Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.2 Věková struktura

Ještě na přelomu 50. a 60. let se pohyboval podíl dětí ve věku 0 – 14 let na obyvatelstvu celkem kolem 26 % a do sčítání v roce 1991 se i přes klesající tendenci stále udržoval nad dvacetiprocentní hranicí. Nejvyšší úbytek dětské složky populace v dlouhodobém vývoji nastal mezi sčítáními 1991 – 2001 (o 4,7 procentního bodu), což souvisí především s klesající porodností. V roce 2001 se podíl dětí do 14 let v kraji (16,8 %) dostává poprvé pod dvacet procent, u mužů klesá o 5 a u žen o 4,5 procentního bodu ve srovnání s minulým sčítáním. V absolutním vyjádření se počet dětí ve věku 0 – 14 let v devadesátých letech snížil o 24 tisíc a dostal se tak pod stotisícovou hranici (85 559 v roce 2001).

Na tomto výrazném poklesu spojeném s ubývajícím počtem živě narozených dětí se podílela především změna životního stylu mladé generace po roce 1989. Pro mladé lidi se otevřely nové možnosti (studium či práce v zahraničí, cestování, budování kariéry), a proto se řada z nich rozhodla oddálit založení rodiny do pozdějšího věku. Opomenout nelze ani vlivy ekonomické – nedostatek finančních prostředků spojený s nezaměstnaností, problémy se zajištěním vlastního bydlení atd. Uvedený trend se v grafickém vyjádření „stromu života“ obyvatelstva Pardubického kraje projevuje stále užší základnou.

Díky přechodu silných populačních ročníků narozených zejména ve druhé polovině 70. let do vyšších věkových kategorií byla koncem 80. let a především v první polovině 90. let posílena skupina obyvatel ve věku 15 – 59 let (dříve uváděna jako produktivní složka populace). Tato pro ekonomiku významná skupina se na obyvatelstvu kraje podílela při minulém sčítání 60,7 % a v průběhu dalších deseti let se její procentní zastoupení na populaci v kraji zvýšilo na 64,6 % (tj. o 3,9 procentního bodu více, u mužů o 4,3 a u žen o 3,6 procentního bodu).

V rámci zajištění mezinárodní srovnatelnosti struktury obyvatelstva podle základních věkových skupin se rozšiřuje tzv. produktivní kategorie obyvatel ještě o skupinu 60 – 64letých. V této kategorii v kraji ubylo od posledního sčítání 3 557 obyvatel, což se projevilo poklesem procentního podílu z 5,2 % na 4,6 %. Celá kategorie 15 – 64letých se na obyvatelstvu kraje podílela před deseti lety 65,9 % a 69,2 % v roce 2001 (vzestup o 3,3 procentního bodu).

Z hlediska jednoletých věkových kategorií tvořili v roce 2001 početně největší skupinu muži a ženy ve věku 25 let (9 511 osob; 1,9 % obyvatel kraje), což je patrné i z grafu č. 3 znázorňujícího věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje prostřednictvím „stromu života“. V každé z jednoletých věkových kategorií 21 – 27 let přesáhl počet sečtených mužů i žen výrazně čtyřtisícovou hranici. I v Pardubickém kraji se tedy projevil vliv propopulačních opatření, která značným způsobem ovlivnila porodnost zejména ve druhé polovině 70. let dvacátého století. K populačně silným ročníkům patří také obyvatelé ve věku 43 – 54 let, tedy generace narozená koncem 40. a v průběhu 50. let minulého století.

K relativně nejmenší změně v podílu na obyvatelstvu kraje oproti ostatním základním věkovým skupinám došlo u obyvatel šedesátiletých a starších. Věková kategorie osob ve věku 60 a více let zaujímala při posledním sčítání 18,5 % obyvatel kraje, tj. o 0,7 procentního bodu více než v roce 1991 a o 1,4 procentního bodu více než před dvaceti lety. Nárůst počtu osob v této skupině dříve označované jako „poproduktivní věk“ byl na přelomu 20. a 21. století tlumen příchodem slabších populačních ročníků narozených v třicátých letech. Procentní zastoupení osob ve věku 65 a více let na obyvatelstvu kraje od minulého sčítání vzrostlo z 12,6 % na 14,0 %, tj. o 1,4 procentního bodu. V rámci této kategorie obyvatel je v grafickém znázornění jednoletých věkových skupin patrná i další populačně slabší generace osob ve věku 82 – 85 let (vliv první světové války).

