Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
4.2 Ekonomicky aktivní podle věku a vzdělání
Věková struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva se postupně mění v závislosti na změnách věkové struktury celé populace. V roce 1980 byla nejpočetnější věkovou kategorií ekonomicky aktivních obyvatel skupina ve věku 30 – 34 let a nejméně početnou byla (po vyloučení kategorií 15 – 19 let a 55 – 59 let) skupina 40 – 44 let. O 10 let později se nejpočetnější stala u mužů i u žen věková kategorie 40 – 44 let, za kterou následovala (opět u obou pohlaví) věková skupina 35 – 39 let. Po vyloučení kategorií 15 – 19 let a 55 – 59 byla nejméně zastoupena věková skupina 50 – 54 let.
Tab. 4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví
V roce 2001 byl nejvyšší počet ekonomicky aktivních mužů ve věkových skupinách 25 – 29, 45 – 49 a 20 – 24 let (početně silné ročníky ze 70. let a poválečné ročníky), ačkoli nejvyšší intenzitu ekonomické aktivity měly kategorie 30 – 34 a 35 – 39 let. Ekonomicky aktivní ženy jsou nejvíce zastoupeny ve skupinách 45 – 49 a 50 – 54 let, přitom ekonomická aktivita žen je nejvyšší ve skupinách 40 – 44 let a 45 – 49 let, kde se nejvíce blíží ekonomické aktivitě mužů. Nižší počet ekonomicky aktivních žen ve věku 25 – 29 let v souvislosti s jejich rodičovskou dovolenou způsobuje, že má tato kategorie o 1,5 procentního bodu nižší podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních žen v porovnání se stejnou věkovou kategorií u mužů. Naproti tomu ženy mají dokonce o 2,5 procentního bodu vyšší podíl věkové skupiny 45 – 49 let. Dřívější odchod žen do důchodu v porovnání s muži je příčinou toho, že se muži ve věkové skupině 55 – 59 let podílejí na celkovém počtu ekonomicky aktivních mužů 7,6 %, zatímco ženy stejné věkové kategorie na ekonomicky aktivních ženách pouze 3,3 %.
Graf 9. Počet ekonomicky aktivních a míra nezaměstnanosti podle pohlaví a věkových skupin
Podíl ekonomicky aktivních osob šedesátiletých a starších na celkovém počtu ekonomicky aktivních poklesl z 3,8 % v roce 1991 na 2,3 % v roce 2001, přitom u mužů byl zaznamenán pokles ze 4,3 % na 2,7 % a u žen z 3,3 % na 1,7 %. Většina ekonomicky aktivních ve věku 60 a více let jsou pracující důchodci. Zatímco ve věkové skupině 55 – 59 let mají pracující důchodci podíl na počtu ekonomicky aktivních 11,9 %, ve skupině 60 – 64 let je podíl dvoutřetinový a ve skupině nad 70 let překračuje 96 %.
Velikost obce ovlivňuje strukturu ekonomicky aktivních především v nejmladších a v nejstarších věkových kategoriích. V obcích do 1 000 obyvatel se mladí lidé do 24 let podílejí na celkovém počtu ekonomicky aktivních 16 %, zatímco ve městech s více než 20 000 obyvateli jejich podíl nedosahuje ani 13 %. Tato odlišnost souvisí s vyšším podílem mladých lidí ve městech, kteří se ve větším měřítku připravují na budoucí povolání studiem na vysokých a vyšších odborných školách. Podíl ekonomicky aktivních osob starších než 60 let je v obcích do 1 000 obyvatel 1,5 %, zatímco ve městech s více než 20 000 obyvateli, kde je více možností pracovního uplatnění, je podíl více než dvojnásobný (3,6 %). Tyto rozdíly mezi malými obcemi a velkými městy jsou výraznější u žen než u mužů.
Tab. 4.2.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věkových skupin a velikostních skupin obcí
Podle dat ze sčítání 2001 bylo nejvíce nezaměstnaných mužů ve věku 20 – 24 let (2 322, tj. 12,9 % ekonomicky aktivních v této věkové kategorii), i když nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve skupině 15 – 19 let (25,8 %). S rostoucím věkem se podíl nezaměstnaných mužů na počtu ekonomicky aktivních příslušné věkové kategorie snižoval až na hodnotu 5,6 % ve skupině 35 – 39 let. Všechny vyšší věkové skupiny až po 55 – 59 let si udržovaly při sčítání v roce 2001 podíl 6,0 %. Průměrná míra nezaměstnanosti mužů byla 7,3 %. Také mezi nezaměstnanými ženami byla nejpočetnější věková skupina 20 – 24 let (1 730, tj. 11,7 % z ekonomicky aktivních v této věkové skupině) a nejvyšší míra nezaměstnanosti ve skupině 15 – 19 let (27,0 %). Podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních žen se s rostoucím věkem snižoval až na 6,6 % ve skupině 45 – 49 let. Hodnota 7,6 % u věkové kategorie 50 – 54 let potvrzuje známou skutečnost, že ženy, které kolem padesátky ztratí zaměstnání, jen s obtížemi nacházejí jiné. Nízký podíl nezaměstnaných žen ve skupině 55 – 59 let (2,1 %) ukazuje na to, jak často využívaly v roce 2001 ženy při ztrátě zaměstnání možnosti odejít do předčasného důchodu. Průměrný podíl nezaměstnaných žen na počtu ekonomicky aktivních žen byl 8,8 %.
Vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí souvisí s tím, že řada zaměstnavatelů dává při obsazování volných míst přednost uchazečům o práci s praxí v oboru. U mužů k tomu ještě přistupovala skutečnost, že zaměstnavatelé upřednostňují ty muže, kteří již absolvovali základní vojenskou službu před těmi, které vojenská služba teprve čeká. U žen ovlivňuje podíl nezaměstnaných žen ve věku 20 – 29 let jejich mateřství. Péče o malé děti omezuje ženy při výběru zaměstnání zejména v těch případech, kdy je třeba za prací dojíždět nebo pracovat na směny.
V 90. letech se měnila vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních osob rychleji než v osmdesátých letech 20. století. Kromě růstu podílu absolventů středních a vysokých škol se projevilo i to, že vznikla řada vyšších odborných škol, které začali opouštět první absolventi ve 2. polovině 90. let. Mezi ekonomicky aktivními mělo v roce 1991 vysokoškolské vzdělání 8,7 % mužů a v roce 2001 byl jejich podíl 10,5 %. Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen vzrostl za stejné období z 5,6 % na 8,6 %. Více než desetinásobně se zvýšil podíl osob s ukončeným vyšším odborným či nástavbovým vzděláním. Na rozdíl od mužů mají ekonomicky aktivní ženy častěji nejvyšší vzdělání zakončené maturitní zkouškou. V roce 2001 jich bylo 39,2 %, zatímco u mužů to bylo pouze 27,5 %. Nadpoloviční většina ekonomicky aktivních mužů je vyučena, či má střední odborné vzdělání bez maturity. Podíl mužů s tímto stupněm vzdělání je téměř dvojnásobný oproti mužům, jejichž nejvyšší ukončené vzdělání bylo završeno maturitní zkouškou. Ženy mají i nadále větší zastoupení mezi ekonomicky aktivními se základním vzděláním. V roce 2001 jich bylo 11,8 %, což je o 4,9 procentního bodu více než u mužů. Podíl ekonomicky aktivních se základním vzděláním se u obou pohlaví snížil oproti roku 1991 na polovinu. Bez vzdělání je shodně 0,3 % mužů i žen.
Tab. 4.2.3 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a stupně dosaženého vzdělání
Mezi pracujícími důchodci je nadprůměrný podíl absolventů vysokých škol (14,3 %), kteří zajišťují vysoce kvalifikované práce, a také podíl osob se základním vzděláním (17,0 %), které jsou ochotny vykonávat nekvalifikované práce za minimální mzdu.
Vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních se liší podle postavení těchto osob v zaměstnání. Mezi zaměstnanými je v porovnání s úhrnem ekonomicky aktivních nadprůměrný podíl osob s úplným středoškolským a s vysokoškolským vzděláním na úkor osob se základním vzděláním. Nejvyšší podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním (25,4 %) a středoškolským vzděláním s maturitou (39,0 %) je mezi zaměstnavateli, nejvyšší podíl vyučených je mezi členy produkčních družstev a mezi ostatními zaměstnanci. V této kategorii je i nejvyšší podíl osob se základním vzděláním.
Tab. 4.2.4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle stupně dosaženého vzdělání, typu ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání
Podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních se liší u mužů i žen v závislosti na nejvyšším ukončeném vzdělání. Zaměstnání nemělo v době sčítání 46,6 % mužů a 40,4 % žen bez vzdělání, 27,7 % mužů a 18,0 % žen se základním vzděláním. Nižší podíl nezaměstnaných žen souvisí s větší nabídkou nekvalifikovaných prací pro ženy (úklidové práce, pomocné práce v gastronomii apod.). Mezi vyučenými a osobami se středním vzděláním bez maturity nemělo práci 7,0 % mužů a 9,7 % žen. Ti, jejichž vzdělávání bylo zakončeno maturitní zkouškou, nacházeli uplatnění ve větším měřítku, přesto mezi nimi zůstal podíl nezaměstnaných mužů 4,6 % a žen 6,4 % ze všech ekonomicky aktivních této vzdělanostní kategorie. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl mezi vysokoškoláky (1,9 % u mužů a 2,3 % u žen).
Mezi nezaměstnanými je mírně nadprůměrný podíl osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených, čtvrtinu všech nezaměstnaných tvoří osoby se základním či neukončeným vzděláním. U mužů je tento podíl o 2,2 procentního bodu vyšší než u žen. Téměř čtvrtinu nezaměstnaných tvoří osoby s maturitou, přitom u mužů je tento podíl 17,9 %, zatímco u žen je to 30,0 %. O 12 procentních bodů se však mezi muži a ženami liší i podíl této vzdělanostní kategorie na celkovém počtu ekonomicky aktivních.
Graf 10. Vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání
(ze zjištěných hodnot)
Při sčítání v roce 2001 byla zjišťována vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních také podle hlavních tříd zaměstnání a bude jí věnována pozornost v kapitole 4.4.