Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
4.5 Ekonomická aktivita žen
Počet ekonomicky aktivních žen se oproti roku 1991 snížil o 10,2 %. Vyloučíme-li vliv změny v zařazování žen na další mateřské dovolené (viz metodické vysvětlivky) a úbytek pracujících důchodkyň, zjistíme, že se počet ekonomicky aktivních žen ve věku 15 – 59 let nezměnil. Projevily se dvě protichůdné tendence – růst počtu žen ve věku 15 – 59 let a pokles ekonomické aktivity žen ve všech věkových kategoriích. Zatímco u žen ve věku 15 – 19 let se na poklesu obdobně jako u mužů podílelo obnovení 9. ročníků základních škol, a tím prodloužení období přípravy na výkon budoucího povolání, u žen ve věku 20 – 24 let mělo vliv rozšíření nabídky studia na vyšších odborných školách, jazykových školách (jednoleté denní studium) a bakalářského studia na vysokých školách. U žen ve věku 20 – 34 let se však nejvíce projevila výše uvedená změna metodiky sčítání. Mezi ženami ve věku 55 – 59 let se na snížení ekonomické aktivity podílely předčasné odchody do důchodu (viz kapitola 4.1).
V roce 2001 mělo závislé děti 49,4 % ekonomicky aktivních žen. Z 56 569 ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi mělo 44 % jedno závislé dítě, 47 % dvě děti a pouze 9 % z nich mělo 3 a více závislých dětí. Mezi ekonomicky aktivními ženami s 1 závislým dítětem mělo toto dítě méně než 2 roky v 10 % případů, 11 % dětí mělo 3 – 5 let, více než třetina dětí 6 – 14 let a zbývající část (43 %) tvořily závislé děti patnáctileté a starší. Mezi ekonomicky aktivními ženami se dvěma dětmi byly v 77 % případů obě děti starší než 6 let, při tom 17 % žen mělo obě děti starší než 14 let. V 6 % případů byly obě děti mladší než 6 let. Pouze 4 % ekonomicky aktivních žen se 3 a více dětmi měly všechny děti mladší než 6 let a naproti tomu 65 % žen mělo všechny děti starší než 6 let.
Zatímco oproti roku 1991 poklesl počet ekonomicky aktivních vdaných žen s dětmi o 22 197, tj. téměř o jednu třetinu, počet ostatních ekonomicky aktivních žen s dětmi, tedy svobodných, rozvedených a ovdovělých, vzrostl o 2 432, tj. o třetinu. Mezi vdanými ženami ubylo nejvíce ekonomicky aktivních se 2 závislými dětmi (10 702), v relativním vyjádření ubylo nejvíce ekonomicky aktivních žen se třemi a více dětmi (polovina). Největší přírůstek ostatních ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi byl zaznamenán u žen s jedním dítětem (o 1 879, tj. téměř o polovinu). Naproti tomu počet ostatních žen se 3 a více závislými dětmi se téměř nezměnil.
Míra (intenzita) ekonomické aktivity žen se uvádí buď na 1 000 žen (tabulka 4.5.1) nebo se vyjadřuje v procentech (graf 15 a 16).
Míra ekonomické aktivity žen ve věku 15 – 59 let v roce 2001 dosahovala 69,3 %, tj. o 10,9 procentního bodu méně než v roce 1991. Míra ekonomické aktivity žen s dětmi byla v roce 2001 celkem 80,7 %. Na první pohled nelogická vyšší ekonomická aktivita žen s dětmi souvisí s tím, že soubor všech žen ve věku 15 – 59 let obsahuje vysoký počet bezdětných mladých žen, které se teprve připravují k výkonu budoucího povolání a žen ve věku 55 – 59 let, které již ukončily svou ekonomickou aktivitu. Míra ekonomické aktivity žen ve věku 25 – 54 let celkem (84,5 %) je podle očekávání vyšší než žen stejného věku se závislými dětmi (83,5 %).
Graf 15. Míra ekonomické aktivity žen podle věku ženy a počtu dětí
Míra ekonomické aktivity žen s 1 závislým dítětem je o 2,8 procentního bodu nižší než žen se 2 dětmi, avšak o 8,5 procentního bodu vyšší než žen se 3 a více dětmi. S rostoucím věkem míra ekonomické aktivity žen roste, výjimku tvoří ženy nad 45 let, u kterých se začíná projevovat to, že některé z nich již dosáhly věku pro odchod do starobního důchodu. Proto klesá jejich míra ekonomické aktivity bez ohledu na počet dětí.
