Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Oproti předchozím sčítáním se v roce 2001 ekonomicky aktivní osoby člení na 2 základní skupiny – zaměstnané a nezaměstnané, přitom kromě základní skupiny klasických „pracujících osob“ (v tabulkách je tato skupina označena „zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní“) se samostatně uvádějí pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené a nově pracující studenti a učni.
Počet ekonomicky aktivních osob se snížil z 267 530 v roce 1991 na 255 709 v roce 2001. Pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel kraje (11 821 osob) byl větší, než by se dalo očekávat v souvislosti s vývojem počtu obyvatel ve věku 15 – 59 let (přírůstek 19 908 osob). Tento pokles je výsledkem kombinace několika příčin. Kromě metodické změny, na jejímž základě se osoby na rodičovské dovolené v roce 2001 zahrnují mezi ekonomicky neaktivní s vlastním zdrojem obživy (týká se cca 10 000 žen), se na tom podílel vyšší počet mladých lidí, kteří se teprve připravují k výkonu povolání (týká se téměř 10 000 mladých lidí).
V neposlední řadě působila situace na trhu práce, která omezila ekonomickou aktivitu starobních důchodců a vedla část populace k rozhodnutí odejít do předčasného důchodu. Počet pracujících důchodců poklesl v kraji za 10 let o 6 961 osob při současném zvýšení počtu nepracujících důchodců o 16 891 osob, přitom osob starších než 60 let přibylo pouze 3 659. Počet ekonomicky aktivních zvyšovali v roce 2001 též ekonomicky aktivní cizinci s dlouhodobým pobytem (1 527 osob) a pracující studenti a učni (1 329).
V 90. letech se počet ekonomicky aktivních obyvatel snížil o 4,4 %, rychleji klesal počet zaměstnaných osob (o 10,4 %), zatímco počet nezaměstnaných vzrostl více než čtyřnásobně (z 4 882 v roce 1991 na 20 298 v roce 2001). Hlavní skupina zaměstnaných, tvořená zaměstnanými osobami, zaměstnavateli a samostatně činnými, měla v roce 2001 v Pardubickém kraji 222 358 osob, v tom 126 730 mužů a 95 628 žen. Pokles 9 560 osob v této skupině oproti roku 1991 se na celkovém úbytku zaměstnaných (27 237 osob) podílel více než jednou třetinou. Na úbytku žen na mateřské dovolené (12 045 žen) se výrazněji projevoval přesun osob na rodičovské dovolené mezi ekonomicky neaktivní (cca 10 000) než pokles počtu žen na základní mateřské dovolené, který vyplývá z nižšího počtu narozených dětí.
Na celkovém počtu obyvatel kraje se v roce 2001 podílely ekonomicky aktivní osoby 50,3 %, jejich podíl byl o 2,3 procentního bodu nižší než v roce 1991. Z územního hlediska (podle obvodů ORP) byl nejvyšší podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel na Pardubicku (52,0 %) a Lanškrounsku (51,7 %), nejnižší na Hlinecku (47,8 %), Králicku a Poličsku (po 48,3 %). Na Pardubicku přispěl k vyšší ekonomické aktivitě nadprůměrný podíl pracujících důchodců (4,3 % z ekonomicky aktivních osob). Nejnižší podíl ekonomicky aktivních důchodců je na Českotřebovsku (2,2 %).
S rostoucí velikostí obcí se zvyšuje podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel. Jestliže v obcích do 199 obyvatel byl v roce 2001 tento podíl 47,0 %, ve městech s 5 000 – 19 999 obyvateli byl 51,0 % a ve velikostní skupině měst nad 50 000 obyvatel (Pardubice) dokonce 52,3 %. Částečně tuto skutečnost ovlivňuje odlišná věková struktura obyvatel a částečně skutečnost, že s velikostí obce se vzhledem k větším možnostem pracovního uplatnění zvyšuje podíl pracujících důchodců.
Tab. 4.1.1 Vývoj struktury obyvatel podle stupně ekonomické aktivity
K datu posledního sčítání se mezi nezaměstnané zařadilo 20 298 obyvatel, v tom 10 257 mužů a 10 041 žen. Lze však předpokládat, že skutečný počet nezaměstnaných byl vyšší vzhledem k tomu, že u 2 814 respondentů nebyla ekonomická aktivita zjištěna. Úřady práce evidovaly ke konci února 2001 v kraji 20 179 uchazečů o zaměstnání, přičemž ne všichni nezaměstnaní se o zaměstnání ucházejí na úřadu práce.
