Komentář

Komentář

Čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru ve 4. čtvrtletí 2005 vrostly proti shodnému období minulého roku a dosáhly měsíční částky 9 466 Kč na osobu. Příjmy v průměrné domácnosti se zvýšily nominálně o 5,8 %, ale vzhledem k výši úhrnného indexu spotřebitelských cen (102,4) představovalo jejich reálné zvýšení pouze 3,3 %. Tempo meziročního růstu příjmů se proti předchozímu čtvrtletí o 0,3 resp. 0,9 procentního bodu zpomalilo.

Čisté peněžní příjmy oproti stejnému období předchozího roku vzrostly ve všech typech domácností. U domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele se největší růst projevil u zemědělců (nominální index 106,6, reálný index 104,1). U domácností důchodců vzrostly nominálně o 7,6, reálně o 4,1 %, u rodin s dětmi s minimálními příjmy vzrostly nominálně o 2,4 % a reálně stagnovaly.

V posledním čtvrtletí roku 2005 se tradičně projevilo obvyklé zvýšení příjmů koncem roku, ve srovnání se 3. čtvrtletím stouply příjmy průměrně o 491 Kč na osobu a měsíc, tedy o 5,5 %.

Průměrná výše důchodu na jednoho člena domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů se ve 3. a 4. čtvrtletí prakticky nezměnila. Zvýšení celkových peněžních příjmů je v této skupině fakticky závislé na růstu důchodů, které tvoří necelých 93 % všech příjmů. Letošní úprava důchodů přinesla ve 4. čtvrtletí každé osobě v důchodecké domácnosti o 443 Kč více než vloni.

V průměrné domácnosti se oproti stejnému období roku 2004 nominálně i reálně zvýšily příjmy ze závislé činnosti (index 106,3 resp. 103,8), ale růst proti poslednímu čtvrtletí 2004 a 2003 se zpomalil (o 1,6 a 0,9 procentního bodu). Sociální příjmy vzrostly o 13,1 resp.10,5 %, což je výraznější růst, než byl zaznamenán při srovnání 4. čtvrtletí roků 2004 a 2003, kdy nominálně vzrostly o 3,7 % a reálně stagnovaly. Prudký růst ostatních příjmů (index 125,8 resp. 122,9) byl zapříčiněn především vyšším prodejem nemovitých a movitých věcí. Příjmy z podnikání naopak zaznamenaly pokles – v nominálním vyjádření dosáhly pouze 76 %, v reálném 74,2 % loňské výše.

Úhrn pracovních příjmů, tj. příjmů ze závislé činnosti a z podnikání, představuje v domácnostech ekonomicky aktivních osob více než osmdesátiprocentní podíl z celkových čistých příjmů. Oproti 4. čtvrtletí roku 2004 vzrostly u domácností zemědělců (o 4,3 %), samostatně činných (o 2,5 %) a zaměstnanců s dětmi (o 1,3 %), stagnace se projevila u bezdětných zaměstnanců.

Ve všech skupinách domácností s ekonomicky aktivní osobu v čele se sociální příjmy oproti stejnému období roku 2004 nominálně i reálně zvýšily – nejvíce u domácností zemědělců (index 114,5 resp. 111,8), nejméně u bezdětných zaměstnanců (index 106,6 resp.104,3). V domácnostech důchodců, kde tyto příjmy tvoří 93,1 % všech příjmů, bylo tempo jejich růstu mírnější (o 6,2 % nominálně a o 2,8 % reálně). V rodinách s dětmi s minimálními příjmy sociální příjmy nominálně stagnovaly a reálně dosáhly 98,2 % loňské hodnoty.

Čistá peněžní vydání domácností zpravodajského souboru se ve 4. čtvrtletí 2005 zvýšila proti stejnému období minulého roku o 451 Kč a dosáhla měsíční částky 8 916 Kč na osobu. V průměrné domácnosti se čistá peněžní vydání zvýšila nominálně o 5,3 a reálně o 2,9 %. Oba indexy růstu jsou zhruba o půl procentního bodu nižší než na straně příjmů. V žádné skupině domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele peněžní vydání proti loňskému roku nominálně neklesla (nejvyšší nominální růst 4,8 % se projevil u zaměstnanců s dětmi), v reálném vyjádření došlo k poklesu u domácností samostatně činných (index 99,3). Nominální růst vydání u domácností důchodců (index 103,4) a rodin s dětmi s minimálními příjmy (index 102,0) představuje v reálném vyjádření v obou případech stagnaci.

Vztah mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji byl v průměrné domácnosti i v domácnostech s ekonomicky aktivní osobou v čele stejný – příjmy vždy převyšovaly výdaje, a to v průměru o 550 Kč, největší rozdíl byl tradičně u bezdětných zaměstnanců (1 496 Kč). Stejně jako ve stejném období roku 2004 byl opačný poměr, tzn. převýšení výdajů nad příjmy, zjištěn u rodin s dětmi s minimálními příjmy (o 296 Kč) a důchodců (o 211 Kč, což je necelá polovina převýšení zjištěného ve stejném období minulého roku). V těch skupinách domácností, ve kterých jsou výdaje vyšší než jejich příjmy, musí být rodinné rozpočty doplněny z úspor. Z tohoto důvodu ve 4. čtvrtletí 2005 položka vybraných úspor převyšovala položku vkladů u důchodců o 38 Kč a u nízkopříjmových rodin s dětmi o 260 Kč. V bilančních položkách domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele převažovaly vklady nad vybranými úsporami, nejvyšší rozdíl ve prospěch vkladů představuje částka 1 620 Kč tradičně v domácnostech zaměstnanců bez dětí.

