Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

6.2 Charakteristika trvale obydlených domů

Rodinné domy se v roce 2001 počtem 86 696 podílely na celkovém počtu trvale obydlených domů 89,7 %. Z územního hlediska byl nejvyšší podíl rodinných domů v obvodech ORP Holice (95,8 %), Hlinsko (93,2 %) a Litomyšl (92,8 %). Nejnižší podíl – 84,0 % – je na Pardubicku. Celkově dosahuje podíl rodinných domů ve městech 82,4 % a v ostatních obcích kraje 95,9 %.

Vlivem přítomnosti krajského města má nejvyšší podíl bytových domů na celkovém počtu trvale obydlených domů okres Pardubice (11 %), nejnižší podíl okres Chrudim (6,4 %). Z měst se podílem bytových domů řadí před Pardubice (24,4 %) podílem 25,7 % Chvaletice, za krajským městem následuje Moravská Třebová (20,9 %), Chrudim (19,4 %) a Ústí nad Orlicí (17,9 %).

Průměrná velikost domů, vyjádřená průměrným počtem bytů na 1 trvale obydlený dům, se postupně zvětšuje. Oproti roku 1961 se domy zvětšily v průměru o jednu třetinu a nyní připadají na 1 dům téměř dva byty.

Ve čtyřech pětinách rodinných domů v kraji je jediný byt. Dva byty má 18 % rodinných domů a pouze v 751 rodinných domech jsou 3 byty. Mezi bytovými domy převažují domy s 5 – 9 byty (46 %), následují domy s 10 – 19 byty (23 %) a čtyřbytové domy (16 %). Domů s 50 a více byty je 104, z toho 12 mladších než 10 let. Více než polovina těchto velkých domů pochází ze 70. let 20. století.

Mezi rodinnými domy převažují dvoupodlažní (53 %), 1 nadzemní podlaží má 45 % rodinných domů a 947 rodinných domů má 3 nadzemní podlaží. Mezi bytovými domy je nejpočetnější skupina třípodlažních domů (27 %), následují dvoupodlažní (25 %), čtyřpodlažní (23 %) a domy s 6 – 8 podlažími (14 %). Domů se 13 a více podlažími je v kraji 81. Největší počet nejvyšších domů je v krajském městě (72), následuje Chrudim s 9 domy.

Vlastnictví domů doznalo od roku 1991 změn zejména v kategorii bytových a ostatních domů, kde v souvislosti s restitucemi vzrostl podíl domů vlastněných soukromými fyzickými osobami. Nově se vytvořila skupina právnických osob založených za účelem privatizace domů. Přibylo též bytových domů v kombinovaném vlastnictví, což souvisí s převedením většiny bytů do vlastnictví uživatelů (v katastru nemovitostí jsou zapsáni jednotliví vlastníci).

Z tabulky 6.2.5, ve které je uvedena struktura domů podle velikostních skupin obcí z hlediska vlastnictví domu, je patrné, že nejvyšší podíl domů ve vlastnictví soukromých fyzických osob je v nejmenších obcích (96,1 %) a s rostoucí velikostí obce klesá až na 75 % domovního fondu. Naproti tomu v krajském městě je nejvyšší podíl domů ve vlastnictví města nebo státu (7,4 %) i domů ve vlastnictví bytových družstev (6,4 %). Vysoký podíl ostatních vlastníků ve městech s 20 – 50 tis. obyvateli (město Chrudim) byl v roce 2001 způsoben tím, že na rozdíl od Pardubic a většiny menších měst postupoval v Chrudimi rychleji převod bytů do vlastnictví uživatelů bytů. Tito noví vlastníci bytů se stali spoluvlastníky domů. Podíl domů v kombinovaném vlastnictví byl v roce 2001 v Pardubicích 6,9 %, zatímco v Chrudimi již 14,2 %.

Stáří trvale obydlených domů bylo v roce 2001 zjišťováno nejen podle období výstavby, v úvahu byla brána i případná rekonstrukce objektu v případě, že došlo k nahrazení části nosných nebo obvodových zdí novými, popř. došlo k přístavbě větší než původní dům spojené s modernizací původních bytů. Vzhledem k tomu, že v roce 1991 bylo zjišťováno pouze období výstavby, nejsou údaje obou sčítání srovnatelné.

Nejvyšší podíl nejstarších domů je v malých obcích do 199 obyvatel, kde je též nejnižší podíl domů postavených po roce 1990. Nejnižší podíl nejstarších domů je ve městech s více než 20 000 obyvateli, podíl nejmladších domů však nedosahuje krajského průměru. Nejvyšší podíl domů postavených v letech 1991 – 2001 je ve městech velikostní skupiny 5 – 20 tisíc obyvatel.

