Projekt na vytvoření registru osob úspěšně v cíli

Projekt na vytvoření registru osob úspěšně v cíli

Čtyři roky více než 30 orgánů veřejné moci aktivně spolupracovalo s Českým statistickým úřadem na vzniku jednoho ze čtyř základních registrů v ČR. Do reálného provozu byl registr osob spuštěn 1. července 2012 a ke konci roku obsahoval údaje o 2 626 593 osobách.

Alena Géblová, vedoucí redaktorka

Český statistický úřad se v roce 2009 zapojil do přípravy a realizace Evropskou unií podporovaného projektu základní registr osob (ROS).
Cílem projektu bylo nejen vytvořit funkční a efektivní registr, ale také ho plně implementovat do soustavy registrů základních. Ty jsou stěžejním stavebním kamenem elektronizace veřejné správy.
„Registr osob je svázán s dalšími základními registry natolik, že jeho samostatná existence není vůbec možná,“ vysvětluje Stanislav Palas, ředitel odboru statistických registrů Českého statistického úřadu. Proto také bylo nezbytné, aby úřad v projektu úzce spolupracoval s Ministerstvem vnitra České republiky, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Úřadem na ochranu osobních údajů.
„Základní registry jsou základním stavebním kamenem elektronizace veřejné správy, pro kterou je hlavním cílem moderní, přátelský a efektivní úřad, a jsou jedinečnými zdroji klíčových údajů využívaných při práci veřejné správy. Po jejich zavedení dojde k odstranění roztříštěnosti, nejednotnosti a vícenásobného výskytu dat v zásadních databázích veřejné správy o obyvatelích, osobách, nemovitostech a adresách,“ podotýká Stanislav Palas.

Přínosy uvedení registru osob do provozu

Výhodou registru osob je bezpochyby zjednodušení přidělování identifikačních čísel osob (IČO).
„Všem typům osob jsou identifikační čísla přidělována již při jejich registraci nebo evidenci jednotlivými editory,“ poznamenává Stanislav Palas. Poskytování IČO je řízeno informačním systémem ROS při komunikaci editora s ROS. Od uvedení ROS do reálného provozu do konce roku 2012 bylo prostřednictvím informačního systému ROS přiděleno celkem 49 234 IČO.
Prostřednictvím informačního systému základních registrů jsou data z registru osob poskytována všem orgánům veřejné moci, a to včetně aktuálních údajů o adresách a občanech České republiky (pokud jsou podnikateli nebo statutárními zástupci osoby). „Děje se tak buď přímým napojením informačního systému orgánů veřejné moci na systém základních registrů, nebo prostřednictvím výpisů s využitím datových schránek či CzechPointů,“ popisuje ředitel odboru statistických registrů ČSÚ a dále připomíná: „Poskytování údajů z registru osob všem orgánům veřejné moci je realizováno, ale je třeba dovést napojené informační systémy do stavu, kdy budou využívat všech předností základních registrů – např. plné využívání notifikací (oznamování změn referenčních údajů) nebo provádění reklamací údajů v registru osob.“
Díky tomu, že registr osob využívají všechny orgány veřejné moci, nemusí se data o vzniku nové osoby nebo provedení nějaké další změny znovu ověřovat. Pro právnické a fyzické osoby to představuje značnou úlevu a pokles byrokratické zátěže v souvislosti s četností kontaktů s veřejnou správou.
„V této oblasti je třeba stále počítat s určitou dobou náběhu, neboť systém základních registrů je nutné přizpůsobit i jednotlivým správním úkonům orgánů veřejné moci. Obsahové sladění údajů v needitorských agendových informačních systémech orgánů veřejné moci se základními registry bude ještě nějakou dobu pokračovat,“ upozorňuje Stanislav Palas.
Registr osob využívá pro identifikaci fyzických osob v roli podnikatele či statutárního zástupce nový agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO). „To přispívá k omezení zneužití údajů, neboť jsou používané pouze v dané agendě, což znamená, že i při získání takového identifikátoru není možné vyhledávat data o fyzické osobě v jiných informačních systémech,“ podotýká Stanislav Palas.

Registr osob v roce 2013

Registr osob shromažďuje a vede od 1. 7. 2012 údaje o právnických i podnikajících fyzických osobách a orgánech veřejné moci (poslední prosincový den loňského roku evidoval aktuální data o 588 756 právnických a 2 037 837 podnikajících fyzických osobách). Referenční údaje poskytuje všem typům uživatelů, především však orgánům veřejné moci. Provozují ho společná datová centra základních registrů, je zajištěna podpora jeho provozu i další rozvoj. Data jsou do systému naplňována a aktualizována konkrétními editory prostřednictvím 42 agendových informačních systémů.
Ředitel odboru statistických registrů je s výsledkem tvorby registru osob i jeho chodem zatím spokojen, zároveň však vidí v legislativě místa, která je třeba ještě doladit. „Dosud nebyl například stanoven editor pro státní a komunální příspěvkové organizace, existuje pouze částečné náhradní řešení editora,“ říká.
Editorem registru osob je orgán veřejné moci, který je oprávněn zapisovat referenční údaje do registru a provádět jejich změny. Editor odpovídá za to, že zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do příslušného registru zapsány.

Soustavu základních registrů tvoří čtyři základní registry

• egistr obyvatel ROB
  (v gesci Ministerstva vnitra ČR)
• registr práv a povinností RPP
  (v gesci Ministerstva vnitra ČR)
• registr osob ROS
  (v gesci Českého statistického úřadu)
• registr územní identifikace,
  adres a nemovitostí RUIAN
  (v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního)

Základní principy vzniku a fungování registrů upravuje zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Situace před zahájením projektu ROS:

• roztříštěnost evidence informací o jednotlivých typech právnických či podnikajících fyzických osob,
• shromažďování dat v různých agendových informačních systémech pro vedení evidence osob,
• neprovázanost informací s informačními systémy o adresách či obyvatelích v ČR.

... A po jeho ukončení:

• vymezení editorů ROS a stanovení role agentových informačních systémů v systému základních registrů,
• vedení referenčních údajů o všech právnických osobách, podnikajících fyzických osobách a orgánech veřejné moci,
• vedení pouze aktuálních údajů o osobách
  (historie je vedena v agendových informačních systémech),
• provázanost s ostatními základními registry s cílem udržování vzájemné datové konzistence (údaje o adresách a obyvatelích ČR),
• respektování zavedení agendových identifikátorů fyzických osob a jejich vedení v agendových informačních systémech,
• zjednodušení přidělování identifikačních čísel osob,
• poskytování ověřených a aktuálních údajů pro činnost orgánů veřejné moci,
• snížení administrativní zátěže a rizika zneužití osobních údajů.