Doposud sice nedocházelo v kategorii nejstarších obyvatel k tak výraznému růstu v počtu osob ani procentního podílu na populaci kraje, v nejbližších letech však bude tato skupina značně posílena příchodem silných ročníků narozených po druhé světové válce. Další demografické stárnutí se tak stane nevyhnutelným a přinese s sebou řadu problémů v ekonomické i sociální oblasti. Podpořeno bude nejspíše i nadále sníženou porodností, v důsledku které dochází již v současné době k poklesu dětské složky populace.

Přestože se rodí více chlapců než dívek (mezi dětmi ve věku 0 – 14 let bylo při posledním sčítání 51,5 % chlapců), od určitého věku se vlivem vyšší úmrtnosti v mužské populaci počet mužů a žen vyrovnává a ve věkové skupině šedesátiletých a starších již mají ženy zřetelnou převahu (59,1 % v roce 2001). U nejstarších věkových kategorií nad 80 let počet žen dokonce více než dvojnásobně převyšuje počet mužů. Podle ukazatele počet žen na 1 000 mužů vypočteného podle výsledků sčítání 2001 v pětiletých věkových skupinách se převaha žen začíná projevovat mezi obyvateli ve věku 55 – 59 let (1 081,1 žen na tisíc mužů). Průměrná hodnota tohoto ukazatele vypočtená z úhrnů mužské a ženské populace kraje dlouhodobě mírně klesá (v posledních deseti letech o 8,2 na 1 041,8).

Skutečnost, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, je patrná i z hodnot dalšího ukazatele, jímž je průměrný věk. Ten činil podle výsledků posledního sčítání v kraji u mužů 36,9 let a u žen 39,9 let. Ve vývoji průměrného věku obyvatel Pardubického kraje v čase se odráží již zmiňované stárnutí populace. Jestliže mezi sčítáními v letech 1980 – 1991 vzrostla jeho hodnota jen mírně (o 0,9 roku), v posledním desetiletí byl tento nárůst už mnohem vyšší (o 2,3 roky na 38,4 let), přitom u mužů byl zaznamenán vyšší přírůstek (2,4 roky) než u žen (2,2 roky). Na stárnutí v mužské populaci a pozvolném početním vyrovnávání s ženskou populací (viz klesající hodnota ukazatele počtu žen na 1 000 mužů) se podílí snížení úmrtnosti mužů především ve vyšších věkových skupinách.

Vlivem zlepšujících se úmrtnostních poměrů pokračuje prodlužování naděje dožití (střední délky života) při narození mužů i žen. V hodnotách tohoto ukazatele patří Pardubický kraj (zejména dva z jeho okresů) na přední místa v České republice. Vlivem zvýšení naděje dožití mužů při narození v okrese Ústí nad Orlicí v letech 1996 – 2000 oproti období 1986 – 1990 ze 68,4 na 72,3 let se tento okres zařadil na 6. místo mezi všemi okresy v republice. Ještě vyšší umístění bylo zaznamenáno u okresu Pardubice v naději dožití žen při narození v období 1996 – 2000: 3. místo po okresech Hradec Králové a Jihlava s hodnotou 79,1 let (o 3,7 roků více než v období 1986 – 1990). I když se Pardubicko vyznačuje oproti ostatním územím vyššími hodnotami znečištění životního prostředí, na hodnotě střední délky života se tato skutečnost výrazně neodráží, pozitivně zde působí zejména zlepšená kvalita a dostupnost zdravotní péče. Na opačné straně v hodnotách ukazatele naděje dožití při narození stojí okres Svitavy, který se v období 1996 – 2000 zařadil na 36. místo u mužů a 49. místo u žen mezi všemi okresy v republice. V krajském úhrnu dosáhla naděje dožití při narození v období 2000 – 2001 u mužů 72,64 let (druhá nejvyšší mezi všemi kraji po Praze) a u žen 78,59 let (7. místo mezi kraji a zároveň mírně nad republikovou úrovní).

