Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
3.6 Obyvatelstvo podle místa narození
Informace o dlouhodobých migračních trendech obyvatelstva lze získat vyhodnocením odpovědí na otázku zjišťující trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby. Celkem 51,6 % obyvatel Pardubického kraje pochází z obce současného bydliště, v jiné obci příslušného okresu má svůj původ 20,6 % osob a v jiném okrese kraje 6,7 % osob. Rodáci z Pardubického kraje tedy představují 79 % jeho obyvatel. Z jiných krajů České republiky pochází 16,6 % obyvatel a ze zahraničí 2,9 %. U 1,5 % osob zůstalo bydliště matky v době narození nezjištěno.
Procentní zastoupení osob pocházejících z obce trvalého bydliště se mezi okresy Pardubického kraje příliš neliší (od 53,2 % v okrese Ústí nad Orlicí po 50,2 % v okrese Pardubice). Výrazné rozdíly však byly zjištěny mezi obcemi: nejvíce rodáků žije v obci Nedvězí v okrese Svitavy (73,5 %) a v obci Bystřec v okrese Ústí nad Orlicí (71,6 %). Naopak procentně nejméně rodáků bylo sečteno v Anenské Studánce v okrese Ústí nad Orlicí (21,9 %; vliv vysokého podílu osob v ústavu sociální péče) a v Janůvkách v okrese Svitavy (26,8 %). Z měst má nejvíce rodáků Skuteč v okrese Chrudim (58,3 %) a Česká Třebová v okrese Ústí nad Orlicí (57,9 %) a nejméně rodáků Lázně Bohdaneč (36,9 %) a Chvaletice (38,8 %) v okrese Pardubice. V průměru větší zastoupení osob pocházejících z obce trvalého bydliště bylo zjištěno u menších obcí s vyšším podílem staršího obyvatelstva, menší podíl rodáků je typický pro obce, kde probíhala rozsáhlejší bytová výstavba, která podpořila přistěhování obyvatel z jiných obcí. Mezi obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) byl nejvyšší podíl osob pocházejících z obce současného trvalého pobytu na Hlinecku (58,9 %), Českotřebovsku (56,6 %) a Litomyšlsku (55,8 %). Procentně nejméně rodáků z obce současného bydliště žije na Přeloučsku (45,7 %), Svitavsku (49,3 %) a Moravskotřebovsku (49,3 %).
Podíly rodáků se liší rovněž v závislosti na pohlaví (55,4 % u mužů oproti 48,0 % u žen) a na věku (82,5 % u dětí do 14 let oproti 31,3 % u osob šedesátiletých a starších). Jestliže vyšší podíl rodáků z obce trvalého pobytu byl zaznamenán v mužské populaci, u žen se naopak projevilo vyšší procentní zastoupení těch, které změnily svůj trvalý pobyt mezi obcemi stejného okresu v kraji (22,5 % oproti 18,7 % u mužů). Nejvíce obyvatel, kteří se přestěhovali za hranice okresu (v rámci kraje), pocházelo z okresu Chrudim (36,8 %), nejméně z okresu Pardubice (18,2 %). Mezi osobami pocházejícími z jiných krajů České republiky byli nejvíce zastoupeni rodáci z Královéhradeckého kraje (20,8 %), Středočeského kraje (13,4 %) a z kraje Vysočina (13,0 %).
V zahraničí se narodilo 14 688 současných obyvatel kraje, z toho bylo 56,5 % žen. Osoby pocházející z ciziny jsou mnohem více zastoupeny ve vyšších věkových skupinách, 63,6 % z nich bylo ve věku 45 a více let. S klesajícím věkem se podíl rodáků ze zahraničí snižuje. Nejčastěji se jedná o osoby pocházející ze Slovenska (67,8 %), následují ostatní evropské státy (27,4 %) a Asie (3,1 %).
Porovnáme-li místo bydliště jeden rok před sčítáním s bydlištěm k datu sčítání, dostáváme pohled na migraci obyvatel v relativně krátkodobém časovém horizontu. Rok před sčítáním žilo v jiné obci než v době sčítání celkem 9 588 obyvatel kraje, z toho 4 875 osob žilo v jiné obci téhož okresu, 1 179 v jiném okrese Pardubického kraje, 2 731 v jiném kraji (nejvíce v Královéhradeckém, Jihomoravském, v Praze a Středočeském) a 803 osob se v průběhu jednoho roku před sčítáním přistěhovalo ze zahraničí.