny tohoto dítěte (dané jeho věkem a pohlavím) použit odpovídající průměrný koeficient spotřeby.

c) Zpracování ostatních výdajů

Položky ostatních výdajů (kromě potravin a nápojů) byly rozděleny na spotřebu jednotlivých dětí, dospělých nebo celé domácnosti již při jejich zápisu samotnou domácností. Při zpracování byly přímé výdaje přiřazeny jednotlivým osobám. Společné výdaje (takové, na nichž se podílí buď celá domácnost, nebo některé dítě a zároveň některá dospělá osoba) byly rovnoměrně (všem stejný podíl) rozděleny na členy domácnosti, jichž se příslušný výdaj týkal. V některých případech společných výdajů (zejména u kombinované osobní dopravy a silniční osobní dopravy) bylo přihlédnuto k tomu, že děti do určitého věku mají slevu a na společném výdaji se tudíž podílejí menším dílem.

d) Určení soustavy přepočítacích koeficientů

Domácnosti byly do šetření vybírány kvótním způsobem, jež záměrně posiloval určité (méně zastoupené) typy domácností (především domácnosti se 3 dětmi, aby za ně bylo možno samostatně zpracovat výsledky). K zajištění reprezentativnosti výsledných nákladů na děti bylo tedy nutno při zpracování odstranit disproporce v zastoupení jednotlivých skupin domácností i dětí. S ohledem na četnosti ve výběrovém souboru byly proto domácnosti rozděleny celkem do 31 typů – nejprve podle počtu dětí v domácnosti (1, 2, 3 děti), u nezemědělských domácností dále též podle věkové skupiny dětí (u domácností s 1 dítětem se rozlišovalo ještě pohlaví, tj. 2 krát 6 věkových skupin, u dvoudětných to bylo 12 kombinací věku 1. a 2. dítěte, u třídětných domácností jen 4 kombinace). Pro tyto skupiny domácností bylo vypočítáno jejich skutečné zastoupení ve výběrovém souboru šetření NVVD a porovnáno s údaji Mikrocenzu 2002, který poskytuje nejaktuálnější reprezentativní údaje o složení domácností v ČR z hlediska demografického a sociálního. Na základě porovnání obou těchto struktur byla nakonec vypočítána soustava přepočítacích koeficientů, jimiž byla převážena všechna data z šetření NVVD (na rozdíl od výsledků běžné statistiky rodinných účtů, kde se váhy používají pouze pro výpočty odhadů za průměrnou domácnost).

2.2. Zpracování výstupů

Roční údaje byly získány součtem podrobných měsíčních položek příjmů a vydání, propočítány jako průměry na domácnost, resp. příjemce (na osobu, na dospělého člena, na dítě) a zaokrouhleny na celé Kč. Všechny souhrnné i podrobné položky byly počítány nezávisle na sobě přímo z prvotních dat. Stejně byly počítány i údaje ve fyzických jednotkách množství, které však byly zaokrouhleny na 2 desetinná místa.

Relativní údaje podle jednotlivých znaků charakteristik byly počítány z nezaokrouhlených četností za domácnosti daného podsouboru, s výjimkou ukazatelů charakterizujících strukturu dětí podle věku a pohlaví. Podíly dětí podle těchto znaků se vztahují k počtu dětí v daném podsouboru. Struktura je uváděna v % na 1 desetinné místo.

3. VYSVĚTLIVKY K TABULKÁM

3.1. Náplň položek příjmů a vydání

Do hrubých peněžních příjmů nejsou započteny vybrané úspory, přijaté bezhotovostní půjčky, úvěry a výpůjčky. Tyto položky, které mají protějšky na straně vydání, jsou uváděny samostatně jako „bilanční položky“. Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek na zdravotní a sociální pojištění a na zálohy na daně z příjmů.