1/ bez vydání na běžnou údržbu

Ve 4. čtvrtletí roku 2005 se nominálně zvýšila většina skupin spotřebních vydání s výjimkou rekrace, kultury a sportu (stagnace) a odívání a obuvi, kde však nominální pokles 4,1 % představuje díky snížení cen reálný nárůst o 2,4 %.

Zatímco ve 3. čtvrtletí roku 2005 tvořila vydání za bydlení a za potraviny a nealkoholické nápoje takřka stejný podíl na celkových peněžních vydáních, ve 4. čtvrtletí se na nich stejně jako v dřívějších obdobích nejvíce podílela skupina potraviny a nealkoholické nápoje (18,5 %), která se oproti stejnému období minulého roku vzhledem ke stagnaci cen zvýšila nominálně i reálně téměř shodně o cca 2 %, z čehož vyplývá, že domácnosti kupovaly větší množství potravin. Rozdíly v celkové spotřebě se pohybují v řádu dekagramů, výraznější je růst spotřeby vepřového masa (o 12 %, tzn. o 0,13 kg), brambor (o 13,6 %, tzn. o 0,5 kg) a čerstvé zeleniny (o 5,8 %, tzn. o 0,18 kg).

V meziročním srovnání celkové výdaje na bydlení (vč. poplatků za dodávky vody, energie a paliv) ve 4. čtvrtletí vzrostly o 12 % nominálně a o 6,6 % reálně (projevilo se zde zvýšení cen o více než 5 %). V této výdajové skupině rostly u domácností především platby za běžnou údržbu a opravy bytu (z 98 Kč na osobu a měsíc na 172 Kč), nájemné (z 317 Kč na 339 Kč) a platby za elektřinu, teplo, plyn a paliva (z 812 Kč na 881 Kč).

Přestože vydání za zdraví ze všech skupin spotřebních vydání vzrostla nominálně i reálně nejvíce, vzhledem k jejich malé absolutní výši stoupla pouze o 20 Kč na osobu a měsíc. Nominální růst ostatních skupin spotřebních vydání se pohyboval v rozmezí 1 % (doprava) až 6 % (ostatní zboží a služby). Za zmínku stojí prudký nárůst skupiny vydání neklasifikovaných jako spotřební (nominální index 121,5, reálný index 118,7), na který měl vliv především růst položek koupě nemovitosti a životního pojištění.

V předběžných údajích za rok 2005 se celkové čisté peněžní příjmy průměrné domácnosti ve srovnání s rokem 2004 nominálně zvýšily o 5,9, reálně o 3,9 %. Necelých 70 % úhrnu čistých příjmů tvoří příjmy pracovní, které meziročně vzrostly o 3 %. Další část, přibližně čtvrtinu, představují příjmy sociální, které se zvýšily o 11,1 %. Ostatní příjmy, tedy položka zahrnující převážně příjmy nepravidelné, byly o 22,7 % vyšší než v minulém roce, jejich přibližně pětiprocentní podíl ale není zvlášť významný pro celkové čisté peněžní příjmy.

Celková čistá peněžní vydání rostla pomalejším tempem – nominálně o 4,7 %, což vzhledem k míře inflace (1,9) představuje v reálném vyjádření růst 2,7 %. Podle údajů za 1. – 4. čtvrtletí 2005 se proti minulému roku zvýšila průměrná částka výdajů ve většině skupin spotřebních vydání, a to v rozmezí od 1,5 (potraviny a nealkoholické nápoje) do 8,4 % (bydlení, voda, energie, paliva). K reálnému poklesu došlo u skupiny rekreace, kultura a sport. Vydání za odívání a obuv se sice nominálně snížila o 3,2 %, reálně však stoupla o 2,2 %, což je následek poklesu cen. Největší pokles (8,7 %) zaznamenaly náklady na vzdělání, ale protože se jedná pouze o malé částky, v absolutním vyjádření představuje snížení pouze 4 Kč.

Ve struktuře průměrných výdajů nedosáhla žádná skupina dvaceti procent a pořadí výdajových skupin s největším podílem zůstalo oproti loňsku na prvních místech stejné (potraviny a nealkoholické nápoje; bydlení, voda, energie, paliva; doprava; rekreace, kultura, sport). Oproti minulému roku poklesl podíl největší skupiny vydání za potraviny a nealkoholické nápoje o 0,6 procentního bodu a dosáhl 19 %. Shodně o 0,6 procentního bodu naproti tomu stoupl podíl nákladů na bydlení, vodu, energie a paliva. Podíly těchto dvou výdajových skupin se tedy přiblížily a jejich rozdíl činí pouze půl procentního bodu. Podíl ostatních skupin spotřebních vydání se od loňských liší maximálně o 0,4 procentního bodu. Především díky celoročnímu nárůstu položky koupě nemovitosti se zvýšil podíl nespotřebních vydání na čistých peněžních vydáních ze 7,3 na 8,1 %.