Ve srovnání s republikovým průměrem patří Pardubický kraj k územím s nadprůměrným podílem dětské složky obyvatelstva ve věku 0 – 14 let, ale i s mírně nadprůměrným zastoupením obyvatel šedesátiletých (či pětašedesátiletých) a starších. Nejvyšší podíl dětí do 14 let byl v rámci kraje zjištěn v roce 2001 v okrese Ústí nad Orlicí (17,7 %) a druhý nejvyšší v okrese Svitavy (17,5 %), ve kterém se zároveň téměř shoduje počet dětí v základní věkové skupině s počtem obyvatel šedesátiletých a starších. Naproti tomu nejvyšším zastoupením osob ve věku 60 a více let na obyvatelstvu se vyznačuje okres Pardubice (19,8 %). Zde je věková struktura do značné míry ovlivněna koncentrací více než poloviny populace do krajského města, pro něž je stejně jako pro jiná velká města v republice typické vyšší průměrné stáří obyvatel.

Věková struktura obyvatel krajského města má rovněž vliv na průměrné stáří obyvatel obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Pardubice, který se vyznačuje nejvyšším průměrným věkem obyvatel ve srovnání s ostatními obvody v kraji (39,6 let). Nad krajským průměrem (38,4 let) byl dále podle výsledků posledního sčítání průměrný věk obyvatel v obvodu ORP Přelouč (39,1 let), Holice (39,0 let), Ústí nad Orlicí (38,6 let) a Chrudim (38,5 let). Nejnižší průměrný věk obyvatel byl na Králicku (36,4 let), Žamberecku (36,7 let) a Lanškrounsku (37,3 let). Nejvyššího podílu obyvatel v tzv. produktivní složce populace (ve věku 15 – 59 let) dosáhl v roce 2001 obvod Svitavy (66,6 %) a Lanškroun (66,1 %), nejméně příznivá situace byla v tomto ohledu na Hlinecku (62,8 %).

Porovnáme-li věkovou strukturu obyvatel a její vývoj z územního pohledu podle velikostních skupin obcí, je patrné, že v posledním desetiletí se projevil pokles procentního zastoupení dětí do 14 let v průměru u všech sledovaných velikostních skupin (ve struktuře uvedené v tabulce 3.2.2), a to výrazněji v největších obcích. Nejvíce mezi velikostními skupinami obcí se tento pokles projevil v krajském městě (50 000 a více), ve kterém se především v důsledku nízkého podílu živě narozených a přistěhovalých snížil podíl dětské složky populace od roku 1991 o 5,5 procentního bodu na 14,6 %. V Chrudimi (velikostní skupina 20 000 – 49 999) i přes snížení podílu dětí ve věku 0 – 14 let od minulého sčítání o 5 procentních bodů na 17,5 % stále zůstává věková struktura obyvatel ve srovnání s krajským průměrem příznivější, což je ovlivněno dlouhodobým přírůstkem obyvatel přirozenou měnou a do poloviny 90. let i kladným přírůstkem stěhováním.

Mezi velikostními skupinami obcí se v průměru starším obyvatelstvem v kraji vyznačuje nejen město Pardubice (v roce 2001 s průměrným věkem obyvatel 40,0 let), ale i nejmenší obce do 199 obyvatel (40,2 let). Vzhledem k tomu, že ve většině z těchto malých obcí jsou velice omezené možnosti pracovního uplatnění, často špatná dopravní dostupnost, nepříznivé bytové podmínky či neodpovídající infrastruktura, nejsou tyto obce atraktivní pro případné přistěhování mladých rodin. Naopak se zde projevuje spíše odliv mladších obyvatel do větších obcí, neobsazování bytů po úmrtí jejich původních majitelů a využívání těchto bytů pouze k rekreačním účelům. Tyto skutečnosti se odráží ve výši podílu obyvatel šedesátiletých a starších, který v roce 2001 dosáhl u obcí ve velikostní skupině do 199 obyvatel 22,2 %, tedy nejvíce mezi všemi srovnávanými velikostními skupinami.