Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

5.2 Bytové domácnosti

Z dlouhodobého hlediska výrazně převládají byty obydlené pouze jednou cenzovou (a tím i jednou hospodařící) domácností. Při sčítání v roce 1970 tvořily v Pardubickém kraji tyto případy 86,3 % všech bytových domácností. V průběhu dalších deseti let se jejich podíl zvýšil o 4,7 procentního bodu na 91,0 %. Na tento vývoj měl vliv již zmiňovaný růst bytové výstavby v sedmdesátých letech. Ještě v 80. letech tempo růstu počtu trvale obydlených bytů mírně převyšovalo růst počtu cenzových domácností a procento bytů obydlených jen jednou cenzovou domácností se tak zvýšilo na 92,2 %. Rychlejší růst počtu cenzových domácností v následujícím desetiletí vedl k tomu, že ve struktuře bytů byla relativně více posílena skupina bytů se dvěma a více cenzovými domácnostmi (ze 7,8 % v roce 1991 na 9,9 % při posledním sčítání). Z celkového počtu 18 090 bytů obydlených dvěma a více cenzovými domácnostmi sečtených v kraji v roce 2001 bylo 2 894 (16 %) bytů, ve kterých domácnosti hospodařily společně, ve zbývajících 15 196 bytech bylo zaznamenáno oddělené hospodaření.

Pro bytové domácnosti je, stejně jako pro domácnosti hospodařící i cenzové, typická neustále se snižující jejich průměrná velikost. V roce 1970 činil v kraji průměrný počet osob na jeden trvale obydlený byt 3,28 a během následujících deseti let se snížil na 3,01. Na značném poklesu hodnoty tohoto ukazatele se v 70. letech podílelo pomalejší tempo růstu počtu obyvatel v bytech ve srovnání s růstem počtu bytů. Na dalším snížení průměrného počtu osob připadajících na jednu bytovou domácnost měl v následujících letech vliv pokles počtu obyvatel v bytech doprovázený mírně rostoucím počtem bytů. V roce 1991 tak připadalo na jeden trvale obydlený byt 2,88 osob a při posledním sčítání 2,75 osob. Ve stejném období se snížil průměrný počet osob nejen v bytech s jednou cenzovou domácností (ze 2,72 na 2,55), ale i v bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi (ze 4,73 na 4,56).

Ve struktuře bytových domácností převládaly v roce 2001 domácnosti dvoučlenné (26,3 %). Před deseti lety představovaly druhou nejpočetnější skupinu domácnosti čtyřčlenné. Při posledním sčítání se s podílem 23,2 % již na druhé místo dostaly bytové domácnosti jednotlivců. Oproti roku 1991 se zvýšilo procentní zastoupení bytových domácností tvořených jedním, dvěma nebo třemi členy ze 63,2 % na 68,3 %. Podíl čtyřčlenných domácností poklesl v posledním desetiletí o 2,7 procentního bodu na 21,6 %, u pěti a vícečlenných domácností bylo zaznamenáno snížení o 2,4 procentního bodu na 10,1 %. Bytů obydlených sedmi a více osobami bylo v kraji v roce 2001 sečteno celkem 2 135. Ve struktuře 18 090 bytů obydlených dvěma a více cenzovými domácnostmi tvoří téměř polovinu (48,6 %) domácnosti s pěti a více členy, čtvrtinu představují čtyřčlenné domácnosti.

Průměrný počet osob tvořících bytovou domácnost (2,75) je v kraji výrazně nad republikovým průměrem (2,64) a zároveň představuje čtvrtou nejvyšší hodnotu mezi všemi kraji po Zlínském, Vysočině a Jihomoravském. Méně početné bytové domácnosti žijí častěji v regionech s vyšším podílem městského obyvatelstva. Jestliže v okrese Pardubice připadalo v průměru na jeden byt 2,62 osoby, na Svitavsku to bylo 2,83. Rozdíly ve struktuře bytových domácností z hlediska počtu členů jsou patrné také v rozdělení podle velikostních skupin obcí (tabulka 5.2.2). Nejvyšší podíl bytů obydlených pouze jednou osobou je typický pro velmi malé obce do 199 obyvatel (26,3 %). Početnou skupinu tvoří jednočlenné domácnosti rovněž v krajském městě, ve kterém se na všech domácnostech podílejí jednou čtvrtinou. Město Pardubice (kategorie 50 000 obyvatel a více) se rovněž vyznačuje nejvyšším zastoupením dvou a tříčlenných bytových domácností. Pět a více osob žije nejčastěji v bytových domácnostech v obcích do 1 000 obyvatel.