Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.5 Národnost, státní občanství

Z hlediska národnostního složení patří Pardubický kraj díky své geografické poloze k územím s převahou osob hlásících se k české národnosti. Podíl osob s českou národností na všech obyvatelích v kraji (96,2 %) převyšuje republikový průměr o 5,8 procentního bodu a je zároveň nejvyšší ze všech krajů v republice. Výrazné rozdíly na území kraje jsou patrné v zastoupení osob hlásících se k moravské národnosti (0,6 % obyvatel), která je po národnosti slovenské (1,2 %) druhá nejpočetnější. Jihovýchodní částí Pardubického kraje totiž prochází historická hranice Moravy a v řadě obcí svitavského okresu se k moravské národnosti hlásilo více než deset procent obyvatel, v celém okrese pak v průměru 2,2 % obyvatel. V menším územním detailu (obvody obcí s rozšířenou působností) byl zaznamenán nejvyšší podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti na Moravskotřebovsku (6,3 %) a Svitavsku (1,2 %).

K dalším relativně početněji zastoupeným národnostem v kraji s více než pěti sty sečtenými osobami se v roce 2001 řadila ukrajinská (0,2 % obyvatel kraje), polská a německá národnost (obě s podílem 0,1 % obyvatel). Největší podíl obyvatel hlásících se k jiné než české, moravské a slezské národnosti žije na území příhraničního okresu Ústí nad Orlicí. Mezi obvody obcí s rozšířenou působností bylo relativně nejvíce osob s jinou než českou, moravskou a slezskou národností sečteno na Králicku (5,5 %), Lanškrounsku (2,9 %) a Českotřebovsku (2,8 %), za ně se s 2,5 % zařadil obvod Pardubice.

V průměru jsou osoby jiné než české (moravské, slezské) národnosti více zastoupeny ve vyšších věkových kategoriích. Tvoří-li všechny osoby šedesátileté a starší (vč. nezjištěného věku) podíl na obyvatelstvu kraje 18,5 %, pro srovnání mezi obyvateli německé národnosti představují osoby v nejvyšší věkové kategorii podíl 49,1 %, u Řeků je to 47,3 % a u Rumunů 41,1 %. Na opačné straně – s nejnižším zastoupením osob šedesátiletých a starších – stojí Vietnamci (pouze 1 sečtená osoba z 282) a Romové (5,7 %). Výrazně nadprůměrné podíly osob ve věku 15 – 59 let jsou dosahovány u národnosti polské (87,3 %), ukrajinské (83,2 %) i vietnamské (75,5 %). Nejvyšší podíl dětské populace (0 – 14 let) byl zaznamenán u osob hlásících se k národnosti romské (32,9 %, tj. téměř dvojnásobně vyšší podíl než průměr kraje) a vietnamské (23,8 %). Ženy mají nejvyšší převahu mezi osobami polské (80,2 %) a ruské (66,0 %) národnosti, naopak u obyvatel pocházejících z Vietnamu tvořily ženy k datu sčítání pouze 39,4 %.

Vzdělanostní úroveň je v jednotlivých skupinách národností dosti odlišná a do značné míry závislá i na věkové struktuře. Nejméně příznivé složení obyvatel podle vzdělanosti bylo zjištěno u osob romské a rumunské národnosti. Z celkového počtu 320 Romů patnáctiletých a starších bylo 74,7 % bez vzdělání či se základním nebo neukončeným vzděláním, mezi osobami rumunské národnosti činil tento podíl 65,3 %.

Vzhledem k tomu, že více než polovinu obyvatel německé národnosti sečtených na území Pardubického kraje představují nepracující důchodci, tvoří ekonomicky aktivní u Němců nejnižší podíl ze všech národností (36,5 %). Druhý nejnižší podíl u Romů (40,7 %) souvisí s již zmiňovaným vysokým zastoupením dětí a značným podílem ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 15 – 59 let.

Národnostní složení obyvatel je možné porovnat také s jejich strukturou podle mateřského jazyka (zjišťován byl mateřský jazyk, kterým se sčítanou osobou hovořila v dětství matka). U většiny obyvatel odpovídá národnost, ke které se při sčítání přihlásili, jejich mateřskému jazyku. Jiný než český mateřský jazyk uvedlo celkem 12 398 osob, z toho bylo 56,7 % žen. Největší zastoupení měla slovenština (6 852 osob). Z uvedeného počtu osob s jiným než českým mateřským jazykem se téměř čtvrtina přihlásila k české (moravské, slezské) národnosti. Naopak českým mateřským jazykem hovořilo a zároveň k jiné než české (moravské, slezské) národnosti se přihlásilo 1 625 obyvatel kraje. Největší disproporce mezi národností a mateřským jazykem byla zjištěna u osob hlásících se k romské a německé národnosti. Z 1 117 osob, které uvedly jako svůj mateřský jazyk romštinu, se k romské národnosti přihlásilo pouze 308, k české národnosti 614 a ke slovenské 137.

Z hlediska státního občanství, které na rozdíl od národnosti představuje právní svazek fyzické osoby a státu, bylo v kraji sečteno 1 572 cizích státních příslušníků s trvalým a 1 917 s dlouhodobým pobytem, celkem tedy 3 489 osob s jiným než českým státním občanstvím (z toho 3 osoby uvedly dvojí občanství). Dalších 558 obyvatel mělo dvojí státní občanství, z nichž jedno bylo české, a 95 osob bylo bez státního občanství. Mezi osobami s jiným než českým státním občanstvím tvořili příslušníci zemí Evropské unie 4,1 % (z toho převažovalo občanství Německa – 47 osob). Z kandidátských zemí EU bylo 41,6 % osob (nejvíce s občanstvím Slovenské republiky – 907 osob) a z ostatních evropských států 37,2 % osob (nejvíce s občanstvím Ukrajiny – 884 osob). Z jiných kontinentů tvořili nejpočetnější skupinu cizinci z Asie (13,3 % obyvatel s jiným než českým občanstvím), z Ameriky bylo 1,6 % cizích státních příslušníků, z Afriky 0,5 %.

Ženy se na celkovém počtu 3 489 cizinců podílely 54 %. U obou pohlaví měly výraznou převahu osoby ve věku 15 – 59 let: u mužů představovaly 83,8 % a u žen 85,0 %. Procentní zastoupení nezaměstnaných mezi 2 510 ekonomicky aktivními cizinci s trvalým či dlouhodobým pobytem bylo v době sčítání 7,9 % – tedy na úrovni krajského průměru.