Nezaměstnanost v kraji vzrostla již na počátku 90. let v souvislosti s úbytkem pracovních příležitostí v zemědělství a v transformujících se průmyslových podnicích. Pracovníci, kteří ztratili zaměstnání v textilním průmyslu, jen obtížně nacházeli uplatnění v jiných odvětvích především na Svitavsku a Moravskotřebovsku. Restrukturalizace, spojená se snižováním počtu pracovníků, se nevyhnula některým potravinářským, strojírenským a elektrotechnickým podnikům. Z územního hlediska je nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě na Králicku, Moravskotřebovsku a Svitavsku, nejnižší na Pardubicku, Holicku a Lanškrounsku. V roce 2001 byla nezaměstnanost vyšší než 10 % v pěti městech kraje: Chrasti (12,1 %), Moravské Třebové (11,5 %), Třemošnici (10,8 %), Králíkách (10,3 %) a v Ronově nad Doubravou (10,2 %).
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v roce 2001 v nejmenších obcích do 199 obyvatel (10,0 %), nejnižší v krajském městě, reprezentujícím obce s více než 50 000 obyvateli (6,5 %). Od tendence, podle které se s rostoucí velikostí obce snižuje podíl nezaměstnaných, se odchylovaly v roce 2001 obce s 500 – 999 obyvateli, kde byla nezaměstnanost nižší než ve velikostních skupinách obcí s 1 000 – 4 999 a s 5 000 – 19 999 obyvateli, zatímco nadprůměrný byl podíl nezaměstnaných ve skupině s 20 000 – 49 999 obyvateli.
Podíl nezaměstnaných obyvatel kraje s občanstvím České republiky na celkovém počtu ekonomicky aktivních (7,9 %) je odlišný od podílu nezaměstnaných cizinců s dlouhodobým pobytem (3,2 %) a s trvalým pobytem (15,3 %). Dlouhodobý pobyt cizinců se většinou váže na pracovní povolení, a proto je počet nezaměstnaných v této kategorii velmi nízký. Nízký podíl nezaměstnaných je i u osob s trvalým pobytem v České republice pocházejících z většiny ostatních států (např. Německa 0 %, Vietnamu 3,6 %). Výjimkou jsou občané Slovenské republiky, kteří mají v České republice trvalý pobyt. U nich byl při sčítání podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních 26,7 %. Vliv na to měli slovenští Romové. Z hlediska národnosti byl podíl nezaměstnaných obyvatel české národnosti na ekonomicky aktivních 7,8 %, slovenské národnosti 12,5 %, avšak u romské národnosti byl podíl nezaměstnaných 51,5 %.
Mezi ekonomicky neaktivními osobami převažovaly v roce 2001 děti, žáci, studenti, učni a ostatní závislé osoby, přestože se jejich podíl na obyvatelstvu snížil oproti roku 1991 o 3,8 procentního bodu. Naproti tomu vzrostl podíl nepracujících důchodců o 3,4 procentního bodu. Novou kategorii ostatní osoby s vlastním zdrojem obživy s podílem na celkovém počtu obyvatel 1,9 % tvoří především ženy na rodičovské dovolené. V roce 2001 bylo kromě 9 818 osob s vlastním zdrojem obživy (v roce 1991 jich bylo pouze 6) 3 192 osob v domácnosti, z toho 1 muž. Počet žen v domácnosti oproti roku 1991 vzrostl o 1 363, přesto nedosáhl úrovně roku 1980, kdy část žen zůstávala doma s dětmi po skončení další mateřské dovolené, která tehdy trvala do 2 let věku dítěte (do 3 let věku dítěte byla až od 1. ledna 1989).
Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních na celkovém počtu obyvatel byl v roce 2001 v územním obvodu ORP Hlinsko (51,9 %), Králíky (51,3 %) a Polička (51,2 %). Tyto oblasti patří k územím s vysokým podílem dětí ve věku 0 – 14 let. K nim se sice řadí ještě Žamberecko a Litomyšlsko, ale v těchto oblastech je výrazně podprůměrný podíl nepracujících důchodců.