Průměrné stáří domů je v kraji 44,7 roku, přitom rodinné domy mají v průměru 45,2 roku a bytové domy 38,2 roku. Rodinné domy mají v nejmenších obcích v průměru 50 let, v obcích od 5 do 10 tisíc obyvatel 43 let. Nejstarší bytové domy jsou ve městech s více než 20 tisíci obyvateli (40 let), nejmladší jsou v obcích s 500 – 999 obyvateli (33 let).

Z územního hlediska je nejstarší domovní fond v obvodech ORP Králíky (51 let), Moravská Třebová a Svitavy (50 let), nejmladší v obvodě ORP Žamberk (39 let), Hlinsko, Holice a Litomyšl (42 let). Mezi městy je nejvyšší průměrné stáří domů v Březové nad Svitavou (60 let), Moravské Třebové (51 let), Brandýse nad Orlicí, Dašicích a v Králíkách (49 let). V Březové nad Svitavou začala rozsáhlejší výstavba domů k bydlení až v roce 2001. Nejmladší domovní fond je ve Chvaleticích (36 let), Letohradě (38 let), Bystrém, Jablonném nad Orlicí, Třemošnici a v Žamberku (39 let).

Technické vybavení domů se zlepšilo oproti sčítání v roce 1991 nejen dalším budováním infrastruktury (plynofikace, kanalizační síť), ale i postupným zánikem či modernizací staršího domovního fondu a novou výstavbou lépe vybavených domů.

Vodovod je zaveden do 98,3 % trvale obydlených domů. Zatímco je na vodovod napojeno 98,2 % rodinných domů, bytové domy jsou napojeny všechny. V posledním desetiletí dále klesal podíl domů s domácím vodovodem, v roce 2001 mělo vodu z veřejného vodovodu již 83,6 % domů, zatímco v roce 1991 jich bylo 74,4 %. Nejvyšší podíl domů s vodovodem je z územního hlediska v okrese Svitavy a Ústí nad Orlicí. Nejnižší podíl napojených domů je v obcích do 199 obyvatel (96,3 %) a s velikostí obce roste až na 99,1 % ve městech do 20 tisíc obyvatel. Pouze ve dvou největších městech kraje je podíl nepatrně nižší. Bez vodovodu bylo v roce 2001 v kraji 910 domů.

Výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v kraji sice pokračuje, přesto i nadále převažují domy s vlastní žumpou nebo jímkou (51,3 %). Na kanalizační síť je napojeno 45,8 % domů. Budování kanalizačních sítí je rozvinutější ve městech, proto je na tyto sítě napojeno 86,7 % bytových domů. Z územního hlediska je nejvyšší podíl domů napojených na kanalizační síť v okrese Pardubice a Ústí nad Orlicí. S velikostí obcí napojení roste z 13,1 % v obcích do 199 obyvatel na 84,4 % ve městech s více než 20 000 obyvateli. V 90. letech se začaly více využívat domácí čističky odpadních vod. V kraji je v roce 2001 mělo 1 268 domů, z toho 1 095 rodinných. Bez kanalizace či jímky zůstalo v kraji 700 domů.

Velmi rychle postupovala v 90. letech 20. století plynofikace. Jestliže před rokem 1990 byl plyn zaveden pouze do měst (a ještě ne do všech), po roce 1990 se rozvody plynu budovaly i v řadě venkovských obcí. Tím se do roku 2001 zvýšil podíl domů napojených na plyn z veřejné sítě na 53,6 %. Nejmenší podíl domů napojených na plyn je v okrese Ústí nad Orlicí (43,5 %), zatímco v okrese Pardubice je plyn ve více než třech čtvrtinách domů. V roce 2001 byla napojena na plyn třetina domů v nejmenších obcích a s růstem velikosti obcí se podíl napojení zvyšoval až na 91 % domů ve městech s více než 20 000 obyvateli. Poměrně novou formou zásobení domácností plynem jsou domovní zásobníky. Tento zdroj plynu mělo 876 domů, z toho 810 rodinných.

V oblasti vytápění domů došlo ke kvalitativním změnám. Počet domů vytápěných ze zdroje mimo dům rostl jen zvolna. Dálkově bylo v roce 2001 vytápěno 3,4 % domů, z blokových kotelen 0,5 % domů. Přínosem pro životní prostředí je to, že zatímco v roce 1991 byly dvě třetiny domů se zdrojem tepla mimo dům vytápěny z kotelen na pevná paliva, v roce 2001 zůstalo těchto domů pouze 10,7 % v okrese Svitavy a 3,4 % v okrese Ústí nad Orlicí. V západní polovině kraje, kde jsou k vytápění využívány tepelné elektrárny na uhlí, se podíl domů vytápěných pevnými palivy snižoval pomaleji. Na životní prostředí však příznivě působilo odsíření těchto elektráren. Vlastní kotelnu mělo v kraji 62,8 % domů. Více než třetina kotelen v těchto domech (38,8 %) byla v roce 2001 vytápěna pevnými palivy.