V příjmech ze soukromého podnikání v nezemědělské činnosti i v zemědělství je ve statistice rodinných účtů zachycována pouze ta část výnosu z podnikání, která byla použita pro uspokojování potřeb domácnosti a jejích jednotlivých členů. Z metodického hlediska se tedy jedná o čistý příjem, nelze k němu zjistit odpovídající daň z příjmů ani odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Náplň peněžních vydání je analogická náplni příjmů; hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splacené bezhotovostní půjčky, splacené úvěry a půjčky soukromým osobám. Čistá peněžní vydání se od hrubých liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daně z příjmů.

Základní položky vydání jsou členěny podle klasifikace CZ-COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu), což je česká verze mezinárodního standardu Classification of Individual Consumption According to Purpose. Klasifikace je třístupňová, má 12 oddílů, 54 skupin a 145 tříd a je závazná pro všechna statistická zjišťování.

Do individuální spotřeby se podle klasifikace CZ-COICOP nezahrnují investiční výdaje na pořízení a rekonstrukci bytu nebo domu a výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata. Tato vydání byla proto ve statistice rodinných účtů vyčleněna do zvláštního oddílu vydání neklasifikovaných jako spotřební výdaje.

Položky vydání v tabulkách jsou prezentovány na třech úrovních agregace:

Podrobné položky - tabulky obsahují všechny jednotlivé sledované položky vydání bez jakékoli agregace.
Vybrané položky – v tomto případě je počet sledovaných položek vydání omezen (jsou sloučeny významově odpovídající položky).
Agregované položky – tabulky obsahují souhrnné výdajové položky uspořádané do 12 základních skupin, které odpovídají oddílům klasifikace CZ-COICOP. Toto uspořádání položek je použito v tabulkách, jejichž účelem je poskytnout základní přehled o příslušných údajích, nebo v případech podsouborů s nízkými četnostmi.

V několika případech třídění byly sledované soubory tak malé, že za ně hodnoty nebyly uvedeny (např. skupiny nejmladších dětí v neúplných rodinách).

3.2. Specifické pojmy

Položky vydání v přepočtu na dospělé a na děti jsou uváděny jako celková vydání a přímá vydání. Přímá (v tabulkách uváděna zkráceně „př.“) jsou taková vydání, která byla vydána bezprostředně a jednoznačně na uspokojení potřeb dítěte resp. dospělého. Celková vydání obsahují jednak přímé výdaje, jednak podíl ze společných výdajů připadající na příslušné dítě, resp. dospělého.

Pouze přímými výdaji jsou všechny výdaje za potraviny, nápoje a veřejné stravování, za odívání a obuv (s výjimkou oděvních doplňků a textilní galanterie), za výrobky oční optiky, všechny druhy ambulantní a ústavní lékařské péče, výdaje za motocykly a jízdní kola, za většinu druhů veřejné dopravy (kde nepřipadají v úvahu rodinné jízdenky), za aktivní zájmovou činnost, za vzdělání, za dětskou rekreaci tuzemskou i zahraniční, za ubytování na internátě, koleji a akcích organizovaných školou, za služby kadeřnických salónů a zařízení osobní péče, za pojištění osob, za dětské kočárky a sedačky, vydání na soukromé podnikání.

Jako pouze společné výdaje (v tabulkách uváděny zkráceně „spol.“) jsou prezentovány některé výdaje za bydlení (nájemné za hlavní bydliště, sběr pevných odpadů, ostatní služby související s bydlením, plyn v bombách, kapalná paliva, tepelná energie), pojištění související s bydlením, pořízení a rekonstrukce domu a bytu, hospodářské a pěstitelské potřeby, služby pro osobní hospodářství.

Všechny ostatní položky mohou být výdaji jak přímými, tak společnými, takže ve výsledcích jsou zpracovány jako vydání celkem a z toho přímá vydání. U některých položek se přímé výdaje vyskytly sporadicky, takže v podrobnějším třídění je jejich podíl tak nízký, že po zaokrouhlení se jeví jako nulové (např. některé položky bydlení).

3.3. Charakteristiky domácností

Charakteristiky domácností popisují strukturu domácností podle znaků, které rozšiřují resp. doplňují informace o příslušném podsouboru domácností.