Tab. 4.1.2 Obyvatelstvo podle stupně ekonomické aktivity a velikostních skupin obcí
S rostoucí velikostí obce klesá podíl ekonomicky neaktivních osob, v roce 2001 byl v obcích do 199 obyvatel 52,5 %, ve městech s 5 000 – 19 999 obyvateli 48,5 % a ve městech s více než 50 000 obyvateli 46,9 %. Nejmenší obce charakterizuje vysoký podíl nepracujících důchodců a nízký podíl žáků, studentů a učňů. Nejvyšší podíl dětí předškolního věku a ostatních závislých osob je v obcích s 500 – 999 obyvateli, podíl žáků, studentů a učňů je nejvyšší ve městech s 20 – 50 tisíci obyvateli (Chrudim). V krajském městě byl podíl žáků studentů a učňů podprůměrný v důsledku značně nadprůměrného podílu nepracujících důchodců.
Intenzita ekonomické aktivity, vyjádřená počtem ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny, poklesla u mužů ve věku 15 – 59 let z 865 v roce 1991 na 826 v roce 2001. Nejvyšší ekonomická aktivita mužů byla v roce 2001 ve věkové kategorii 30 – 34 let (967 na 1 000 mužů příslušné věkové skupiny). U žen byl zaznamenán pokles ekonomické aktivity z 802 v roce 1991 na 683 v roce 2001. Nejvyšší ekonomická aktivita žen byla v roce 2001 ve věkové skupině 40 – 44 let (923 z 1 000 žen této skupiny). K poklesu ekonomické aktivity došlo v 90. letech u obou pohlaví ve všech věkových skupinách.
Největší pokles ekonomické aktivity nastal u mužů ve věku 15 – 19 let (vliv prodloužení docházky do základních škol na 9 let v polovině 90. let), 20 – 24 let (zvýšení podílu mladých lidí studujících na vyšších odborných a vysokých školách). Pokles ekonomické aktivity byl i ve věkové skupině 55 – 59 let, ve které se více projevil vliv předčasných odchodů do důchodu než prodloužení věkové hranice pro odchod do důchodu.
Ekonomická aktivita žen poklesla ve věkové skupině 20 – 24 a 25 – 29 let zejména z důvodu metodické změny, kdy se v roce 2001 mezi ekonomicky aktivní nepočítaly ženy na rodičovské dovolené. Přestože se u žen věková hranice pro odchod do důchodu posouvá rychleji než u mužů, v relativním vyjádření se snížila ekonomická aktivita žen ve věku 55 – 59 let více než ekonomická aktivita mužů téže věkové kategorie.
Graf 8. Intenzita ekonomické aktivity mužů a žen podle věku
U osob šedesátiletých a starších byl pokles ekonomické aktivity ještě výraznější než u osob v produktivním věku, u mužů ze 162 na 100 a u žen ze 78 na 36 (na 1 000 osob příslušné věkové skupiny). Zvláště patrné bylo snížení ekonomické aktivity osob starších než 65 let.
Tab. 4.1.3 Intenzita ekonomické aktivity podle pohlaví a věkových skupin
Z územního hlediska byla v roce 2001 nejnižší ekonomická aktivita obyvatel ve věku 15 – 59 let na Králicku. Nejvyšší ekonomická aktivita obyvatel byla zjištěna v obvodech ORP Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Pardubice, zatímco nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let byl na Moravskotřebovsku a Poličsku. Tamní problémy s vysokou nezaměstnaností vedly především k nižší ekonomické aktivitě osob ve věkové skupině 55 – 59 let. Na Hlinecku v okrese Chrudim je ekonomická aktivita nejnižší ve vazbě na vysoký podíl obyvatelstva staršího než 60 let. Větší nabídka pracovních příležitostí ve městech vede k tomu, že je v nich nejvyšší ekonomická aktivita obyvatel. Výrazně podprůměrná je ekonomická aktivita v malých obcích s vysokým podílem obyvatelstva staršího šedesáti let.
Ekonomická aktivita cizích státních příslušníků, zejména osob s dlouhodobým pobytem (872 z 1 000 osob starších než 15 let), je vyšší než u domácího obyvatelstva (603). U obyvatel Slovenské republiky s dlouhodobým pobytem byla v roce 2001 dokonce 913, zatímco u Slováků s trvalým pobytem se intenzita ekonomické aktivity blížila domácímu obyvatelstvu (665). Velmi vysoká intenzita ekonomické aktivity je u obyvatel Vietnamu s trvalým pobytem v České republice (932). Z hlediska národnosti je intenzita ekonomické aktivity české populace 607, romské 606 a slovenské 569, zatímco ukrajinské 797 a polské 715.