Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
5.1 Vývoj počtu a struktury domácností
V dlouhodobém vývoji lze sledovat neustálý růst počtu bytových, hospodařících i cenzových domácností. Intenzita tohoto růstu se však liší nejen z časového hlediska, ale také navzájem mezi uvedenými typy domácností. Z dostupných údajů můžeme provést srovnání za období 1970 – 2001. Nejvyšší absolutní i relativní přírůstek všech uvedených typů domácností byl zaznamenán v sedmdesátých letech minulého století. Jestliže v roce 1970 bylo sečteno 148 018 bytových domácností, do roku 1980 se jejich počet zvýšil o 14,1 % na 168 940. V menším rozsahu (o 11,2 %) se v uvedeném období zvýšil počet hospodařících domácností (v absolutním vyjádření ze 163 490 na 181 844). Procentně nejnižší přírůstek (o 8,9 %) byl v sedmdesátých letech zaznamenán u cenzových domácností (absolutně ze 170 360 na 185 496). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že mezi sčítáními v letech 1970 – 1980 se značně snížil rozdíl mezi počtem bytových, hospodařících a cenzových domácností. Rozvoj bytové výstavby podpořil osamostatňování rodin s mladými dětmi a v důsledku toho v uvedeném období klesal podíl bytů obsazených více než jednou cenzovou domácností, jak je patrné z tabulky 5.1.1.
Tab. 5.1.1 Základní údaje o domácnostech
V osmdesátých letech tempo růstu u všech tří základních typů domácností výrazně pokleslo. V období 1980 – 1991 se zvýšil počet bytových domácností na 175 443 (o 3,8 %) a hospodařících domácností na 185 676 (o 2,1 %). Na rozdíl od předchozí dekády rostl počet cenzových domácností v osmdesátých letech s vyšší intenzitou než počet hospodařících domácností (o 2,6 % na 190 277).
V průběhu devadesátých let se mírně zvýšilo tempo růstu bytových domácností (o 4,3 % na 182 943). Na rozdíl od předchozích období mnohem rychleji než počet bytových domácností rostl počet hospodařících domácností (o 8,5 % na 201 395). Rovněž počet cenzových domácností rostl od roku 1991 intenzivněji než počet trvale obydlených bytů (o 7,5 % na 204 594). Rozdíl mezi počtem cenzových a bytových domácností se tak opět prohloubil a podíl bytů obsazených více než jednou cenzovou domácností mírně vzrostl.
Graf 18. Vývoj počtu domácností
Typickým trendem projevujícím se v dlouhodobém vývoji je snižování průměrného počtu členů domácností. Jestliže v roce 1970 připadalo v kraji na 100 cenzových domácností 285 osob, v roce 1980 to bylo o 10 osob méně. V dalším desetiletí klesl průměrný počet osob na jednu cenzovou domácnost na 2,66 a do roku 2001 se snížil na 2,47. Pokles v devadesátých letech, který byl v dlouhodobém vývoji relativně nejvyšší (o 7,1 %), souvisel s nižším počtem osob sečtených v cenzových domácnostech.