Typ domácnosti byl konstruován při zpracování výsledků na základě údajů za jednotlivé členy. V šetření NVVD je v úplné rodině základní jednotkou manželský (partnerský) pár s nezaopatřenými dětmi, v neúplné rodině je to jeden z rodičů a alespoň jedno nezaopatřené dítě. V rámci společného hospodaření mohou být k této základní jednotce přičleněny další jednotlivé osoby (např. babička, ekonomicky aktivní dítě). Jestliže všechny děti jsou nezaopatřené a v hospodařící domácnosti nežijí další osoby, jedná se o čistou rodinu.

4. OBSAH PUBLIKACE

Publikace obsahuje 3 sady výstupů určené příslušným třídícím hlediskem, přičemž definici podsouborů vzniklých tříděním obsahují hlavičky tabulek. Všechny sady výstupů obsahují údaje za domácnosti s 1 až 3 dětmi v třídění:

I. sada podle počtu dětí (vč. údajů za neúplné rodiny)
II. sada podle čistého peněžního příjmu na osobu (kvintilové rozdělení). Domácnosti byly uspořádány vzestupně podle výše čistého peněžního příjmu na osobu a pak rozděleny na pět stejně velkých skupin, za něž byly zpracovány výsledky. Hranice daného kvintilového intervalu v Kč jsou uvedeny v záhlaví tabulek.
II. sada podle typu obce, který vychází z postavení obce stanoveného na základě zákonných a správních opatření (statutární město, město, obec)

Všechny tři sady tabulek obsahují 4 tabulky (tab.1 až 4) jednoho typu, v nichž jsou obsaženy údaje za jednotlivé typy domácností v daném třídění.

Tab. 1 obsahuje přehled o počtu a složení domácností, včetně průměrného počtu spotřebních jednotek (ekvivalentní jednotky spotřeby, které zohledňují rozdíly mezi domácnostmi z hlediska počtu osob a jejich věkového složení, jsou definovány jako váhy podle stupnice OECD takto: první dospělý v domácnosti=1.0, každý další dospělý resp. osoba starší 13 let=0.7, každé dítě ve věku 13 let a méně=0.5). Tabulka dále obsahuje základní ukazatele o příjmech, vydáních a bilanční položky. Čistá peněžní vydání jsou zde prezentována též v tradičním členění podle druhu vydání (potraviny, průmyslové zboží, služby a platby).

Tab. 2 obsahuje údaje o struktuře domácností podle vybraných charakteristik domácností a osob v nich žijících.

Tab. 3 a 4 obsahují základní přehled o čistých peněžních vydáních podle účelu použití a podle osoby příjemce, přičemž průměry v Kč za rok jsou přepočteny v tab. 3 na domácnost, (v tom na dospělé a na děti) a v tab. 4 na osobu, na dospělého a na dítě. Čistá peněžní vydání jsou prezentována jako agregované položky.

I. a II. sada výstupů obsahují další dva typy tabulek (tab. 5 a 6), v nichž jsou údaje zpracovány vždy za jediný typ domácností v daném třídění. V I. sadě v souboru domácností celkem umožnila dostatečná četnost jednotek v souboru uvést vydání v podrobných položkách, v ostatních tříděních jsou údaje prezentovány pouze za vybrané resp. agregované položky.

Tab. 5 je zpracována za příslušný typ domácností (domácnosti s určitým počtem dětí, s určitým příjmem na osobu). Obsahuje jen položky čistých peněžních vydání všech členů domácnosti. Ty jsou vyčísleny jednak jako průměrná vydání domácnosti (celkem, na dospělé a na děti), jednak jako průměry na příjemce, tj. na osobu, na dospělého člena a na dítě).

Tab. 6 obsahuje pouze položky čistých peněžních vydání dětí z příslušného typu domácností. Hodnoty jsou zpracovány jako průměry na dítě v třídění podle věku, resp. pohlaví.