Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

5.5 Bydlení domácností

Mezi všemi 202 912 domácnostmi v kraji bydlícími v bytě převažovaly ty, které obývaly byt ve vlastním domě, což je nejčastější forma užívání bytů v rodinných domech. Největší zastoupení takto užívaných bytů bylo zaznamenáno u úplných rodin (53,4 %).

Úplné i neúplné rodiny nejčastěji obývají byty se třemi obytnými místnostmi. Bytům se dvěma obytnými místnostmi dávají přednost domácnosti jednotlivců a vícečlenné nerodinné domácnosti. Značné rozdíly jsou patrné ve velikosti obytné plochy na jednu osobu. V domácnostech jednotlivců bydlících samostatně připadalo na osobu průměrně 38,5 m2 obytné plochy, v rodinných domech vzhledem k větší průměrné velikosti bytů dokonce 46,3 m2. Naproti tomu v samostatně bydlících úplných rodinách se závislými dětmi činila obytná plocha na osobu pouze 14,8 m2, v bytových domech 11,9 m2. V bytech obývaných dvěma cenzovými domácnostmi připadalo na osobu v průměru 14,2 m2 obytné plochy, tj. o 5,5 m2 méně než v případě samostatného bydlení domácností v bytě. U bytů se třemi a více cenzovými domácnostmi to bylo pouze 11,1 m2, tedy o dokonce o 8,6 m2 méně než v případě bytů obývaných pouze jednou domácností.

V průměru lépe technicky vybavené byty obývají úplné rodiny. V bytech první kategorie žilo v době sčítání 89,5 % z těchto rodin, přitom nejčastěji žily v nejlépe vybavených bytech úplné rodiny se dvěma závislými dětmi (92 rodin ze 100), nejméně často úplné rodiny se čtyřmi a více závislými dětmi (79 rodin ze 100). Byty čtvrté kategorie obývalo 0,6 % všech úplných rodin, přitom ve struktuře nejpočetnějších úplných rodin se čtyřmi a více závislými dětmi to bylo 2,7 %. U neúplných rodin činil podíl domácností bydlících v bytech první kategorie 85,0 %, tedy o 4,5 procentního bodu méně než u úplných rodin, zároveň byl u neúplných rodin zaznamenán vyšší podíl domácností bydlících v bytech čtvrté kategorie (1,5 %). Nejvyšší procentní zastoupení domácností bydlících v nejhůře vybavených bytech byl však zjištěn u jednotlivců (4,1 % v bytech čtvrté kategorie). Další související informace lze nalézt v kapitole o úrovni bydlení a bydlení mimo byty.

V každém bytě s více cenzovými domácnostmi je jedna domácnost v čele s uživatelem bytu, další domácnost (domácnosti) bydlící s ní společně se definují vztahem osoby v jejich čele k uživateli bytu. Mohou to být nejen příbuzní uživatele, ale také další cizí osoby (včetně podnájemníků). Nižší než padesátiprocentní podíl domácností uživatelů bytů (46,6 %) mezi všemi 38 059 společně bydlícími domácnostmi naznačuje, že v některých případech žijí v bytě společně i více než dvě cenzové domácnosti (v kraji šlo celkem o 5 185 domácností). Ve společném soužití s domácností uživatele žije nejčastěji domácnost v čele s jeho dítětem (23,5 % společně bydlících domácností) a domácnost v čele s cizí osobou (11,8 %). Mezi spolubydlícími rodinnými domácnostmi byla dvakrát častěji uživatelem bytu domácnost bez závislých dětí než domácnost se závislými dětmi.

Při bližším pohledu na údaje v tabulce 5.5.2 zjišťujeme, že ve struktuře domácností uživatelů bytu nejvíce převažují úplné rodiny (64,4 %; 11 431 domácností), následují domácnosti jednotlivců (17,8 %; 3 164 domácností) a neúplné rodiny (17,0 %; 3 013 domácností). Z hlediska typu domácnosti žijí nejčastěji s domácností uživatele jako další domácnost jednotlivci (9 981 osob), dalšími početně největšími skupinami jsou úplné rodiny (5 980) a neúplné rodiny (4 085), nejméně jsou zastoupeny vícečlenné nerodinné domácnosti (275 domácností).