Míra ekonomické aktivity vdaných žen se závislými dětmi byla v roce 2001 v Pardubickém kraji 80,5 %, což je o 1,2 procentního bodu méně než u ostatních žen se závislými dětmi (svobodných, rozvedených a ovdovělých). Ostatní ženy mají nižší míru ekonomické aktivity ve věkové kategorii do 24 let, ve které převažují svobodné matky. Ty mohou využívat vyšší sociální dávky a zůstávají delší dobu po narození dítěte ekonomicky neaktivní. Ve věkových skupinách 25 – 29 let a 30 – 34 let je u vdaných žen nižší ekonomická aktivita než u ostatních žen. Část vdaných žen upřednostňuje péči o děti před vlastním příjmem a po narození dítěte nastupuje do zaměstnání s delším odstupem než ženy samoživitelky.
Z tabulky 4.5.1 vyplývá, že nejvyšší intenzita ekonomické aktivity je u žen ve věku 35 – 44 let se 2 závislými dětmi bez ohledu na jejich rodinný stav. Nejnižší intenzita ekonomické aktivity u neprovdaných žen je ve věkové kategorii 15 – 24 let se 3 a více závislými dětmi, u vdaných žen v téže věkové kategorii, ale se 2 závislými dětmi.
Tab. 4.5.1 Intenzita ekonomické aktivity žen p odle věkových skupin, rodinného stavu a počtu závislých dětí
Na intenzitu ekonomické aktivity má vliv nejen věk ženy a počet závislých dětí, ale i jejich stáří. Z 1 000 žen s dítětem ve věku 0 – 2 roky jich bylo v roce 2001 ekonomicky aktivních 433 a měly-li ženy kromě takto malého dítěte ještě další ve věku 3 – 14 let, byla jejich ekonomická aktivita ještě nižší (359 u druhého dítěte ve věku 3 – 5 let, 391 při věku dítěte 6 – 14 let a 369 při třech a více dětech). V případě, že nejmladší dítě mělo 3 – 5 let, byla intenzita ekonomické aktivity 761 (na 1 000 žen), mělo-li nejmladší dítě 6 – 14 let, byla intenzita ekonomické aktivity dokonce 939. Měly-li všechny závislé děti více než 14 let, klesala intenzita ekonomické aktivity na 911, protože část žen již odcházela do důchodu.
Tab. 4.5.2 Ženy se závislými dětmi podle stupně ekonomické aktivity, věkových skupin a věku nejmladšího dítěte
Tabulka 4.5.2 člení ženy nejen podle jejich věku a podle věku nejmladšího dítěte, ale také podle toho, zda byly v době sčítání zaměstnané či nezaměstnané. To umožňuje porovnat počet ekonomicky aktivních vdaných a ostatních žen s počtem žen ekonomicky neaktivních. Míra ekonomické aktivity vdaných žen s nejmladším dítětem ve věku 0 – 2 roky (40,4 %) je o 6 procentních bodů vyšší než u ostatních žen. Názornější přehled o ekonomické aktivitě žen poskytuje následující graf 16.
Graf 16. Míra ekonomické aktivity vdaných žen podle věku ženy, počtu dětí a věku nejmladšího dítěte
Nezaměstnanost žen se závislými dětmi je srovnatelná s nezaměstnaností žen bez závislých dětí. Jestliže byl v březnu 2001 podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních žen 8,8 %, u žen se závislými dětmi byl tento podíl 9,0 %. U vdaných žen se závislými dětmi byla nezaměstnanost podprůměrná (7,4 %), naproti tomu byla v době sčítání bez zaměstnání každá šestá neprovdaná žena se závislými dětmi (16,8 %). U žen do 24 let se závislými dětmi byla nezaměstnanost nižší než u všech žen této věkové kategorie (11,5 % oproti 13,6 %). Nezaměstnanost žen s dětmi snižuje to, že se mezi zaměstnané řadí i ženy na řádné mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů. Výrazně nadprůměrná byla nezaměstnanost u žen se závislými dětmi ve věku 25 – 29 let (13,4 % oproti 10,6 % u všech žen této věkové kategorie). Míra nezaměstnanosti se při sčítání nelišila mezi bezdětnými ženami a ženami s 1 závislým dítětem, ženy se 2 závislými dětmi měly nezaměstnanost nižší o 0,6 procentního bodu, zatímco u žen se 3 a více závislými dětmi byla míra nezaměstnanosti téměř dvojnásobná (15 %).